Jaké maso se nejvíce prodává v Česku?
Stejně jako bez masa samotného, neobejdou se spotřebitelé bez výrobků, jejichž je maso základem. Požadují kvalitu a hlídají jejich složení.
V České republice v posledních letech roste zájem o maso prodávané u obsluhovaných pultů. Tradici tohoto nákupu je možné hledat v minulosti, kdy bylo naprosto běžné, že se pro maso chodilo k řezníkovi, který hospodyňkám dokázal nejen poradit s výběrem, ale případně jim i doporučit vhodný způsob přípravy. Zákaznice tuto službu opět vyhledávají a spolu s rostoucí šíří sortimentu mas si rády nechají poradit od proškolených prodavačů.
Společnost Kaufland v loňském roce realizovala interní průzkum mezi českými spotřebiteli, jehož výsledky mimo jiné ukázaly vzrůstající oblibu nakupování u obsluhovaných úseků. Celkově prodeje čerstvého masa na pultech Kauflandu vzrostly v roce 2018 o zhruba 57 % oproti předešlému roku, je ale nutné přiznat, že za nárůstem stojí mimo jiné také zvýšení počtu pultů s čerstvým masem.
„Vepřové maso z čerstvých pultů tvoří šedesát procent celkového objemu prodaného pultového masa. Abychom ulehčili zákazníkům orientaci při výběru, přišli jsme s novým logem Naše maso z Modletic - Výhradně z českého chovu.
Nejoblíbenější druhy masa
Vepřové je spolu s drůbežím nejoblíbenějším druhem maso, které čeští spotřebitelé konzumují. Z dat společnosti Median (Market & Media & Lifestyle - TGI, 1. a 2. kvartál 2019) vyplývá, že jednou týdně se vepřové maso jí téměř v jedné třetině českých domácností, což je prakticky stejně jako v případě masa drůbežího. Na drůbežím mase si ale pochutnává větší skupina (34 %), která uvádí, že se u nich doma ocitá na talíři častěji, tedy 2×-3× týdně. V případě vepřového masa tuto skutečnost deklarovalo 27 % respondentů. U hovězího si nejvíce spotřebitelů (23 %) tento druh masa nakládá na talíř 2×-3× měsíčně.
Péct chleba: Výběr správné mouky
Graf: Spotřeba masa na osobu v různých zemích (pro ilustraci)
Značná část nakupujících dává stále přednost balíčkovanému masu, případně nákup balíčků a masa v obsluhovaných úsecích kombinuje. Důvodem, proč spotřebitelé pro baleném mase sahají, je za prvé úspora času, protože nemusejí stát ve frontě, a za druhé skutečnost, že nakupovaný druh masa dobře znají a žádné informace k němu nepotřebují nebo spoléhají na to, že je najdou na etiketě. Prodeji balíčkovaného masa mimo jiné nahrává také pokrok, který se odehrává v oblasti obalů.
I když je v současné době nejčastějším typem balení to, kdy je maso umístěno ve vaničkách v ochranné atmosféře, objevují se i jiné typy balení. „Zajímavou technologií, která umocňuje přidanou hodnotu a kvalitu výrobku, je takzvaný skin pack, kdy je z balení vysátý vzduch a fólie kopíruje tvar výrobku.
Nejen bez samotného masa, ale také bez produktů z něj vyrobených si český stůl nelze představit. Jejich oblibu dokládají data Spotřebitelského panelu GfK, z nichž vyplývá, že navzdory vegetariánskému či veganskému trendu, výrobky z masa stále nakupují prakticky všechny české domácnosti. „Průměrná domácnost uskuteční každý měsíc devět nákupů těchto výrobků, přičemž při jednom nákupu utratí necelých sedmdesát korun,“ potvrzuje Hana Paděrová, konzultantka Spotřebitelského panelu GfK.
