Copyright © pohodanovapec.cz 
Drazí bratři a sestry, dobrý den! V evangeliu dnešní liturgie Ježíš pokračuje v kázání lidem, kteří viděli zázrak rozmnožení chlebů. A vyzývá tyto lidi ke kvalitativnímu skoku: poté, co připomněl manu, kterou Bůh nasytil otce na dlouhé cestě pouští, vztahuje nyní symbol chleba na sebe. Jasně říká: "Já jsem chléb života" (J 6,48).
Co však znamená chléb života? K životu člověk potřebuje chléb. Kdo má hlad, nežádá rafinované a drahé jídlo, ale chléb. Lidé bez práce nežádají vysoké platy, ale "chléb" v podobě zaměstnání. Ježíš se zjevuje jako chléb, tedy to podstatné, nezbytné pro každodenní život, bez něhož věci nefungují. Nejen jeden chléb mezi mnoha jinými, ale chléb života.
Jinými slovy, bez něho spíše přežíváme než žijeme: protože jen on živí naši duši, jen on nám odpouští to zlo, které sami nedokážeme překonat, jen on nám dává pocit, že jsme milováni, i když nás všichni zklamou, jen on nám dává sílu milovat a jen on nám dává sílu odpouštět v těžkostech, jen on dává srdci pokoj, který touží, jen on dává život navěky, když život zde končí. On je podstatným chlebem života.
Obnovme svůj úžas. Dělejme to tak, že se budeme klanět Chlebu života, protože klanění naplňuje život úžasem. Alespoň jednou denně se scházíme ke společnému jídlu; třeba večer, jako rodina, po celodenní práci nebo studiu. Bylo by hezké před lámáním chleba pozvat Ježíše, chléb života, a jednoduše ho požádat, aby nám požehnal, co jsme udělali i co jsme nezvládli. Pozvěme ho domů, modleme se v "domácím" stylu. Ježíš bude sedět u stolu s námi a my se budeme sytit větší láskou.
V evangeliu se však lidé místo úžasu pohoršují, trhají si šaty. Myslí si: "My toho Ježíše známe, známe jeho rodinu, jak nám může říct: Já jsem chléb, který sestoupil z nebe?" (srov. v. 41-42). Na druhé straně se Bůh stal člověkem, aby vstoupil do konkrétnosti světa, aby vstoupil do naší konkrétnosti, Bůh se stal člověkem pro mě, pro tebe, pro nás všechny, aby vstoupil do našich životů. A všechno, co se týká našeho života, ho zajímá.
Jesusova slova vrcholí při Poslední večeři: Ježíš ví, že ho Otec žádá nejen o to, aby krmil lidi, ale aby dal sám sebe, aby rozdal sám sebe, svůj život, své tělo, své srdce, abychom my měli život. Tato Pánova slova v nás probouzejí úžas nad darem eucharistie. Nikdo na tomto světě, ať už má druhého člověka rád sebevíc, se pro něj nemůže stát potravou. Bůh to dělal a dělá, a to pro nás.
V této fotogalerii se chci podělit o prožitek propojení člověka a Boha v každodenní činnosti. Jedna z těchto úžasných věcí je pečení chleba. Radost z tvoření je úžasná. Ať už chlebík dopadne jakkoliv (tmavý, světlý, nízký, vyšší, tužší či plný dírek a vláčný), radost z tvoření je úžasná.
Postup: Nejprve smícháme mouku+sůl+kmín+droždí na kousíčky. Do vlažné vody (0,8l) dáme 2 velké lžíce octa a vlejeme do již promíchané mouky se solí, kmínem a droždím. Hněteme vařechou tak dlouho až se voda spojí se základem, stačí jeden Otče náš a Zdrávas a je prohněteno :-).
Dáme kynout na teplé místo na cca 1 hodinu, přikryjeme. Doba pečení a potírání: vykynuté voňavé těsto "vyklopíme" na pečící papír v klasické plechu na maso. Těstu by se mělo trošičku pomáhat, nemělo by být úplně tekoucí. To ale záleží na mouce a nebo pokud chcete trochu tužší chléb, dejte vody o deci méně na 1kg mouky (cca 0,6 - 0,7l).
Těsto se jakoby samo vytvaruje do pecenu, nebo ho lehce upravím, potřu, nahoře udělám kříž, mohu posypat kmínem. Doba pečení v naší troubě je 60-70 minut na 150-200 °C. Během pečení se chlebík potírá vodou s troškou octa (i třeba drceným kmínem) a zde platí pravidlo: větší křupavá kůrka = častější potírání. Když peču já, potírám o-sto-šest, protože kůrka u nás jde na odbyt, tzn.
Kváskový chléb – recept a složení
Jméno Betlém znamená „dům chleba“ a chléb se v této oblasti peče již tisíce let. Kousek na jih od Betléma pohostila před téměř čtyřmi tisíci lety Abrahamova manželka Sára čerstvě upečeným chlebem tři nečekané návštěvníky. „Jemná mouka“, kterou použila, mohla být z pšenice dvouzrnky nebo z ječmene. Sára musela tento chléb připravit rychle a pravděpodobně ho pekla na rozpálených kamenech.
V Mojžíšově době pekaři nabízeli rozmanité druhy chleba a koláčů. Biblia uvádí, že mana byla chlebem, který z nebe udržoval Izraelity při životě čtyřicet let. Mana tedy byla pokrmem, který sytil tělo, ale zůstávala pokrmem pomíjivým; pro oči osvícené vírou však mohla být znamením odkazujícím na skutečnost pravého chleba: „Chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“
Každý s Ním může mít osobní vztah skrze jednoduchou důvěru, že je i jeho Spasitelem, který ho přivádí k Bohu. Chléb odkazuje nejen na naše nasycení v základních lidských oblastech těla a duše. Ale chléb také ukazuje, že Ježíš Kristus pro nás šel cestou kříže, aby vyzdvihl, doslova zbožštil naše lidství. Kříž je v Janově evangeliu výrazem nejvyššího místa slávy. Doslova je trůnem slávy! A na ten nás chce Ježíš přivést.
Modlitební náměty k textu - posvátný prostor. Pokud máte možnost, před lámáním chleba v rodině pozvěte v tichosti Pána, poděkujte za dar potravy, za živobytí a za přítomnost Boha ve vašem domově. Kéž nám Panna Maria, v níž se Slovo stalo tělem, pomáhá den za dnem růst v přátelství s Ježíšem, chlebem života.
| Ingredience / Krok | Množství / Doba |
|---|---|
| Mouka | 1 kg |
| Voda | 0,6-0,8 l (0,6 pro tužší, 0,8 pro vláčnější) |
| Ocet | 2 lžíce do vlažné vody |
| Droždí | na kousíčky (dle receptu) |
| Kynutí | cca 1 hodina na teplém místě |
| Pečení | 60-70 minut při 150-200 °C |
| Potírání během pečení | voda + ocet (častěji pro křupavější kůrku) |
Vztah s Bohem jde skrze Ježíše. On je ten, kdo sytí, ne církev. On, ne já. Jen Ježíš Kristus je chlebem života, který každého nasytí, a každého napojí. Každého, kdo k němu přijde takový, jaký je. Kdykoliv.
Copyright © pohodanovapec.cz
