Pěstování kadeřavého salátu (Lollo Bionda, Lollo Rossa): Návod
K pěstování salátu nepotřebujeme žádné výjimečné podmínky, jsou nenáročné, vyžadují jen slunnou polohu a v období sucha zálivku. Na živiny nemají příliš velké nároky, na škůdce příliš netrpí, mohou tedy růst i několik let po sobě na stejném místě.
Salát je listová zelenina, jednoletá rostlina, která má ráda spíše chladnější počasí, ale teplo od nohou, proto patří k prvním jarním (resp. předjarním) výsevům v pařeništích a sklenících.
Vypěstovat si přitom můžeme rovnou několik druhů salátu: římský salát (má dlouhé listy svinuté do hlávky), polořímský salát (má listy o něco kratší), hlávkový máslový salát a ledový salát.
Za zmínku též stojí oblíbené kultivary, například takzvaný „trhací“ salát, který je jinak též zvaný dubáček kvůli podobnosti svých listů s listy dubu.
Všechny saláty jsou vhodné do smíšených kultur. Prospívají v sousedství ředkviček, kedluben, keříčkových fazolí, červené řepy, kopru, jahod, mrkve, zelí, pórku, fenyklu i česneku. Ideální jsou pro společný výsev s dýněmi a cuketami. Na jaře saláty sklidíte, než se dýně a cukety rozrostou.
Saláty však nepěstujte v blízkosti petržele, celeru a řeřichy. Na stejném místě by se neměly pěstovat dříve než za tři roky, aby nedošlo k přemnožení případných houbových chorob.
Je-li venku teplo, ideální je saláty vysévat odpoledne, aby bylo semínko přes noc v relativním chladu. Záhon lze ochladit i zalitím. Všechny typy salátů nejlépe rostou při teplotách 10-20 °C. Pro dosažení kvalitní sklizně jsou lepší chladné noci. Některé kultivary jsou odolné vůči vyšším teplotám, jiné vůči mrazu.
Salát potřebuje slunné nebo přistíněné stanoviště a úrodnou půdu, která zadržuje vodu. Není nijak zvlášť náročný na přihnojování.
U salátu je velmi důležité vysévat kultivary vhodné pro dané roční období, aby se předešlo nežádoucímu vybíhání do květu. V teplém počasí začnou saláty hnát své listové středy do výšky a posléze do květu, hlávky tak ztrácí svou chuť, listy hořknou a tuhnou a dále se nevyvíjejí. Rostlina zkrátka dozrává a všechnu sílu žene vzhůru do semen.
Pokud pěstujete saláty na semena, ta velmi rychle ztrácí svou klíčivost.
Saláty zaléváme ideálně ráno aby hlávky co nejrychleji oschly. Zaléváme pravidelně ale nepřemokřujeme, aby salát neuhníval. Při vydatné zálivce bude svěží a šťavnatý.
Salát se poměrně rychle kazí, sklízejte tedy vždy jen množství pro okamžitou spotřebu. Jediný, který vydrží v ledničce i několik dní, je salát ledový.
Šéfkuchaři doporučují rozebrat salát na jednotlivé listy, ty omýt a vlhké je volně uložit do plastového boxu do lednice. Takto se dá i mírně ovadlý salát zachránit, bude křehčí a křupavější, v ledničce vydrží až 3 dny. Je možno tak zpracovat větší množství sklizně naráz a postupně saláty odebírat.
Saláty mohou být napadeny kořenovými mšicemi, larvami osenic, tiplic, slimáky a plísní salátovou, případně virem mozaiky.
Salát povzbuzuje trávení a činnost jater. Šťáva z hlávkového salátu uleví pacientům se žaludečními vředy nebo s tuberkulózou.
