Syrová vepřová hlava pro psa: Rizika a zásady bezpečného krmení
Stále více majitelů psů hledá alternativy ke komerčním krmivům, přičemž trendem posledních let je individuální příprava krmné dávky. V tomto směru hraje velkou roli BARFování. Tento koncept stravování byl vyvinut Australanem I. Billinghurstem na počátku 90. let. V roce 1993 napsal knihu “Give your dog a bone”. I. vyvinul koncept barfování od zavedení komerčních krmiv.
Pojem BARF se nejdříve vztahoval jak k majitelům zvířat, kteří podle této metody krmili, tak i na krmení samotné. Na začátku znamenal tento pojem “Born-again-rawfeeders” (návrat krmičů syrového). Mezitím vzniklo několik interpretací tohoto konceptu. Běžná byla formulace “Bones And Raw Food” (kosti a syrová strava), mimo jiné i “Biologicaly Appropriate Raw Food”.
Podkladem pro BARFOVÁNÍ je přirozená strava vlka. Porce by obsahem měly odpovídat složení kořisti. Krmení je založeno na syrovém masu, kostech obalených masem a vnitřnostech. K tomu se přidává zelenina, ovoce, oleje, ořechy a občas také byliny. Dále se přidává rybí tuk a řasy. V několika případech jsou zkrmovány i uhlohydráty, většinou vařené brambory, rýže nebo těstoviny.
Pomocí BARFOVÁNÍ má být pes stravován pestrou, v některých případech ne zcela vyváženou stravu. Vyvážené stravování znamená, že všechny živiny budou ve stravě obsaženy v potřebném množství. Při krmení je důležité dodržovat správné množství, tak aby neměl váš pes přebytek nebo naopak nedostatek energie. Se sestavením krmné dávky Vám pomůže web Barfclubu. Jídelníček Vám může sestavit taky přímo veterinář - doporučujeme se v tomhle směru obrátit na MVDr.
Rizika spojená se syrovou stravou
BARFOVÁNÍ je potenciálním zdrojem infekce bakteriemi, parazity a viry. Velkým zdrojem nebezpečí při BARFOVÁNÍ jsou chyby při sestavování krmné dávky.Stejně tak může dojít při zkrmování syrového masa k přenosu parazitů, kteří mohou být infekční i pro člověka: na jednu stranu protozoa jako Toxoplasma gondii, Neospora caninum, sarkosporidie a na druhou stranu červi jako Toxacara canis a Echinococcus granulosus. Striktní hygiena je velmi důležitá, nezaručuje však 100% ochranu před infekcí.
ESCCAP (European Scientific Counsel Companion Animal Parasites) radí maso před krmením hluboce zamrazit (min. 1 týden při - 17°C až -20°C), aby došlo k úmrtí ev. parazitárních stádií. Ze zásady by nemělo docházet ke zkrmování syrového vepřového masa psům nebo kočkám, aby se zabránilo přenosu prasečího herpesviru (SHV-1), původci Aujezskyho choroby, označované také jako pseudovzteklina. Toto onemocnění končí u psa a kočky během 1-3 dnů smrtí. Právě z důvodu širokého rozšíření Aujezskyho choroby ve východní Evropě je potřeba si dát pozor na importované maso neznámého původu.
Bohužel, ani při striktním dodržení hygienických zásad není vždy možná naprostá eliminace původců chorob. Např. salmonely byly prokázány v misce na žrádlo i po omytí v myčce při teplotě 85°C nebo omytí horkou vodou a jarem a následujícím ponoření do 10% chlorového bělidla (Weese a Rousseau 2006).
Přehled o zdravotním stavu psa nám zpočátku může zprostředkovat krevní profil BARF (ALT, kreatinin, CB, albumin, vápník, fostát, měď, zinek, jod, vitamin A,D,E, T4, malý krevní obraz). U klinicky zdravých psů nám mohou hodnoty v séru mimo fyziologické hranice poskytnout informace o eventuální nerovnováze a mohou sloužit jako podnět pro kontrolu krmné dávky a její úpravu. Čas od času se doporučuje kontrola laboratorních parametrů. Nedostatky vyplývající ze špatné krmné dávky však mohou být jednoznačně a definitivně odhaleny pouze pomocí přesné analýzy krmné dávky.