Data společnosti Median (Market & Media & Lifestyle - TGI, 1. a 2. kvartál 2019) dokreslují, jak často si Češi tyto výrobky nakládají na talíře. Párky nebo klobásy se jednou do týdne objeví ve více než čtvrtině domácností (27 %) a více než pětina jich je do jídelníčku jejich členů zařadí 2×-3× do týdne. Šunky jsou podle Spotřebitelského panelu GfK také největší kategorií na trhu s produkty vyrobeným z masa, a to s 20% podílem na spotřebitelských výdajích a jsou zároveň nejoblíbenější - nakupuje je přes 97 % domácností. Šunku si vkládají do nákupního košíku v průměru 39× ročně a za jeden kilogram zaplatí 173 Kč.
Jaké maso je nejlepší při dietě?
„Poptávka po sortimentu šunek nejvyšší jakosti má ze strany našich zákazníků už několik let vzrůstající tendenci,“ komentuje trend Renata Maierl. To je také důvodem, proč firma do prodejního portfolia nově zařadila rakouského výrobce šunek Radacz, který na její pulty dodává velkoformátové šunky nejvyšší jakosti. Již během října společnost zavede také nové receptury uzených mas v kuse z vlastní produkce, a to pod značkou Naše maso z Modletic. Nejdražší masné výrobky na trhu jsou sušená masa a sušené šunky s cenou, která převyšuje 250 Kč za kilogram. Za šunkou na trhu s produkty vyráběnými z masa následují suché a polosuché salámy se 14% podílem. Na třetí pozici (s 11% podílem na výdajích) jsou párky.
Nejdůležitějším nákupním místem produktů vyrobených z masa jsou malé prodejny potravin, včetně prodejen masa a uzenin, kam směřuje třetina z celkových spotřebitelských výdajů.
Podobně jako u masa samotného, potvrzuje také generální ředitel firmy Kostelecké uzeniny Michal Jedlička, že se spotřebitelé zajímají nejen o složení výrobku, ale stranou jejich zájmu nezůstává ani původ suroviny, tedy masa. „Jsem osobně moc rád, že zákazník začíná dávat přednost českým potravinám, což je u masa velmi pozitivní trend. My jako největší producent českého vepřového masa jdeme tomuto trendu naproti a garantujeme všem našim zákazníkům stoprocentní český původ u všech prasat, která porazíme v našem závodě v Plané nad Lužnicí.
Praha - Velká část masa na pultech českých obchodů nepochází z České republiky. Z vepřového masa, které prodávají obchodní řetězce, je z dovozu necelá třetina a u hovězího je tento podíl dokonce nadpoloviční. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který po celé České republice provedla Agrární komora. Ta na rostoucí podíl dovozů na úkor domácích zemědělců upozorňuje už delší dobu.
Z 298 vzorků hovězího, které odebrali inspektoři Agrární komory, pocházelo z Česka jen 40 procent. Naproti tomu 52 procent masa bylo dovezeno, nejčastěji z Německa, Rakouska, Polska nebo Irska a u zbývajících osmi procent vzorků byl původ nejasný. Nejmenší podíl českého masa přitom prodávají super- a hypermarkety Kauflandu, Tesca a Aholdu. U vepřového nebyl podíl masa ze zahraničí tak vysoký jako u hovězího. Dosáhl 31,4 procenta, a z domácích chovů tak bylo 68,6 procenta. Největší část dovezeného vepřového - necelou čtvrtinu - dovezly kamiony s polskou značkou. „Jednoznačně nejvíce se může dle provedeného šetření spotřebitel s vepřovým masem z dovozu setkat v obchodech Albert, Lidl, Tesco,“ uvedl Jiří Felčárek z Agrární komory.
Výroba hovězího masa v Česku se od roku 2000 do loňska snížila o víc než čtvrtinu, produkce vepřového o pětinu. Výrazně se snižují také stavy hospodářských zvířat.
