Krátký souhrn toho, co vám na začátku pečení kváskového chleba může pomoct, najdete tady. Není toho moc, žádný strach:) Jsem úplný začátečník a chci si upéct svůj úplně první chleba. Poradíte mi, kterým začít? Vůbec neumíte hníst těsto, vlastně nikdy jste kynuté pečivo nepekli a nemáte ošatku? Přesně pro vás je chleba bez hnětení, a to dokonce ve dvou verzích!
Jestli už máte kvásek, zkuste kváskovou Šumavu bez hnětení - bez námahy, ale s tou správně kyselkavou chutí, kmínovou vůní a strukturou, jak si ji pamatujete z lepších časů. Pokud na svého dárce kvásku teprve čekáte, vytáhněte kousek droždí a zamíchejte těsto na pšeničný chléb bez hnětení. Chuť je oproti normálnímu kupovanému pečivu z droždí jiná. Posílená opravdu dlouhým kynutím a struktura je hezky kyprá, přitom hnětení za vás obstará samo těsto a dlouhá doba čekání a nicnedělání, což je zázrak srovnatelný s nožem, který jiné nože krájí jako máslo.
Buď máte doma někoho šikovného, kdo vám ji uplete, nebo si ji koupíte. Možností je několik - specializované pekařské eshopy a gastropotřeby na internetu, Fler, košíkáři na trzích, domácí potřeby a některé supermarkety. Ošatku hojně vysypte žitnou moukou, lepí méně než hladká pšeničná. Můžete použít i cedník nebo mísu vystlanou hrubou utěrkou či lněným plátnem. Cedník je lepší, protože kolem chleba může proudit vzduch a nehrozí tolik, že se kvůli vysoké vlhkosti k utěrce přilepí.
Když pečete víc chlebů najednou, vzájemně se během kynutí podrží. Připravte si utěrku a mouku, aby chléb při kynutí nepřilepil. Později můžete experimentovat s přídavkem jiné mouky (cca ⅓ můžete nahradit), semínky a dalšími doplňky.
Nejjednodušší je mít v lednici malou dávku kvásku, kterou včas osvěžíte a z osvěženého kvásku zase část schováte do lednice napříště. Tak budete mít chleba vždycky kyprý a akorátně kyselý. Krmit lze čímkoli - žitnou, pšeničnou nebo špaldovou moukou (i jejich celozrnnými verzemi). Pokud chcete vyrábět čistě bílý pšeničný chléb, odeberete z žitného kvásku a nakrmíte ho pšeničnou moukou.
Jak udělat Střechu z BeBe sušenek
Chleba pečeme nejčastěji v troubě, která je rozehřátá na 250 stupňů. Do trouby vložíme těžký posmaltovaný plech a pohybujeme s ním, abychom vytvořili vlhkou atmosféru. Po 10-15 minutách, kdy kůrka začne ztuhat a ztmavnout, vyvětráme a teplotu snížíme na 230 °C. Vnitřní teplota bochníku by měla dosáhnout 90-95 °C, anebo ozvučit dutý zvuk při poklepání ze spodu.
Chléb se dá péct i v hrnci (keramickém, litinovém, skleněném, starém smaltovaném) nebo v remosce. V remosce bývají bochníky menší a rychleji propečené. Pečení v hrnci zajistí, že chléb krásně zvlhne a má jemnou texturu.
Chleba po upečení necháme vychladnout na mřížce. Krájejte nejdřív vlažný, nebo až po úplném vychladnutí, zejména u celozrnných a žitných chlebů, aby nedošlo k mazlavosti středu. Uchovávejte v utěrce nebo plátýnku na teplotě 20-25 °C. Utěrku vyměňujte nejpozději po třech dnech. Do chlebovky lze chléb uložit, aby déle vydržel čerstvý, ale i v igelitové tašce je to možné s ohledem na čerstvost.
Jasně! Výsledné pečivo obvykle kyne déle než s droždím a má jinou chuť - kyselější a chlebovější. K pečení housků lze použít kvásek podobně jako recept na chléb; stačí část mouky předkvasit se stejným množstvím vody a startérem kváskem, poté doplnit původní recept. Příklady uvádějí 1/3 mouky s 1/3 vody a kváskem a následně doplnit zbytek mouky a vody pro hotové těsto.
V podstatě nic nad rámec běžné kuchyňské výbavy: velká mísa na těsto, mísa/cedník s utěrkou na kynutí, vál nebo čistá pracovní deska, stěrka, trouba nebo remoska. Mouka, voda, sůl, kvásek a ruky stačí. Silné ruce jsou výhodou, slabé brzy zesílí. Dobrý chleba za trochu práce stojí.
Krájení chleba by mělo být rovné; chléb položte na plochou stranu a krájejte kapkami, nikoliv tlačením. Krájení teplého chleba není vhodné - vyvolává potíže se zažíváním a hůře se krájí. Drobečky mají historicky svoje významy; tradiční zvyky a rituály vyjadřovaly pokoru a naději a byly součástí oslav a zvláštních dnů jako Štědrý den. Kuchařská tradice a příběhy připomínají, že chléb má své pevné místo v každodenním životě a že krájení a konzervace chleba je stejně důležité jako samotné pečení.