Proč se vyhnout nákupu polských vajec: Důvody a alternativy

Velké pečení, návštěvy a koleda o velikonočních svátcích vede domácnosti k nákupům vajec ve větším množství než obvykle. V následujících dnech se v lednicích domácností nashromáždí kupy vajec, čerstvých i vařených. Každé vejce má své číslo.

Už při nákupu vajec v obchodě je namístě otevřít krabičku a letmo vejce v ní prohlédnout. Jejich barva musí být jednotná, matná a bez nápadných skvrn.

Vejce patří k potravinám, na kterých se povinně uvádí země původu. Po otevření obalu jsme však na skořápkách našli písmena PL, což je registrační kód přidělený producentům vajec v Polsku. „Klíčovou informaci o původu vajec musí spotřebitelé hledat pouze na skořápce,“ jak doporučila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmová. Zajímalo nás, zda takto dezorientující značení plní poslání informovat a chránit spotřebitele.

Obdobně rozporuplná praxe se značením vajec není jen specialitou onoho velkého obchodního řetězce, narazili jsme na něj i v dalších. Dagmar Tůmová souhlasí s tím, že systém označování je v tomto případě tak trochu postavený na hlavu, avšak potravinářským předpisům neodporuje.

Proč vlastně kamiony s vejci jezdí až z takové dálky? V Polsku je vajec přebytek, zatímco u nás jejich výroba klesá. Loni se muselo krýt dovozem 14 procent domácí spotřeby, letos to má být podle odhadu Ministerstva zemědělství až čtvrtina. Podle Českomoravské drůbežářské unie je nyní výroba vajec rozkolísaná v celé Evropě.

Vysoké ceny hovězího

Před dovozy laciných vajec z Polska varoval ministr zemědělství Marian Jurečka. Do Česka se valí tisíce tun potravin z ciziny, tuzemští potravináři krachují a země přichází o soběstačnost. Předně bychom jen s českými vejci už nevystačili. Soběstačnost poklesla podle ministerstva zemědělství loni ke třem čtvrtinám, takže čtvrtinu vajec musíme kupovat z cizí produkce tak jako tak. Je pravda, že skoro polovina je z Polska a že tento podíl roste. Ovšem přibývá i vajec z Lotyšska, které se na žebříčku vývozců vajec do Česka dostaly na třetí místo za Slováky.

Ještě větší nesrovnalosti v potravinovém nacionalismu nastanou, když se člověk zeptá, jestli mají česká vejce nějakou lepší nebo zaručenou kvalitu. Lepší mohou být, pokud se produkují podle nějakých lepších a ekologičtějších pravidel, než vejce z dovozu.

Pokud se většina českých vajec získává z klecového chovu v gigantických drůbežárnách, pak vůbec není důvod dávat jim přednost. Samozřejmě se dají konzumovat i vejce z klecových chovů a neexistují přesvědčivé důkazy, že hodnota vajíček od slepic ze zahrad je lepší. Někdo ale třeba nechce jíst potraviny, kvůli kterým se mučí zvířata.

Pokud v sobě někdo probudí entuziasmus a chce nakupovat kvalitní vejce, pak obvykle skončí u těch, které se do Česka dovážejí z nizozemských ekologických chovů. Pokud naopak nechce, aby se slepice trápily, tak si může být jist, že je rozumné nekupovat vejce od českých koncernů, které zásobují tuzemské supermarkety především z klecových chovů. Dokonce u produkce českých vajec se každý může nejsnáze přesvědčit, jak nelidský je chov ve velkých drůbežárnách.

Každý Čech podle Českého statistického úřadu předloni zkonzumoval průměrně 249 vajec. V loňském roce se v Česku vyprodukovalo přes dvě miliardy vajec. Ze zahraničí se jich do republiky dovezlo dalších 767,7 milionů. Průměrná spotřebitelská cena byla v loňském roce 3,63 koruny.