Čerstvé maso a drůbež během minulého roku do svých nákupních košíků vkládaly prakticky všechny české domácnosti, a to v průměru každých devět dní. Mražené maso a drůbež nakoupila méně než polovina domácností a během roku se v jejich košících objevilo pouze čtyřikrát. Vyplývá to z dat YouGov Shopper panelu z července 2025. Během uplynulých dvanácti měsíců připadlo podle YouGov Shopper panelu (MAT 7/25) na jednu českou domácnost 111 kg masa a masných výrobků nakoupených pro domácí spotřebu, s čímž se pojila průměrná roční útrata těsně pod 16 tis. Kč. Výrazně nejrozšířenější i nejčastěji nakupovaný druh masa bylo vepřové, které tvořilo více než tři čtvrtiny celkového nakoupeného objemu.
„Hovězí maso mělo v tomto období oproti vepřovému o dvacet tři procentních bodů nižší penetraci a přibližně šestinový podíl na nakoupeném objemu,“ vypočítává Vítek Petržílka, konzultant YouGov. Nejoblíbenějšími částmi vepřového masa byla krkovice, plec a pečeně. V případě hovězího masa vedlo mleté a následovaly hovězí kýta a kližka. U drůbeže dominují nákupy kuřecího masa a kategorii doplňuje krůtí a kachní maso. Třetina v uplynulém roce nakoupeného kuřecího masa byla prsa.
„Přestože měly v uplynulém roce nákupy masa a uzenin v řeznictvích přibližně poloviční frekvenci ve srovnání s diskonty, hyper- a supermarkety, při jednom nákupu v řeznictví bylo nakoupeno v průměru o 52 procent více než byl průměr napříč všemi nákupními místy,“ uvádí Vítek Petržílka.
„Jsem ráda, že si spotřebitelé uvědomují, že maso z českých farem je čerstvé a kvalitnější než někdy levně prodávané přebytky masa z jiných zemí Evropské unie a třetích zemí. Stejné je to u ryb. Pokud chceme ryby bez mikroplastů a chceme mít jistotu, že jíme kvalitní maso, tak upřednostňujeme domácí farmové chovy.
Při pohledu na spotřebu a budoucnost masa je podle odborníků přesto stále velkým tématem cena. „Hovězí maso v poslední době dramaticky zdražilo, zatímco vepřové naopak mírně zlevnilo. A to se samozřejmě promítá do poptávky i do celkového vývoje trhu. Podle Státního zemědělského intervenčního fondu produkce masných výrobků v roce 2024 mírně stagnovala,“ informuje Radek Slanec, výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa.
Renata Maierl, tisková mluvčí společnosti Kaufland Česká republika, zmiňuje, že u zákazníků vidí rostoucí tendenci ve spotřebě ryb. „U uzenin vidíme větší preferenci balených výrobků v samoobslužném prodeji.
Podle Anety Turnovské, tiskové mluvčí společnosti Globus ČR, je v současné době situace na trhu s masem napříč Evropou velmi turbulentní. „Velkou výzvou dneška je udržet šíři nabídky a přijatelnou úroveň cen nejen masa, ale i masných výrobků,“ říká. A dodává, že dostupnost ryb přímo ovlivňují stanovené kvóty pro výlov. Pokud je množství dané ryby nižší, odráží se to na její ceně.
„U spotřeby masa se dá očekávat, že poptávka bude stabilní. Ta bývá ovlivněná změnou stravovacích návyků, rostoucími cenami i vyššími nároky na životní pohodu zvířat. Podobný vývoj sledujeme i u masných výrobků,“ doplňuje Tereza Srncová, vedoucí nákupu čerstvých potravin společnosti makro ČR. Růst naopak očekává v segmentu předpřipravených mas a convenience výrobků. Spotřebitelské chování se mění pozvolna. Méně se kupují drobné masné výrobky a častěji šunka nebo mleté maso, z něhož si domácnosti připravují třeba burgery.
