Jak vyrobit a používat suchý inkubátor pro vejce užovky červené

V tomto článku vám ukážu, jak zařídit velice jednoduše a rychle dobrý suchý inkubátor vajec pro užovku červenou. Suchý inkubátor je vyhříván z vrchu a ohřívá vzduch v celém prostoru inkubátoru. Vlhkost je zajištěna a udržována v uzavřených krabičkách s vlhkým substrátem, v kterém jsou vejce umístěna.

Nejjednodušeji lze takový inkubátor vyrobit z autoledničky. Výhody jsou nesporné. Čas výroby, kvalita a čistota provedení se nemůže rovnat inkubátoru postaveného ze skla nebo akvária a polystyrenu. Autolednička už je v podstatě hotový inkubátor, který pouze vybavíme termostatem.

Musí samozřejmě disponovat i funkcí ohřívání, kterou mají všechny autoledničky fungující na principu peltierova článku, jejichž cena se pohybuje okolo 1 200 kč.

KULICHOVÉ INKUBÁTORY!!! | Mixologie #38

Potřebný materiál

Vermikulit

Vermikulit, ideální substrát pro inkubaci vajec.

Postup výroby a nastavení inkubátoru

  1. Krabičky naplníme inkubačním substrátem (vermikulitem nebo perlitem) zhruba do jedné třetiny až do poloviny, záleží na hloubce vašich krabiček. Pamatujte na to, že od vrchní části vajíčka k víčku krabičky musí zbývat pár centimetrů místa, víčko nesmí doléhat na vajíčka.
  2. Máme dvě možnosti, jak termostat nainstalovat a nastavit. Hystereze termostatu je vlastnost, kdy je termostat schopen rozpoznat změnu teploty a znovu sepnout nebo vypnout.
  3. Termostat s hysterezí 2°C, který si nastavím například na teplotu 28°C spíná při 26°C a vypíná při 28°C. Teplota kolísá v rozmezí 2°C.

Možnost 1: Umístění čidla teploty do krabičky

  1. Do jedné z krabiček se substrátem umístíme čidlo teploty termostatu a přiklopíme víčko. Teplotní čidlo by mělo být ve vzduchu, nemělo by se v krabičce dotýkat substrátu ani samotné krabičky.
  2. Teplotu na termostatu nastavíme zhruba na 28°C. Inkubátor uzavřeme a zapneme. Bude trvat několik minut, než se teplota v inkubátoru a v krabičkách stabilizuje.
  3. V průběhu času tedy teplotu na termostatu upravujeme tak, aby teplota v krabičkách byla kolem oněch 28°C. Teplota v krabičce s vajíčky u tohoto řešení bude kolísat minimálně v rozmezí hystereze termostatu, což je v případě ATC-300A celé 2°C.
  4. To znamená, že termostat při dosažení 28°C vypne a inkubátor přestane topit. Teplota bude klesat až k 26°C, kde inkubátor opět zapne, teplota se bude zvyšovat a vypne zase při dosažení 28°C. Takovéto kolísání teploty při inkubaci vajec není žádoucí.

Možnost 2: Regulace teploty v inkubátoru

  1. Do krabičky s vajíčky umístíme druhé čidlo teploty připojené k jakémukoli teploměru. Tímhle způsobem zajistíme to, že termostat bude nyní místo teploty přímo v krabičce regulovat teplotu v inkubátoru, kde bude teplota kolísat v rámci hystereze termostatu, ale v krabičce s vajíčky se toto kolísání teploty projeví daleko méně.
Inkubátor

Schéma suchého inkubátoru.

Rychlý rukolový salát

Manipulace s vejci

Inkubátor pro vajíčka užovky červené již tedy máte nachystaný a jakmile užovka vajíčka naklade, můžete je velice opatrně naskládat do krabičky s provlhčeným substrátem. Vajíčka při přendávání nijak neotáčíme, neobracíme, dáváme je do krabičky tak, jak je užovka nakladla. Pokud jsou vajíčka spojená, můžete je zkusit oddělit, ale musí to jít velice lehce, aby se nepoškodil kožovitý obal vajíčka.