Důležitým poznatkem je proto fakt, že ani normální hodnoty v séru neznamenají vždy vyváženou krmnou dávku. Některé hodnoty se v krvi mění až při těžkých a/nebo dlouhodobých nedostatcích, jelikož do té doby byly udržovány v normě díky homeostáze vlastního těla.
I když všechny zmíněné minerály najdete třeba v obyčejné mrkvi, tolik mrkve, aby byla zcela pokryta denní potřeba psa, se do krmné dávky ale reálně nevejde. Minerály fosfor a vápníkVápník a fosfor působí v těle vašeho psa synergicky což nakonec ovlivňuje všechny psí tělesné funkce. Rovnováha těchto dvou důležitých minerálů je řízena hormonálně a má zásadní vliv na zdraví psa. Podíl vápníku a fosforu u dospělého psa by měl činit cca 1,2-2 vápníku : 1 fosforu.
Švestková vepřová panenka: Recept
Proto v krmné dávce nesmí chybět především zdroj dobře vstřebatelného vápníku. Samotné maso bez kostí obsahuje hodně fosforu, ale velmi málo vápníku. Pokud byste krmili svého psa pouze masem, tím je myšleno pouze svalovinou z jatečních zvířat nebo drůbeže bez kostí, jeho tělo začne brát potřebný vápník pro fungování těla a pro dosažení rovnováhy z vlastních kostí.
Kosti v BARF stravě
Kost obsahuje asi 65 % minerálů, včetně fosforu, hořčíku a zinku, sodíku, draslíku, hořčíku a především vápníku, proto není tak jednoduché kosti v jídelníčku nahradit. Nadostatek vápníku způsobuje deformaci kostí, omezení růstu u štěňat nebo patologické zlomeniny. Nedostatek zinku způsobuje u psů kožní problémy a vypadávání srsti, sníženou imunitu, poruchu plodnosti. Nedostatek hořčíku je u barfování velmi vzácný, ale projevuje se svalovou slabostí, nedostatkem energie, v těžších případech se objeví svalové křeče. Nedostatek fosforu u psů krmených syrovým masem reálně nehrozí. V BARF stravě je ho dostatek. Nedostatek draslíku a sodíku způsobuje svalovou únavu, nepravidelnou srdeční činnost a může poškodit ledviny. Zkrátka absence minerálů při BARFování by si po nějaké době vybralo svou daň v podobě vážných zdravotních problémů.
Vždy zařazujte do krmné dávky syrové kosti obalené masem - tzv. masité kosti. Maso nastartuje enzymy trávení a ty pomůžou přijatou potravu lépe a rychleji strávit. Kosti vybírejte podle jejich velikosti a podle velikosti vašeho pejska. Malinká čivava si poradí obtížně s krůtím krkem a rotvajler zase spolkne kuřecí krk jak malinu.
Kosti z mladých zvířat jsou vždy měkčí než kosti ze starších zvířat. Nejtvrdšími kostmi, které jsou vhodné spíše k okusování, jsou žebra a morkové kosti. Naopak nejměkčí z kostí jsou kosti z drůbežích a králičích skeletů. Zaměřte se tedy v rámci Barf jídelníčku na kosti měkčí s klouby a spoustou drobných kostí.
Ideálními kostmi pro psy jsou: Kachní krky, kachní křídla, kuřecí krky a krůtí krky, krůtí a kuřecí křídla. Dále kachní, králičí a krůtí skelety nebo kuřecí skelety. Dále maso z ocasů u velkých jatečních zvířat, prasečí ocásky, nebo hovězí oháňky. Vyhněte se raději zkrmování obratlů a kostí neobalených masem. Kuřecí pařáty a kachní běháky, nejsou téměř obaleny masem, obsahují hodně kolagenu a je dobré je vždy v krmné dávce doplnit dostatečným množstvím masa nebo vnitřností.