„To udržuje spotřebu hovězího masa na rozumné úrovni,“ hodnotí Radek Slanec. Sociální média přitom mají na spotřebitele obrovský vliv, často i větší, než si výrobci uvědomují. I Jarmila Dubravská se domnívá, že vliv sociálních médií je značný, avšak mnozí spotřebitelé začínají vyhledávat informace i v odborné literatuře. Zajímají se nejenom povrchně, ale opravdu projevují zájem o zdravé a funkční potraviny a již rozlišují, jestli jsou z domácích surovin.
„Výrobní proces je důležitý, ale bez zdravé domácí suroviny to nejde. V případě prodeje masa a masných výrobků v řeznictvích Globus je rozhodující důvěra zákazníka v prodejce či výrobce. Zákazníci požadují transparentnost zdrojů potravin a zajímají je i výživové benefity. Proto se snaží nabídnout širokou paletu sortimentu, aby si mohl vybrat opravdu každý, včetně těch, co preferují prémiovější výrobky s vysokým podílem masa. V každém z šestnácti hypermarketů provozují vlastní řeznictví a uzenářství, kde denně zpracovávají čerstvé maso. Jejich prioritou je proto nabídka toho nejlepšího masa českého původu a kvalitních uzenin vlastní výroby. Pulty od výroby dělí jen pár metrů.
Zákazníci tedy stále více vyhledávají i produkty s vyšší přidanou hodnotou, prémiové druhy mas, speciality, lokální a vlastní značky, které pro ně mohou být garancí kvality. „Roste zájem o convenience produkty, například sous-vide nebo vakuově balené ryby. Zdravý životní styl se promítá i do složení výrobků, výrobci zvyšují podíl libového masa, aby produkty působily „zdravěji“. Například u párků se běžně uvádí 90 % masa.
„Výsledkem je ale sušší a tvrdší výrobek, protože s nižším obsahem tuku mizí i chuť. Je potřeba najít rozumnou rovnováhu, ne všechno, co působí zdravě, je skutečně chutné,“ připomíná Radek Slanec. Řetězec Kaufland si všímá, že prodeje šunek a uzenin rostou, a to právě s vyššími podíly masa a nižším podílem soli. Zákazníci dnes masa a uzené výrobky nakupují v menším množství, ale častěji. Maso je dražší, a tak místo kilogramu koupí třeba dva plátky. Roste zájem o předpřipravené produkty, které stačí vložit do trouby nebo na pánev, jde o kombinaci pohodlí a vnímání udržitelnosti. Zákazníci chtějí šetřit čas a mají pocit, že tím přispívají i k udržitelnosti, i když to není vždy úplně pravda.
Společnost Skaličan je lokálním výrobcem s téměř dvěma stovkami zaměstnanců, kterým záleží na produkci kvalitního masa a masných výrobků pro českého spotřebitele. „Výroba domácích potravin z domácích surovin není zaměstnání, je to poslání a smysl života. Velkým tématem je uhlíková stopa. Masná výroba patří k nejnáročnějším odvětvím, a přestože se regulace snaží působit ekologicky, mnohá opatření ji ve výsledku ještě zvyšují. Například požadavky na větší komfort při přepravě zvířat znamenají, že se do jednoho vozu vejde méně kusů, což zvyšuje počet jízd a tím i emise. V praxi se tak dobrý úmysl často mine účinkem.
„Vývoj produktů ovlivňují rostoucí nároky na udržitelnost a zmíněnou pohodu zvířat. Výzvou je i přizpůsobení se měnícím spotřebitelským preferencím, například poptávka po rostlinných alternativách a zdravějších variantách uzenin, s vyšším obsahem masa a menším obsahem soli,“ konstatuje Tereza Srncová.
„Domnívám se, že místo nových zákazů a příkazů by bylo lepší zaměřit se na vzdělávání spotřebitelů a vysvětlování, jak jíst rozumně,“ naznačuje Radek Slanec. Ne každý má ale dnes finanční prostor volit zdravější varianty, a i to je nutné brát v úvahu. Záleží na typu zákazníka, jinak se rozhoduje člověk s vyšším příjmem, jinak ten, kdo musí počítat každou korunu. A samozřejmě hraje roli i patriotismus.