Pokud lehce oddělit nejdou, vkládáme je do krabičky spojené. Pokud jsou vajíčka viditelně poškozená nebo je na první pohled vidět, že jsou neoplodněná, inkubovat je samozřejmě nedáváme. Krabičky uzavřeme (nezapomeneme do jedné z nich vložit teplotní čidlo).

Problémy s inkubací vajec

Možná se tenhle dotaz někomu zdát jako hloupý,ale tenhle problém se mi čas od času u hadích vajec objevuje.Vejce se po určité době začnou v inkubátoru zvětšovat a jakoby orosovat.Někdy orosení během několika dnů zase oschne a zárodek se normálně dál vyvíjí,ale někdy orosenina na vejci začne žloutnout.Vejce se pak nevyvíjí.Vejce pak po jeho otevření obsahuje hmotu připomínající vařené vejce šedé barvy.V řezu pak občas zjistím i tmavěji zbarvené místo,takže jsem kolikrát opravdu přesvědčen,že se nejedná o neoplozené vejce.Nebo se pletu?Za dobu co hady chovám jsem již odchoval X mláďat rodu Elaphe a Lampropeltis.Stává se mi to opravdu jen občas ale už mi opravdu štve,že kolikrát to zjistím u vajec,které po snesení na první pohled vypadají perfektně.

Možné příčiny problémů

V čem mám špatný inkubátor?Tyto problémy se kolikrát objevují třeba i jen u několika vajec z jedné snůšky.Je to zapříčiněno nízkou vlhkostí?Nebo špatným odvětráváním vajec?Musí být konkrétní důvod.

To ale zcela zřejmě není problém tazatele,protože u něho dochází k "orosení" pouze několika vajec a pouze u některých snůšek. Také nelze zevšeobecňovat a psát"všechna špatná vejce se rosí a nafukují". Jako příklad mohu uvést inkubaci vajec od domnělého páru ještěrů kde každá snůška se zdála velmi kvalitní a v inkubátoru se zdála být v pořádku i 3 měsíce.Po následném otevření jsem vždy zjistil,že vejce se nevyvíjí.

Návod na bělení vajec

Byl jsem z toho v rozpacích a netušil kde dělám chybu až do té doby kdy "samec"z onoho páru ještěrů začal také snášet vejce.Šlo prostě a jednoduše o dvě samice snášející neoplozená vejce která se v inkubátoru"tvářila"jako vejce oplozená.I nekvalitní vejce oplozená mohou odumřít během vývoje zárodku-v některých případech i těsně před líhnutím mláďat.K zápachu a hnilobě v podstatě nedochází ani v tomto případě.Jediný případ kdy mohu potvrdit nafouknutí vejce a zápach jeho obsahu jsem zaregistroval u vajec Chamaeleolis barbatus která samice snesla na místě na kterém docházelo pravidelně při zalévání rostlin k převlhčení a protože jsem samicí nově zvolené kladiště objevil pozdě,vejce již byla nafouklá a ani v optimálních podmínkách inkubátoru se již nedala zachránit-jejich obsah skutečně zapáchal.

V podstatě jde o to,že pokud probíhá inkubace vajec v optimální teplotě a vlhkosti,pak ani špatná vejce se nenafukují a nehnijí.Taková vejce časem v inkubátoru"mumifikují" a to bez zápachu. To ale zcela zřejmě není problém tazatele,protože u něho dochází k "orosení" pouze několika vajec a pouze u některých snůšek.

Tmavá skvrna ve vejci - co to znamená?

