Když si koupíte balený sýr, obvykle na obale najdete údaj o absolutním množství tuku. Tedy, že 100 gramů výrobku obsahuje například 25 gramů tuku. Jsou však sýry, kde výrobce uvádí jen takzvaný obsah sušiny a obsah tuku v sušině. Stejně tak u nebalených, krájených sýrů, takovou jednoduchou možnost nemáte. Opět obvykle ale dokážete zjistit, kolik obsahuje sušiny a kolik je v sušině tuku.
Co je sušina a proč ji sledovat? Nejprve si řekněme, co je ta sušina. Pokud byste sýr usušili, zbavili ho vody, zůstane vám právě sušina. A ta obsahuje i tuk. Velmi jednoduché pravidlo tak říká, čím méně je v sýru sušiny, tím bude méně tučný. „Když mám nebalený sýr, kde neznám absolutní množství tuku, potřebuji k jeho jednoduchému vypočítání dva údaje - procento tuku v sušině a procento sušiny. Když vynásobím oba údaje a vydělím stem, tak mi vyjde absolutní množství tuku,“ vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá a doplňuje: „Když mám 20procentní eidam, který má zpravidla 50 procent sušiny, vynásobíme 20 * 50 / 100 = 10.“
Rčení „v sýru najdeš sílu“ je podle odborníků opravdu pravdivé. „Sýr můžeme jíst denně. Co je dobrého v mléku, je v sýru zkoncentrované.“ V běžném životě bychom měli upřednostňovat sýry do 30 procent tuku v sušině, tedy polotučné. Výborné jsou sýry přírodního typu - čerstvé sýry, sýry typu cottage. Když si chcete dát čerstvé termizované sýry typu lučina, žervé a podobně, je potřeba dát si pozor na to, že bývají velmi tučné. „Když mám ráda lučinu a jím ji často a celkově si chci sledovat linii, je lepší si kupovat odlehčené formy.“
Do zdravého jídelníčku patří i lahůdky - sýry typu parmazán, camembert, niva. Ale pak musím hledět na to, že si musím vzít menší množství. Lžíce parmezánu je v pořadí na posypání pokrmu. Ačkoli i sebetučnější sýr je pořád lepší, než uzenina. „Má kvalitní bílkoviny, nejsou tam dusičnany, obsahuje vápník a jsou tam nějaké vitamíny a další minerální látky.“
Podle nedávného průzkumu Českého národního panelu si sýr dá alespoň čas od času 96 % českých spotřebitelů. Zbylých několik málo procent uvedlo, že se jeho konzumace zdržuje ze zdravotních nebo etických důvodů. Není proto divu, že se u nás roční spotřeba na osobu pohybuje kolem 16 kg sýra. Pro srovnání, průměrná roční spotřeba sýrů jednoho občana Evropské unie je mezi 17 a 20 kily.
Kolik jsme platili za obědy v 70. letech?
Obliba tavených sýrů u Čechů nezapře - vedou polotvrdé sýry jako eidam, gouda, ementál či čedar. Druhé nejoblíbenější jsou plísňové sýry, zejména hermelíny a camemberty. Specialitou Čechů je taky záliba v tavených sýrech, jejichž nadměrná konzumace se nedoporučuje kvůli vysokému obsahu tavicích solí a dalších neúplně zdraví prospěšných surovin.
Oblibu Čechů v polotvrdých sýrech potvrdil časopis Retail News; roste však i poptávka po dražších druzích z různých koutů Evropy. Nejvíce se dováží eidam a gouda, ale mezi novými favority patří parmezán, gorgonzola nebo řecká feta. Mladí lidé 18-29 let upřednostňují měkké tvarohové sýry, jako je mozzarella, a čerstvé sýry typu ricotta nebo žervé, zatímco mezi nejméně vyhledávané patří sýr s modrou plísní typu niva.
Opravdu jsme jen kalorickou bombou? Sýry bývají vnímány jako tučné, ale obsah tuku a bílkovin je rozdílný podle druhu. Sýry jsou zdrojem vápníku a obsahují mléčný tuk s pozitivními účinky na zdraví. Při výběru je důležité sledovat obsah tuku i prospěšných bílkovin. Nejvhodnější jsou méně tučné varianty u tvrdých sýrů - například 30% eidam.
Podíl sýrů dovážených do ČR dosahuje kolem 51 %. Celková spotřeba sýrů a tvarohů v Česku loni dosáhla 186 tisíc tun. Průmysl trpí nedostatkem zkušených sýrařů, a proto se řeší vznik nových programů na vysokých školách a zapojení studentů do praktické výuky výroby čerstvých i polotvrdých sýrů. České sýry a jejich kvalita jsou oceňovány v zahraničí.
Mezi nejvýznamnější faktory zdravé výživy patří vyvážený poměr tuků a bílkovin. U sýra lze doporučit pestré skloubení druhů: tvarůžky, cottage, ricotta, mozzarella mohou doplnit jídelníček, zatímco plísňové a tvrdé sýry volit s rozmyslem a v menších porcí. Mléčné bílkoviny mají mnoho fyziologických funkcí a spolu s tukem zajišťují nosič vitamínů A, D a E. Tyto poznatky je vhodné promítnout do každodenního výběru sýra podle obsahu tuku v sušině a sušině samotné.
Rozlišujte balené sýry podle toho, zda uvádějí absolutní množství tuku na 100 g, nebo procento tuku v sušině. U nebalených sýrů počítejte s odhadem podle sušiny a tuku v sušině. Pro výpočet absolutního tuku z údajů „tuk v sušině“ a „sušina“ použijte jednoduchý postup: vynásobíte procento tuku v sušině procentem sušiny a výsledek dělíte stem. Například 20 % tuku v sušině a 50 % sušiny odpovídá 10 % tuku v celém sýru.
V praxi to znamená, že díky rozumné volbě druhů sýrů a nízkému tuku v sušině lze snížit denní příjem tuku ze sýrů. Doporučení zní: zaměřovat se na sýry do 30 % tuku v sušině, upřednostňovat čerstvé a polotvrdé druhy, a omezovat tukově bohaté lučiny a žervé. Při konzumaci tavených sýrů pak dbejte na jejich obsah tavicích solí a výběr levnějších alternativ s rostlinným tukem je třeba odlišovat od skutečných sýrů.
V rámci evropských statistik je ČR nad průměrem EU co do spotřeby sýrů v kategorii 17,7 kg na osobu ročně, zatímco evropský průměr je kolem 18,3 kg. Sýry jsou významným zdrojem kvalitních bílkovin a minerálů a jejich konzumace patří do vyvážené stravy, která zahrnuje 3-4 porce mléka a mléčných výrobků denně.
Současně se diskutuje o dopadu konzumace sýrů na zdraví: sýr je zdrojem vápníku a bílkovin, ale výběr typu sýrů a množství je klíčový pro udržení vyvážené hmotnosti a zdraví kostí.