Copyright © pohodanovapec.cz 
Zemědělství a následná distribuce je tak po domácnostech druhým místem, kde se v ČR plýtvá s potravinami nejvíce. Nejvíce se s nimi plýtvá v domácnostech. V případě distribuce hraje podle zemědělců roli hlavně levná konkurence ze zahraničí a netolerantní přístup obchodních řetězců při posuzování vzhledu zeleniny a ovoce.
Až polovina brambor, cibulí a mrkví vypěstovaných na českých polích se vyhodí. Prvotní selekcí po sklizni neprojde 20 - 40 % zeleniny. Cibule je příliš malá nebo už oloupaná, mrkev příliš velká nebo zlomená. Například 90 % vyřazených brambor by přitom bylo možné zpracovat v loupárnách nebo hranolkárnách.
Neprodejná zelenina končí zaorána do pole, na kompostu nebo jako krmivo pro divokou zvěř. Problém ale je, že takových podniků ubývá nebo berou plodiny od zahraničních producentů. Odběratelé mají totiž možnost odmítnout dodávku v podstatě bez udání důvodu.
„Obchodní řetězce mají zpravidla nulovou toleranci k jakosti, což je v zelenině nemožné - nejsme továrna na konzervy,” říká jeden ze zemědělců. „Takže pokud chtějí, vždy si důvod pro vrácení mohou najít, nehledě na to, že řetězce používají vlastní normy, kde je jasně specifikováno, jak má který produkt vypadat,“ dodává.
„Naši zákazníci jsou na typickou a pěknou zeleninu zvyklí,“ brání přístup obchodníků Martina Šilhánová z Tesco Stores. Zákazníci prý v průzkumech spokojenosti se zbožím často zmiňují právě estetickou úroveň ovoce a zeleniny. Podle Martiny Šilhánové je proto potřeba i větší osvěta spotřebitelů, aby se nezdráhali koupit zahnuté okurky nebo mrkve atypických tvarů.
Složení a využití přípravků na nakládání
Podle zájmu o odmítnutou zeleninu na provizorním tržišti v rámci akce Tisíc kilo a ze zkušeností ze zahraničí se ale zdá, že spotřebitelé by o “nevzhledné” jídlo stáli. „Podle výzkumu ve Velké Británii až 80 % zákazníků supermarketů projevilo zájem nakupovat takové produkty. Francouzský řetězec Intermarché letos dokonce spustil kampaň s názvem “Neslavné ovoce a zelenina”, během které ve svých obchodech prodával pokřivené plody za nižší ceny.
V posledních dnech se v médiích objevily poplašné zprávy ohledně škodlivé zeleniny a ovoce s velmi vysokým obsahem PFAS, které k nám proudí zejména ze zahraničí. Z bleskového miniprůzkumu MF DNES v pěti super- či hypermarketech vyplývá, že v současnosti ze zahraničí pochází minimálně 90 procent nabídky. Čeští zelináři svou porážku potvrzují.
Velká rajčata plnící české obchody se sklízejí na velkých plantážích a výhradně z vysoce výnosných odrůd. Navíc jsou to speciálně vyšlechtěné odrůdy pro dlouhodobou trvanlivost. Z rostliny se do přepravních obalů sklízejí ve fázi, kdy jejich zelená barva teprve světlá a objevují se první stopy růžové.
Takové plody se tedy „vyrábějí“ ve vícesměnném provozu, plantáž je vytíženější a spoří se tím náklady. Hlavní roli hraje chemie. Česká obchodní inspekce dokonce podle pěstitelů nemůže kontrolovat v zahraniční zelenině přítomnost zbytků u nás zakázaných přípravků. „Průmyslová“ rajčata, ale i papriky ze španělských plantáží a velkoskleníků se také mnohem více hnojí. Čím víc hnojiv, tím méně chuti.
Zelenina a ovoce mají však kromě nepravidelných tvarů ještě další a zásadnější nevýhodu: mají velmi náročné požadavky na skladování a velmi rychle uvadají nebo se kazí. To, co bylo ráno pěkné zboží, může být večer už jen uvadlá hromádka listí. To je ostatně i důvod, proč na rozdíl od jiných potravin nevznikají obchody specializované na „levnou zeleninu a ovoce“.
