Copyright © pohodanovapec.cz 
Svůj dospělý jídelníček máte minimálně teoreticky zmáknutý, ale pak zjistíte, že u dítě je to trochu jinak? Něčeho mají jíst víc, něčeho zas méně... Kdo se v tom má vyznat? Zeptali jsme se naší spolupracující nutriční terapeutky Mgr. „Univerzální jídelníček pro všechny děti neexistuje, jsou to spíš určitá doporučení a zásady, které platí pro všechny.“
Dětský věk je specifický, je potřeba respektovat vhodnost zařazení konkrétní potraviny v konkrétním věku dítěte a konzultovat stravu dítěte se svým pediatrem, který pravidelně monitoruje dítě na pravidelných prohlídkách pomocí růstových grafů. Způsob stravování dítěte vychází zejména z jeho vlastní rodiny, z návyků, které si buduje. Mezi důležité zásady dětského jídelníčku patří nejen kvalita potravin, vyváženost a pestrost stravy, ale také přiměřenost a četnost jídel.
Děti by měly mít jídla rozdělena do několika denních porcí, jíst by měly 5-6x denně. Snídaně by měla v dětském jídelníčku zaujímat asi 25 procent celodenního příjmu energie, svačina 10, oběd 30, druhá svačina 10 a večeře 25 procent energie. Jíst by měli nejmenší strávníci pětkrát až šestkrát denně. Příjem a výdej energie mají být v rovnováze. Je-li příjem malý, hrozí dítěti podvýživa, je-li naopak příjem velký, je ohroženo nadváhou a později obezitou.
Kojení je to nejlepší, co může maminka svému miminku poskytnout. Kromě citové vazby a skladby mateřského mléka je kojení i prevencí alergických onemocnění. První čtyři měsíce života by dítě mělo dostávat jen mléčnou výživu, případně umělá mléka. Od konce 4. měsíce je možné zavést nemléčné příkrmy. Růstem dítěte se postupně zavádí i příkrmy v podobě kaší a mixované stravy. Později i s kousky, aby si dítě zvyklo na přirozenou konzistenci a chuť potravin.
Jídlo by mělo obsahovat různé druhy ovoce, zeleniny, masa (nejlépe drůbeží, králičí, telecí), vaječný žloutek a kvalitní oleje. Kojenci, kteří tedy dostávají pestrou stravu, si tak snadněji zvyknou na nové a vhodné potraviny i v pozdějším věku. Doba přechodu dítěte na běžnou stravu v rodině je proto klíčová.
Recept na pizzu z kukuřičné a rýžové mouky
Mezi 3.-4. rokem života je doporučováno 40-50 gramů masa za den, do 6 let 60-80 g masa na den. Do úplně nejmenších dětí se doporučuje zařazovat maso šestkrát až sedmkrát týdně. U dětí starších bych doporučila minimálně třikrát v týdnu. S ohledem na kvalitu bílkovin je možné maso doplňovat mlékem, mléčnými výrobky a vejci.
Pro úplně nejmenší děti se doporučuje zařazovat maso šestkrát až sedmkrát týdně. U dětí starších bych doporučila minimálně třikrát v týdnu. S ohledem na kvalitu bílkovin je možné maso doplňovat mlékem, mléčnými výrobky a vejci. Kvalitního složení bílkovin v jídelníčku můžeme dosáhnout i častějším zařazováním některých rostlinných potravin (luštěniny), pokud masa není tolik.
Pro orientační přehled se doporučuje 60 ml tekutin na každé kilo váhy. Příjem tekutin je vhodné během dne rozvrhnout rovnoměrně, po menších dávkách. Ke každému jídlu současně podávat i nápoj, dítě tak získává návyk, že dodává tělu tekutiny při a po konzumaci jídla. Čistá stolní a neperlivá voda, nebo neslazený čaj jsou nejlepšími zdroji tekutin.
Oběd by měl být nejbohatším jídlem dne - měl by obsahovat bílkoviny (maso, ryby, luštěniny), sacharidovou přílohu (brambory, rýži, těstoviny) a vždy zeleninovou přílohu - ideálně vařenou i syrovou. Oběd by měl být poctivý, teplý a vždy s přílohou.
U batolat a malých dětí jsou rozměry porcí jiné než u dospělých. Zjednodušeně lze velikost porce přirovnat k velikosti zaťaté pěsti. 2 porce masa denně - jedna porce odpovídá rozevřené dlani bez prstů, tedy přibližně 30-60 g masa u batolete do 3 let. Dítě má sníst denně cca 6 porcí, přičemž doporučujeme, abyste přílohy střídaly.