Ahoj.Chtěl bych se ještě zeptat:Je mnou zmiňovaná tmavěji zbarvená skvrna v onom řezu známkou oplodněného vejce?Já sám mám z toho všeho pocit,že při onom orosení nejde o vykondenzovanou vodu ale o průsak tekutin z obsahu vejce.Tím si také vysvětluji i to pozdější žloutnutí oroseniny která je nakonec opravdu sytě žlutě zbarvená,a v poslední fázi kdy už je vejce definitivně pryč,vytváří dojem jakoby sytě žlutého žilkování po vejci.Možná tu píšu bláboly ale slovy to lepší vyjádřit neumím.

Z toho všeho mám pocit,že by to mohlo mít opravdu příčiny jak tady už jeden pisatel napsal ve výživě chovné samice.Nekvalitní obal vejce.Ovšem u hadů, při dostatečném množství krmných hlodavců (né méně než 30 ks za rok na hada) si to nějak nedokážu představit.Ještě bych tak dokázal pochopit nějaký ten deficit vápníku u vajec ze druhé snůšky.Ale postižení vajec se týká občas i vajec v daném roce snesené mezi prvníma.Snažím se druhým snůškám v roce vyhýbat včasným oddělením samce po prvním odpáření,ale druhé snůšky se mi občas objevují u některých samic i tak bez druhého páření v daném roce.Celkově když to shrnu za dobu co hady chovám mi tímto způsobem neodešlo více než 5% vajec ale štve mi že nedovedu pochopit kde dělám chybu.

Těžko říci zda ve Vašem případě jde o oplozená či neoplozená vejce.Pokud jsou oplozená pak odumírají v raném stadiu vývoje,protože jinak by jste zárodek jasně rozpoznal.Sám jsem u hadů(v době kdy jsem je ještě choval) tento fenomén nezaznamenal.Když se něco zkazilo,pak neoplozená vejce hned na začátku inkubace-většinou byla již při snesení odlišná od ostatních.

Chutný oběd: Gratinovaná vejce

V případě že ve Vašem případě jde o vejce oplozená,zkoušejte dál různé postupy .Pokusil bych se nasadit kalcium a UVB.Bylo by zajímavé touto cestou prokázat,že UVB záření je prospěšné i pro hady přijímající hlodavce-kdo dnes tohle ví s jistotou?

Je zcela normální, že určitý podíl vajec ve snušce může být neoplozený. Snůška může být také 100% oplozená a nebo 100% neoplozená. Například první snůšky prvorodiček a nebo první snůšky v roce některých plazů bývají neoplozené. Asi těžko říci, jestli je chyba v tobě jako chovateli. Tyto věci se dějí i zcela zkušeným chovatelům a dějí se zvířatům zcela jistě i ve volné přírodě.

Pro přispěvatele, který reagoval na mou předchozí odpověď, kazí se každé mrtvé vejce a více či méně smrdí, ne že ne. Záleží na velikosti, mrtvé vejce pidi gekona zcela jistě nebude smrdět jako mrtvé vejce třeba mořské želvy, nebo krokodýla. To by jsi kamaráde cítil ten mega smrad z pukavce. Neoplozené vejce nemusí nutně znamenat mrtvé vejce, ale to je něco jiného. Neoplozené vejce může žít i několik týdnů i měsíců, než uhyne. Je jasné, že takové vejce nesmrdí, dokud se nezačne rozkládat.

Ano to je pravda-asi právě proto,že vápenitý obal vajec je pevný a nehrozí kontaminace okolních vajec probíhá uvnitř klasický rozklad.Vejce hadů a ještěrů všek nejsou vejce želv.Nezklamal jsi-prostě budeš tvrdit své i kdyby Ti člověk přivezl ukázku až domů.Výše jsem jasně psal,že hniloba a nafukování nekvalitních vajec je zapříčiněna nesprávnými podmínkami v inkubátoru-především příliš vlhkým inkubačním substrátem.Nepochybuji o tom,že je to i Tvůj případ,protože jsem někde četl Tvé rady ohledně inkubace vajec Chamaeleo calyptratus kde jsi uváděl nutnost vysoké vlhkosti inkubačního substrátu.To je samozřejmě hrubá chyba,protože právě vejce tohoto druhu musí být inkubovány v pouze velmi mírně vlhkém substrátu.Příliš vlhký substrát je spolehlivě postupně likviduje.Potom je jasné proč Ti vejce hnijí.