Jak funguje kypřící prášek v pečení

Většina vajec na tuzemském trhu pochází z velkochovů. „Kde bylo vejce sneseno, zjistí zákazník snadno podle označení na skořápce - způsob chovu určuje první číslice vyražená na vejci. Vedle toho, za jakých podmínek bylo vejce sneseno, zajímá zákazníky i původ vajec. Nejvíce se jich do Česka dováží z Polska. Poznat, ze které země ale vejce pochází, je pro zákazníky často obtížné. „Současná legislativa umožňuje, že vejce prodávaná v obalech s uvedenou zemí původu Česká republika vůbec nemusí pocházet z Česka. Orientaci, odkud vejce skutečně pochází, usnadňuje kód vytištěný přímo na skořápce, ten ale spousta lidí nedokáže rozluštit. Zemi původu označují písmena za první číslicí.

Evropským nosnicím chovaným v nejbrutálnějších podmínkách se měl od prvního ledna aspoň trochu zlepšit život. Vejce od prvního ledna podražila skoro na dvojnásobek. Hledat mezi oběma zprávami nějaký vztah je přirozené.

Problém je však hlavně na straně odběratelů, především obchodních řetězců, které se nezajímaly o to, z jakých chovů dovážejí vejce - asi 700 milionů z celkových asi 2,2 miliardy, jež se v Česku ročně spotřebují. A zřejmě tiše předpokládaly, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce bude přistupovat k vejcím z „nelegálních“ klecových chovů benevolentně.

Za vejce teď platí Češi v obchodech víc než Němci a dochází také k podvodům. Jak už je u obchodních řetězců zvykem, jde o podvody přebalovací - polská vejce se balí jako česká.

Označování vajec

Každé vejce v obchodě musí být podle platných předpisů jasně opatřeno jednoduchým kódem skládajícím se z číslic a dvou písmen. Pro lepší představu si uveďme například následující kód: 1CZ1234.

Proč jsou knedlíky tuhé?

Po první číslici označující metodu chovu slepice následují dvě písmena. Ta jsou zkratkou pro zemi, odkud vejce skutečně pochází, tedy, kde došlo k jejich snášce. Pro Českou republiku platí označení CZ. A vejce se stejně jako například oblečení rozdělují i podle velikostí. Značka S platí pro nejmenší vejce, XL pak pro ta největší. V obchodech se ale nejčastěji setkáme s velikostmi M a L.

Značení vajec na skořápce je jednotné pro celou EU. První číslo (nula až tři) označuje metodu chovu nosnic. Po něm následuje registrační kód státu vyjádřený písmeny; jsou stejná jako státní poznávací značka pro auta příslušné země.

Jinými slovy - z registračního kódu na obalu zjistíme, která firma na našem území vytřídila a zabalila dovezená vejce, jejichž původ však odhalí až registrační kód na skořápce. V bruselských představách má každý spotřebitel možnost obal otevřít a podívat se dovnitř. Jedinou výjimkou je případ, kdy se vejce prodávají v zataveném obalu. Pak se na něj země původu vajec uvádět musí.

Dagmar Tůmová však uvedla, že Brusel chystá změny, takže se v zatavených obalech budou povinně prodávat veškerá vejce.

Číslo 0 je přiděleno biovejcím. Číslo 2 označuje, že nosnice žijí volně v halách na pode-stýlce, kterou tvoří sláma, piliny nebo písek. Číslo 3 přísluší vejcím z halového chovu v drátěných klecích.

Unijní předpisy nařizují, že od ledna 2012 musí mít nosnice k dispozici o deset centimetrů vyšší klece, tedy 45 centimetrů, v nich pak dvakrát více prostoru než dosud.

Vejce se prodávají v plastových nebo v papírových obalech. Krabičky z papíru se snáze otevírají a mají i další výhody. Jsou prodyšné, takže se v nich vejce nepotí.

Na obalu je někdy zdůrazněno, že pro výkrm nosnic bylo použito speciální krmi-vo. Jde o tzv. obohacená vejce, která by měla mít vyšší výživovou hodnotu než běžná. Například jódová vejce znamenají, že byl do krmiva přidán zdroj jódu. Obdobně se do krmení přidává minerál s obsahem selenu, který je pro organismus potřebný, avšak v běžné stravě ho přijímáme málo.