Řeznictví Globus se soustředí na aktuální trendy nákupu a nabídku sezonních druhů. Zároveň je pro ně lokální a sortimentní odlišení cestou pro trvalou udržitelnost. „Cenové boje k udržitelnosti nevedou a za cenu snižování kvality nabídky už vůbec ne,“ konstatuje Aneta Turnovská. A Tereza Srncová na to reaguje tím, že cena zůstává klíčovým faktorem, ale zákazníci stále častěji preferují kvalitu, lokální původ a prémiové produkty. Nabídka lokálních výrobků podle ní má smysl, zejména pokud je spojena s garancí kvality.
„U nás vyrábíme šunku nejvyšší kvality s obsahem masa výhradně českého původu. Nabízíme kvalitní fermentované výrobky, včetně ručně zdobených dekor klobás, například pepř, česnek, bruschetta, paprika, nebo knížecí klobásu, klobásu pirát či oblíbený snack, uherské mini klobásky,“ vyjmenovává Jarmila Dubravská. Cenová politika přesto zůstává klíčová.
„Šedesát až sedmdesát procent masa a masných výrobků se prodá v rámci promoakcí. Trendem je spíše mírné posouvání směrem ke zdravějším a bezpečnějším výrobkům, ale žádné revoluční změny se zatím neodehrávají,“ připomíná Radek Slanec. Český trh má přitom obrovsky širokou nabídku. Lokální výrobky dávají smysl, ne však ve všech segmentech. V některých je to nerealizovatelné. Cestou, jak se odlišit od konkurence, jsou lokální výrobky a podpora lokálních výrobců. Náš projekt podpory regionálních dodavatelů s názvem Z lásky k regionům je toho důkazem. I proto jsme na podzim roku 2021 ve vybraných prodejnách začali nabízet produkty od regionálních dodavatelů.
Trh s masem v České republice zaznamenal meziroční nárůst tržeb. Zatímco v loňském roce se v hyper- a supermarketech prodalo maso za 41,5 mld. Kč, letos tato částka vzrostla na 44,5 mld. Kč. „Tento růst o tři miliardy korun naznačuje nejen stabilní poptávku, ale i možné změny v nákupním chování spotřebitelů, cenové hladině nebo sortimentu nabízeného masa,“ deklaruje Daniel Plecháč, senior konzultant společnosti NIQ.
Podíl prodejů mezi jednotlivými typy obchodů zůstává relativně stabilní. Hypermarkety aktuálně tvoří přibližně 59,5 % tržeb, což je mírný nárůst oproti 59 % před dvěma lety. Zajímavostí je, že ačkoliv se během Velikonoc i Vánoc prodá velké množství masa, jejich význam v rámci celkového sortimentu se liší. O Velikonocích tvoří maso nadprůměrný podíl na celkových tržbách, naopak o Vánocích je podíl masa na tržbách podprůměrný.
V posledních letech dochází ke změnám v preferencích způsobu nákupu masa a uzenin. Důležitost pultového prodeje postupně klesá. Za poslední tři roky se jeho podíl snížil o 3,1 p. b. Podle výsledků dotazníkového šetření NIQ Retail Pulse 2024 až 85 % spotřebitelů upřednostňuje nákup masa v kamenných prodejnách. On-line nákup volí pouze 10 % respondentů, což poukazuje na výrazný rozdíl v preferencích. Klíčovými faktory při výběru masa jsou čerstvost, možnost vizuální kontroly produktu a důvěra v jeho kvalitu.
Analýza společnosti Ipsos z podzimu 2025 se zaměřila na sortiment baleného masa a uzenin privátních značek vybraných obchodních řetězců. Ty v nich mají silné zastoupení a tvoří v průměru 46 % celého sortimentu. Analýza zároveň odhalila, že zákazníci přistupují k oběma segmentům odlišně. Zatímco u baleného masa rozhoduje především cena a čerstvost, u uzenin hraje větší roli tradice a věrnost značce. V segmentu baleného masa, kde je role značky upozaděna, dosahuje podíl privátních značek 81 %. Naopak u uzenin je tento podíl jen 40 %. Odlišný přístup zákazníků se promítá i do marketingových strategií.
