Copyright © pohodanovapec.cz 
V kauze polského hovězího masa nejde zdaleka jen o maso z Polska. Kromě potíží s bezpečností potravin našich sousedů je třeba vidět také to, že polské maso do ČR vozí firma Animalco spadající pod Agrofert.
Nález salmonely (bakterie Salmonella Enteritidis) v zásilce hovězího masa z Polska opět oživil kauzu kvality polského masa dováženého do ČR. V prvé řadě je vhodné připomenout, že riziko výskytu salmonel nelze stoprocentně vyloučit, zejména u masných výrobců a vejcí. Svědčí o tom výsledky kontrol našich dozorových orgánů i testy potravin prováděné jinými subjekty.
Například spotřebitelský časopis dTest loni v kuřecích prsních řízcích našel vodu a salmonelu. Ano, v aktuálním případě veterináři odhalili salmonelu v jednom vzorku masa z Polska, přičemž v té době byla zkontrolována více než stovka vzorků polského masa. U polské produkce bývá riziko vyšší, otázkou však zůstává, proč polské maso dováží do ČR právě Animalco pod Agrofert.
Do domácností se salmonely mohou množit i při nevhodném skladování při teplotách od 5 do zhruba 47 stupňů Celsia; prevence rizika je však známá a jednoduchá - tepelné opracování na nejméně 70-75 °C po dobu 10-20 minut zabije bakterie.
Dvojí kvalita potravin se stala jedním z důležitých témat. Rozdíl spočívá v tom, že zahraniční firmy posílají zboží do střední a východní Evropy ve stejných obalech, ale s rozdílným obsahem a lacinějšími přísadami. Přesto některé potraviny dovezené ze Západu mohou být kvalitnější než domácí produkce.
Polské hovězí maso dováží do ČR Animalco, firma patřící dlouhodobě k největším dovozcům polského masa do ČR a patrně bude nadále. Agrofert čelí kritice za to, že v českých produktech mohou být také slabší injekce kvality. Testy ukazují jen, že některé špekáčky a další výrobky obsahují méně masa, více aditiv a v některých případech ani žádné hovězí.
Například televize Stream.cz uvedla, že špekáčky značky Krahulík obsahují maso jen z poloviny a obsahují dvacet aditiv včetně barviv; kuřecí prsa Vodňanského kuřete se salmonelou byly taktéž zmiňovány. Gothajský salám Krahulík pro změnu vykázal o 15 % méně masa než na obalu. Politická rétorika kolem dvojí kvality často zmiňuje zahraniční výrobce a ceny; argumentace obsahuje tvrzení, že domácí potraviny by mohly být dražší, pokud by se kvalita vyrovnala západním standardům.
Prodejní řetězce žádají západní výrobce, aby jejich výrobky na východoevropský trh byly cenově dostupné. To však neznamená, že potraviny jsou nezdravé či nekvalitní; otázka je, jaká je minimální cena a co to znamená pro kvalitu. Ceny potravin v ČR a sousedních zemích ukazují, že v některých případech jsou na západ od nás ceny vyšší, přestože platy v Německu a Rakousku jsou výrazně vyšší než u nás.
Podle agrárního analytika Petra Havla je polské maso stejně kvalitní jako české a dováží se do všech zemí EU. Česká republika je podle něj v přebytku hovězího masa a domácí zemědělci často prodávají maso levněji do zahraničí. Důvodem dovozu polského hovězího masa je cena a dostupnost, i když se objevují hlasy o podvodech a nedodržování předpisů. Celkově je polské maso jedním z nejlevnějších na trhu EU a není jasné, že by bylo horší než domácí produkce.
Identifikační číslo polských jatek je PL 14160202 WE. Číslo však nemusí být uvedeno na štítku baleného masa; provozovatel se může rozhodnout pro šarže. Žádné z vyšetření doposud neprokázalo nebezpečnost masa pro zdraví lidí. Zhruba 300 kg hovězího masa, které polské úřady stáhly z trhu, bylo doručeno do ČR; z tohoto množství 135 kg bylo prodáno konečným spotřebitelům a zbytky byly zlikvidovány nebo dále zpracovány.
Polská i česká strana popisují složitý řetězec dodávek, kdy nejprve proběhla ilegální porážka, poté bourárna a až následně dodávky do ČR. Z hlediska české legislativy může být v prodeji pouze maso ze zvířat poražených na jatkách, která prošla veterinární prohlídkou před i po porážce. V ČR provádějí veterinární prohlídky úřední veterinární lékaři; v Polsku může stát pověřit i soukromého veterinárního lékaře.
Státní veterinární správa (SVS) provádí dohled nad následnými subjekty a vyšetřuje, komu maso dodala jatka a kdo ho dále přijímal. V rámci vyšetřování bylo z celkového množství 300 kg zajištěno 56 kg masa; vzorky byly odebrány na rezidua, senzorickou analýzu a salmonelu. Zbývající množství bylo distribuováno a v době oznámení bylo již zkonzumováno. SVS neuvedla jména provozovatelů masného řetězce.
Pro detailní pochopení je vhodné sledovat vývoj v oblasti veterinárních opatření na dovoz hovězího masa do ČR a změny v pravidlech označování šarží masa.
Copyright © pohodanovapec.cz