A proto je i jednou z cest, jak se řetězce snaží omezit vyhazování potravin, školení zaměstnanců o tom, jak zeleninu a ovoce udržovat v regálech co nejdéle čerstvé a manipulovat s ním nejšetrněji.
Kromě zahraniční konkurence a velkých nároků obchodníků se musí čeští zemědělci vypořádávat také s rozmary počasí. „Jen minulý rok přišli kvůli povodním o plodiny za 190 milionů korun,“ upozorňuje Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.
Skupina Zachraň jídlo vyzývá farmáře, aby své přebytky darovali potřebným a množství znehodnocených potravin se tím zmenšilo. „Sbíráme kontakty na zemědělce ochotné přebytky darovat, abychom je propojili s Potravinovými bankami. Ty jídlo účelně distribuují dál lidem, kteří se ocitli v nouzi,“ vysvětluje Adam Podhola. „Díky aktivitám Zachraň jídlo se za poslední měsíc do Potravinové banky Praha dopravilo šest tun čerstvé zeleniny,” dodává Adam Podhola.
Zatímco zemědělec může darovat své přebytky a neprodejnou, ale stále kvalitní zeleninu nebo ovoce, bez problémů, obchodník musí z ceny darovaných potravin zaplatit DPH. Pro obchodníka je tedy paradoxně finančně výhodnější neprodané potraviny vyhodit, než darovat. A to by se mělo brzy změnit.
Na plýtvání potravinami v zemědělství a během distribuce upozornila skupina Zachraň jídlo během sobotního happeningu Tisíc kilo na piazzetě Národního divadla v Praze. Sám byl jedním z farmářů, kteří darovali svou odmítnutou zeleninu na sobotní happening Tisíc kilo u Národního divadla v Praze, který na zbytečné vyhazování potravin v zemědělství upozorňoval.
Tipy pro pečení s mraženým ovocem
Podobné projekty vznikají nyní po celé Evropě. V Dánsku například otevřela restaurace vařící ze zbytků nebo specializovaný thinktank zabývající se možnostmi, jak snížit plýtvání potravinami. Celosvětovou kampaň proti vyhazování potravin vede i OSN.
Podle jejích dat se ročně vyhodí až 1,3 miliardy tun jídla, což je asi třetina všech vyrobených potravin v hodnotě téměř 20 bilionů korun. Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.
Plýtvání s jídlem přitom úzce souvisí s dalšími tématy ochrany životního prostředí: degradací půdy, spotřebou vody, růstem světové populace nebo vylidňujícím se venkovem. A vyhozením jídla do koše to nekončí, jídlo dělá problémy i na skládce. „Lidé si myslí, že když vyhodí jídlo na skládku, že se zas tak nic neděje, že se to tam rozloží, že je to menší zlo než třeba vyhazovat plast, ale tak to není,“ popisuje Michal Broža ze zastoupení OSN v ČR.
Skupina Zachraň jídlo vyzývá farmáře, aby své přebytky darovali potřebným a množství znehodnocených potravin se tím zmenšilo. Skupina Zachraň jídlo vyzývá farmáře, aby své přebytky darovali potřebným a množství znehodnocených potravin se tím zmenšilo.
Omezit zbytečné vyhazování potravin je podle Martina Štěpánka z Ministerstva zemědělství ČR i jednou z priorit stávajícího ministra. V současné době ministerstvo zemědělství jedná o konkrétních problémech a jejich možných řešeních u tzv. kulatých stolů. A zdá se, že jednání brzy přinesou i své první plody.
Spolupráci si pochvaluje například Věra Doušová z Potravinové banky Praha. Někteří zemědělci už výzvu vyslyšeli a začali s potravinovou bankou dobrovolně spolupracovat. „Díky aktivitám Zachraň jídlo se za poslední měsíc do Potravinové banky Praha dopravilo šest tun čerstvé zeleniny,” dodává Adam Podhola.
KomPot je zároveň prostor pro vzdělávací, osvětové a volnočasové aktivity související se zahradničením, ekologickým zemědělstvím, péčí o půdu a v širším smyslu s udržitelným rozvojem, zaměřené na děti i dospělé. Komunitou podporované zemědělství (KPZ) má s komunitními zahradami mnoho společného.
