Copyright © pohodanovapec.cz 
Rebarbora patří k zelenině, a během května a června se stává jedním z prvních sklízených zdrojů vitamínů i kulinární zábavy. Za touhle nenápadnou, lopuch připomínající rostlinou, která rok co rok znovu v dubnu až květnu obrazí, stojí historie sahající až do roku 2700 před naším letopočtem. Tehdy ale nebyla rebarbora považovaná za delikatesu, jako spíš za nástroj léčitelů. V Himalájích, odkud pochází, v Číně i divokém Orientu si jí cenili jako prostředku pro čištění krve.
Obsahuje niacin ze skupiny vitamínů B, a ten je skutečně důležitý pro krevní oběh. Doplní vám hladinu vitamínů skupiny B. Kromě niacinu obsahuje rebarbora ještě kyselinu listovou (B6), jež posiluje nervovou soustavu a doporučuje se těhotným ženám. Dodá důležité minerální látky a pomůže vám snížit hladinu cholesterolu. Naopak není vhodná pro lidi s dnou a revmatismem.
Jak je rebarbora chutná, může být i relativně nebezpečná. Hraje v tom opět roli kyselina šťavelová. V listech je jí tolik, že se můžete přiotrávit (ke skutečné otravě byste museli zkonzumovat okolo 5 kg listů, což je naštěstí nereálné). A také ve stoncích, které se používají v kuchyni, její obsah postupně stoupá. Péct a vařit byste proto měli jen z rebarbory sklizené do 24. 6., do sv. Jana. Sklizené řapíky rebarbory zbavte oschlého konce, nožem oloupejte (jde to snadno). A pak se dává obvykle rebarbora převařit do vody s cukrem, aby se lehce zmírnila její kyselost. Ale dělat to nemusíte - stačí ji také zasypat cukrem a dát rovnou na koláč, do misky na crumble nebo bez cukrování péct s masem či zamíchat ji do tzv. reveňového rizota.
Pokud ji takhle nemusíte, pak zkuste vyrobit domácí víno, smíchejte ji s jahodami, a ochutnejte pikantní marmeládu. V Jižní Americe ji prý prodávají obalenou v soli a chilli (v některých severských zemích zase v cukru). A než se rozhodnete, jaké chuťové obzory vám letos rebarbora nabídne, vyzkoušejte jeden z nejosvědčenějších receptů. Na blogu www.kitchenette.cz ho má už pár let naše lektorka Markéta Pavleje.
Rebarbora je zástupcem rodu reveň (Rheum) a patří do čeledi rdesnovitých. Je pokládána za zeleninu, zpracovává se ovšem jako ovoce. Již jste měli tu čest setkat se s rebarborou? Pokud ne, pročtěte si pozorně náš článek. Nechte se inspirovat k jejímu pěstování i ochutnání. Rebarbora má svůj původ v Číně a Tibetu. Nejstarší záznamy jsou již v roce 2700 př.n.l. V Evropě se začala pěstovat v 18. stol. Rebarbora se skládá z červenohnědé lodyhy ukončené chomáčem květů. Listy jsou velké, srdčité, na dlouhém řapíku.
Vše o brokolici: ovoce, nebo zelenina?
Kvete v červenci a srpnu. Pro její mohutnější růst a rozvinutý kořenový systém zvažte místo, kde se bude na zahradě vyjímat a nebude překážet. Rebarbora je na pěstování nenáročná bylina. Spokojí se i s docela zastrčeným místem na zahradě. Je solitérní rostlinou. Pamatujte, že dorůstá výšky až 2 m a celkově je mohutnější. Nesázejte ji tam, kde vám bude zasahovat do výhledu. Má rozsáhlý kořenový systém. Bude prospívat i v polostínu i na plném slunci. Vyberte tu část zahrady, kde je půda bohatá na živiny, příp. záhon předem obohaťte uleželým kompostem. Půdu doporučujeme také provápnit. Provápnění půdy provádíme 1x za 3 roky.
