Copyright © pohodanovapec.cz 
Čína opět potvrdila svou pověst bezedné pokladnice rozličných dinosauřích fosilií. Dotyčné dinosauří vejce, které na délku měří pouhých 29 milimetrů, se podařilo objevit během stavebních prací. Šlo o jedno vejce ze šesti, která očividně tvořila jednu snůšku a fosilizovala společně. Dosavadní nejmenší známé dinosauří vejce pochází z Japonska, má délku 45 milimetrů a díky své velikosti si vysloužilo zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Vědci při analýzách vajec použili nedestruktivní techniku zpětného rozptylu elektronů a vejce jsou tak stále ve stejném stavu, v jakém byla nalezena.
Největší fosilní dinosauří vejce, která dosud paleontologové objevili, měří až 61 centimetrů a jejich délka se pohybuje od 34 do 61 cm. Mají oválný tvar a byly odkryty v čínské provincii Che-nan; jejich šířka činí 13-18 cm a tloušťka skořápky 1,2-4,75 mm. Nejedná se však o jediný taxon s obřími rozměry. Zkamenělá vejce popsaná jako oodruh Megafusoolithus qiaoxiaensis z Če-ťiangu dosahují délky až 40 cm a šířky 13 cm. Podobná vejce z Jižní Koreje zvaná Macroelongatoolithus goseongensis mají délku až 39 cm a šířku 11,5 cm.
Obří vejce kladli do hnízd o velikosti kruhu zhruba kolem 3 metrů zřejmě oviraptorosauři - velcí dinousauři „ptákům podobní teropodi“. Předpokládá se, že původcem největších exemplářů byl ještě větší druh Gigantoraptor erlianensis z pozdní křídy Číny, dosahující délky až 8,6 metru a hmotnosti 1,5-2 tuny. V Severní Americe a Indii byly objeveny podobné velká vejce, avšak už ne tak velká jako v Číně. Gigantoraptor erlianensis byl zřejmě jedním z největších zástupců svých skupin a pravděpodobně kladl vejce o délce kolem půl metru.
Nejmenší dinosauří vejce měřilo pouhých 30 mm a jeho skořápka měla sílu 0,13-0,35 mm. Předchozí držitel rekordu byl o 15 mm větší. Dinosauří vejce bývají nejčastěji minimálně 7 cm, a největší objevená vejce byla již zmíněná v Japonsku.
Křídová pánev Ganzhou patří k jedněm z nejbohatších nalezišť zkamenělých vajíček. Většina nálezů jsou vejce předchůdců ptáků, ale nalezly se i hadrosaurové či dromeosauridy. Objev hnízda souvisí s rozsáhlým stavebním boomem v regionu poblíž Meilin ve městě Ganzhou v jižní Číně. Elektronová mikroskopie odhalila, že vejce stará kolem 80 milionů let mají unikátní vnitřní strukturu, a dokonce se v jednom z rozbitých vajec objevily fragmenty kostí.
Jedinečné vejce nazvané Minioolithus ganzhouensis je považováno za nejmenší dinosauří snůšku na světě a jeho vnitřní mikrostruktura vedla k popsání nového druhu vajec, který se podle materiálů podobá býložravým ornitopodům. V této lokalitě se výzkum zaměřuje na to, jakou roli hrála skořápka a jaké byly podmínky hnízdění v období svrchní křídy.
Radioaktivní minerály ve skořápkách vajec nabízejí vědcům nový způsob, jak určit stáří fosilií s vysokou přesností. Minerály jako uran ve skořápce slouží jako hodiny, které umožňují datovat vejce přímo a posunout tak časovou osu pravěkých ekosystémů. Studie publikovaná v Communications Earth & Environment ukazuje, že fosilní skořápky obsahují stopy uranu, které lze zpracovat metodou U-Pb (uran-olovo). Tím se otevírá cesta k přesnějším odhadům stáří míst, kde chybí sopečné popelové vrstvy.
Na základě dvou lokalit v Utahu a Mongolsku ukazuje nová metoda datování, že vejce oviraptorosaurů složená mezi popelovými vrstvami mají stáří kolem 97-99 milionů let, což je velmi blízké datům z okolních hornin. Odborníci upozorňují, že porézní povaha vajec a jejich zachování mohou mírně ovlivnit přesnost, nicméně výsledky potvrzují, že skořápky vajec mohou sloužit jako relativně přesný ukazatel doby vzniku fosilního záznamu.
Tento postup poskytuje paleontologům nový nástroj pro hodnocení velkých evolučních a ekologických otázek a otevírá možnosti pro lepší hodnocení dalších fosilních nalezišť po celém světě, kde jsou vejce hojně zastoupena, ale stáří je nejasné. Budoucí studie očekávají zlepšení metody a širší použití v různých regionech světa.
Vědci objevili v pánvi Čchien-šan v An-chuej provincii dvě vejce stará kolem 70 milionů let a zjistili, že vnitřní struktura skořápky má dvě vrstvy - typické pro neptačí dinosaury. Mikroskopická struktura ukazuje, že šlo o býložravé ornitopody. Dlouhozobí býložraví dinosauři mohli mít vejce menší než kolibří vajíčka, přičemž nové objevy naznačují, že dinosauři nebyli uniformní a jejich reprodukční strategie byla různorodá.
Podle současných poznatků se dinosauři nevyhynuli úplně asteroidem Chicxulub; část z nich se vyvinula v dnešní ptáky. Z pohledu velikosti vajec zůstává fascinující skutečností, že nejmenší vejce jsou oproti velikosti největších exemplářů skutečně malé, avšak jejich původci mohou být zcela odlišní.
Copyright © pohodanovapec.cz