KomPot je zkratka pro „komunitní potraviny“. Nápad na založení první komunitní KPZky v ČR se zrodil v roce 2011 v PRO-BIO LIZE, kde se setkali Honza Valeška a Míla Hilgertová. Mílina rodina nabídla pozemek o výměře 0,6 ha, kde dříve pěstovala zeleninu a ovoce Mílina babička. Spolu s dalšími nadšenými a odhodlanými lidmi začali po vzoru zahraničních komunit budovat KomPot.
Občanské sdružení KomPot ve Středoklukách u Prahy je produkční komunitní zahrada fungující na základě principů komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Na zahradě jsou přes zelinářskou sezónu zaměstnáni dva zahradníci a příležitostně najímáni brigádníci.
| Co z toho máme | Praktické údaje |
|---|---|
| POTRAVINY | Za rok sklidíme průměrně 6 tun zeleniny, což znamená průměrně 6 kilo zeleniny pro člena/odběratele týdně od května do října. |
| Sezónní podíly | Jarní podíl obsahuje například 2 saláty hlávkové, 1 salát ledový, 2 kedlubny, 1 svazek ředkve, 1 kg špenátu, 1 svazek petrželky. |
Na prostoru pro pěstování zeleniny se řídíme rotacemi podle tratí. Využíváme afinity mezi rostlinami: řádky kořenové zeleniny například prokládáme řádky koriandru a kopru, saláty pěstujeme spolu s kedlubny kvůli odlišnému kořenovému systému a podobně. Plánování na další sezónu začíná již na podzim roku předešlého, když se části pole obohacují koňským hnojem, vápencem a vlastním kompostem.
Uplatňujeme i zelené hnojení - nejčastěji svazenku, kterou průběžně vyséváme na sklizené záhony. Porosty zeleniny doprovází i bohatá skladba letniček - slunečnice, měsíček, brutnák, krásněnka, astra, pohanka, len, aksamitník a mnoho dalších, krásně kvetoucích květin zdobí naší zahradu.
Proti hmyzím a jiným škůdcům záhony přikrýváme netkanou textilií a děláme vše proto, aby zelenina rychle rostla a sílila. Mimojiné aplikujeme i rostlinné výluhy z přesličky, kopřiv a jiných pomocníků. K pletí užíváme kolečkových pleček, motyk a rukou. Zeleninu pěstujeme za pomoci ruční práce, pouze na podzim využíváme traktor k orbě a zjara k uvláčení oraniska. Kromě samotné zeleniny se staráme o ovocné stromy, keře a bylinkové záhony.
Obsah dílu Mražené ovoce a potraviny na zimu (1955) - Sklizeň zeleniny v JZD v Kopistech (1956) - Bohatá úroda melounů (1956) - Zima napáchala škody na stromech na Litoměřicku, přesto se sklizeň jablek podařila (1956) - Sběr lesních plodin a prodej konzervárnám (1957) - Znojemská Fruta (1960) - Státní statek v Ploskovicích: dobrá organizace práce podle dozrávání druhů ovoce (1960) - Soud s překupníky ovoce a zeleniny (1961) - Mrazírny ovoce a zeleniny a průmyslová výroba švestkových knedlíků (1961) - Rychlírna zeleniny v Nové huti K. KomPot je zkratka pro „komunitní potraviny”.
V minulosti existovaly podnikové skleníky a mrazírny, výkupny ovoce, pěstování specifických plodin jako rybízové plantáže nebo pěstování paprik v JZD Živanice. V 50. až 80. letech 20. století byly součástí zemědělského a potravinářského průmyslu i akce jako sklizeň a výstavy meruněk, nebo moderní správce tržiště sledující obsah dusičnanů v zelenině.
„Když už se tolik zeleniny ztratí na začátku produkce, připočteme k tomu ztráty při transportu, skladování a v domácnostech, kolik procent jídla se skutečně zkonzumuje?” ptá se Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.
Bojovat proti plýtvání potravinami přitom může každý z nás. Během svých nákupů i ve vlastní ledničce. Stačí přemýšlet o tom, co a kolik nakupuji, a dobře rozumět datům spotřeby na potravinách. Iniciativa zachraň jídlo má i užitečné tipy, jak skladovat potraviny, aby vydržely co nejdéle.
Copyright © pohodanovapec.cz
