Copyright © pohodanovapec.cz 
Květák patří mezi oblíbenou zeleninu po celé Evropě. Nejvíce se pěstuje ve Francii a Itálii, ve světě Číně a Indii. Statistiky uvádějí průměrnou spotřebu na 1 osobu zhruba 2 kg, v ČR je to okolo 4 kg na rok. Lze jej využít k mražení, konzervování, sušení, lze jej i krátkodobě skladovat. Květák obsahuje spíše průměrný podíl minerálních látek a vitamínů, zejména vitamínu C, B a E. Má nejnižší obsah vlákniny ze všech košťálovin. Obsahuje malé množství sacharidů a minimální množství kalorií.
Posiluje imunitní systém, pomáhá při nemocech močového měchýře a tlustého střeva. Pěstuje se pro zdužnatělou růžici - květenství bílé barvy. Tato růžice je tvořena pevnými růžicemi tvořenými na zdužnatělých výhonech zakončených nevyvinutými poupaty. Tato růžice je zakryta velkými, řapíkatými listy, které mají jemně pilovitý okraj. Toto olistění zajišťuje zakrytí růžice. Zatímco horní listy jsou obvykle bez řapíku, spodní listy mají krátký řapík. Obvykle platí, že čím více listů rostlina má, tím je růžice větší a kvalitnější. Pokud má rostlina slabé olistění, je nutné několik listů zalamovat, aby byla růžice zakrytá a nezežloutla.
Kořenový systém není tak silný jako u zelí a kapusty. Hlavní kořen je hluboký a zajišťuje rostlině vláhu, z něj vyrůstají vlásečnice, které z půdy čerpají živiny. Z přímého výsevu má rostlina obvykle největší kořenový systém. Rostliny přesazované mají kořeny vyvinuty spíše do šířky nežli do hloubky. I když se květák pěstuje jako jednoletá rostlina, z botanického hlediska jde o rostlinu dvouletou. Na květním stonku, který může být až 1 m vysoký tvoří čtyřčetné květy, které po opylení tvoří plod. Jde o šešule s černými semeny uvnitř.
Vegetační doba květáku je 100-120 dní. Na trhu jsou k dostání sazenice jarních, letních a podzimních odrůd. Po výsadbě na trvalé stanoviště je třeba záhon udržovat bez plevelů a pravidelně jej okopávat. Jarní druhy sklízíme od konce května do poloviny června, letní druhy od poloviny července do poloviny srpna, pozdní druhy od zaří do října. Sklizeň provádíme probírkou, kdy růžice dosáhnou optimální velikosti. Sklízí se a skladuje včetně obalových listů. Zabráníme tím napadení houbovými chorobami a černání růžice. Při teplotě 5 st. C je možné květák krátkodobě skladovat.
Je to náročná rostlina na pěstování. Vyžaduje bohatou zálivku a výživu. Je to jednoletá rostlina. Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště. Nedostatek světla způsobuje opožděnou tvorbu růžic. V době klíčení je vhodná teplota 15 - 20 st. C. Po vyklíčení jsou však vhodnější teploty o něco nižší 12 - 15 st. C. Při tvorbě listu je ideální teplota 12 - 18 st. C. Teploty vyšší nejsou žádoucí, protože zapřičiňují brzké zakládání růžic a tím zhoršují jejich kvalitu. Vysoké teploty nad 20 st. C. v době založení růžice způsobují prorůstání růžice listy.
Květák s mletým masem: jednoduchý recept
Na zálivku je rostlina náročná. Při předpěstované sadbě je však spíš škodlivá. Při přesazení na trvalé stanoviště se nároky na vody zvyšují. Nejvydatnější zálivka je třeba v době zvětšování listové plochy a tvorbě růžice. Na zálivku jsou nejnáročnější druhy z podzimní výsadby, naopak nejméně jsou náročné druhy z jarní výsadby. Květák patří jako náročná rostlina do první trati. Na podzim do půdy zapravíme dobře uleželý hnůj nebo kompost. Je citlivý na chlor, proto by měla být hnojiva pouze ve formě síranové. Ideální je pěstování z předpěstované sadby. Letní a podzimní druhy je možné přímo vysévat na záhon do hloubky 2 - 3 cm. Jarní odrůdy (raní) vysazujeme na záhon v březnu do sponu 50 x 40 cm. Letní druhy přijdou na záhon v květnu. Vysazujeme je na záhon do sponu 50 x 50 cm. Pozdní odrůdy vysazujeme na záhon v červnu do sponu 60 x 60 cm. Ideální je půda bohatá na humus. Optimální pH je 6,8 - 7,5.
Rostlina může být ohrožena tzv. vyslepnutím. Příčinou může být nedostatek molybdenu v půdě. Mladé rostliny ohrožují dřepčíci, které okusují mladé listy. Bojujeme proti nim pravidelnou zálivkou, jelikož tento škůdce nesnáší vlhko. Dalším škůdcem je bělásek zelný, který může celou rostlinu zahubit. Bojujeme proti němu insekticidy nebo společným pěstováním květáku a celeru. Mladé rostliny ohrožují vajíčka květilky zelné, nebo spíše z nich vyklubané larvy, které okusují pod zemí kořeny a rostlina postupně usychá. Účinnou prevencí je nakopčení půdy ke kořenovému krčku. Nádorovitost kořenů způsobuje slabý růst. Účinnou prevencí je před výsadbou zapravit do půdy dusíkaté vápno, které působí jako dezinfekce. Abychom zabránili žloutnutí růžice zejména u raných druhů, zalamujeme 3 - 5 listů v době zakládání růžice.