Jak připravit vepřová žebírka v BBQ omáčce
Pokud pes špatně snáší mleté drůbeží nebo králičí kosti, je možné sáhnout po mořských rybách jejichž kosti jsou nejměkčí a třeba takové maso sardinek, tuňáka nebo lososa samo o sobě obsahuje hodně vápníku. Nikdy nezkrmujte kosti vařené, pečené nebo ohřívané v mikrovlnce. Tepelně zpracované kosti se více tříští a rapidně zvyšují riziko poškození psího trávicího traktu. U ohřevu v mikrovlnce hrozí, že se kosti uvnitř syrového masa uvaří a změni svoji strukturu.
Které kosti na okusování jsou pro psy nejlepší?
Jsou to tvrdé kosti, které nejsou určeny ke zkrmování a nepočítají se tak do krmné dávky. Obvykle obsahují málo nebo žádné maso. Mají posloužit psovi pouze k okusování pro zábavu a pro přirozené čištění zubů. Pejskům je proto nutné kost včas odebrat, aby jí celou nesnědli. Okusování kostí čistí psí chrup a brání usazování zubního kamene. Pokud pes neokusuje kosti, je vhodné mu zajistit jiné předměty na okusování, nebo psovi chrup pravidelně čistit zubním kartáčkem pro psy a vhodnou pastou.
Zanedbaný chrup působí psům bolestivé problémy. Zánět dásní nebo čelisti jsou problémy, které jdou ruku v ruce s usazováním zubního kamene. Bolesti způsobují nechutenství a záněty dásní nebo čelisti zase nepříjemný zápach z tlamy. Navíc včasnou prevencí, předejdete nákldnému čištění usazeného zubního kamene v narkóze u veterináře.
Lidovým pravidlem při výběru kostí na okus je, aby kost byla větší než hlava psa. Spolknutí velkého kusu kosti bez masa povede k obtížnému trávení, zácpě nebo v krajním případě u rizikových jedinců k ucpání střev a operaci.
K okusování dobře poslouží velké hovězí morkové stehenní kosti, menší vepřové morkové kosti a vepřové lopatky, také vepřová či hovězí žebra. Oblíbené řezané „morkové kosti od řezníka“ zkrmujte opatrně a ideálně pod dohledem, mohou se zaseknout psovi v tlamě.
Je lepší zkrmovat mleté nebo kusové kosti?
Nejbezpečnější variantou při zkrmování kostí je podávání kostí mletých, které jsou i lépe stravitelné. Mleté kosti jsou vhodné především pro velmi malé psy, dále při rozkrmování štěňat, pro starší psy se špatným chrupem nebo trávením, pro psy, kteří přecházejí z granulí nebo z vlhkého krmiva na BARF a pro hltavé psy, kteří mají sklony polykat velké kusy. Nevýhodou mletých kostí v krmné dávce je bohužel nulový efekt na udržení zdravých zubů a na posilování žvýkacích svalů. Kusové kosti už ale bohužel nezachrání chrup psům s problémy se zubním kamenem a dásněmi.
Pokud trápí vašeho psa usazování zubního kamene, zkuste do jídelníčku přidávat Kelpu - mořskou řasu. Ani mletých kostí není radno dávat příliš velké množství, protože mohou snadno způsobit zácpu, proto vybírejte takové produkty s mletými kostmi, kde jejich obsah příliš nepřekročí požadovaný poměr v krmné dávce, nebo mleté kosti vhodně doplňte dalšími druhy masa bez kostí, například vnitřnostmi, o kterých se rozepíšeme v dalším článku. Pokud je v krmné dávce přespříliš kostí, poznáte to podle psích hovínek. Jsou velmi světlá, suchá a tvrdá a mohou působit psovi problémy při vyprazdňování.
