Tohle je recept, který MUSÍTE vyzkoušet! Pravděpodobně jste si na sociálních sítích všimli japonských souffle palačinek, ale asi vás nenapadlo, že si je můžete udělat doma, nebo ano? A právě kvůli tomu je tady tenhle recept.
Nadýchané a správně „klepavé“, tyhle japonské palačinky jsou něco speciálního. A přímo si říkají o to, abyste je zalili javorovým sirupem bez cukru.
Nenechte se odradit počtem kroků v postupu. Klíčem je se ujistit, že vaječné bílky budou studené, než je vyšleháte, a že palačinky budete opékat pomalu a na nižší teplotu.
Japonské souffle palačinky jsou nadýchané a lahodné.
Vejce musí být na tento recept vychlazená, takže se ujistěte, že přes noc byla v lednici.
Dále dejte do mísy žloutky, mouku, proteinový prášek a mléko a smíchejte, dokud nevznikne hladké těsto. Dejte stranou.
V další míse vyšlehejte bílky, dokud nebudou opravdu tuhé (to poznáte tak, že nevypadnou z mísy, když ji obrátíte dnem vzhůru). Přidejte pár kapek citronové šťávy, což by mělo bílkům pomoci držet konzistenci déle.
Poté přidejte vyšlehané bílky do těsta a zlehka obracejte, aby v těstě zůstalo co nejvíc vzduchu - dejte si pozor, abyste ho nepřemíchali.
Lehké, nadýchané palačinkové těsto dejte do zdobícího sáčku a jemně ho vymáčkněte na nepřilnavou pánev nad mírným plamenem. Palačinka by měla být tlustá, ne velká a tenká. Těsto by mělo vyzbýt na 2 takové palačinky. Pokud nemáte zdobící sáček, můžete těsto dávkovat lžící, bude to jen trošku více nepořádku.
Opékejte na mírném plamenu 5-7 minut z jedné strany. Do pánve dejte pár kapek vody a zakryjte poklicí, aby vznikla pára.
Špenátové palačinky s ricottou
Otočte a opékejte z druhé strany stejně dlouho.
Podávejte se štědrou porcí javorového sirupu bez cukru.
Vyváženost se tu projevuje především v přípravě těsta, které nesmí být ani moc husté, protože by se nerozlilo na pánvi, ani moc řídké, díky čemuž by se palačinka trhala. Dále se správná dávka přiměřenosti projevuje i v teplotě pánve, neboť špatně vyhřátá pánev palačinky opět trhá, zatímco moc horká pánev je dokáže v mžiku spálit. A když už se vám povede krásně kulatá palačinka, která nemá žádnou stranu šišatou a ani se nevyznačuje zvláštně roztřepenými cancoury, ještě je tu otázka, zda má taky správnou tloušťku a není náhodou příliš tlustá.
Nejlepší, nejtenčí, nejdokonalejší palačinky uděláte v nerezové pánvi. Vůbec se nemusíte bát, že by nerezové dno palačinku nalepilo a pak už nikdy nepustilo. Naopak. Nerezová pánev je ta nejdokonalejší nepřilnavá pánev na světě, pokud víte, jak s ní zacházet. Kouzlo nerezu spočívá v tom, že umožní rozlít palačinkové těsto opravdu dotenka. S novou teflonovou nebo keramickou pánví se vám to nejspíš povede taky, ale jakmile mají tyhle pánve něco za sebou, jejich povrch přestane být hladký a stává se poréznějším, takže na něm ulpí vyšší vrstva těsta. Druhé kouzlo spočívá v lepším propečení, protože nerez způsobuje hezčí, výraznější zezlátnutí a když se zadaří, tak i křupavý krajkový okraj.
Nerezová pánev je ideální pro přípravu tenkých a křupavých palačinek.
Nerezová pánev má ráda, když ji nejprve rozehřejte nasucho a naprázdno. Teprve když do sebe dno nashromáždí dost tepla, je připravena k použití.
Říká se a stává se, že se první palačinka nepovede. Dost často naštěstí, protože jinak by nebohá kuchařka ani neměla šanci palačinky ochutnat. Pokud vás zajímá, proč se první palačinka trhá, zde je moje teorie. Buď za tím stojí zatím ještě málo vyhřátá pánev (která se dovyhřeje, než první palačinku doděláte), anebo se ještě dno pánve nepotáhlo rovnoměrným jemným tukovým filmem, který funguje jako nepřilnavá vrstva. Tím pádem se první kráska nechce zcela dobrovolně odlepit a díky své jemnosti a tenkosti se roztrhne. První palačinka tak vlastně pánev připraví na další opékání, takže pokud se vám potrhala, vychutnejte si ji a těšte se na další, jistě už vydařenější kousky.
Nejpravděpodobnější příčinou tohoto pánevního neštěstí byla hodně málo rozehřátá pánev. Takže si nepřidělávejte zbytečnou práci a nenechte pánev vychladnout. Tak, jak je, se všemi zbytky připečeného těsta, do ní nalijte sklenici vody a přiveďte k varu. Vroucí voda uvolní přípečky, takže je snadno seškrábnete. Obsah odvařené pánve vylijte (do záchodu, pokud si nechcete ucpat dřez) a vytřete dosucha papírovými utěrkami. Kdyby se vám na první pokus nepovedlo dosáhnout dokonale čistého dna, opakujte nalití vody, odvaření, odškrábnutí, vylití, vytření. Resuscitovanou pánev zahřejte ještě trochu víc, než byla prve, potřete tukem a můžete pokračovat.
