Copyright © pohodanovapec.cz 
Ohledně obojživelníků se traduje spousta polopravd, nepravd, mýtů, pověr, zkreslených tvrzení či zjevných omylů. Obojživelníci a hlavně žáby jsou i pro člověka významné. A to zejména jako likvidátoři různých hmyzu a dalších bezobratlých živočichů, kteří jsou škůdci v zahradách. Množství různých menších pro člověka škodlivých živočichů, co žáby zkonzumují během roku, je velké. Chránit bychom obojživelníky měli z více důvodů, to že jsou to naši pomocníci v zahradách je jen jeden z nich. Důležitý význam obojživelníků ve vztahu k lidem je ten, že pomáhají v boji proti komárům. Tam, kde je dostatek obojživelníků, nebude pravděpodobně docházet k takovému přemnožování komárů v přirozených vodních plochách. Komáři jsou pro ně totiž velmi kvalitní pochoutka a pokud v určité tůni obojživelníci žijí, komáři tam nemají šanci.
Samozřejmě nelze předpokládat, že obojživelníci zlikvidují komáry všude. Velkým zdrojem komárů jsou různé umělé nádrže - sudy, vany apod. - do kterých se obojživelníci většinou nemají žádnou šanci dostat, přežívat zde ani se zde rozmnožovat. Obojživelníci jsou také významnými ukazateli kvality přírody a životního prostředí. Platí přibližně to, že čím víc druhů v některé oblasti žije, tím lepší je zde životní prostředí. Obojživelníci totiž tím, že obývají různé biotopy (voda, mokro, souš), odrážejí kvalitu všech těchto biotopů. Žáby jsou užitečné! Jsou významnými konzumenty hmyzu.
Toto je velmi časté tvrzení, které je však v drtivé většině případů zkresleno a tudíž je nepravdivé. Čím zkresleno? Zejména naším nejběžnějším a nejméně ohrožených druhem obojživelníka - ropuchou obecnou. Početnost ropuchy obecné je na většině území ČR poměrně vysoká a lze jí potkat téměř všude, včetně velkých měst. Pocit, že jsou žáby všude a je jich strašně moc se umocňuje v období přeměny pulců ropuch na malé žabky. To se děje většinou začátkem června a z řady rybníků v tu dobu vylézají tisíce a desetitisíce malinkých tmavě zbarvených žabek. Ropuchy obecné kladou totiž poměrně vysoké počty vajíček a pulci pak následně mají docela vysokou pravděpodobnost úspěšného vývoje až k metamorfóze v žabku. V některých oblastech podobný pocit může vyvolávat i skokan hnědý. Zde je nutno se zmínit i o tom, jaká je u malých proměněných žabek pravděpodobnost, že přežijí do dospělosti. Je totiž velmi malá až mizivá, a to i u popisované ropuchy obecné. Vlivem různých nástrah co na malé žabky v přírodě, na vesnici či ve městě čekají dochází k obrovským ztrátám. Do dospělosti má šanci přežít jen několik málo procent ze všech čerstvě proměněných žabek. Ropucha obecná tedy u většiny lidí na většine území významně ovlivňuje jejich názor na hojnost obojživelníků. Většinou to, že lidé vidí hodně žab, znamená, že v dané lokalitě žije ropucha obecná a k ní možná nějaký další druh. Nemůže to však znamenat, že "žab je všude dost" a že je proto nemusíme chránit a dělat pro ně opatření v krajině.
Převážná většina našich druhů obojživelníků poměrně rychle z naší krajiny ubývá, je pravda že často nenápadně. Například čolci nebo blatnice žijí skrytě a nejsou pro lidi nápadní. Zmizejí-li některé druhy z určité lokality, často si to lidé ani nevšimnou. Na pohled to tedy vypadá, že se nic nestalo...
Co doporučit, aby došlo ke změně názorů většiny veřejnosti na žáby - obojživelníky? Dívajte se prosím pozorně na žábu (čolka, mloka), kterou najdete a pokuste se jí správně určit. Dnešní doba umožňuje žábu vyfotit a fotku porovnat s atlasy nebo na internetu, případně poslat zoologovi pro určení. Většinou se v okolí najde jen ropucha obecná nebo skokan hnědý a další druhy bývají vzácné. Pokud bychom měli o některé žábě tvrdit, že jí je " všude dost ", pak by to mohla být jen ropucha obecná. A ani u té to neplatí zcela, všude jí totiž dost rozhodně není. Každým rokem jsou v červnu vidět tisíce malých žabek opouštějících rybníky. Nejčastěji to bývají malé ropuchy obecné nebo skokani hnědí.
Kolik cukru skutečně jíte? Návod na čtení etiket
Žáby mají strategii rozmnožování zaměřenou na zaplavení prostředí velkým počtem larev a následně malých proměněných žabek. Z nich ale následně přežívá jen zlomek. Dospělci nakladou velké množství vajíček a z nich se většinou vylíhne velké množství larev. Už larvy ale mají vysokou úmrtnost a zdaleka nepřežijí všechny - loví je různí predátoři, výrazně je ovlivňují podmínky vodního prostředí apod. I přesto však u řady druhů dosáhne proměny v malé žabky velké množství larev, ale končí v okamžiku metamorfózy. Malé metamorfované žabky mají vysokou úmrtnost ať už vlivem predátorů, lidských aktivit či počasí. Z tisíce malých žabek do dospělosti přežije pouze několik jedinců. Hlavním smyslem pulcova života je jíst a nabrat dostatek hmoty a energie pro fázi přeměny. Pulci mají oči bez víček po stranách hlavy a pohybují se pomocí ocásku, který se podobá ocasu malých rybek. Při metamorfóze do žáby se mění celý systém trávení - střevo se zkracuje, oči se posouvají dopředu a získávají prostorové vidění, plíce se vyvíjejí a pulci postupně ztrácejí žábry.
