Copyright © pohodanovapec.cz 
Spolek Výživa dětí, jehož hlavním cílem je podpora zdravého životního stylu dětí, a to především vhodného stravování, omezil svou činnost. Informačně nadčasové webové stránky jsou však stále velmi navštěvované a jsou zdrojem informací pro rodiče, nutriční terapeuty, školy i média, a proto jsou pro zájemce i nadále k dispozici. V dnešní době, kdy na vás v regálech obchodů koukají různé výrobky známých i neznámých značek, není snadné se zorientovat a neudělat nějakou stravovací chybu.
Dokud je miminko kojeno, nemusíte mít obavy, protože dostává to nejlepší. V prvních šesti měsících života je pro dítě nejlepší stravou mateřské mléko, které samotné fyziologicky se vyvíjejícímu kojenci postačí jako zdroj stravy i tekutin do ukončeného 6. měsíce. Poté je třeba začít se zaváděním nemléčných příkrmů, a to i u těch dětí, které z kojení stále dostatečně prospívají. Zavádění nemléčných příkrmů probíhá individuálně, v některých případech již od ukončeného 4. měsíce věku dítěte, vždy na základě konzultace s pediatrem. Přikrmovat začínáme zeleninou, nejčastěji mrkví, kterou je třeba uvařit doměkka, nesolit a rozmixovat či prolisovat.
Do jídelníčku kojenců lze vejce zavádět nejčastěji po ukončeném 6. měsíci věku, ale ne dříve než po 4. měsíci, a to podle toho, zda je dítě připravené na příkrmy. Vejce lze podávat v různých formách - žloutek i bílek, vždy správně tepelně upravené. Nejlepší způsob přípravy je vaření natvrdo, čímž se minimalizuje riziko salmonely. Žloutek lze přidat do zeleninových nebo masových příkrmů. Bílek se obvykle zavádí až po 12. měsíci, neboť obsahuje více bílkovin a může vyvolat alergickou reakci; některé studie však ukazují, že postupné zavádění bílku již mezi 6.-9. měsícem může být možné, pokud dítě snáší žloutek bez problémů.
Novější doporučení z oblasti pediatrie a alergologie jasně hájí: není třeba oddělovat žloutek a bílek a zavádět vejce pouze po roce. Vejce lze zařadit do jídelníčku během prvních příkrmů, pokud je dítě připravené na pevnou stravu, a to nejčastěji kolem 6. měsíce. Začínáme malou dávkou - například čtvrt nebo půl vařeného vejce - a postupně množství zvyšujeme podle tolerancí dítěte. Při alergických rizicích je vhodné konzultovat počet a formu zavádění s pediatrem či alergologem.
Vejce lze do jídelníčku začlenit různě: do zeleninového pyré, do masozeleninového příkrmu, nebo jako součást domácích placiček či omelet. Důležité je vždy dobře tepelně upravené vejce a sledovat případné známky alergické reakce. Pokud se objeví mírné zarudnutí kolem pusinky bez dalších příznaků, nemusí to znamenat alergii; často je to jen kontaktní podráždění. Při kopi alergie nebo atopickém ekzému je vhodné před zařazením vejce konzultovat postup s lékařem. Většina dětí vejce zvládne bez potíží, ale opatrnost je na místě, zejména u dětí s rizikem alergie.
Další důležité poznámky k vejci uvádí i praktické návody: vždy dbejte na hygienu při manipulaci s vejci, vejce skladujte v lednici, syrové vejce se z jídelníčku vyřazují, a pokud dítě vyžaduje vejce vyzkoušet znovu v jiné formě. Při špatné toleranci či zřetelných alergických reakcích znovu kontaktujte lékaře.
Vedle vejce hraje významnou roli kvalitní maso (drůbeží, hovězí, králičí), zelenina, ovoce a mléčné výrobky. Do 6.-9. měsíce se postupně zavádí maso a mléčné produkty; později se rozšiřuje o kravské mléko jako součást pokrmu (ne jako nápoj) a o tvrdý sýr či tvaroh. Sladkosti a slazené nápoje snižují chuť na jiné potraviny a mohou vést k nezdravému stravovacímu vývoji; proto je vhodné omezovat sladkosti a sůl, zejména pro malé děti.
Vejce jsou důležitým zdrojem kvalitních bílkovin, vitamínů B, D a minerálů, ale vysoký obsah cholesterolu vyžaduje vyvažování celkové stravy a zejména omezení nasycených tuků. Důležitá je kvalita vajec - ideálně bio nebo domácí vejce - a správná tepelná úprava. Zdravotní rizika salmonely se minimalizují dostatečným tepelným zpracováním a správnou hygienou při manipulaci a skladování.
Pro děti v období 4.-6. měsíce se doporučuje krátká ukázka denního režimu s postupným nahrazováním mléčné dávky zeleninovou a ovocnou kaší a později masozeleninovým pokrmem. Od 6. měsíce se postupně zavádí i omáčky a další potraviny, včetně vejce, ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. V jídelníčku batolat lze vejce zavést 2× týdně a postupně rozšířit na další potraviny podle vývoje dítěte.
Veškeré změny ve stravě je vhodné provádět pod dohledem pediatra, zvláště u dětí s rodinnou anamnézou alergií nebo poruchou látkové výměny. Důraz je kladen na postupnost, trpělivost a pravidelnost stravování, na klidné prostředí během jídla a na schopnost dítěte jíst ručkou a později lžičkou, s postupným přechodem na pevnou stravu.
Po prvním roce věku se strava dětí harmonizuje s normálním dětským a později dospělým jídelníčkem: mléko je stále důležité, ale doplňují ho pevné pokrmy a pestrá skladba potravin. Při domácí přípravě jídla lze využít širokou nabídku hotových kojeneckých výrobků, avšak domácí vaření má své výhody a umožňuje lépe kontrolovat složení a čerstvost surovin.
| Věk dítěte | Co zavádět | Poznámky |
|---|---|---|
| 4-6 měsíců | Zelenina (mrkev), malé množství | Postupné zavádění po konzultaci s pediatrem |
| 6-9 měsíců | Masozeleninový příkrm; ovoce | Začínáme žloutkem, postupně bílek |
| 9-12 měsíců | Kravské mléko jako součást pokrmu; jogurt; tvaroh; vejce | Postupné zavádění vaječných forem |
| 1 rok a dále | Tvrdý sýr, plnotučné mléčné výrobky, pestrá strava | Zdravá omezení sladkostí a soli |
Copyright © pohodanovapec.cz