Ahoj.S oním určitým % neoplozených vajec ve snůškách souhlasím.Ale klasicky neoplozené vejce se přeci obvykle pozná hned po snesení.Většinou jsou menší,ohleněné,žlutě zbarvené a jakoby na omak gumové.Alespoň u hadů nebo né?Mne jde ale o ty vejce co jsem popisoval.Ta šedá hmota ve vejci která připomíná po určitý době ono vařené vejce je známkou také neoplozeného vejce?Co je pak v řezu onen tmavší bod?A předchozímu přispěvateli musím dát za pravdu ohledně zvláštního atipického zápachu.Když tohle ,,vařené" vejce otevřu rozhodně nesmrdí klasickým hnilobným zápachem.Jak jste uváděl zkušenost s mumifikací; takovouhle zkušenost jsem měl před lety u druhu Epicrates striatus.Samice,jako živorodý druh,mi doslova trousila mrtvá mumifikovaná mláďata (dle místního veterináře) déle než tři měsíce po teráriu.Ale to už je o něčem jiném.Nakonec tuhle zkušenost jsem uveřejnil v AT.Jsou to prostě zajímavé věci.

Neoplozené vejce se nemusí dát poznat a muze na první pohled vypadat jako zdrave a pri prosvícení je patrný zilní system. Je pravda, ze nekterá vejce mohou vypadat nezdrave jiz od nakladení a na omak gumová, nazloutlá a nebo svrastelá, jak popisujes, taková vejce vetsinou nejsou vyvinutá. Neoplozené vejce vsak muze být zcela vyvinuté a zít nejakou dobu. Ta sedá hmota je obsah vejce jiz v pokrocilem stadiu rozkladu a dehydratace. Zdravé vejce je uvnitr tekuté, jako normální slepicí vejce. Ten tmavý bod muze být zárodecný tercík.

Jestli jsem dobře pochopil;když ten tmavý bod může být zárodečný terčík pak by se ale jednalo o oplozené vejce nebo né? A dle Váší první části odpovědi může mít i neoplozené vejce patrný žilní systém?Díky za všechny Vaše odpovědi.

Základní informace o chovu užovky červené

Užovka červená je původem ze severní Ameriky. Můžeme ji nalézt téměř po celém území Spojených států amerických. Užovka se nevyhýbá žádnému prostředí. Najdete ji v sušších křovinatých oblastech, na krajích stepí, v lesích i v polích a nebojí se ani blízkosti člověka. Má malou hlavu a na ní má skvrnu ve tvaru písmene V. Vrchní strana těla má tmavší skvrny odděleny černou barvou. Spodní strana je spíš dožluta až bílá, místy má tmavší skvrny. Tělo je kryto lesklými a celkem hladkými šupinami. Dutina ústní je vybavena zoubky, nemá však jedové zuby, jed neprodukuje.

Terárium by mělo být dostatečně prostorné, vybavené výhřevnou žárovkou, může se doplnit i výhřevným kamenem, nebo folií. Potřebují větší misku s vodou, a protože tito hadi rádi šplhají, tak i větve pro šplhání a kořeny pro úkryt. V teráriu dbáme na to, aby byla zajištěna teplá část pro slunění a vyhřívání a chladná pro odpočinek hada. Teplota v teráriu by se měla přes den pohybovat kolem 28°C, pod žárovkou i více. V noci může teplota klesnout na pokojovou teplotu. Terárium je potřeba dobře zajistit proti uniknutí hada, který rád prozkoumává a noruje.