Salát se sklízí za 35-80 dní po výsadbě, podle odrůdy a požadované velikosti. Můžete ho také sázet postupně s odstupem týdnů, poté průběžně sklízet. Salát ledový vybíhá do květu nejméně, je tak ideální pro pěstování i přes léto. U ostatních salátů lze kvetení zabránit umělým zastíněním, například přikrytím textilií. Odrůdy s tmavě červenými listy raději vysazujte do mírného stínu.
Saláty s volnými listy jsou připraveny ke sklizni zhruba za 6-7 týdnů od výsevu, hlávkové typy za 10-11 týdnů, římské a ledové saláty za 11-12 týdnů. Saláty ihned po dosažení požadované velikosti skliďte, aby nevyběhly do květu. Kompaktní saláty odřezávejte celé, saláty s volnými listy můžete odříznout ve výšce 2,5 cm nad zemí, pahýl kořene znovu obrazí, případně můžete dle potřeby odřezávat jednotlivé listy.
Při sklizni salátu záleží na denní době - ideálně je sklízejte ráno, případně před večeří, určitě se vyhněte polednímu horku, salát by v podstatě okamžitě zvadl.
Výsev a předpěstování salátu
Od konce února lze vysévat semínka raných salátů do truhlíků, na záhon je přepícháme po postupném otužování od konce března. Na záhon semínka vyséváme od března, letní odrůdy v dubnu, podzimní v srpnu. „Japonským“ druhům nesvědčí horké letní dny - při dlouhém dni vybíhají do květu.
Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon.
K předpěstování se obvykle používá klasický hlávkový salát, ale existují i další odrůdy, které jsou pro takový postup vhodné. Jde například o salát římský, salát hlávkový, ledový, ale také štěrbák, roketu, endívii nebo mezunu.
Do připraveného truhlíku nasypeme vhodnou zeminu, kterou předem propaříme. Nejlépe je využít připravený substrát pro výsev semen z odborné prodejny. Zeleninu lehce přitlačíme.
Semena vyséváme v řídkém sponu ne hlouběji než 2 cm pod povrch. Semínka vzejdou poměrně rychle, ale počítejme s tím, že přesazovat je můžeme až ve stádiu, kdy mají 4 až 6 listů, tedy asi za 4 týdny. To již je dostatečně silný i kořenový systém a rostlinky se rychle ujmou.
Když jsou sazenice dostatečně silné, můžeme je přesadit na venkovní záhon. Sázíme ve sponu alespoň 25x25cm, aby se salát mohl dobře rozrůst. Dbáme na pravidelnou zálivku a odstraňování plevelů, případně zem kypříme, aby vláho mohla prostoupit až ke kořenům.
Předpěstovávat můžeme salát již velmi časně a rostliny pak rozesazujeme, když již mají 5 až 6 listů. Salát můžeme vysadit do volných záhonů, ale i do skleníku, pokud je ještě chladněji, případně můžeme využít ještě v předajří dobře založené pařeniště.
Kromě pařeniště a skleníku lze k přípravě sadby salátu využít též fóliovník, ale i jen překrytí netkanou textilií a fólií, fóliový tunel a případně též mobilní nádobu umístěnou na vnitřním okenním parapetu.
1 sklizeň salátu
Podmínky pěstování salátu
Pro pěstování salátu jsou zásadní teploty a s tím související doba výsadby, stanoviště a přesazování.
Salát má raději spíše chladnější dny (teploty mezi 10 až 20 °C), jinak ale záleží na druhu salátu a odrůdě, některé dokonce odolávají mrazu i teplu. Většinou však salát nemá rád teploty vyšší jak 25 oC, za horka špatně klíčí, vykvétá předčasně a hořknou mu listy.
Salát můžeme vysazovat po celý rok, je však třeba dobře naplánovat pořadí výsevu druhů salátu. V létě se vysévá salát teplomilný, na konci léta zimní saláty, které přezimují a sklízíme je až na jaře. V létě a pokročilém jaru sejeme přímo na záhony, za chladnějšího počasí na chráněná místa.