Najdeme-li na obalu upozornění, že jde o třízrnná vejce, znamená to, že v krmné směsi byla kromě pšenice také kukuřice a ječmen.

Cenu ovlivňuje také hmotnostní skupina. Označuje se písmeny obdobně jako u velikostí oděvů, tedy S (malá), M (střední), L (velká) a XL (velmi velká).

Barva skořápky nemá vliv na kvalitu a souvisí pouze s plemenem nosnic. Kvalita vajec se posuzuje především podle bílku. Měl by být čistý, průhledný, nezakalený až třpytivý. A také bez krevních a masových skvrn; totéž platí i pro žloutek. Barva žloutku je tmavší u slepic pasených ve venkovním výběhu, přechází do něj barvivo z trávy.

Po rozklepnutí čerstvého vejce na rovnou plochu se bílek neroztéká a je vysoký. Po našlehání by měl bílek kvalitního vejce zvětšit svůj objem až sedmkrát a pěna držet tvar i po uplynutí jedné hodiny. Příznakem čerstvosti je i to, že se po uvaření bílek neodděluje od skořápky, takže se vejce špatně loupe.

Čerstvé vejce se po ponoření do sklenice s vodou drží u dna, zatímco starší vystoupá až pod hladinu. Po prosvícení jsou ve zkažených vejcích patrné výrazné tmavé skvrny. Čím menší je vzduchová bublina na tupém konci vajec, tím jsou vejce čerstvější.

Vejce jakostní třídy A mají minimální trvanlivost 28 dní od data snůšky, prodávat se však smějí nejpozději sedm dní před vypršením tohoto data. Ještě přísnější kritéria platí pro jakostní třídu EXTRA A, vejce s tímto označením lze prodávat maximálně devět dní od snůšky. Pak musí být páska nebo etiketa s takovým označením odstraněna a vejce se prodávají už jen pod označením čerstvá A bez slova EXTRA.

Po celou dobu prodeje, což ostatně platí i pro distribuci, se musí uchovávat při nekolísavé teplotě od 5 do 18 °C v suchu, chráněná před sluncem.

Kvalitu vajec ovlivňuje i jejich samotné skladování doma v lednici. Vejce ať už syrová, či vařená, či jinak upravená se nesmí nechávat na přímém slunci. To je mimochodem důvod, proč nekupovat vejce u stánku, na který praží slunce. „Kvůli kolísající teplotě nenechávejte vejce v boxu dvířek lednice. Ukládejte je špičkou dolů, kde se nachází póry, kterými přijímají kyslík. Sílu svalům dává vitamín D. Dobře uskladněná vejce podle ní vydrží v lednici i několik týdnů, aniž by u nich došlo k narušení kvality. V této souvislosti uveďme, že minimální trvanlivost vajec je 28 dnů od data snášky.

Ještě před použitím či uvařením vajíčka si doma může jeho kvalitu ověřit každý sám jednoduchou, ale spolehlivou metodou. Vejce stačí vložit do nádoby s vodou. Pokud vejce klesne na dno, je čerstvé. Druhou metodou, jak zkontrolovat čerstvost vajec, je sledování kompaktnosti bílku a žloutku. Když po rozklepnutí bílek zůstane blízko žloutku, pak je vejce čerstvé.

Uvařená vejce běžně doma, kterých bude v následujících dnech více než dost, vydrží v lednici zhruba jeden týden. „Z důvodu prodloužení trvanlivosti, která je delší než měsíc, se na ně nanáší speciální pryskyřice, která zaplní póry skořápky a zamezí přístupu vzduchu.

Současný model přesvědčování, ať lidé konzumují česká vejce ovšem může mít sotva úspěch. Pokud v sobě někdo probudí entuziasmus a chce nakupovat kvalitní vejce, pak obvykle skončí u těch, které se do Česka dovážejí z nizozemských ekologických chovů. Pokud naopak nechce, aby se slepice trápily, tak si může být jist, že je rozumné nekupovat vejce od českých koncernů, které zásobují tuzemské supermarkety především z klecových chovů.

