Copyright © pohodanovapec.cz 
Jak se bránit proti tomu, když zjistíte, že někdo používá váš majetek bez vašeho souhlasu? Co je neoprávněné užívání cizí věci? Vlastníci si často nejsou jisti, jak mají postupovat, pokud zjistí, že někdo neoprávněně užívá jejich auto nebo nemovitost. Často se stává, že někdo si tzv. „půjčí“ cizí věc, aniž by s tím vlastník věci souhlasil nebo o tom vůbec věděl. Výtečník se pak brání, že chtěl věc vrátit. Nešlo o krádež a on není žádný zloděj.
Neoprávněné užívání cizí věci je přestupkem proti majetku, který je upraven v ustanovení § 8 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Právě neoprávněné užívání auta je nejčastější způsob provedení trestného činu. Dále se bude o trestný čin jednat, když pachatel způsobí na větší škodu na majetku, který mu byl svěřen, aniž mu bylo dovoleno jej přechodně užívat. Pachatelům hrozí trest odnětí svobody až na dva roky. Neoprávněné užívání cizí věci spočívá v tom, že někdo používá věc, která není jeho. Na rozdíl od krádeže si nechce věc přivlastnit. Jeho úmysl je věc pouze přechodně užívat.
Specifické trestné činy jsou páchány, pokud jde například o neoprávněné držení platební karty nebo zbraně. Pak jde o neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, resp. Neoprávněné užívání cizí věci se také liší od trestného činu zatajení věci. Při něm si pachatel přisvojí věci, které se k němu dostaly omylem nebo tak, že je našel. Může se vám stát, že omylem zašlete peníze na účet jiné osoby. Dalším souvisejícím trestným činem je poškození cizí věci.
Pokud jde o neoprávněné užívání domu a bytu či o neoprávněné užívání nebytových prostor, upravuje trestní zákoník trestný čin nazvaný neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru. Trest odnětí svobody až na dvě léta hrozí těm, kdo protiprávně obsadí nebo užívají nemovitosti určené k bydlení nebo nebytové prostory.
Jak může majitel postupovat proti někomu, kdo používá jeho majetek bez dovolení? Než se uchýlíte k právním krokům, můžete se pokusit řešit věc smírným způsobem. Může se stát, že si osoba není vědoma, že věc je vaše. Nevyjde-li vám pokus o smírné řešení situace, budete se muset obrátit na soud. Podáte tedy žalobu na vydání věci. Pokud někdo z neoprávněného užívání věci profitoval, můžete podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud někdo neoprávněně užíval váš majetek v hodnotě menší než 25 000 Kč, přichází v úvahu postup podle přestupkového zákona.
Složení a využití přípravků na nakládání
V trestním řízení budete vystupovat jako poškozený. Neoprávněné užívání cizí věci znamená, že osoba bez souhlasu vlastníka nebo oprávněného uživatele využívá majetek, který jí nepatří. Tato situace je upravena v § 207 trestního zákoníku a představuje trestný čin, pokud dochází k dočasnému znemožnění užívání věci. Neoprávněné užívání může být trestáno pokutou nebo odnětím svobody.
Poslední aktualizace: 8. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. Společným znakem obou trestných činů je to, že pachatel se zmocní cizí věci. Rozdíl je v tom, že v případě trestného činu krádeže si tím pachatel věc přisvojí, zatímco v případě trestného činu neoprávněného užívání cizí věci sleduje jen to, aby věc přechodně užíval. Přisvojení ve smyslu § 205 odst. 1 tr. zákoníku znamená, že pachatel svým jednáním získá možnost trvalé dispozice s věcí. Přisvojení znamená zároveň vyloučení dosavadního vlastníka nebo faktického držitele z držení, užívání a nakládání s věcí.