Venkovní záhony volíme slunné, otevřené, s úrodnou půdou schopnou dobře zadržet vodu, čemuž napomůže i samotný salát svými listy, kterými půdu zastíní a omezí tak výpar od svých kořenů. Nedoporučuje se však pěstovat salát na stejném místě dva a více let za sebou kvůli chorobám. Za horkého počasí bude salátu vyhovovat i polostín.
Sazeničky sázejte ven zhruba od začátku dubna, rodící se srdíčko by mělo být mírně nad povrchem půdy. Záhony průběžně plejte. Pokud rostliny rostou opravdu pomalu, aplikujte organické hnojivo.
Listové saláty nevytváří uzavřené pevné hlávky, ale pouze seskupení listů různých tvarů a barev. Růžice jsou ploše kulaté až kulovité, které lze najednou celé uříznout obdobně jako saláty hlávkové. Taktéž lze postupně otrhávat jednotlivé listy.
Listové saláty díky spíše přízemní stavbě rostliny obsahují více vlákniny a antioxidačních vitamínů s výrazným proti rakovinotvorným účinkem.
Pěstování těchto salátů je obdobné, jako u salátů hlávkových, včetně nároků na půdu, umístění či zálivku. Odrůda je odolná vůči řadě druhu plísní.
Na škůdce saláty příliš netrpí, rostlinky ale rádi napadají dřepčíci, největším škůdcem jsou však slimáci. Chránit je můžeme netkanou textilií, kterou přikryjeme záhon po vysetí.
Kadeřavý salát Lollo Bionda a Lollo Rossa
*SALÁT LISTOVÝ ODRŮDA LOLLO BIONDE patří mezi vyhledávané a velice populární odrůdy salátů. Bohužel u nás pořád v obchodě jsou drahé, tak proč si je nevypěstovat a za pár kaček jich můžete mít opravu hodně.Odrůda je velmi dekorativní, ideální jako příloha či pouze výzdoba. Listy jsou sytě zelené. LOLLO BIONDE patří mezi rané odrůdy vhodné pro pěstování ve sklenících, fóliovnících a velmi dobře se ji daří při zahradním pěstování.
*SALÁT LISTOVÝ ODRŮDA LOLLO ROSSA patří mezi vyhledávané a velice populární odrůdy salátů. Bohužel u nás pořád v obchodě jsou drahé, tak proč si je nevypěstovat a za pár kaček jich můžete mít opravu hodně. Odrůda je velmi dekorativní, ideální jako příloha či pouze výzdoba. Listy jsou hezky červeno fialové, spodní část listu bývá zelená. LOLLO ROSSA patří mezi rané odrůdy vhodné pro pěstování ve sklenících, fóliovnících a velmi dobře se ji daří při zahradním pěstování.
LOLLO ROSSA je italský kadeřavý salát tmavě červené barvy. Jemně zvrásněné listy jsou křupavé a křehké. Dobře se mu daří i v letních horkých dnech i v mrazech. Jeden z nejjednodušších salátů k pěstování. Pokud jsou řezány jen vnější listy, salát bude dále dorůstat.
Lactuca sativa L. var. Crispa, známý také pod názvem Lollo Bionda, je jednou z nejatraktivnějších a nejoblíbenějších odrůd salátu. Tento druh salátu se vyznačuje svou jedinečnou texturou a svěží zelenou barvou, která dodává pokrmům svěžest a živost. Je nejen chutný, ale i velmi zdravý, což z něj činí oblíbenou zeleninu pro širokou škálu kulinářských použití.
Výživové hodnoty Lollo Bionda
Salát kadeřavý "Lollo Bionda" je nejen lahodný, ale také výživný. Obsahuje mnoho vitaminů a minerálů, které mají pozitivní vliv na zdraví. Salát je bohatý na vitaminy A, C a K. Vitamin A je klíčový pro zdraví očí a pokožky, vitamin C podporuje imunitní systém a zdraví pokožky, zatímco vitamin K je nezbytný pro správnou srážlivost krve a zdraví kostí.
