Copyright © pohodanovapec.cz 
Na pomyslném trůnu nejoblíbenějšího pečiva Čechů sedí už nějakou dobu a svého prvenství se ještě dlouhé roky nevzdá. Klasický bílý rohlík je naším nejoblíbenějším a nejprodávanějším pečivem. A co víc, nikde jinde na světě kromě sousedního Slovenska si ho nekoupíte. Kde se zahnuté pečivo vzalo?
Ačkoliv se první zmínky o původních rohlících ve střední Evropě objevují již v 10. století, kdy se pekly v klášterech jako velikonoční pečivo, mnohem známější je legenda o vídeňském pekaři a bývalém důstojníkovi jménem August Zang. Ten prý začal první rohlíky péct na počest vítězství nad osmanskou říší v roce 1683, kdy byl ve Vídni odražen útok obléhajících Turků. Nové pečivo pak dostalo tvar podle symbolu turecké říše - zahnutého půlměsíce.
V každém případě byly dříve rohlíky z bílé mouky považovány za symbol luxusu. Pekly se pro bohatší vrstvu nebo při slavnostnějších událostech. Celozrnné pečivo bývalo obvyklejší a typické pro běžný lid.
Mezi pečivem se opravdu jedná o naši unikátní tuzemskou specialitu, která se s výjimkou pár našich sousedů nikde jinde nepeče. „Můžete si v zahraničí koupit malou bagetku nebo třeba banketku, ale klasický rohlík, jak ho znáte z našich obchodů, si v podstatě koupíte jen u nás nebo na Slovensku,“ potvrdil pro Aktuálně.cz před několika lety marketingový manažer Penamu Martin Dolský.
Důvodů může být hned několik. Pro mnoho cizinců jsou naše rohlíky příliš suché a bez chuti. Ve světě totiž není takovým zvykem jako u nás různorodé pečivo (včetně chlebů, bulek či housek) dále mazat nebo obkládat a považovat ho teprve za jakýsi základ jídla.
Smažená cibulka: Hruškův recept
Máme pro vás recept na domácí rohlíky, které budete mít hotové do 40 minut a zvládne je i pekař-začátečník. Domácí rohlíky jsou ihned po upečení na povrchu krásně křupavé a voní přímo fantasticky. S těmi kupovanými se to nedá vůbec srovnat.
A zatímco svět „tvárná“ chuť našich obyčejných rohlíků nezaujala (alespoň ne natolik, aby si tuhle dobrotu začali péct i u sebe), my jsme zvyklí na ní vyrůstat. Z rohlíků dokážeme vykouzlit plnohodnotnou snídani, svačinu na výlet nebo do práce, rychlou večeři, přílohu k polévce nebo salátu, slavnostní pohoštění v podobě jednohubek i rychlé občerstvení. Není proto divu, že jsme i celosvětově oblíbené hot dogy, které se v jiných zemích obvykle konzumují v podélně rozříznuté, nasládlé, měkké briošce nebo bagetě, nedali do nic jiného než do našeho milovaného rohlíku.
Historie pekařství sahá do hluboké minulosti a už v prvních kronikách najdeme zmínky o pekařském řemesle. Pekařů bylo pochopitelně vždy zapotřebí a řemeslo to bylo poctivé. Pokud nebyl pekař poctivý, mohl být také za trest v koši vymáchán ve Vltavě. A tak si asi ti naši čeští pekaři svého řemesla raději hleděli.
Houska z rohlíku se zrodila v české peci, kde rohlíkovací stroje a ruční pletení dávají vzniknout tradiční pletýnce. Právě plněná houska vyžaduje jemné a správně propečené tvary, díky čemuž získává charakteristickou křupavou špičku. Pletýnky vznikají z tří pramenů, které se spletením spojí do pevného tvaru a poté se pečou do zlatova.
Slovo houska (nebo spojení vánoční houska či húska) původně označovalo vánočku. Mapy českého jazykového atlasu ukazují různé názvy housky podle nářečí: bělka, pletýnka, žemle, calta. Bělka vyjadřuje použití bílé mouky, pletýnka odkazuje na pletení těsta, žemle či žemlička jsou jihozápadně Moravě a jinde používány pro označení kulatého pečiva s dírkou a slánku či slaďkou. Calta, archaické označení, zůstalo v nářečích Chodska a Doudlebska.
Do dnešní češtiny se žemle nebo pletýnka uchovaly s posunutým významem - jako žemle se často chápe kulaté pečivo s dírou uprostřed, pletýnka bývá velká houska z trochu jiného těsta a na rozdíl od ní skutečně pletená. Pro odlišení nepletených, ale lisovaných housek se dnes někdy používá název raženka.
Pravá pletená houska vyžaduje pečlivou techniku a zkoušení v praxi. Slánka a jiné posypy se používají podle tradice a regionálních zvyklostí. Dříve se doma rohlíky či housky moc nepekly - kupované pečivo bylo dobré a více se jedl v našich končinách chleba.
Houska je nadýchané pečivo, které se vyznačuje tradicí ruční výroby, pletením a specifickými tvary. Je to neoddělitelná součást středoevropské kuchyně, která se vyznačuje svou rozmanitostí a unikátním místem v kuchyni Čechů. Žemle, pletýnka a calta ukazují regionální variace a historické vrstvy, které tvoří současný vzhled české housky.
Copyright © pohodanovapec.cz