Kategorie je rovněž velmi dynamická, o čemž svědčí 115 nových výrobků uvedených pod privátními značkami za poslední rok, a to bez započtení sezonních specialit. V boji o zákazníka hrají významnou roli i akční nabídky. Data ukazují, že v promoci byla polovina sledovaných výrobků privátních značek, přičemž průměrná sleva dosáhla 26 %. Zajímavým zjištěním je fakt, že za mnoha privátními značkami napříč řetězci stojí často jen několik velkých výrobců. Společnosti jako Le & Co nebo Kostelecké uzeniny tak vyrábějí produkty, které zákazník najde v regálech Albertu, Tesca i Lidlu.
Spotřeba potravin a nápojů je dlouhodobě největším výdajovým segmentem. Podíl 35% znamená, že průměrný Čech utratí ročně okolo 84000Kč jen na jídlo a pití.
Nejčerstvější informace poskytují Český statistický úřad, výzkumné agentury GfK a Nielsen a veřejně dostupné zprávy největších e‑shopů (Alza, Mall.cz, Tesco). Online nákup potravin šetří čas, ale často je o něco dražší kvůli doručovací poplatkům. Kamenné obchody umožňují okamžitý výběr a čerstvost, což je důležité u čerstvých produktů jako maso nebo zelenina.
Mezi hlavní patří inflace ovlivňující ceny potravin, potřeba udržitelnosti při výběru značek a rostoucí očekávání rychlého doručení.
Loni čeští zemědělci vyprodukovali 466 856 tun masa, což bylo o 2,6 procenta více než v předchozím roce. „Výroba masa nepřetržitě roste čtvrtým rokem. V roce 2021 nejvíce vzrostla výroba drůbežího masa následovaná vepřovým. Nárůst domácí masné produkce ale není nijak raketový. V případě vepřového masa byl meziroční nárůst jen mírně přesahující dvě procenta, v případě drůbeže se jednalo o necelá čtyři.
Podle studie České zemědělské univerzity v Praze vyprodukujeme jen 66 procent toho, co sníme. Nejčastěji konzumovaným masem v Česku je drůbeží, nejvíce pak kuřecí, a jeho spotřeba rapidně roste. Podle situační zprávy ministerstva zemědělství se za poslední dekádu jeho spotřeba zvýšila z 323 tisíc na 416 tisíc tun. Přesto soběstačnost v tomto mase klesla o devět procent, dnes se pohybuje okolo 65 procent. A že by se snad nějak radikálně navýšila, ani drůbežáři nepředpokládají.
„Pokud nedojde k navýšení výkupních cen, ale stále budou radikálně růst všechny vstupy, o navýšení produkce, natož soběstačnosti, se bavit nemůžeme. Spíše se dá předpokládat, že řada chovatelů skončí. Podle statistiků se v posledních deseti letech výkupní ani spotřebitelské ceny u drůbeže v podstatě nezměnily. Zásadně na ně například tlačí silná konkurence z Polska, kde je domácí drůbeží produkce nadbytková. Ovšem náklady na živočišnou výrobu jsou úplně jinde. „Bavíme se o navýšení v řádech stovek procent, například u krmných směsí.
Výkrmová kuřata, tzv. brojleři, jsou živena obvykle 35 dní a k jejich chovu je zapotřebí po celou dobu teplo. Současné trendy i tlak spotřebitelů přitom tlačí na delší dobu výkrmu. Dlouho krmená kuřata jsou i marketingovým tahem obchodních řetězců. Kuřata na výkrm přitom tvoří polovinu veškeré roční produkce drůbeže. Slepic na vejce je třetina.
Graf: Vývoj výroby masa v ČR v letech 2010-2021 (zdroj: ČSÚ)