Zkrmování kusových kostí, které nesou váhu s sebou vždy nese vyšší riziko uvíznutí v trávicím traktu, protože mají větší předpoklady k tříštění na ostré kusy, například krůtí, kuřecí a kachní stehna. U zdravých psů na Barfu je ale riziko mírné, protože pes využívá, vedle velmi kyselého PH v žaludku, při trávení kostí tzv. jehlový reflex. U starších psů nebo při přechodu na BARF tyto kosti zařazujte do jídelníčku opatrně, nebo se jim raději úplně vyhněte.
Co je to jehlový reflex u psů?
Každý pes má od narození reflex, který mu pomáhá bezpečně trávit ostré předměty. Když se ostrý předmět dotkne střevní stěny, dojde ke kontrakci a přetočení předmětu do bezpečnější pozice. To se děje opakovaně až do chvíle, než ostrý předmět projde celým trávicím ústrojím ven. Pokud ale dlouhodobě pes svůj jehlový reflex pojídáním kostí netrénuje, reflex vymizí. Stačí k tomu pouhé dva roky.
Proto je třeba opatrnosti při zkrmování kostí u psů, kteří na přirozenou stravu přecházejí z granulí nebo z vlhkých krmiv (konzervy nebo kapsičky pro psy). Netrénované trávicí ústrojí psa je potřeba na příjem kostí pomalu zvykat a zařazovat kosti do krmné dávky pozvolna. Nejdříve mleté a až později kusové.
Kolik kostí má obsahovat krmná dávka?
Kdyby byl váš pes vlkem ve volné přírodě, jedl by celá zvířata, jako jsou jeleni, srnci a králíci. Tento typ divoké kořisti má s malým odchylkami v průměru asi 12 % kostí. Dokonce i vejce jsou tvořena přibližně z 12 % skořápkou a proto celá metoda BARF z tohoto poměru vychází. Pokud byste svého psa krmili výhradně masitým kostmi, kostí by bylo v krmné dávce příliš. Vhodné je tedy masité kosti kombinovat se svalovinou a vnitřnostmi.
V mnoha publikacích, se dočtete, že krmná dávka by měla obsahovat maximálně 30 % - optimálně 20-30% kostí. Publikace a články, které uvádí 30 % počítají s kostmi obalenými masem. Pokud je uvedeno v odborných knihách procento okolo 12 %, počítá se s čistým obsahem kostí bez obaleného masa.
Jak tedy spočítat krmnou dávku kostí a kolik kostí je v mase?
Například kuřecí krky obsahují cca 36 % kostí, zbytek tvoří chrupavky a maso, případně kůže. Pokud sestavíte krmnou dávku z 1/3 z kuřecích krků a ze 2/3 z masa, vaše krmná dávka bude obsahovat 12% kostí a současně bude krmná dávka obsahovat cca 30% masitých kostí. U kuřecích krků se krmná dávka počítá celkem snadno. U jiných druhů masitých kostí můžete využít jednoduchý vzoreček:
- Dospělý pes: 12 / procento kostí v mase = % masité kosti v krmné dávce
- Štěně: 15 / procento kostí v mase = % masité kosti v krmné dávce
Orientační přehled % obsahu kostí v jednotlivých druzích masa:
| Druh masa | % kostí v mase |
|---|---|
| Celé kuře bez hlavy a pařátů | 25 % |
| Kuřecí křídla | 45 % |
| Kuřecí krky | 36 % |
| Kuřecí čtvrtky | 30 % |
| Kuřecí pařáty | 60 % |
| Kuřecí stehna | 15 % |
| Kuřecí paličky | 30 % |
| Kuřecí hřbety | 45 % |
| Celá Krůta | 21 % |
| Krůtí stehna | 21 % |
| Krůtí paličky | 20 % |
| Krůtí křídla | 37 % |
| Krůtí krky | 42 % |
| Krůtí hřbet | 41 % |
| Celá kachna | 28 % |
| Kachní krky | 50 % |
| Kachní běháky | 60 % |
| Vepřové nohy | 30 % |
| Vepřový ocásek | 30 % |
| Vepřová žebra | 30 % |
| Hovězí žebra | 52 % |
| Hovězí oháňka | 45-60 % |
| Králík | 28 % |
Co dělat když pes kosti špatně tráví nebo nesmí ze zdravotních důvodů ?