Jako potravu předkládáme holátka myší, myši, mláďata potkanů či, kuřata v přiměřené velikosti k hadovi, jednou za 7 - 14 dnů, ale můžeme udělat i delší hladovku. Dospívá dle velikosti ve 2-4 letech. Minimální délka samice při páření by měla být 90 cm. Pro úspěšné páření se osvědčuje zimování při teplotách 12-15 °C (není ovšem podmínkou). Cca. 2 měsíce od páření samice snese snůšku vajec, těch je 10-30 dle velikosti a kondice samice. Někteří chovatelé opakují tento koloběh u samic i 2-3x ročně, bohužel se to projevuje na kondici a délce života těchto samic.

Vejce přemisťujeme od samice do vlhkého rašeliníku nebo na vermikulit a takto připravené umístíme do inkubátoru. Vejce se inkubují při teplotě 28°C cca 62-85 dní. Je možné inkubovat i při pokojové teplotě, nicméně nižší teplota prodlužuje délku inkubace a často způsobuje tělesné deformace. Neoplozená vejce oddělujeme od ostatních a jejich výskyt je patrný do prvních 14 dnů inkubace. Mláďata se líhnou postupně po proříznutí kožovitého obalu vejce během 2-5 dnů ve velikosti 20-30cm. Po vylíhnutí jsou již samostatná. Vyčkáme do prvního svleku mláďat a předkládáme jednodenní myší holata ke krmení.

Je to poměrně nenáročný, klidný had vhodný i pro začátečníky. Existují různé barevné poddruhy, které se vyskytují v různých oblastech USA. Asi nejčastěji se setkáme s vejci chameleonů jemenských, agam vousatých, gekončíků nočních a hadů ( korálovek, užovek,..

Obecné rady pro inkubaci vajec plazů

Pokud se nám zadaří a najdeme vejce v teráriu, pak si na ně včas připravíme krabičky, ideálně 10*20*10cm, ve kterých je cca 5cm vysoká vrstva inkubačního substrátu ( vermikulit, perlit - jiné neosvědčené směsi nedoporučuji používat ). Vejce opatrně přemístíme do této krabičky, vejce z 1/3 až ½ zahrabeme inkubačním substrátem a přikryjeme víčkem a umístíme do inkubátoru.

Všeobecně platí, že inkubační teplotou 28 - 29C nic nezkazíme u vajec 99% ještěrů a hadů. Co ovšem dělat když vidíme, že se začínají klubat první "dětátka" ? V první řadě to chce klid a nechat všemu volný průběh, od doby prvního spatření hlavičky až po kompletí vylíhnutí např. Agamy vousaté, může uplynout i 48hodin. Když celé mládě opustí vejce, pak jej 24 - 48hodin po vylíhnutí necháme v krabičce s vejci.

Po 1 až 2 dnech jej přendáme do další plastové krabičky, kterou stále ještě necháme v inkubátoru další 1 - 2 dny, mláďata většiny ještěrů po vylíhnutí nejprve tráví až 2 dny vaječný žloutek a následující 1 - 2 dny nepřijímají vůbec žádnou potravu. Proto mládě necháme ještě další dobu "o samotě" aklimatizovat. Po této procedůře jej můžeme opatrně umístit do dočasného bydliště, kterým může být skromě zařízené malé terárium, plastová krabička, apod.

První týden po vylíhnutí je potřeba rosit 2 - 4krát denně, a v žádném případě nedávat mláďatům misky s vodou, mohli by se utopit i ve vodě ve víčku od limonády - proto zpočátku POUZE ROSÍME. V této prozatimní ubikaci je důležité, aby mělo zdroj tepla, UVB a vody ( první týden pouze rošení, poté je možná mělká miska ), vhodné jsou i skrýše. Krmit můžeme ihned po tomto přemístění, samozřejmě je vhodné "denní" ještěry krmit přes den, "noční" pak přes noc. Při uspěchání tohoto procesu, např.

