Copyright © pohodanovapec.cz 
Salát je nejrozšířenější a na českých zahrádkách nejoblíbenější zeleninou. Salát se skládá především z vody. Má tedy jen minimum kalorií. Je vhodný pro diety. Obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B, vápník, železo, draslík, betakaroten a vlákninu. Salát bychom měli mít pro jeho vysokou zdravotní hodnotu na stole co nejčastěji, neboť obsahuje množství karotenu, komplex vitamínů B, vitamín C a další účinné látky. Podporuje chuť, trávení a tvorbu krve díky obsahu železa. Salát prospívá činnosti slinivky břišní a snižuje hladinu cholesterolu, posiluje náš imunitní systém, chrání buňky před poškozením, posiluje činnost srdce a nervový systém. Červené druhy podporují díky obsahu karotenu tvorbu červených krvinek a chrání tělo před vlivy volných radikálů. Salát povzbuzuje trávení a činnost jater. Šťáva z hlávkového salátu uleví pacientům se žaludečními vředy nebo s tuberkulózou. Jednotlivé druhy salátů se používají primárně jako salátová zelenina, ale starší listy se dají vařit a přidávat do polévek. Římské saláty se i grilují.
V teplém počasí začnou saláty hnát své listové středy do výšky a posléze do květu, hlávky tak ztrácí svou chuť, listy hořknou a tuhnou a dále se nevyvíjejí. Rostlina zkrátka dozrává a všechnu sílu žene vzhůru do semen. Vybíhání do květu je obranný mechanizmus salátu v stresových podmínkách, zejména při vysokých teplotách, delších dnech a suchu. Rostlina se snaží vytvořit semena, což vede k horší chuti listů. Hořkost vzniká tvorbou ochranných látek, které rostlina produkuje ve stresu nebo při kvetení. Má to odradit škůdce a chránit semena.
Saláty hořknou nejčastěji kvůli vysokým teplotám a nedostatku závlahy. Jelikož má tato zelenina velmi mělké kořeny, nedokáže absorbovat vláhu z hlubších vrstev půdy. Navíc půda na povrchu během teplých dnů rychle vysychá a rostlina se tak dostává do stresu. A přesně tyto nepříznivé podmínky způsobují hořkost, která slouží jako obranný mechanismus.
U salátu je velmi důležité vysévat kultivary vhodné pro dané roční období, aby se předešlo nežádoucímu vybíhání do květu. A kromě toho je také vhodné pěstovat správnou odrůdu, to je velmi důležité a často se ve výběru chybuje. Důležité je rozlišit odrůdy rané a pozdní a podle toho je vysévat. Každá odrůda je vždy spojena s typickým obdobím výsevu i výsadba předpěstovaných sazenic. Pokud se oproti tomuto pevně danému termínu opozdíte, váš salát vykvete.
Salát ledový vybíhá do květu nejméně, je tak ideální pro pěstování i přes léto. Mezi odrůdy vhodné k letnímu pěstování bez vybíhání patří např. Lednický, Lollo Bionda, Lollo Rossa, Dubáček nebo Batavia. Pro letní výsevy doporučuji volit druhy pro celoroční pěstování. Ráda bych zmínila například ledový salát Stamir, hlávkový Panter nebo Verala. Pokud je třeba na sáčku napsáno, že je salát odolný proti vybíhání, můžete tomu věřit, že to opravdu není jen reklamní trik.
Všecké saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Už v únoru můžeme doma předpěstovat rané saláty a v březnu či dubnu je vysadit na záhony. Již v únoru se vysévají saláty Faraon a Deon, dále pak Major a Maraton. Od počátku února do počátku března je vyséváme do teplého pařeniště. Od druhé poloviny března již do studeného pařeniště. Předpěstování sazenic ze semen trvá v létě 1,5 měsíce, je s ním tedy potřeba počítat včas!
Všechny typy salátů nejlépe rostou při teplotách 10-20 °C. Pro dosažení kvalitní sklizně jsou lepší chladné noci. Některé kultivary jsou odolné vůči vyšším teplotám, jiné vůči mrazu. Salát je citlivý na teplotu a délku dne. Dlouhé dny a vysoké teploty naznačují rostlině, že je čas tvořit semena. Prevence je vždy lepší než řešení.
Salát pro zdárný růst a vývoj potřebuje půdy bohaté na živiny, přiměřeně vlhké, slunné stanoviště a lze ho pěstovat i několik let po sobě na stejném místě. Nesmí přijít jejich srdíčko pod úroveň okolní půdy. Hluboko vysazené sazenice špatně tvoří hlávky a snadněji vykvétají. Salát potřebuje slunné nebo přistíněné stanoviště a úrodnou půdu, která zadržuje vodu.
