Copyright © pohodanovapec.cz 
Na kraji vesnice bydlela chudá rodina. Neměli žádný majetek, jen jednu jedinou kravku. Častokrát neměli ani co do úst vložit a žili jen z mléka, které maminka každé ráno nadojila a prodala na trhu.
Jednoho dne však kravka nedala ani kapku mléka. „Co jen budeme dělat? Co si počneme?” lomila rukama Honzíkova maminka. „Neboj se, maminko. Však si nějak poradíme. Vydám se do světa a najdu si nějakou práci,” uklidňoval ji Honzík. „Tolikrát jsme se už na práci vyptávali. Najít práci v těchto časech je tak těžké. Nedá se nic dělat, budeme muset naši kravku prodat,” rozhodla zoufalá maminka. „Půjdu tedy hned na trh a uvidíme, co se dá dělat,” souhlasil Honzík.
Vyleštil zvoneček na krávině krku, okolo rohů jí uvázal provaz a vypravil se na trh. Nešli dlouho, když potkali podivného stařečka. Byl malý, střapatý a něco si prozpěvoval. „Dobré ránko, chlapče. Kampak ses vypravil s tou krávou?” oslovil ho starý muž. „Pěkné ráno. Jdu na trh, prodat ji,” odpověděl uctivě Honzík.
„Inu, vypadá zdravě. Koupil bych ji, ale nemám peníze. Mám jen pár fazolek ve váčku,” řekl podivín. „Máš mě za hlupáka? Kdo by vyměnil krávu za fazolky?” rázně zavrhl jeho návrh Honzík. „Chlapče, to ale nejsou obyčejné fazolky. Když je v noci zasadíš, do rána ti vyrostou až do nebes,” snažil se ho přesvědčit stařeček.
Honzík se nakonec nechal přemluvit a prodal mu krávu za pět fazolek. Když se vrátil, vběhl do chaloupky, aby se mamince pochlubil, jak dobře pořídil. „Maminko, podívej, dostal jsem za naši kravku pět kouzelných fazolí!” nadšeně volal a natahoval k ní dlaň s fazolkami. „Cože? Jaké kouzelné fazolky? Obyčejné fazole to jsou, a tys je vyměnil za naši krávu! Kam jen jsi hlavu dal, ty nešťastníku? Teď už nemáme skutečně vůbec nic. Umřeme oba hlady.
Jaký je význam pohádky Jack a kouzelná fazole?
Pohádka vypráví o mladém Jankovi, který tak dlouho chodí s hlavou v oblacích, až se v nich nakonec sám ocitne a nechce se mu zpět dolů. Nahoře se totiž seznámí s krásnou “oblačnou” dívkou Aster. Hru napsala na motivy klasické anglické pohádky (Jack and the Beanstalk) Iva Peřinová. Narozdíl od původní předlohy zvýraznila zápornou povahu obra, přidala poetickou funkci oblačné dívky Aster (která hrou na cello uspává každé ráno hvězdy, aby přes den nesvítily...) a hlavnímu hrdinovi Jankovi do vínku vložila mnohem více právě oné příslovečné “jankovitosti”. I díky tomu má příběh spád, údernost a humor.
Po zasazení kouzelných fazolí obvykle následuje noc, kdy ze země vyroste obrovitý stonek až do nebes. Mladík se po něm vydá nahoru a objeví tam svět obrů - často bohatý na poklady, ale také nebezpečný kvůli přítomnosti krutých obrů. V některých verzích pohádky je obraz obrů více negativní; v divadelní úpravě Ivy Peřinové byla záporná povaha obra zvýrazněna, čímž se příběh dramatizuje a nadobroji se přidává humor i napětí.
Jack a stonek fazole (anglicky: Jack and the Beanstalk: The Real Story) je americký dvojdílný film z roku 2001 režírovaný Brianem Hensonem. Vypráví pokračování příběhu o Jackovi a kouzelné fazoli ve 21. století. Ve filmové verzi vystupují postavy jako Daryl Hannah (Thespee, krásná obryně kdysi uctívaná jako severská bohyně), Jon Voight (Siegrfied "Siggy" Mannheim, Jackův firemní poradce), Richard Attenborough (Magog, nejstarší z rady obrů a tvůrce kouzelných fazolí) či James Corden (Bran, Hromotřasův syn).
