Copyright © pohodanovapec.cz 
V dnešní době nás při výběru potravin velmi ovlivňuje také fakt, z jaké země pocházejí. U vajec se ovšem nenechte zmást. Některé údaje totiž označují místo, kde se balila a třídila, ne jejich samotný původ. Kódy na obalu vajec a jejich skořápce nemůžeme ztotožňovat. Každý poskytuje odlišnou informaci.
Původ vajec je uveden v kódu přímo na vejci. Zkratka CZ na obalu znamená, že byla vejce balena a tříděna u nás. Zkratka CZ určuje registrační kód země původu, v tomto případě ČR. Další dvě písmena jsou zkratkou pro zemi, odkud vejce skutečně pochází („CZ“ - Česká republika, „SK“ - Slovensko, „LV“ - Lotyšsko, „PL“ - Polsko, „DE“ - Německo, „NL“ - Nizozemsko, „ES“ - Španělsko apod.). Z kódu, který je povinně uváděn na skořápce vajíčka, se zákazník dozví, jakou metodou byly nosnice chovány, zemi, odkud vajíčka pocházejí a číselnou zkratku výrobce. První číslo na vejci označuje, o jakou metodou způsobu chovu drůbeže jde, dále je na něm písmeny označení země původu a pak registrační číslo chovu. Pokud jde o chov v ekologickém zemědělství, je první číslo kódu 0. Tato informace by měla být vysvětlena i na balení, často na vnitřní straně víčka.
Praha - Polská vejce se do Česka podle ministerstva zemědělství vozí za dumpingové ceny. Dovozová vejce se na český trh dostávají za ještě za nižší ceny. Náklady na produkci jednoho vejce v ČR se podle ministerstva zemědělství pohybují mezi 1,5 až 1,7 Kč za kus. V současnosti se ale prodávají za 1,2 koruny, a výrobci jsou tak ve ztrátě. Prodávají polská s nejasným původem. Upozornil na to ministr zemědělství Marian Jurečka. Ten také zdůraznil, že u polských vajec je často nejasný původ.
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se do ČR vozí hlavně přebytky z polského trhu. Podle ní se obchodní řetězce navíc uchylují k zavádějícím praktikám. Například v krabičce, která deklaruje česká vejce, najde zákazník vejce dovezená ze zahraničí. Na to ovšem reagují čeští chovatelé.
Nejvíce polských vajec prodává v Česku podle ministra zemědělství Kaufland a Albert. Praha - Polská vejce se do Česka podle ministerstva zemědělství vozí za dumpingové ceny. Prodávají se hlavně v Kauflandu a v Aholdu. Podle mluvčího Kauflandu Michaela Šperla tvoří česká vejce přibližně 80 procent nabídky řetězce. "Umožňuje-li to situace, vždy dáváme přednost odběrům vajec českého původu," dodal mluvčí, podle něhož závisí nákup vajec na mnoha faktorech, jako jsou například kapacity dodavatelů. Ahold uvedl, že polovina vajec, které prodává, je z ČR. V případě, že mu nabídne za "konkurenční cenu" v dostatečném objemu vejce český dodavatel, tak jej upřednostní.
Podle ní zákazníkům nákupem vajíček z Albertu nic nehrozí. Veškeré prodávané zboží prochází striktním systémem kontroly: Každý dovoz vajec řádně hlásíme na Státní veterinární správu dle platné legislativy. „Ujišťujeme zákazníky, že v našich obchodech najdou produkty splňující zákonné požadavky značení. Také máme striktní systém kontroly kvality,“ řekla za řetězec Barbora Vanko.
Stát letos zvýšil kontroly potravin prostřednictvím Státní veterinární správy (SVS). Vejce, stejně jako ostatní živočišné produkty, musí dovozci nahlašovat SVS den před dovozem. Z trojice obchodních řetězců mizí asi tři a půl milionu vajec. Hrozí totiž, že obsahují bakterii salmonely. Z regálů je stahují Kaufland, Tesco a Ahold, který provozuje obchody Albert. Nebezpečná vejce už neprodávají obchody Kaufland. Společnost je stáhla z prodeje hned potom, co ji o riziku v pondělí informovala Státní veterinární správa. „Na základě zjištění Státní veterinární správy jsme již od včerejšího dne začali stahovat vejce od polského dodavatele. I v současné době to probíhá,“ uvedl ve středu mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.
Podle Státní veterinární správy by ve skladech a na prodejnách řetězců mohlo být ještě 2,67 milionu vadných vajec. Z vajec se už dřív nakazili lidé z Nizozemska, Norska nebo Chorvatska. V Česku se problém začal řešit až v pondělí, prodleva nastala kvůli vyšetřování. Když lékaři odhalili, že za nemoc můžou vejce, museli veterináři zjistit, odkud zboží přišlo. Ukázalo se, že vejce pochází z několika chovů v Polsku. Zjišťovali, kam vejce z chovů šly. Zatím víme, že nemáme prodávat vejčata polského původu s datem spotřeby do 15. 11. Závadné šarže mají dobu trvanlivosti do 22. 10., 25. 10., 31. 10., 3. 11, 4. 11., 5. 11., 6. 11., 7. 11., 8. 11., 10. 11., 13. 11., 14. 11. a 15. 11.
