Správné krmení včel je jedním z předpokladů úspěšného přezimování včelstev a jejich zdravého rozvoje v následující sezóně. Po ukončení medobraní je nezbytné doplnit zásoby na zimu, přičemž je nutné dbát na to, aby zásoby nezabíraly prostor matce určený pro plodování.
V létě, kdy již není v přírodě dostatečná nabídka nektaru a pylu, se včelař musí postarat o zásoby sám. Začátkem srpna je nutné dodat včelám odpovídající množství potravy, což je asi 30 kg na jedno včelstvo, které jim stačí na přežití zimy. Jedná se o zlomové období, kdy se ve včelstvech začínají rodit takzvané dlouhověké zimní generace včel. Tyto včely jsou oproti letním včelám geneticky změněné. Zásoby dodané včelařem musí zpracovat ještě letní krátkověké včely. Pokud bychom zásoby dodali později, zimní včely by se doslova udřely a včelstvo by značně zesláblo.
Správné vyhodnocení, kdy ukončit rok a začít krmit své včelky, je nejdůležitější rozhodnutí včelaře. Musíme si uvědomit, že zimované včelstvo krmené cukrem, nebo různými roztoky, musí tyto zásoby nejprve zpracovat, zahustit a uložit. Zde musí nanést pyl, aby bylo z čeho krmit larvičky od ledna až do doby, než začne přínos nového pylu.
Před zimou je třeba doplnit glycidové zásoby na množství 15-25 kg na včelstvo. V oblastech s převážně květovou snůškou musíme pečlivě hlídat její konec a jakmile skončí, začít s přípravou včelstva na zimu. Ideálně včelstvu ponechat kolem 15 kg medu; zbytek zásob lze dodat jako zpracovaný (cukrový) roztok. Jedno včelstvo spotřebuje za rok přibližně 90 kg medu, proto odebraný med musíme včelám nahradit.
V praxi se často setkáváme s nabídkou tekutých krmiv, jako jsou inverty sacharózy, škrobové hydrolyzáty či různé směsi. Přesto odborná praxe doporučuje, aby včelaři zůstali věrni roztoku bílého rafinovaného cukru, který je ověřený desetiletími používání. Tekutá krmiva mají řadu potenciálních rizik, zejména pokud obsahují nestravitelné látky, které mohou v zimním období přeplňovat výkalové vaky včel a zvyšovat riziko úplavice.
Med je ideální zásobou, včely jej nemusí dále zpracovávat. Pozor na medovicový med - ten v úlu zůstat nesmí, včely jej těžko tráví a dostávají průjmy!
Nejčastěji se používá roztok cukru a vody v poměru 3 : 2 nebo 5 : 3. Pro zimní krmení se doporučuje hustší roztok 3:2 (3 díly cukru : 2 díly vody váhově). Včely cukerný roztok ve svých útrobách enzymaticky rozštěpí na glukózu a fruktózu, čímž vytvoří invertní roztok glycidů, který uloží do buněk plástu.
Pro malé množství (malochovatele) postačuje poměr 1:1 při podněcování nebo tvorbě zásob v kratším horizontu. Řidší roztok má nevýhodu, že včelky při zpracování spotřebují více energie a výsledné zásoby jsou nižší.
Pokud plánujete použít čtyřlitrovou nádobu na směs v poměru 3:2 (cukr:voda): Najděte na šikmé přímce odpovídající poměru 3:2 bod označující 4 litry objemu roztoku. Bod promítněte kolmo dolů na osu x a získáte množství cukru (3,1 kg). Jinak prakticky pro poměr 3:2 se uvádí, že na 1 kg cukru je potřeba cca 0,67 l vody (pro jednoduché přepočty dá někteří včelaři 0,7 l vody na 1 kg cukru, aby měli rezervu při odměřování).
Vodu přivedeme k varu, odstavíme a nasypeme cukr. Pak už stačí jen míchat. Vrtačka s míchací vrtulí je jen zmechanizování postupu - lze míchat i velké objemy a použít horkou vodu, která rozmíchávání urychlí. Rozpouštění bílého cukru teplem není špatně, ale převařování cukru je zbytečné a může urychlit nežádoucí chemické reakce, pokud se příprava provádí při vysokých teplotách příliš dlouho.
Jak správně připravit perličku
Prosakovací metoda je výhodná, protože odpadá vaření a rychlé míchání. Do velké čisté skleněné nádoby pomalu nalijeme vodu, poté pomalu nasypeme cukr - nikdy opačně! Na připravenou nádobu našroubujeme speciální prosakovací víčko. Sklenice opatříme prosakovacím víčkem s malými otvory a po naplnění ji položíme na strop úlu hrdlem dolů; každou sklenici je vždy nutné ukrýt do prázdného úlového nástavku, aby se k ní nedostaly sousední včely. Tento způsob nevyžaduje tolik času jako příprava teplého sirupu a včelstvo si z roztoku průběžně bere jen tolik, kolik potřebuje.