Proto si pamatujte, že je lepší dělat vše v klidu s rozvahou, a výborný výsledek se brzy dostaví :)

Krajta písmenková v ostravské zoo

Po krajtách zelených a hroznýšcích skvrnitých se rozmnožili další hadi - krajty písmenkové. V tomto případě se nejedná o prvoodchov, ale chovatelé přesto považují odchov mláďat za úspěch, který se podařil po delším časovém úseku (po sedmi letech). Krajty písmenkové chová ostravská zoo od roku 2011. Návštěvníci mohou pár těchto největších hadů Afriky vidět v expozici s převráceným světelným režimem Noční Tanganika. I krajty písmenkové patří k živočichům s noční aktivitou.

Poprvé se podařilo mláďata odchovat v roce 2016, podruhé až v letošním roce. Páření pozorovali chovatelé několikrát opakovaně od prosince loňského roku až do letošního března. Dne 19. dubna samice nakladla 22 vajec. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké hady (dorůstají až 7 m, běžně okolo 4,5 m), jsou i vejce poměrně velká - na délku mají přes 10 cm.

V přírodě kladou samice vejce do starých zvířecích nor, termitišť nebo jeskyní. Proto jsme naší samici v expozici připravili náhradní dutinu v podobě boxu, který měl snůšce zajistil vhodné podmínky, hlavně dostatek vlhkosti. Délka inkubace u tohoto druhu trvá asi 90 dnů. Po zhruba dvou týdnech již byly uvnitř vajec krásně patrné žilky. Dne 2. července se podle očekávání začala klubat první mláďata. Poslední přišlo na svět 9. července. Celkem je jich 19.

K prořezání kožovitého obalu slouží mláďatům tzv. vaječný zub, který je umístěn na horním rtu hada a po čase zmizí. Čerstvě vyklubaná mláďata jsou poměrně velká, mají zhruba 65 cm a nebojí se použít své zuby. Krajty písmenkové patří mezi agresivnější druhy a kvůli jejich velikosti v dospělosti mohou představovat pro člověka nebezpečí. Mláďata, která jsou od narození zcela samostatná, máme momentálně po jednom odděleně v chovných boxech v zázemí, abychom měli přehled o příjmu potravy a svlecích. První svlek proběhne zhruba do dvou týdnů a po té začneme krmit myšmi.

Krajta písmenková (Python sebae) je největším hadem Afriky a jedním z největších hadů světa. Dorůstá délky až 7,5 m a hmotnosti kolem 100 kg. Většinou se však vyskytují jedinci o délce 4-4,5 m. Mezi typické znaky patří skvrnění na těle zvířat připomínající egyptské hieroglyfy, což dalo této krajtě i české jméno. Aktivní jsou hlavně v noci, kdy i loví. V dospělosti jsou nevybíravé a loví i značně velkou kořist, jako jsou krokodýli, varani, hlodavci, opice, antilopy, prasata, šelmy a mnoho dalších. Loví také ptáky, v obydlených místech pak potkany, ale i drůbež, kozy či psy.

Je známo několik případů napadení člověka. Útoky na lidi jsou však spíše vzácné a to i přesto, že se tyto krajty vyskytují ve městech dosti běžně. Je to škrtič (nejedovatý), který po uchopení kořist omotá svým tělem a smyčky utáhne pokaždé, když oběť vydechuje. Nežere mršiny. V chovu v lidské péči je pověstná svým temperamentem - agresivitou a kousavostí vůči chovateli, což ztěžuje manipulaci a vyžaduje zkušenosti a bezpečné chovné zařízení. Agresivita je patrná i u mláďat. Krajty písmenkové jsou ve své domovině pronásledovány, protože jsou považovány za škůdce a zabijáky. Loví se také pro maso a kůži.

tags: #hadi #vejce #inkubace