Existuje mnoho příbuzných nebo motivově příbuzných příběhů, v nichž se objevují kouzelné předměty (fazole, hůlky, boty), proměny a útěk před zlými bytostmi. V některé z vyprávěných verzí dívka získá kouzelnou hůlku, sedmimílové boty a kouzelnou fazoli, která odpoví na otázku „Fazole jsi tu?“ a pomůže uprchnout před lidožravou stařenou. Během útěku dochází k řadě proměn (dívka se mění v labuť, růži apod.), které jim umožní uniknout a nakonec vrátit se do lidské podoby, někdy až poté, co ztratí některý ze svých kouzelných předmětů.
V lidové tradici se takové příběhy prolínají s pohádkami z jiných sbírek, například s pověstmi bratří Grimmů. Poznámka o lidové pohádce „Der Okerlo“ (KHM 221) ukazuje, že v rozsáhlých sbírkách lidových pohádek se podobné motivy objevují opakovaně a v různých obměnách.
Průvodce pěstováním fazolí na zahradě
Poetická pohádka pro čtyři herce a spoustu loutek (od javajek přes manekýny, malé marionety až po maňásky) je psána částečně ve verších. Režie se ujala Michaela Homolová, která v Naivním divadle již dříve nastudovala například inscenace Líný Lars a žabka kouzelnice, Zlatovláska či Písmenková polívka. O výpravu se postaral (v NDL poprvé hostující) slovenský scénograf Roman Anderle.
I když je základní linie pohádky jednoduchá - chudý chlapec prodá krávu za kouzelné fazole, zasadí je, vyleze po stonku a přinese poklady domů - adaptace jako divadelní hra či film často rozšiřují motivy, dávají postavám nové charaktery a přidávají poetické nebo temné prvky (např. oblačná dívka Aster, která uspává hvězdy, či zdůraznění krutosti obrů).
| Verze | Hlavní rozdíl | Postavy / motivy |
|---|---|---|
| Tradiční pohádka (Jack) | Jednoduchý příběh o výměně krávy za fazole | Jack, kouzelné fazole, obři, poklad |
| Divadelní adaptace (Iva Peřinová) | Poetické prvky, Aster, zvýrazněný negativní obr | Jank, Aster, obři, loutky, verše |
| Film (Brian Henson, 2001) | Pokračování v moderním kontextu, rozvinuté postavy | Jack, Magog, Thespee, Siggy, Bran |
| Lidové variace | Proměny, kouzelné předměty, útěk před lidožrouty | Kouzelná hůlka, sedmimílové boty, fazole |
Kouzelná fazole v příběhu funguje jako katalyzátor změny osudu - přechod z chudoby k bohatství, ale současně i zkouška hrdinovy odvahy. Motivy proměn, útěku a setkání s nadpřirozenými bytostmi ukazují na lidové představy o tom, že náhoda (nebo zázrak) může změnit život, ale že odvaha a důvtip jsou nezbytné k tomu, aby změna přinesla skutečné dobro.
V moderních adaptacích se často přidávají psychologické nebo sociální prvky - zvýraznění charakteru hlavního hrdiny, humorné prvky nebo kritika chamtivosti. Tím se stará pohádka stává vhodným materiálem pro divadlo i film, protože dovoluje kombinovat zábavu s hloubkou a vizuálními efekty.
Také je třeba zmínit, že v některých teoriích lidových vyprávění má výměna cenného majetku za zázračný, ale na první pohled bezcenný předmět (např. kráva za fazole) funkci spouštěče dobrodružství - hrdina se vydává z bezpečí domova, aby se vyrovnal s následky svých rozhodnutí, často se čím dál více učí, roste a nakonec se vrací obohacen.
V různých kulturách se motiv zdánlivě bezcenného předmětu, který přinese změnu, objevuje opakovaně. Díky tomu zůstává příběh o kouzelné fazoli živý a adaptovatelný pro nové generace čtenářů, diváků i tvůrců.
Copyright © pohodanovapec.cz