Jak na sucho?

Pokud má zákazník zájem o vejce z volného nebo ekologického chovu, musí pro ně zamířit k lokálním prodejcům. Supermarkety nabízejí zpravidla vejce pouze z nehumánních klecových velkochovů. V nich existuje mnohem větší riziko přenosu chorob.

Odkud vejce pochází, má samozřejmě vliv i na jeho kvalitu. Jedním z nejrozšířenějších mýtů je ten, že kvalitní vejce se pozná podle barvy žloutku. Tu už ale umějí chovatelé uměle „vylepšit“. „Chovatelé mohou do krmiva slepic přidávat barvivo, díky kterému je potom vaječný žloutek sytě žlutý. Kvalita vajec je zásadně závislá na způsobu života slepice - jak na pohybu, tak krmivu. Drobní producenti jsou v 99 procentech současně i majitelé chovů a více než tlak na maximalizaci zisku je pro ně důležitá kvalita produkce. Proto například používají vlastní krmné směsi namísto průmyslově vyráběných granulátů.

Reálná trvanlivost vejce je zhruba tři týdny. Osobně bych ale doporučil nekonzumovat vejce starší 14 dní. Jedním ze způsobů, jak zajistit čerstvost potravin, je nenakupovat do zásoby, ale průběžně nakupovat v menším objemu několikrát týdně.

Plavec - čím je vejce starší, tím víc je v něm vzduchu. Konzistence - čím je vejce starší, tím tekutější je žloutek. Šplouchání - pokud zatřesete čerstvým vejcem, neměli byste slyšet téměř žádný zvuk. Pokud vydává vejce šplouchavý zvuk, není čerstvé.

Na vaječné krizi přitom koneční prodejci vydělávají víc než samotní producenti. Nákupní cena vajec vzrostla z loňských asi 1,5 koruny na krizových 2,20. Krizová marže obchodníků je však mnohdy vyšší než sto procent.

Konečná cena vejce, jak ji platí spotřebitel, se dá rozložit na několik částí. Největší část, asi 35 procent, tvoří náklady na krmivo pro slepice, 12,5 procenta pak cena slepice a klec. Celková amortizace budov (tedy zvýšené náklady, které si vynutila směrnice) se na celkové ceně vejce v obchodě podílela pouhými 7,5 procenta. Marže producenta činí asi deset procent, marže prodejce, druhý největší náklad, dosahovala před „krizí“ v průměru 23 procent. Zbytek tvoří balení, třídění, mzdové náklady a podobně. I pokud připočteme snížení produkce o 20 procent v důsledku zvětšení klecí, není důvod k tomu, aby vejce stálo pět korun. Zvláště, když už v sousedním Německu po nějaké vaječné krizi není ani vidu ani slechu.

Jediná obrana spotřebitele je vejce za pět korun prostě nekupovat. Konec konců mohl by to být impulz k malému pokusu: od současné ceny „obyčejných“ vajec najednou není tak daleko k ceně biovajec. Až budete uvažovat o víkendové snídani, zkuste vpustit do hlavy myšlenku, jestli by místo čtyř „klecových“ vajec nestačila dvě bio. Cenový rozdíl se snižuje, kvalitativní rozdíl v chuti i na pohled ale zůstává.

Opravdový problém tak zůstávají jen Velikonoce.

Tabulka: Označení vajec a způsoby chovu

Číslice na vejci Způsob chovu
0 Ekologické zemědělství (BIO)
1 Vejce nosnic z chovu ve volném výběhu
2 Vejce nosnic z chovu v halách
3 Vejce nosnic z chovu v klecích

Kódy na vejcích

Kódy na vejcích

Tipy pro nákup kvalitních vajec:

Alternativy k polským vejcím:

Jak uvařit vejce - Roman Paulus - Kulinářská Akademie Lidlu

tags: #proc #nekupovat #polska #vejce #důvody