Do desetilitrového plastového kbelíku nalijeme roztok a na hladinu vložíme plovák - například hrst slámy stočené do věnečku, bublinkovou fólii, dřívka nebo šišku. Včely se netopí a odeberou velké množství zásob na jedno podání.
Připravíme si cukerný roztok (např. 3:2 na zimu), naplníme igelitový sáček, pečlivě vymačkáme vzduch a zavážeme. Naplněné pytlíky pokládáme do prázdného horního nástavku přímo na horní loučky. Nebojte se položit pytlík na včely - v žádném případě jim neublíží. Výhoda: jednoduchost, rychlost a žádný rozlitý roztok, který by lákal zlodějky. Někteří včelaři používají menší sáčky i na oddělky s roztokem 1:1.
Cukrové těsto Apimana je nasycená cukerná hmota z velmi jemných mikrokrystalů, zality sirupem, stabilní pastovité struktury s obsahem cca 8 % vody. Nevyžaduje vaření ani přípravu a je vhodné pro oddělky a slabší včelstva. Medocukrové těsto vyrobíme smícháním 3 dílů práškového cukru a 1 dílu medu (nahřáté na cca 45 °C); těsto k přímé spotřebě se upravuje přidáním cca 0,2 dílu vody.
Krmítka je vhodné umisťovat do úlů mimo úlové dno, aby se k nim nedostaly cizí včely, vosy či mravenci a aby do nich nepadaly nečistoty. V období slídivosti je nezbytné pracovat se včelstvy rychle a nenechávat úly otevřené déle, než je nezbytné. Odložené nástavky a plásty včelám voní na dálku, je vhodné je přikrývat vlhkými plachetkami, aby se minimalizovalo riziko loupeže.
Pokud plánujete použít vodu z přírodních zdrojů (potok, dešťovka), může být vhodné roztok krátce převařit nebo použít nějakou dezinfekční přísadu - někteří včelaři přidávají malé množství octa, který roztok lehce desinfikuje. Převaření cukru však zvyšuje rychlost chemických reakcí a může vést k tvorbě škodlivých látek jako HMF při nevhodné technologii - proto opatrně s dlouhým vařením.
Nesmíme včely překrmit. Po dodání zásob musí včelstvu zůstat dostatek prostoru pro sezení a kladení matky. Nadměrné množství krmiva může včely zatěžovat a snižovat přísun pylu. Zásoby by nikdy neměly klesnout pod 3-5 kg. Odebrání veškerého medu nebo ponechání včelstev bez zásob vede k hladovění a omezení plodování.
Při nevhodné přípravě (např. nekontrolované převařování cukru, kontaminovaná voda) mohou vznikat zdravotní problémy včel, ztuhlé zásoby, zvýšená úmrtnost. Pokud používáte hotové tekuté směsi, pečlivě čtěte etikety - některé obsahují škrobové hydrolyzáty, invert nebo fruktózu, které mohou mít odlišné účinky.
Množství zásob a počet obsazených uliček je předmětem podzimní kontrolní prohlídky. Pravidelná kontrola zásob a stavu včelstva na podzim je nezbytná pro prevenci úhynů. Pokud jsou zásoby uloženy v úlu na místě pro zimní chomáč nedostupné, může včelstvo během zimy uhynout hladem, i když má zásoby v jiných částech úlu.
| Účel | Poměr (cukr : voda váhově) | Poznámka |
|---|---|---|
| Zimní zakrmení (zásoby) | 3 : 2 | hustý roztok, skladovat jako zásobu |
| Podněcování / jarní krmení | 1 : 1 | lehčí roztok vhodný pro podporu plodování |
| Rychlé dokrmení oddělků | těsto / Apimana | pastovité, okamžitě použitelné |
Včelař, který přikrmoval 25 kg cukru na nové včelstvo, vysvětluje, že díky včasnému krmení a podněcování mu na jaře často zůstane maximálně 5 kg zimního krmení. Při přebytku zásob provádí rozškrabování a krmení roztokem 1:1 v útulném stropním krmítku, aby matka začala co nejvíce plodovat.
Řada včelařů dává přednost rafinovanému bílému cukru. Hnědý cukr je pro včely nevhodný. Během špatné sezóny může být nutné krmit i silnějšími prostředky - v takovém případě zvažte dostupnost a rizika hotových sirupů nebo těst. Včasným dodáním zásob v odpovídajícím množství zajistíme včelám zdárné přežití zimy; ony se nám na jaře odvděčí v podobě bohaté nabídky dobrého medu.
Včely hrají klíčovou roli v ekosystému a zemědělství; jejich přínos pro životní prostředí je nesmírný, proto je důležité je správně krmit, chránit a podporovat. Mezi jednoduché kroky podpory patří vysazování květin poskytujících pyl a nektar, šetrné zahradničení bez pesticidů a budování úkrytů pro včely samotářky.