Důvodů proč není možné kosti zařadit do psího jídelníčku je celá řada. Často souvisí s horším zdravotním stavem zažívacího ústrojí psa. V obou případech je ale životně důležité zajistit v krmné dávce náhradní zdroj všech minerálů a dostatek vápníku.
Dospělý pes potřebuje na 1kg své hmotnosti přibližně 50-100 mg vápníku denně. Aquamin F je organický sypký vápník z mořských řas pro psy (Lithothamnion Calcareum) je zdroj vysoce vstřebatelného biologicky aktivního vápníku (80 % využitelnosti této formy vápníku) a také zdroj hořčíku. Aquamin obsahuje čistého vápníku v 1 g = 320 mg. Citrát vápníku nebo chcete-li Calcium Citrat - je šetrnou náhradou kostí pro psy. Nejsnáze vstřebatelný a nejrychleji využitelný zdroj vápníku, který se obvykle přidává kojícím a březím fenám a podává rostoucím psům velkých a obřích plemen, kteří jsou postiženi nedostatky ve stavbě kostry nebo pohybovými potížemi a tam kde je zřejmý nedostatek vápníku a kde je současně nežádoucí přísun fosforu.
Kostní moučka pro psy Je určena k preventivnímu použití, vhodná pro březí a kojící feny, které nejsou bezprostředně ohroženy akutním nedostatkem vápníku. Kostní moučka je čistě přírodní produkt, zdroj vápníku (12,2 %) a fosforu (5,9 %). Tedy ideální, bezpečná a přirozená náhrada syrových kostí v BARF jídelníčku.
Doporučení a tipy na závěr
- Vždy zařazujte do krmné dávky syrové kosti obalené masem - tzv. masité kosti.
- Nikdy nezkrmujte kosti vařené, pečené nebo ohřívané v mikrovlné troubě.
- Vyhněte se raději zkrmování tvrdých obratlů a nebo kostí, které nesou váhu.
- Buďte opatrní při zkrmování kostí u psů, kteří na přirozenou stravu přecházejí z granulí nebo z vlhkých krmiv.
- Masité kosti se spoustou malých kostí a kloubů jsou pro vašeho psa nejbezpečnější volbou.
- Vždy je nutné zajisti v krmné dávce zdroj dobře vstřebatelného vápníku.
- Krmná dávka u dospělých psů by měla obsahovat maximálně 30 % masitých kostí.
- Kosti na okus výbírejte vždy větší než je hlava psa a určitě větší než je tlama psa.
- Pravidelně kontrolujte a čistěte chrup psům, kteří nedostávají kosti nebo jiné předměty na okus.
- Vždy zajistěte dostatečný zdroj vápníku v krmné dávce, především rostoucím štěňatům.
- Psům přecházejícím na BARF servírujte nejdříve kosti mleté.
- Pro zdravého psa se zdravým chrupem a s vyvinutým jehlovým reflexem je prospěšnější zkrmovat kosti kusové.
Při psaní článku jsme volně čerpali z těchto zdrojů a z našich zkušeností:
- NOVOSÁDOVÁ, Kateřina. BARF - Krmení psa přirozenou stravou. Praha: Plot, 2011. 226 s. ISBN 978-80-7428-062-7.
- SCHÄFER, Sabine L. a MESSIKA, Barbara R. Zdravá výživa pro psa: syrová strava Barf. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 96 s. ISBN 978-80-247-2587-1.
Jak začít štěně se syrovou stravou – Ultimátní průvodce