Květák - chutná brukvovitá zelenina, u které využíváme zdužňatelé květenství. Květák (Brassica oleracea var. botrytis) je košťálovou (košťálovinovou) zeleninou, která je snadno dostupná, a která je plná cenných látek. Na českých záhonech se květák pěstuje málo. Půdu proto doporučuje zrýt a nahnojit již na podzim. Sazeničky květáku si musíme předpěstovat - buďto v březnu v pařeništi či skleníku, nebo od února do dubna v truhlíku. Na záhon vysazujeme až po ledových mužích. Květáku vyhovuje polostín, nesadíme proto na přímé slunce. Doporučujeme přihnojovat, hlídáme však obsah dusíku. U květáků můžou být také barevné mutace. Z truhlíku či pařeniště přepichujeme semenáčky od sebe jakmile mají první list. Hustá výsadba není květáku ku prospěchu. Květák začíná rozevírat vnitřní listy a je mezi nimi růžice, můžeme listy stáhnout k sobě lýkovým provázkem, nebo první listy zalomit dovnitř, aby k růžici nemohlo vnikat sluneční světlo. Květák má dle odrůdy vegetační období cca. 55 až 100 dnů. Květák sklízíme od června do listopadu. Květák obsahuje velké množství vitamínu C, B, E, K a fluor, měď, jód, zinek. Také antioxidanty, které podporují náš imunitní systém. Obsahuje kyselinu listovou, minerální látky a vlákninu. Květák není vhodný při žlučníkové dietě a pro lidi trpící dnou. Květák má lehce pikantní chuť - oživí každý jídelníček svou chutí a pestrostí pokrmů, které z něj můžeme připravit. Květák vaříme zdravě v páře, či tradičně připravujeme smažený. Nejoblíbenějším pokrmem je tradiční smažený květák. Květák můžeme místo trojobalu obalit např. Květák využijeme v polévkách, ať již krémových nebo zeleninovém vývaru. Předvařený květák také v zapékaných pokrmech - zapečené brambory, či těstoviny. Můžeme také připravit maso na zelenině, kde je květák součástí. Jako teplý předkrm i zeleninu pečenou v troubě.
Z geografického pohledu se květák vyvinul z divoce rostoucí brukve a jeho jméno vzniklo podle atypické hlávky. Dřívější zmínky o květáku zmiňují, že jeho původ sahá do Středomoří a Evropy, kde byl šlechtěn Araby v 16. století a postupně se rozšířil po Evropě. Nejstarší popisy pocházejí z španělsko-arabských textů a jeho kultura rozšířila známé odrůdy, které dnes známe. Na trhu existuje mnoho odrůd: raný, Delta, Brilant, Octavian, White ball a další, s různými barvami růžic (bílé, žlutozelené, zelené, fialové) a dobu zrání.
Veřejnost oceňuje květák nejen pro chuť, ale i pro obsah cenných látek. Konzumace květáku dodává vitaminy A, B, C a E, minerály (draslík, hořčík, železo, fosfor, zinek, selen) a antioxidanty. Důležité je, že květák má nízký obsah tuku a vlákniny. Je vhodný pro zdravou výživu a nízkokalorickou stravu, avšak není vhodný pro žlučníkovou dietu a pro osoby trpící dnou. Květák má lehce pikantní chuť a lze jej připravovat na mnoho způsobů: vaření v páře, smažený, obalovaný, v polévkách, zapékaný i v masových či zeleninových pokrmech.
Na zahradě je květák náročný na péči. Půda by měla být humózní, hlinitopísčitá a dostatečně vyhnojená, s pH 6,0-7,5. Výběr stanoviště je důležitý: rozptýlené světlo po celý den, nicméně nesnesou přímé silné slunce. Předpěstování sazenic je výhodou; sazenice lze vysazovat po ledových mužích, v druhé polovině května, a to podle odrůdy. Zálivka by měla být pravidelná a bohatá zejména v období tvorby hlávek. Půda nesmí být přemokřená. Během vegetace je potřeba pravidelně hnojit a okopávat záhon. Nejčastějšími škůdci bývají bělásek zelný, květilka zelná, dřepčíci a mšice; k ochraně se používají insekticidy, lepové desky, netkaná textilie a správné postupy při zálivce a ventilaci skleníku.
U sklizně jsou důležité pevné hlávky, obvykle velikosti 15-20 cm. Skladovat lze při 5 °C krátkodobě, a takto zajištěná čerstvá skladba umožňuje delší trvanlivost. Když je sklizeň ukončena, květák lze využít v celé řadě receptů: smažený květák, květák v těstíčku, polévky, mozeček, zapékané pokrmy a další. Pro zachování čistoty hlávek je vhodné před samotnou přípravou namočit hlávku do studené octové vody, aby se vyplavily nečistoty a hmyzí larvy.
V závěru je květák důležitým zástupcem košťálových zelenin, který se vyplatí pěstovat i na domácí zahrádce. Pěstování vyžaduje znalost základních pravidel, pravidelnou zálivku, vhodné hnojení a péči o ochranu proti škůdcům, aby bylo možné dosáhnout bohaté a kvalitní úrody. Květák je zároveň i skvělým zdrojem vitamínů a minerálů a díky své univerzálnosti v kuchyni má široké uplatnění v mnoha pokrmech.
Copyright © pohodanovapec.cz