Jílovité půdy potřebují zlehčení. Slehlou jílovitou půdu musíme tedy nejprve vylehčit pískem a rašelinou a dostatečně ji kypřit, abychom dosáhli správné drobtovité konzistence. Letním odrůdám salátů trochu jílu neuškodí, ale jarní odrůdy jej vyloženě nemají rády. Dále se doporučuje ještě před výsadbou půdu prohnojit vyzrálým kompostem. Pro podporu tvorby hlávek je dobré přihnojení tekutým hnojivem. Nejvhodnější je kvašený drůbeží trus.
Pokud budete v létě salát na záhony vysévat nebo vysazovat, jistě by bylo dobré vylepšit půdu. To můžete udělat např. pomocí Zahradnického substrátu A pro výsevy, množení a řízkování. Pro vylepšení zeminy v záhonu se dá při výsadbě sazenic salátu použít třeba i Přírodní substrát univerzální. Struktura substrátu a další fyzikální vlastnosti zajišťují dobrý přístup vzduchu ke kořenům, což příznivě ovlivňuje zakořeňování rostlin a rozvoj kořenového systému.
Salát lze pěstovat na záhonech téměř po celý rok. Letní saláty vyséváme zpravidla v dubnu a květnu a sklízíme je v letních měsících až do září. Salát se sklízí za 35-80 dní po výsadbě, podle odrůdy a požadované velikosti. Saláty s volnými listy jsou připraveny ke sklizni zhruba za 6-7 týdnů od výsevu, hlávkové typy za 10-11 týdnů, římské a ledové saláty za 11-12 týdnů. Listový salát sklízíme již 7 týdnů od zasetí. Hlávkový salát po 10-11 týdnech a na římský si počkáme o týden déle.
Saláty jsou obecně náchylné na nedostatek vody, přičemž prvními projevy jsou povadlé listy. Sucho se projeví následně na jejich opadu a u listové zeleniny je třeba počítat i s menší plochou a tudíž se sníženým výnosem. Při pěstování salátu se mi také osvědčila ještě jedna věc. Semínka už nikdy nenechávám v suché půdě ani jediný den po výsevu. Jakmile totiž povrch jednou ztvrdne od slunce, klíčení je mizerné. Pomáhá s tím lehká vrstva posekané trávy nebo netkaná textilie.
V suchém počasí saláty pravidelně zalévejte, minimálně jednou týdně. Doporučuje se každodenní zálivka ráno nebo večer v létě, ideální je vydatná zálivka brzy ráno. Zalévání večer je vhodné jen při opravdu velkých vedrech. A hlavně nezalévejte každý den po troškách. Nejlepší je zalévat ke kořenům, nikoliv na listy, abyste předešli houbovým chorobám. Vůbec nejhorší, co můžete salátu udělat, je zalít ho ledovou vodou, která při dopadu na rozpálenou půdu uprostřed dne dělá úplnou katastrofu.
Při horkém počasí je zásadní přistínění. Největší změnu v pěstování salátu přineslo obyčejné zastínění. Když nad záhon natáhnete starou bílou záclonu na jednoduchou konstrukci z tyček, uvidíte, co se bude dít. Můžete také použít netkanou textilii. U ostatních salátů lze kvetení zabránit umělým zastíněním, například přikrytím textilií. Pokud máte saláty nyní na záhonech nebo je budete vysévat, vysaďte k nim rostliny, které jim přistíní. Například rajčata nebo papriky pomohou omezit přehřívání půdy a lépe udrží vláhu kolem kořenů. Dobrou volbou je i řeřicha, kterou můžete vyset těsně kolem salátů.
Je mulčování prospěšné pro salát v létě? Ano, mulčování organickým materiálem (např. posekanou trávou nebo slámou) pomáhá udržet vlhkost, snižuje teplotu půdy a zabraňuje stresu z horka. Pro tyto případy je ideální kapková závlaha nebo zavlažovací nádoby. Utrácet za ně ale nemusíte, v minulém článku jsme se zmínili, jak takovou zavlažovací nádobu vyrobit.
Sázenice malých kultivarů vysazujte do sponu 15 x 15 cm, větší do sponu 30 x 30 cm. Salát vysazujeme do sponu 20x25 cm, ledový salát 30x30 cm. Při výsadbě sazenic nesmí přijít jejich srdíčko pod úroveň okolní půdy. Sazenice se vysazují tak hluboko, aby byl vrchní okraj jejich kořenového balu jen mírně zakryt půdou. Opatrně, ale pevně přitiskněte půdu kolem rostlin. Při výsevu přímo na záhon sejeme semeno do hloubky nejvýše 1 cm a půdu dobře utužíme prkénkem nebo dlaní. Vzešlé rostliny vyjednotíme podle odrůdy na 25 - 30 cm.