Většina žab klade vajíčka do vody a jejich vývoj probíhá ve vodním prostředí, avšak existují výjimky. Například ropušky starostlivé (Alytes obstetricans) nosí vajíčka na těle a pulci se vyvíjejí ve vlhké kůži samečka, a některé australské druhy mají zvláštní mechanismy - pulce mohou být vyvinuty v žaludku matky či na koži mláděte. Jako další zajímavost mohou být zmíněny vaky a kapsy na zádech některých druhů Gastrotheca a dalších rodů, kde se pulci vyvíjejí mimo vodu. Přeměna z pulce na žábu se spouští hormon tyroxin a probíhá buď postupně, nebo během jednoho dne, v závislosti na druhu.
V oblasti, kde se žáby rozmnožují, kladou samice vajíčka do vlhkého prostředí. Někdy si vajíčka vybírají místa na souši nebo na mechu, a rodiče mohou vajíčka chránit různými způsoby. V centru pozornosti zůstává i otázka, kam klást vajíčka a jaké teplotní a vlhkostní podmínky podporují rychlý vývoj larev. Třeba teplé prostředí urychluje vývoj a tmavé skvrny na vajíčkách mohou naznačovat rychlejší vývoj pulců.
Tůní je více typů - neprůtočné, málo průtočné, více průtočné i výrazně průtočné. Pro většinu druhů obojživelníků jsou významné zejména neprůtočné či jen minimálně průtočné tůně, které jsou plněny srážkami nebo spodní vodou. V tůních, které jsou trvale protékány potokem, se většinou žádní obojživelníci nerozmnožují. Dospělci mohou v takových biotopech žít, ale larvy zde často nepřežijí. Nejvíce vhodné jsou tůně se stojatou vodou s hloubkou alespoň 20 cm a s trvalým vodním sloupcem od začátku dubna do konce června. Některé druhy, jako ropucha zelená, ropucha krátkonohá a kuňka žlutobřichá, vyžadují pravidelně vysychavé kaluže a tůně. Pokud tůně pravidelně vysychají, zvyšuje se šance pulců na přežití, protože jsou vyřazeni predátoři a potravní konkurence.
Je důležité umožnit výběr lokalit pro rozmnožování - tůně by měly být rozptýleny a v různých typech mokřadů. Někdy drobné kaluže mohou stačit, ale riziko sucha je vysoké. Proto je vhodné mít na lokalitě řadu různých vodních ploch - malé kaluže, menší tůně i větší trvalé tůně. Některé druhy se nerozmnožují v malých vodních plochách a potřebují spíše větší vodní plochy. Všechny druhy obojživelníků potřebují vodní prostředí s trvalým vodním sloupcem pro vývoj larev a přežívání do dospělosti, a to pro většinu druhů alespoň 3 měsíce v roce.
tradiční příprava žabích stehýnek
Ačkoliv některé druhy mohou klást vajíčka a vyvíjet pulce v kalužích, vždy je potřeba posoudit kontext - zda nejde o přirozené vysychání a zda zachraňování pulců z vysychajících míst bude mít pozitivní efekt. Přírodní vysychání není vždy katastrofou; některé druhy jsou na sucha adaptovány a jejich populace mohou přežívat i bez všech vodních ploch najednou. Pokud je potřeba zasáhnout, měly by být záchranné transfery cílené na specifické situace, nikoli rutinní.
V období od začátku dubna do konce června bývá největší aktivita žab. Místo kladení vajíček bývá zpravidla u mělkých a klidných částí vodních ploch, zejména tam, kde voda nevytváří výrazný proud. Nejteplejší voda bývá tam, kde voda příliš nepřouží, je plná slizu a není ve stínu stromů. Pokud se rozhodnete sledovat vývoj, poslechněte si žabí hlas a zkuste jej napodobit. Zároveň si uvědomte, že v některých lokalitách je dominantní ropucha obecná a zřídka se vyskytují další druhy. Žáby skáčou snožmo, ropucha krátkonohá pouze chodí. Nejlepším skokanem je skokan štíhlý, který doskočí až 150 cm.
Ke zvěřenině žabí vajíčka mají tmavé skvrny, které slouží k zahřívání a urychlení vývoje pulců. Pokud máte teploměr, můžete zaměřit teplotu poblíž shluku vajíček a porovnat ji s vodní hladinou. Závody v žabím skákání mohou ilustrovat rozdíly mezi druhy a jejich pohybovými schopnostmi. Mimořádně důležité je chránit jejich vajíčka a pulce - neodnášejte je a raději je vyfoťte a nahrajte do iNaturalist pro poznání výskytu a chování žab na Říčansku.
Pokud najdete žabí vajíčka, pamatujte, že jejich ochrana je důležitá, ale záchrana v případě vysychání kaluží a tůní je složitá a vyžaduje zvážení specifických ekologických podmínek. Vývoj pulců je velmi citlivý na změny vody a predátory, a proto je nutné postupovat uvážlivě.
Ke sledování výskytu žab používejte platné poznámky a kontakty na odborníky, kteří mohou identifikovat druhy podle fotek. Mnohé druhy výrazně klesají v populaci, a proto by se veřejnost neměla domnívat, že žab je všude dost. Správnou péčí o mokřady a tůně se mohou zlepšit podmínky pro rozmnožování a přežití jejich mláďat.
Advokáti ochrany mokřadů a praktická opatření na podporu tůní mohou významně ovlivnit budoucnost obojživelníků. Zdroje: text shrnuje klíčové myšlenky o významu obojživelníků, jejich rozmnožování, významu tůní a nutnosti ochrany mokřadů.
Copyright © pohodanovapec.cz
