Text vychází z rozsáhlého soupisu událostí a postav ze Swiftova románu Travels into Several Remote Nations of the World, in Four Parts, a doplňuje kontext dobové satiry, politických intrik a filosofických témat osvícenství. Děj sleduje cestovatele Gullivera, jehož dobrodružství na čtyřech odlišných ostrovech slouží jako zrcadlo evropské společnosti a její paradoxy. Příběh začíná v době, kdy Gulliver nastupuje na loď Antilopa jako lékař a vyvrcholí jeho poznáním různorodých kultur a jejich kritikou civilizačních zlozvyků.
Lemuel Gulliver - cestovatel, lékař a vypravěč celé knihy. Liliputský císař - neústupný, místy až krutý. Narozen v Dublinu, záhy po narození osiřel, vychovával jej strýc a získal vzdělání u Williama Templea. Balnibarbi, Brobdingnag, Laputa a Hvajninimové - čtyři hlavní ostrovy, kde Gulliver zažívá odlišné společnosti a jejich zvyklosti. Swift dílo psal pro dospělé čtenáře a kritizuje poměry na anglickém královském dvoře, politické evropské frakce a nepřátelství Angličanů a Francouzů.
4. května 1699 Gulliver nastupuje na lod Antilopa, která se vypraví na jižní moře. Plavba končí ztroskotáním na neznámém ostrově a Gulliver se probouzí jako zajatec asi dvacet centimetrů vysokých obyvatel, Liliputanů. Vzniká konflikt mezi Liliputy a Blefuskou říší, který je v kronikách líčen jako satira na dlouhou nepřátelství a spory mezi evropskými národy. Gulliver zasahuje a pomáhá Liliputu porazit Blefuské loďstvo, ale následně čelí obžalobě z velezrady poté, co selže pokus o uvalení kolonie Blefusků. Odhalení tohoto sporu a jeho interpretace slouží k ukázce, jak jazyk a symboly mohou být použitý k manipulaci veřejného mínění.
Po záchraně paláce díky tomu, že se vymočil na oheň, se Gulliver rozhodne opustit Liliput a uprchnout do Blefusk. Z pobřeží najde záchranný člun, vydá se na širé moře a potká další loď, která ho dopraví do Anglie. Na konci roku 1702 se Gulliver vrací na moře, tentokrát cestuje lodí Dobrodruh a prožívá nová setkání s lidmi a zvířaty. V Brobdingnagu, zemi obrů, detaily ukazují, jak malí lidé mohou pro Evropany představovat zrcadlo vlastní malosti a pošetilosti.
V Brobdingnagu Gulliver padne do role „Grildrig“ (zakrslíka) a jeho hostitelé ho sledují s původní zvědavostí i zábavou. Jeho malý vzrůst vyvolává u obrů velký kontrast s jejich vlastní moralitou a chováním. Obživa a společenské konvence se ukazují jako zrcadlo problému lidské malosti a záludnosti, a král i dvorní lidé se dívají na „Člověka Hora“ s různorodým smyslem pro humor, ale nakonec Gullivera představují jako ukázku lidského způsobu myšlení v pohledu zvenčí.
Gullivera v Brobdingnagu zasáhne i politická stránka života: král mu klade otázky ohledně Evropy a samotného světa, jeho vyprávění však ukazuje, že evropská historie může být upravena a zfalšována. Gulliver se v této části učí, že věk démonů - tedy lidská zloba a lež - může být nahrazena staromodní upřímností, či naopak ztrátou důvěry ve vlastní civilizaci.
Laputa - ostrov, na němž žijí lidé nadměrně zabředlí do matematiky, hudby a věd, ale jejich intelektuální zázraky zůstávají uzavřeny a odtrženy od reality Balnibarbi. Gulliver se naučí jejich řeč a setká se s akademiemi lagadskou a učením, které je často zcela bez praktického využití. Z Laputy Gulliver dorazí do Balnibarbi, kde spatřuje úpadek ekonomiky i kultury v důsledku přehnané teoretizace. Hvězdářství, filozofie a zlomená realita ukazují rizika nekontrolovaného rozvoje vědy bez ohledu na lidskou důstojnost.
Na ostrov Glubbdubdrib, domov čarodějů, Gulliver vyvolává duchy minulých osobností, čímž posuzuje historická tvrzení a poznání. Následuje Luggnagg - ostrov nesmrtelných Struldbrugů, kteří ilustrují absurditu věčnosti a lidských rozporných tužeb po věčném bytí.
Na ostrově Hvajninimů Gulliver potkává moudré koně, kteří žijí bez neřesti a kde lež, krádež a pycha neexistují. Vedle nich žijí Jahové, stvoření s lidskými rysy a s prvky lidského chování, která je však pro koně zcela nepřijatelná. Gulliverova komunikace s Hvajninimy a Jahuami odkrývá rozdíly v morálním porozumění a označuje lidskou náchylnost k lži a proradnosti. Vynaloží se snaha opustit ostrov, avšak jeho snaha být mezi Hvajninimy končí, když shromáždění rozhodne nahradit lidi jejich lepšími osly. Gulliver odplouvá v člunu a znovu se vrací na evropské pobřeží až po několika cestách a dobrodružstvích.
Předmět osvícenství, racionalizace a vědeckého pokroku je klíčovým kontextem díla. Zrod románu jako epického, rozsáhlého útvaru - s obdobím 17. a 18. století - se ukazuje na pozadí nových myšlenek a literárních žánrů, které definují moderní prózu. Dějová struktura děl je rozdělena do kapitol, které uvádí přehled Gulliverova života a jeho cest; v díle se objevují historické postavy a sepsané poznámky, přičemž autor zahrnuje i autoironičtější momenty pro posílení dojmu realismu.
První díl začíná Gulliverovým životopisem a náborovou cestou Antilopy, následně ztroskotání. Druhý díl popisuje pobyt u obrů Brobdingnaganů, třetí díl předkládá poznání z Laputy a Glubbdubdribu, čtvrtý díl sleduje zkušenost s Hvajninimy a Jahuy. Dějové části se vzájemně propojují skrze Gulliverovy reflexe, které slouží k odhalení sdílených lidských nedostatků.
Travels into Several Remote Nations of the World navázal na tradiční cestopis a rozšířil ho o satirické prvky, zpochybnění autority a kritiku politických a kulturních struktur. Dílo se stalo jedním z nejvýznamnějších příkladů anglické satirické literatury a později inspirovalo řadu adaptací a analýz.
První vydání a dopisy, které Swift vložil na úvod, posilují dojem, že čtenář čte „živý“ cestopis, nikoli pouhou fikci; Gulliver se stává kritikem veřejného mínění a historických narativů.
text představuje bohatý zdroj pro studium osvícenské kultury, literárních žánrů a politické satire; ukazuje, jak literární dílo může sloužit jako nástroj reflexe společnosti, morálky a vědeckého pokroku.
Originální název knihy zní Travels into Several Remote Nations of the World, in Four Parts. By Lemuel Gulliver, First a Surgeon, and then a Captain of several Ships. Vydáno poprvé roku 1726, definitivní vydání 1735. Gulliverova cesta zobrazuje nejen dobrodružství, ale i kritiku společenských nepravostí a lidské slabosti v tehdejší Evropě.