Tritikale mouka: vlastnosti a využití

Tritikale (Triticosecale Wittm.) je hybridní obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice. Odtud její český název „žitovec“. Původní mateřskou rostlinou je pšenice a otcovskou žito. Rodové označení Triticosecale je složeninou latinského označení pšenice (Triticum) a žita (Secale).

Odrůdy mají geneticky fixovaný vysoký výnosový potenciál, jsou tolerantnější k horším pěstitelským podmínkám než pšenice a mají dobrý zdravotní stav. U nás jsou pěstovány ozimé odrůdy, existují i jarní formy. Zrno tritikale má nápadně velkou obilku, u některých odrůd svraštělý povrch.

Hlavní důvody vzniku a agronomické vlastnosti

Díky kombinaci výnosu z pšenice a odolnosti žita nabízí tritikale výhodu stabilních výnosů i na méně příznivých půdních podmínkách. Hluboký kořenový systém umožňuje lepší využití vláhy a živin, což zajišťuje stabilní vývoj rostlin i v suchých či chudých oblastech. Ozimé formy bývají velmi mrazuvzdorné a odolné vůči obdobím sucha; poléhání a chorobám listů se daří lépe odolávat než u některých jiných obilnin.

Současné odrůdy jsou šlechtěny dokonce zvláště pro účely pícniny a vykazují velmi nadějné výsledky v porovnání s ostatními ozimými obilninami. Tritikále má též vyšší obsah bílkovin a ceněné aminokyseliny, zejména lysinu, což se promítá do krmné hodnoty. Vedle krmiva se prosazuje i jako surovina pro potravinářství a biopaliva.

Vlastnosti zrna a krmná hodnota

Mezi nejvíce ceněné vlastnosti tritikale patří krmná hodnota. Prvními sledovanými ukazateli jsou obsah, kvalita a stravitelnost bílkovin. Podle výsledků průzkumů se obsah hrubých bílkovin v zrnu u polských odrůd tritikale pohyboval kolem 12,5 %, bývá vyšší než u kontrolních odrůd pšenice a žita. Z hlediska kvality krmiva je důležitější složení frakcí bílkovin: volné bazické aminokyseliny a frakce kyseliny albuminové a globulinové a obsah lyzinu, který neklesá pod 48 % v uvedených frakcích.

Recepty s polohrubou moukou

V krmném spektru je krmná hodnota tritikale srovnatelná se směsí kukuřice, ječmene a ovsa. U krmných dávek drůbeže lze zastoupení tritikale až do 20 % bez problémů. Lze jej úspěšně využít i ve výkrmu skotu, kdy přežvýkavci využívají tritikale efektivněji než zvířata monogastrická a tráveno je rychleji než u kukuřice či ječmene. Jeho krmná hodnota je tedy významnou ekonomickou komponentou pro chovy mladého skotu jako cenný zdroj energie a kvalitních bílkovin.

Potravinářské a průmyslové využití

Potravinářské využití tritikale je zaměřeno především na výrobu mouky na chléb, avšak receptura se musí upravit vzhledem k odlišnému obsahu lepku oproti pšenici. Mouka z tritikale má vyšší obsah vlákniny a minerálních látek a lepší nutriční profil v některých ohledech, nicméně pekařská kvalita je nižší než u pšenice. Tritikále se používá i na výrobu těstovin, vloček, cereálních snídaní a cukrářských výrobků, často ve směsích s jinými obilninami.

V mezích potravinářství má tritikale potenciál pro speciální dietní výrobky doporučované při civilizačních chorobách a pro směsné mouky pro pečení a pečivo. Má až o 50 % vyšší obsah vlákniny než pšenice či žito, což jednoznačně posiluje jeho zdravotní profil.

Krmné a ekonomické využití v praxi

Nejčastější využití tritikale je v krmném průmyslu pro chov dobytka, prasat a drůbeže. Obsahuje 11-13 % dusíkatých látek a může být ekonomickou náhradou za pšenici pro brojlery, pokud cena nepřesahuje 95 % ceny pšenice. Antinutriční látky se v novějších odrůdách projevují méně, zejména alkylresorcinoly a inhibitory trypsinu u zoobného sladidla, které bývaly problémem u starších odrůd žita.

Tritikale lze využít i ve formě siláží a zelené hmoty pro krmivářství. Význam z hlediska energetiky spočívá v bioetanolu a bioplynu, kde tritikale slouží jako alternativa k kukuřici v oblastech s méně příznivými půdními podmínkami. Při řízeném zpracování a optimalizaci enzymů lze u některých odrůd dosahovat výrazně vyšších výtěžností etanolu.

Mouka z červené čočky: zdravá alternativa

Pěstování a odrůdy v praxi

V České republice jsou nejrozšířenější ozimé odrůdy tritikale; existují i jarní formy. Mezi známé odrůdy patří například Agrano, KT941256h003, Pika a další. Nižší sklon k poléhání a vysoké výnosy zrna bývají doprovázeny různou úrovní výnosu biomasy, což vyžaduje vyvážené osevní postupy, aby se maximalizovala produkce vlhké hmoty pro bioenergetiku a současně výnos zrna pro pícninářské a potravinářské účely.

V minulosti bylo cílem šlechtění zkrácení délky stébla a zlepšení odolnosti proti poléhání; dnes se klade důraz na výnos zrna a výnos zelené hmoty. Genetická variabilita potvrzuje existenci významných rozdílů mezi genotypech pro produkci biomasy, výšku rostlin a další znaky, což umožňuje výběr odrůd pro specifické produkční režimy a klima.

Biomasa a vývoj bioplynu

Vědecké práce ukazují, že produkce biomasy a bioplynu z tritikale může být významná. Například v experimentu biozplynování s 49 dny fermentace dosáhly některé odrůdy vysoké výtěžnosti metanu (např. Pika a linie M86-6052). Významnou roli hraje výška rostliny, počet klasů a obsah sušiny. Genotypová výkonnost v bioplynové zkoušce potvrzuje, že určité odrůdy mohou být vhodnější pro energetické systémy než jiné.

Praktické závěry pro zemědělce a krmiváře

Tritikále v našem ZD Podlipan Vitice

V Zemědělském družstvu Podlipan Vitice je tritikále jednou z hlavních pěstovaných plodin. Slouží jak pro dodávky krmných komodit, tak pro rozšíření osevních postupů a udržitelnost produkce. Zkušenosti ukazují, že žitovec dokáže stabilně plodit i v méně příznivých letech a přináší vysokou užitnou hodnotu v krmných směsích.

Chcete-li získat více informací o tritikále a naší produkci, kontaktujte nás prostřednictvím našeho družstva.

Dokonalé domácí těstoviny

Obsah sušiny je uveden v původní hmotě. Tritikále lze ekonomicky porovnat s pšenicí a žitem na krmné účely, a to i s ohledem na antinutriční látky, jejichž vliv se s novými odrůdami výrazně snižuje.

tags: #tritikale #mouka #vlastnosti #a #využití