I kdyby druhý pokus nedopadl zcela dokonale, určitě uvidíte aspoň posun k lepšímu. Tímhle počátečním experimentováním si vyzkoušíte, jak moc musí být pánev rozehřátá, aby byla ochotná palačinky uvolnit, a zvyknete si na sebe navzájem. Jestliže jste v nerezové pánvi nikdy předtím palačinky nedělali, nebojte se maličko zatnout zuby a touhle cestou si projít.
Na palačinky potřebujete jen pár surovin: vejce, mléko a mouku. Mléko dělá těsto řidším, takže se lépe rozlije. Za tenkými palačinkami stojí dostatek mléka v těstě. Mouka naopak drží všechno pohromadě. Za palačinkami, které se netrhají, stojí dostatek jemné, tedy hladké mouky. Účinkům mouky značně pomůže, když jí dáte čas nabobtnat. Proto se těsto ve spoustě receptech nechává aspoň půl hodiny odpočinout v lednici. Jestliže chcete mít palačinky hotové během pár minut po příchodu z práce domů, zadělejte si těsto už ráno nebo den předem.
Vejce přispívají k oběma zmíněným projevům. Jednak dovedou těsto naředit a zároveň ho drží pohromadě. Proto se trhající a přesto se špatně rozlévající těsto dá spravit přidáním vajíčka.
Do těsta rozhodně nemusíte přidávat cukr. Cukr v těstě totiž při opékání karamelizuje. Takové těsto pak sice líp a rychleji zlátne, ale zároveň se mnohem víc přichytává a připaluje. Za mě tedy cukr ne, ale to neznamená, že to s ním nejde.
Co se týká přesného složení těsta, rozhodně není tak důležité jako volba pánve. Sádlo a nerezová pánev představují v kuchyni neporazitelnou dvojku. Sádlo totiž, na rozdíl od rostlinných olejů, už jednou prošlo něčím jako smažením. Vždyt se v něm škvařily škvarky, jinak by nevzniklo. Pokud nemáte sádlo, můžete místo něj klidně vzít vyčištěný, uložený olej z nějakého předchozího smažení a smíchat ho s nepoužitým olejem, bude to fungovat stejně.
Palačinky, jak známo, patří k jídlům, které mizí pod rukama. Ze své zkušenosti k tomu ještě dodávám, že toto pravidlo platí za všech okolností a vůbec nezáleží na tom, jak velký si uděláte náskok a na kolika pánvích najednou palačinky pečete. Jakmile máte poblíž aspoň jednoho strávníka, rozlučte se s myšlenkou, že byste mohli být rychlejší než on. Tenhle závod nemůžete nikdy vyhrát.
Na klasické palačinky budete potřebovat:
Poznámky, rady, nápady:
Kdyby se vám stalo, že se palačinky při obracení příliš trhají, znamená to jediné - těsto je příliš naředěné mlékem a potřebuje zahustit moukou. Naopak těsto, které se špatně roztéká, potřebuje zředit. Přimíchejte k němu do mísy trochu mléka (zhruba tři lžíce) a důkladně rozmíchejte.
Palačinky - kdo by je nemiloval? Klasické jídlo oblíbené u tolika lidí, nevymazatelně v našem povědomí o známých sladkostech. Jenže co když nemůžeme mléko, nebo nám vadí vajíčko, či jen chceme jíst zdravě a přitom se palačinek nechceme vzdávat? Tento recept je rychlý, jednoduchý a můžete si palačinky dopřát zcela bez výčitek! Nemusíte ze svého jídelníčku vyřazovat vše sladké, stačí když to upravíte tak, že to bude zdravé! Přírodní cukry jsou dobrá věc, a i palačinky se dají připravit tak, že budou kvalitní.
První krok jistě všichni známe - je třeba smíchat mléko, ať už klasické nebo veganské, s celozrnnou moukou a špetkou soli. Děláme to pomalu a za stálého promíchávání metličkou, aby se nevytvořily hrudky, nebo je případně rozšleháme. Mezitím si u rozehřejeme pánev, na kterou potom pomalu lijeme naběračkou těsto. Vždy se snažíme, aby těsto pokrylo pánvičku rovnoměrně a nebylo příliš tlusté.
Veganské palačinky jsou zdravou a chutnou alternativou.
Hotové palačinky podáváme s plněním dle chuti, každopádně doporučuji držet se zdravých variant - ovoce, džemy bez přidaného cukru, domácí med, oříšky, hořká čokoláda nebo arašídové máslo. Pokud palačinky kvalitně vyvážíme, můžeme si je dopřát jako příjemnou svačinku či snídani.
Jen nezapomínejte, že jíst vegansky automaticky neznamená jíst zdravě! Stejně jako flexitarián může mít kvalitní a vyváženou stravu, tak vegan může mít opak. Záleží jen na tom, jaké suroviny použijeme, jak je zpracujeme a v jaké kombinaci a množství je jíme.