Sluha dvou pánů je zralým plodem commedie dell'arte (= "komedie profesionálních herců") - má tradiční postavy a situace. Tato hra italského dramatika Carla Goldoniho vznikla v období klasicismu jako významná součást italské komedie dell'arte.
Žánrově je Sluha dvou pánů komedie. Děj se odehrává v Benátkách, jako rušném obchodním centru plném života, intrik a společenských interakcí, a to v úzkém rodinném rámci, kde jsou hlavní událostí zásnuby, které komplikuje sluha Truffaldino. Děj plyne velmi přirozeně, je vtipný a milý. Kompozice: Kniha rozdělena do 50 scén - u každé z nich je v závorce uvedeno, kde se daná scéna odehrává a jaké postavy v ní vystupují. Děj se odehrává v 18. století; všechny tři dějství se odehrávají v Benátkách.
Klasická zápletka lásky je zpracovaná bravurně. Děj začíná zasnoubením Silvia a Klárky v domě pana Pantalone. Vše by bylo v pořádku, kdyby oslavu nepřerušil sluha Truffaldino, který ohlašuje návštěvu svého pána Frederiga Rasponiho. Tento muž se o Klárinku ucházel také, ale byl zabit v jednom souboji Florindem. Nikdo však netuší, že za Frederiga se vydává jeho sestra Beatrice, jež hledá Florinda, do něhož je zamilovaná.
Beatrice přijíždí do Benátek, převlečená za svého bratra Federiga. Jediný, kdo zná její tajemství, je hostinský Brighella. Beatrice si najme sluhu Truffaldina. Krátce nato do Benátek dorazí i Florindo, který se rovněž skrývá před úřady, a shodou okolností si také najme Truffaldina jako svého sluhu. Truffaldino se stane sluhou dvou pánů najednou a od této chvíle je sluhou dvou pánů.
Truffaldino sehraje mnoho ztřeštěných kousků a dokonce se i zamiluje do Klárčiny služky Smeraldiny. Truffaldino nezvládá plnit úkoly obou pánů, vždy je nějak poplete, čímž vznikají komické situace: zaměnu dopisů, zavazadel a dokonce i věcí v kufrech. Florido najde ve svém kabátě podobiznu, kterou dal kdysi Beatrice; Beatrice najde Florindovy obchodní dopisy ve svém kufru. Truffaldino se bojí, že jeho lži prasknou, a tak lže ještě více - vymyslí, že věci zdědil po dřívějším pánovi, který zemřel, a později si vymyslí fiktivního sluhu Pasquala (Azzore).
sladké růže z listového těsta s borůvkami
V rozruchu Palmiro, Silviův otec, jde za Pantalonem, aby zjistil, jak se věci mají. Pohádají se a Palmiro vše řekne synovi. Silvio se naštve a vytasí na pana Pantalona kord. V tu chvíli přijde Beatrice a přemůže Silvia, chce ho zabít, avšak Klárka ji prosí, ať to nedělá. Beatrice ustoupí pod podmínkou, že Klárka Silviovy nic neřekne.
Beatrice pozve na oběd Pantaloneho, v tu samou chvíli chce obědvat i Florido. Truffaldino má co dělat, aby všechny stihl obsloužit a neprozradit se. Odpoledne má Truffaldino vybalit oběma pánům kufry. Vše se vysvětlí a Truffaldino si vymyslí fiktivního sluhu, který sloužil Floridovi. Beatrice odhalí svou totožnost, shledá se s Florindem. Nakonec se všechny páry dají dohromady - Klárka a Silvio, Beatrice a Florindo a Truffaldino a Smeraldina. Vše se nakonec šťastně vyřeší - Beatrice a Florindo se shledají, Klárka a Silvio si mohou vzít jeden druhého a Truffaldino si sjedná sňatek se Smeraldinou.