Semínka rebarbory si můžete předpěstovat v teplém pařeništi, nebo v květináčku doma za oknem. Pro pěstování použijte substrát určený pro výsev. Vzrostlé, asi 10 cm vysoké rostlinky s vyvinutým kořenovým systémem, vyséváme na záhon v polovině května. Rebarbora je vhodná také pro podzimní výsadbu, kdy do prohnojené půdy vysejeme přímo semínka. Rebarbora klíčí a roste dvě sezóny, než je dost velká na kvalitní úrodu. Je ale dlouhověká a vydrží vám na zahradě až 10 let. Rebarboru můžeme rozmnožovat také dělením trsů či odnožemi ze starších rostlin. Rebarboru přesazujeme do sponu 1x1m. Rebarbora se však velmi rychle rozrůstá. Na jednu zahradu bohatě stačí jedna rostlinka. Po druhém roce života rebarbory můžeme sklízet až třetinu řapíků.
Na hnojení není rebarbora nijak náročná. Před výsadbou (nejlépe již na podzim) půdu dobře zryjte a zapracujte do ní uleželý kompost nebo chlévskou mrvu. Rebarbora je mrazuvzdorná. Řapíky sklízíme od konce května do konce června. Po 21.6. již dle lidových pranostik obsahuje rebarbora více kyseliny šťavelové. Rebarboru můžete podusit a uchovat v mrazničce. Také povařit a uchovat jako kompot. Dříve se rebarborové listy - drť z nich používala na obklady ledvin při ledvinových kaméncích. Pokud ale máte tyto obtíže určitě rebarboru nekonzumujte (pouze obklady).
Listy se prohřály a použili na obklad. Ve větším množství působí rebarbora močopudně. Obsahuje vysoké množství vlákniny a vitamínu C, B a E. Je zdrojem draslíku, hořčíku a zinku. Obsažená vláknina pomáhá při redukčních dietách. U Rebarbory se nikdy nekonzumují listy. Rebarbora se nikdy nekonzumuje syrová. 3-5 řapíků rebarbory, které oloupeme od horní tvrdé slupky a spaříme horkou vodou, dále nakrájíme na malé kostičky a použijeme do těsta jako náplň či do koláčové drobenky.
Koláč dejte do trouby a pečte; postupy pro drobenku a náplně se opakují v různých receptech. Rebarbora má mírně nakyslou, lehce štiplavou chuť, kterou způsobuje přítomnost kyseliny jablečné a citrónové. Koláč můžete ještě navíc posypat moučkovým cukrem. Pro ty, kdo rebarborový koláč znají a pečou ho často. Máme tip na rebarborový džem: povařte nakrájené řapíky s banánem a deci 100% ananasového džusu.
Rebarbora je zelenina, kterou v kuchyni používáme jako ovoce. Jsou z ní skvělé nejen knedlíky, koláče nebo řezy, ale i kompoty a džemy. Má to své velké ALE. Rebarbora totiž kromě minerálů a vitamínů skupiny B příznivých pro tělo obsahuje i významné množství kyseliny šťavelové, která naopak ve vyšších dávkách škodí. Je uložena nejvíce v listech, proto konzumujeme jen jejich řapíky. Zapamatujte si několik málo srozumitelných indicií, a budete příště vědět, pro koho se rebarbora opravdu nehodí a kdy je nejlepší se jí obloukem vyhnout.
Některé oblíbené recepty s rebarborou máme zpracované i ve formě videoreceptů. Stačí se nechat provést celým postupem. Rebarboru lze využít i do omáček, salátů nebo jako přílohu ke sladké kaši. Dříve byla rebarbora velmi ceněná a její cena se i kvůli nákladnému dovozu blížila drahému koření jako skořice nebo šafrán. Do Evropy se dostala díky poutníkům Barbarům a od 18. století se rozšířila do dalších zemí.
Rebarbora je velmi nenáročná, vytrvalá zelenina, která se hodí do polostínu i na plné slunce, vyžaduje pravidelnou zálivku a péči o kořenový systém. Její řapíky jsou nejčastější částí ke konzumaci, listy se obvykle nekonzumují kvůli obsahu kyseliny šťavelové. Před samotnou přípravou je nutné řapíky oloupat a odříznout konce, poté je možné je krátce povařit, či rovnou použít do koláčů a dalších pokrmů.
Copyright © pohodanovapec.cz