Salát lze pěstovat v květináčích či za oknem. Pro pěstování za oknem či dokonce uvnitř bytu se hodí odrůdy, které nemusí vytvářet velké kompaktní hlávky, ale ze kterých se dají uštípnout jednotlivé lístky. Vysazení provedeme nejprve víc nahusto do jednoho květináče. Pravidelně zaléváme a udržujeme v teple. Jakmile je listů dostatek, můžeme začít zvenčí jednotlivé listy obírat. Odstraníme i ty špatné, které jíst nechceme.
Není nijak zvlášť náročný na přihnojování. Pokud rostliny rostou opravdu pomalu, aplikujte organické hnojivo. Při hnojení salátu dáváme pozor na množství dusičnanů, které se může hromadit v listech. Hnojit můžeme jak již hotovými hnojivy určenými přímo na listovou zeleninu, tak např. Cereritem. Cererit je vhodný nejen pro hobby výsevy a balíčkovanou sadbu, ale také pro plošné výsevy. Jedná se o bezchloridové granulované hnojivo se základními i stopovými prvky (NPK + MgO, S, B, Cu, Mo a Zn).
Na vylepšení zeminy v záhonu se dá při výsadbě sazenic salátu použít třeba i Přírodní substrát univerzální. Neobsahuje průmyslová hnojiva a je vhodný pro pěstování nejen zeleniny, ale také ovoce, květin či okrasných dřevin. Struktura substrátu a další fyzikální vlastnosti zajišťují dobrý přístup vzduchu ke kořenům, což příznivě ovlivňuje zakořeňování rostlin a rozvoj kořenového systému. Revitalizační organický substrát proti suchu smíchejte s původní zeminou v poměru 1:1, je-li to toto léto sucho.
Saláty mohou být napadeny kořenovými mšicemi, larvami osenic, tiplic, slimáky a plísní salátovou, případně virem mozaiky. Na stejném místě by se neměly pěstovat dříve než za tři roky, aby nedošlo k přemnožení případných houbových chorob. Kromě rotace plodin pomůže i pečlivé hygienické zacházení se záhonem a výběr odolných odrůd.
Salát se sklízí za 35-80 dní po výsadbě, podle odrůdy a požadované velikosti. Můžete ho také sázet postupně s odstupem týdnů, poté průběžně sklízet. Saláty ihned po dosažení požadované velikosti skliďte, aby nevyběhly do květu. Kompaktní saláty odřezávejte celé, saláty s volnými listy můžete odříznout ve výšce 2,5 cm nad zemí, pahýl kořene znovu obrazí, případně můžete dle potřeby odřezávat jednotlivé listy.
Při sklizni salátu záleží na denní době - ideálně je sklízejte ráno, případně před večeří, určitě se vyhněte polednímu horku, salát by v podstatě okamžitě zvadl. Salát se poměrně rychle kazí, sklízejte tedy vždy jen množství pro okamžitou spotřebu. Jediný, který vydrží v ledničce i několik dní, je salát ledový. Šéfkuchaři doporučují rozebrat salát na jednotlivé listy, ty omýt a vlhké je volně uložit do plastového boxu do lednice. Takto se dá i mírně ovadlý salát zachránit, bude křehčí a křupavější, v ledničce vydrží až 3 dny.
Všechny saláty jsou vhodné do smíšených kultur. Prospívají v sousedství ředkviček, kedluben, keříčkových fazolí, červené řepy, kopru, jahod, mrkve, zelí, pórku, fenyklu i česneku. Ideální jsou pro společný výsev s dýněmi a cuketami. Na jaře saláty sklidíte, než se dýně a cukety rozrostou. Saláty však nepěstujte v blízkosti petržele, celeru a řeřichy.
| Typ salátu | Doba do sklizně | Spon (cm) | Odolnost vůči vedru |
|---|---|---|---|
| Listový | 6-7 týdnů | 15×15 | střední |
| Hlávkový | 10-11 týdnů | 20×25 | nízká |
| Římský | 11-12 týdnů | 30×30 | vyšší (náročnější na teplo) |
| Ledový | 11-12 týdnů | 30×30 | velmi vysoká (ideální na léto) |
Saláty všeho druhu patří mezi vynikající zeleninu nabitou spoustou minerálů a vitamínů. A je snad jedno, o jaký druh salátu jde. Jakýkoli z nich si rádi vychutnáme třeba i k nedělnímu obědu.
tags: #salát #nevybíhající #do #květu #pěstování
Copyright © pohodanovapec.cz