Autor používá hovorovou řeč, a tak děj působí zajímavěji. Repliky postav jsou sice jednoduché, zato však bohaté na jazykové prostředky - jsou plné slovních hříček, přirovnání a zdrobnělin. Goldoni psal také tragédie, ale byl hlavně opravdovým mistrem komedie, kterých napsal sto dvacet. Důležitým rysem díla je přemíra nadsázky a improvizace přejatá z commedie dell'arte.
Záměr autora: Goldoni chtěl humornou formou ukázat, že lži a podvody se dříve či později odhalí. Dílo rovněž nabízí pohled na lidové a měšťanské vrstvy společnosti 18. století. Hlavní konflikt spočívá v Truffaldinově snaze sloužit dvěma pánům současně, aniž by byl odhalen. Myšlenky a motivy v díle zahrnují boj o lásku a čest, žárlivost Silvia a zamilovanost Klárky, paradox setkání Beatrice a Florinda a téma lidské vypočítavosti.
TRUFFALDINO (dělá na všechny strany znamení, aby ho nechali mluvit. Moment! (Florindovi, kterého táhne od Beatrice.) Když dovolíte, na slovíčko mezi čtyřma očima… (Beatrici, aby ji dostal od Florinda.) Hned vám to všechno vyložím. (Florindovi.) Abyste tomu rozuměl, já jsem v tom dočista nevinně. Všechno má na svědomí Azzore, sluha tadyhleté dámy. (Opatrně ukazuje na Beatrici.) Pomíchal to všechno dohromady, dal věci z jednoho kufru do druhého a já jsem o tom neměl ani zdání. A pak mě, chudák, prosil, abych nic neříkal, aby ho jeho paní nevyhnala ze služby, a mně to mohlo srdce utrhnout, víte, já bych se nechal pro kamaráda třeba rozkrájet, tak jsem si vymyslel to všechno okolo, abych to zase spravil.
Zjistěte, kolik kalorií obsahuje omeleta ze dvou vajec
TRUFFALDINO (Beatrici): Abyste rozuměla - ten pán má sluhu a ten se jmenuje Azzore. Většího mamlasa jsem jakživ neviděl. Poplet všechny ty vaše věci dohromady, a protože měl, pytel jeden neštěstí, strach, že ho pán vyžene, vymyslel jsem si tu výmluvu s papíry, s nebožtíkem dřívějším pánem atakdále atakdále.
Tento úryvek vystihuje Truffaldinovu povahu: zpočátku nevinně, později stále víc zapletený do vlastních lží, ale zároveň snaha vše napravit pomocí vynalézavosti a komického přetváření situace. Truffaldino prohraboval kufry obou svých pánů a když Florindo přišel, omylem naházel věci do špatných kufrů. Truffaldino se dopouští mnoha omylů a záměn. Dostane se do situací, z kterých si mnohdy zdatně pomůže lží.
Sluha dvou pánů patří ke Goldoniho vrcholné tvorbě. Dílo je typickým zástupcem commedia dell'arte, což se projevuje v typických postavách (např. Truffaldino jako ztřeštěný sluha Harlekýn), improvizaci a dynamických dialogách plných humoru a záměn. Goldoni vychází z tradičního pojetí postavy sluhy jakožto hybatele děje pocházející už z antiky (Plautus). Na této hře je skvěle vidět, že pro skutečně výborné pobavení není třeba mnoho postav a velkolepých prostředí, bohatě postačí jeden trochu vykutálený sluha, který svými činy vykouzlí úsměv na každé tváři.
| Prvek | Charakteristika |
|---|---|
| Žánr | Komedie, commedia dell'arte |
| Místo děje | Benátky |
| Čas | neurčený, pravděpodobně 18. století |
| Hlavní motiv | Dvojí služba, lži, záměny, láska |
| Výsledek | šťastné usmíření všech párů |
Sluha dvou pánů je asi nejlepší drama, které jsem kdy četla. Děj ubíhá rychle, je napínavý a komický. Klasická zápletka lásky je zpracovaná bravurně. Dílo je typickým zástupcem commedia dell'arte a rozhodně patří do kánonu klasických literárních děl.