Pokud spotřebitelé najdou závadné vejce doma, měli by je vrátit tam, kde je koupili. Nejedná se o první polské potraviny, které musel stát stáhnout z trhu. Podobný problém byl před rokem s polským kuřecím masem a falešným máslem. Před čtyřmi lety byly z Polska dovezeny uzeniny, které obsahovaly posypovou sůl. Kontroloři stahují 3,5 milionu vajec kvůli salmonelóze. Aféra s technickou solí končí.
České drůbežářství: Čeští drůbežáři musí splňovat přísné normy a každé jednotlivé vejce přesně označit. Zákazník tak má u českých vajec jistotu kvality, navíc u každého vejce si může snadno dohledat přesný původ. „V České republice máme chovy velmi přísně kontrolovány. Vajec tuzemské produkce se netýkala žádná negativní kauza - třeba aféra se salmonelou a fipronilem - jako např. u vajec z Polska nebo Nizozemska. Proto preferujme vejce od českých chovatelů. Jsou zárukou kvality, a navíc podpoříme naše zemědělství,“ vysvětluje Ing.
Jak funguje kypřící prášek v pečení
Každý Čech ročně zkonzumuje přibližně 260 vajec, většinu pokryje tuzemská výroba. Zemědělské podniky vyprodukují přibližně 60 procent tuzemské výroby, zbytek je z domácích chovů. Vejce jsou čistě přírodní produkt, který lidé konzumují již tisíce let.
V českých supermarketech lze nakoupit už nejen vajíčka z klecového chovu, ale i vajíčka z podestýlky a v některých obchodech i vajíčka z ekologického zemědělství. V nabídce jsou varianty od bílých po hnědá a žlutá vejce v prodejních velikostech S, M, L a XL. Z jemných dobrých důvodů: z klecového chovu, z podestýlky, z ekologického zemědělství či z volného chovu (volné chovy nejsou k dostání úplně všude). Vejce z volného chovu nejsou k dostání vůbec. „Ještě před dvěma lety nebyla v českých supermarketech jiná vejce, než z klecového chovu.
Dotazník Společnosti pro zvířata zjišťoval i ochotu řetězců prodej vajec z neklecových chovů zavést či rozšířit. Mezi nejčastějšími překážkami, které brání rozšíření nebo zavedení neklecových vajec, uváděly společnosti vysokou cenou a nízkou poptávku (Lidl), vysokou cenu (Norma, Interspar Spar), nedostatečnou nabídku od českých producentů (Albert, Hypernova). V Hypernově tvoří biovajíčka 1 % vajec, v Albertu 0,2 %. Biovajíčka jsou k dostání v 51 Hypernovách a 46 Albertech.
Dita Michaličková upozornila i na zavádějící zobrazení na některých obalech vajec z klecového chovu. „Kromě toho, že informace o klecovém chovu bývá na krabičce drobným písmem, bývá někdy na vrchní straně krabičky obrázek „šťastných“ slepic na zelené louce, což vůbec neodpovídá skutečným podmínkám chovu. Kromě nákupu v klasickém obchodě lze vajíčka koupit i od malého chovatele slepic. Vejce z takového malochovu nemusí být kontrolována na tuberkulózu a nevztahují se na ně přísné hygienické předpisy, které musí splnit vejce prodávané v obchodě. „Vejce z domácího chovu lze prodávat v rámci tzv. …“
Vejce jsou bohatá na vitamíny, minerální látky a esenciální aminokyseliny. Vejce celkově poskytují velké množství makro- a mikroživin, a proto je lze zařadit mezi energeticky bohaté a zdravé základní potraviny. Slepičí vejce jsou velmi sytá a relativně málo kalorická. Kromě asi 47 gramů bílkovin obsahují téměř všechny vitaminy: například jedno středně velké vejce pokryje 38 % denní potřeby vitaminu B12. 100 gramů slepičích vajec obsahuje v průměru 126 miligramů draslíku, asi 50 miligramů vápníku a 1,2 miligramu železa. Z hlediska životně důležitých živin obsahují slepičí vejce také malé množství vitaminu A, B6 a vitaminu B12, a doplňují tak tím nejlepším možným způsobem pozitivní nutriční profil slepičích vajec. Minerální látky sodík, draslík, hořčík, železo, měď, zinek, fosfor, síra, jód, mangan) a vitamíny A, D, E, K, B2, B6, biotin, kyselina listová, B1 a různé aminokyseliny.
| Prvek označení | Co udává |
|---|---|
| První číslo na vejci | Metoda chovu (0 ekologické, 1 volný výběh, 2 podestýlka, 3 klecový chov) |
| Písmena (např. CZ, PL) | Země původu vajec |
| Registrační číslo | Identifikace chovu / výrobce |
| Označení na obalu | Indikuje místo balení/třídění (může být odlišné od skutečného původu) |
Maximální trvanlivost vajec je 28 dní od data snůšky. Před použitím by se měla vejce v ideálním případě ohřát, aby se zabránilo možné kontaminaci salmonelou. Vejce se proto mohou jíst také vařená, smažená, grilovaná, dušená nebo pečená.
Co si odnést: kupujte vejce s jasným kódem na skořápce, dívejte se na zemi původu v kódu na vejci (nikoli pouze na obalu), při podezření na závadné šarže vracejte vejce do prodejny a preferujte lokální české producenty, pokud chcete podpořit kvalitu a domácí zemědělství.
Copyright © pohodanovapec.cz