O přisvojení jde tedy i v případě, kdy pachatel cizí věc po činu někomu daruje, odhodí ji nebo zničí apod. (ŠÁMAL Pavel. § 205. In: ŠÁMAL ...). Naopak má-li jít o přechodné užívání věci ve smyslu § 207 odst. 1 tr. zákoníku, musí jít o relativně krátkou dobu, po kterou pachatel s věcí disponuje a po které se věc vrátí do dispozice vlastníka nebo jiné oprávněné osoby. Pro jednání, které má povahu „přechodného užívání“, je typické, že pachatel věc vlastníku nebo jiné oprávněné osobě vrátí nebo ji alespoň zanechá na takovém místě a za takových okolností, že vlastník může snadno obnovit svou dispozici s věcí.
V praxi se nejčastěji objevují případy zmocnění se cizího motorového vozidla, které pachatel využije k tomu, aby se v něm svezl, přičemž následně vozidlo někde opustí. Rozlišení neoprávněného užívání cizí věci a krádeže má význam pro výši sankcí: u krádeže bývá sankce vyšší. Proti pachateli může vlastník postupovat smírně nebo oznámit trestnímu orgánu; pokud hodnota věci překračuje 50 000 Kč, bývá relevantní trestní oznámení.
Půjčení auta bez svolení vlastníka může být kvalifikováno jako neoprávněné užívání cizí věci podle § 207 trestního zákoníku. Čin je trestný, pokud dojde k dočasnému znemožnění užívání vozidla jeho vlastníkem. Pachatel může být potrestán pokutou nebo odnětím svobody až na jeden rok.
U neoprávněného užívání cizí věci se prokazuje úmysl, tedy vědomé a dobrovolné jednání pachatele bez souhlasu vlastníka. Trestní zákoník vyžaduje, aby pachatel věděl o neoprávněnosti svého jednání. Neúmyslné užití cizí věci tedy trestné není. Oznámení trestného činu lze podat zejména v případech vyšší hodnoty věci či pokud někdo bez váš souhlasu používal vaše vozidlo. Vlastník může oznámit policii jakékoli užití vozu bez souhlasu. Policie zahájí vyšetřování a případ může vést k trestnímu stíhání pachatele.
Klíčové je doložit důkazy o souhlasu vlastníka či o zákonném právu užívat věc. Nejlepší obranou bývá svědectví, dokumenty či smlouvy potvrzující oprávněnost užívání. Pokud obvinění přetrvává, lze se bránit prostřednictvím právníků a vyžádat si prošetření na policii. Soudy při sporech o užívání věcí bez souhlasu vlastníka zkoumají, zda došlo k neoprávněnému zásahu do vlastnického práva podle občanského zákoníku. Rozhodují na základě důkazů o souhlasu či nesouhlasu s užíváním vozu a zvažují povahu a délku užívání. Většinou pachateli ukládají navrácení věci nebo náhradu škody, a to dle skutečné škody a ušlého zisku.
Přisvojení ve smyslu § 205 odst. 1 trestního zákoníku znamená trvalou dispozici s věcí, zatímco u neoprávněného užívání jde o dočasné užívání. Pod pojmem přechodného užívání se rozumí disponování s věcí dočasně a po relativně krátkou dobu. Z dikce ustanovení § 249 trestního zákona vyplývá, že pachatel může spáchat tento trestný čin dvěma způsoby: zmocněním se cizí věci v úmyslu ji přechodně užívat či způsobením škody na cizím majetku neoprávněným přechodným užíváním svěřených věcí. V praxi se často objevuje neoprávněné užívání motorového vozidla s následným opuštěním na jiném místě.
Podle občanského zákoníku může uživatel získat vlastnické právo vydržením, pokud věc užívá řádně, nepřetržitě a v dobré víře po stanovenou dobu. V případě neoprávněného užívání může vlastník uplatnit nároky na vyklizení a náhradu škody. Dlouhodobé užívání cizí nemovitosti bez souhlasu vlastníka může být kvalifikováno jako neoprávněné užívání nebo vydržení. Pro trestní odpovědnost platí, že neoprávněné užívání je trestným činem podle § 207 tr. zákoníku, s horní hranicí trestu odnětí svobody až na dvě léta, a v některých případech může být potrestáno i zákazem činnosti. Pokuty a tresty se liší podle rozsahu škody a činů v souvislosti s jinými trestnými činy (např. držení platebních karet, zbraně).
Copyright © pohodanovapec.cz