Příklad poměru u domácího masozeleninového příkrmu, který často řeší maminky:
Tato rozdělení jsou orientační a u malých dětí běžná - dítě má menší žaludek, takže menší množství masa rozložené do více jídel během dne je akceptovatelné. Doporučení uvádí, že děti mezi 3.-4. rokem potřebují cca 40-50 g masa denně; tedy 25 g masa v jedné porci u oběda je v souladu s těmito doporučeními, pokud je maso zařazováno i v dalších jídlech (svačina, večeře či další denní porce).
„Proč je důležité, aby děti konzumovaly maso? Maso je důležitým zdrojem kvalitních bílkovin, a pak zejména vitaminu B12 a dobře využitelného železa. Jsou to látky nezbytně důležité pro správný růst a vývoj dítěte, ve stravě navíc nenajdeme vhodnější zdroj vitaminu B12 a železa, než je právě maso. Jsou to, mimo jiné, velice důležití krvetvorní činitelé a se zvětšujícím se objemem krve v rostoucím organizmu hrají v dětském jídelníčku naprosto nepostradatelnou roli.“
Kvalitní bílkoviny, které stejně jako maso obsahují všechny nezbytné (esenciální) aminokyseliny, najdeme i v mléce, mléčných výrobcích a vejcích. Jednotlivé druhy masa se také liší svým složením a doporučila bych jednotlivé druhy střídat. Nejvhodnější je přírodní úprava masa, kdy je maso nejlépe stravitelné, a ta by měla v dětském jídelníčku převažovat.
Rozhodně nesouhlasí s vegetariánskou stravou u dětí, ke které některé matky své potomky vedou. O vhodnosti vegetariánství a speciálně vegetariánství u dětí se vedou spory mezi laiky i odborníky. „U dětí s vegetariánstvím nesouhlasím... Když má dítě do 6 let omezený příjem vitamínu B12, což je stav běžný u veganů a možný u vegetariánů, mohou se související potíže projevit až o roky později, a to třeba v podobě narušení kognitivních schopností v dospívání.“
Tipy pro rychlé rozmrazování masa
Jí se pohromadě, u stolu a v klidu? Ani striktní zákazy a ochrana dětí před tlakem nabídky z okolí nejsou řešením, vedou dítě stejně ke zvědavosti. Proto doporučuji třeba sladkosti zařazovat formou odměny, vybírat si kvalitu jak v restauraci, tak pro domácí vaření. „Jídlo pro děti by mělo být atraktivní a zejména zelenina by se měla podávat jako ozdoba talíře či jídla. Tak ji děti přijmou daleko lépe.“
Ovoce a zelenina jsou zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů. Dítě má sníst 4-5 porcí ovoce a zeleniny denně (což odpovídá celkovému množství o velikosti 4-5 zaťatých pěstí). I zde platí pestrost. V průběhu dne by měla být zelenina součástí každé svačiny i oběda, odpoledne by u svačiny neměla chybět zelenina.
Opět záleží na věku. U těch nejmenších s prvními masovými příkrmy je třeba zejména trpělivost. Dítě musí často novou potravinu ochutnat několikrát, než její chuť přijme a nebude ji odmítat. Důležitá je také správná technika krmení. V praxi hraje mnohem větší roli psychologie než chuť. Maso je vhodné připravovat dítěti v oblíbených úpravách, případně rozmixovat do polévky či omáčky (kde se nedá vybrat). Další variantou, jak do dítěte maso nenápadně vpravit, jsou masové pomazánky.
| Věk | Orient. množství masa/den | Poznámka |
|---|---|---|
| 6-12 měsíců | 10-30 g (postupně zvyšovat) | Maso jako zdroj železa a B12 v příkrmech |
| 1-3 roky | 30-60 g | Porce rozdělit do více jídel |
| 3-6 let | 40-80 g | Zohlednit pohyb a celkovou skladbu stravy |
| 6+ let | Podle potřeby, zvyšovat s věkem | Starší děti mají větší porce a více aktivit |
Strava školáka by měla být pestrá s dostatečným přísunem všech živin. Děti navštěvují předškolní a školní zařízení, přichází do kontaktu s lákadly v jídle, které dospělým přijdou často nezdravé a nevhodné. Je tedy dobré volit cestu střídmosti, pouze občasným zařazením, vysvětlovat dítěti, že existuje zdravější podobná forma potravin, chystat jim svačiny i na odpoledne, být jim dobrým příkladem.
Připomínáme: pokud je novelizace jídelníčku nutná, konzultujte s pediatrem nebo s kvalifikovaným nutričním terapeutem. Každé dítě je jiné, proto se nebojte přizpůsobit jídelníček jeho potřebám i chuti.
Copyright © pohodanovapec.cz