Lollo Bionda je výborným zdrojem vlákniny, která pomáhá při trávení a zlepšuje zdraví střev. Díky svému nízkokalorickému obsahu je ideálním doplňkem stravy pro ty, kteří se snaží o udržení zdravé tělesné hmotnosti. Salát kadeřavý "Lollo Bionda" je tedy nejen chutným, ale i výživným doplňkem každodenního jídelníčku.
Pěstování Lollo Bionda
"Lollo Bionda" je relativně snadný salát k pěstování, který se přizpůsobí různým klimatickým podmínkám. Nejlépe roste v mírném podnebí, kde teploty kolísají mezi 15 až 20 °C. Tento salát je obvykle pěstován na jaře a na podzim, protože vysoké letní teploty mohou způsobit vybíhání do květu, což vede ke ztrátě chuti a křehkosti.
Při pěstování je důležité zajistit dobře odvodněnou půdu bohatou na organické látky. "Lollo Bionda" preferuje slunné stanoviště, ale může růst i v polostínu. Tento salát má také rádo pravidelné zalévání, které pomáhá udržet půdu vlhkou a podporuje zdravý růst rostlin. Vzhledem k jeho relativně rychlému růstu (salát lze sklízet přibližně 6-8 týdnů po zasetí) je ideální pro zahrádkáře, kteří hledají rostlinu s krátkou dobou růstu.
Tabulka: Charakteristika odrůdy Lollo Bionda
| Vlastnost | Hodnota |
|---|---|
| Výška růstu | 30 cm |
| Požadavky na péči | Nenáročné |
| Mrazuvzdornost | Není mrazuvzdorné |
| Botanický název | Lactuca sativa var. crispa |
| Odstup rostlin | 50 cm |
Sklizeň a uskladnění
Listové saláty můžeme sklízet již za 7 týdnů od výsevu, hlávkové za 10 až 11 týdnů, římské za 11 až 12 týdnů.
Hlávkový máslový, římský a kadeřavý salát sklízíme zásadně celý a skladujeme v chladničce nejvýše několik dní. Listový salát sklízíme tak, že s rozumeme utrhneme z každé rostliny listů, kolik potřebujeme a spotřebováváme ihned, bez ambicí na skladování. Samotné listy by dlouho nevydržely.
Přezimující salát
Některé druhy salátů můžeme vysévat dokonce až v říjnu, načež rostliny zakoření, přezimují a budou naší první jarní zeleninovou sklizní.
Ovšem na výsev je již v říjnu pozdě, ten musíme provést na konci srpna či začátku září. Poté vysadíme na záhony sazenice a necháme je do zimy zakořenit. Jejich růst se zastaví, přečkají zimu a na jaře obrazí.
Před příchodem mrazů by měl ozimý salát vytvořit alespoň několik listů. Přezimující salát nevybíhá do květu, salát totiž miluje krátké dny (jde o rostliny krátkého dne), čím jsou dny delší, tím snáze vykvétá.
Salát zelenolistý, červenolistý a 'dubáček'
Kromě výše zmíněných druhů salátů si též můžeme vybrat salát zelenolistý či červenolistý. Samostatnou kapitolou je též již zmíněný dubáček, jehož listy připomínají svým tvarem listy dubu. Od pěstování hlávkového salátu se liší pouze sponem výsadby (25 x 15 cm), na záhon jej vysazujeme mělce, aby srdéčko zůstalo nad povrchem půdy.
Případně jej vysejeme na záhon přímo a vyjednotíme, přičemž vyjednocené rostliny můžeme mělce přesadit jinam. Dubáček je možné pořídit i s listy načervenalými, nejen světle zelenými.
Červenými listy se pyšní odrůda Rosemary, tyto listy jsou navíc silně bublinaté a zkadeřené. Rosemary se hodí pro celoroční polní pěstování.
