Taktické nože na stehno: Recenze a srovnání

V dnešní době je na trhu velká škála vojenských nebo armádních (taktických) nožů. V tomto článku se podíváme na několik modelů a podělíme se o praktické zkušenosti s jejich používáním.

Taktický nůž na stehno

Recenze vybraných modelů

K25 RK-31925

Dostal se mi do ruky taktický nůž K25 s označením RK-31925. V tomto článku se dozvíte základní informace o tomto noži a také moji praktickou zkušenost. Když jsem nůž rozbalil z krabice, tak se přede mnou objevil vojenský nůž. Jako první mě zaujalo robustní pouzdro nože a šňůrky na připevnění k oblečení. Dále to byla zahnutá rukojeť s velkým vybráním na ukazováček. Poté jsem vyjmul nůž z pouzdra a čekalo na mě největší překvapení - hmotnost nože, hned jsem si řekl, ten je ale těžký.

Váha samotného nože je 543 gramů (celková váha s pouzdrem je 730 gramů). To je podle mého názoru opravdu velká váha. Nůž má robustní zahnutou rukojeť s velkým vybráním pro ukazováček z tvrzeného plastu s povrchovou úpravou. Rukojeť je připevněna dvěma šrouby k noži. Čepel nože je masivní o tloušťce 6 mm a je dlouhá 165 mm, vyrobena z nerezové ocele a působí dost kvalitním dojmem. Ostří je hladké bez nějakých zoubků, na druhé straně je čepel opatřena jednostrannou pilkou o délce 90 mm. Za pilkou, již v místě rukojeti je ještě menší vroubkování, asi na přitlačení palcem při řezání.

Pouzdro je textilní ve stejné barvě jako střenko nože. Vybaveno je mnoha úchyty pro zavěšení na výstroj a provlékací šňůrkou. Uvnitř pouzdra je plastová vložka, která chrání pouzdro proti proříznutí. Hlavní úchyt na opasek je tvořen suchým zipem a dvěma druky. Proti vypadnutí nože je zde také poutko s drukem. V přední části je také kapsa na brousek. Šňůrka k přivázání např. na stehno je opatřena ještě plastovým zdrhovadlem.

Praktické zkušenosti s K25 RK-31925

Při používání v přírodě jsem zkoušel běžné činnosti - řezání, sekání nebo bodání. Zkoušel jsem tyto věci pouze na dřevě a plastových lahvích. Uříznutí větve, ořezávání různých pomůcek jako kolíky, opékáčky, přeřezání plastové láhve atd. je bezproblémové aniž by docházelo k opotřebení ostří, brousek jsem nepoužil, nebylo potřeba i po delší práci s nožem. Na kovových věcech (plechovky, hřebíky atd.) jsem nůž nezkoušel, nešlo mi o destrukční zkoušku, ale v případě potřeby by to nůž zvládl, ale na tvrdších věcech by ostří asi utrpělo újmu. Vzhledem ke své váze ale nějaké jemné ořezávání nebo vyřezávání není pohodlné a po delší práci je v ruce cítit. Na druhou stranu se váhy nože skvěle použije na sekání dřeva štípání a dá se také dobře použít jako mačeta.

Jak připravit Kuře Cacciatore

Také jsem vyzkoušel pilku, která na první pohled vypadá dobře, je ostrá, délka pilky je také dostačující. Při praktické použití jsem ale zjistil, že pilka je prakticky nepoužitelná. Brání tomu právě ta síla materiálu, který se opře o řezaný materiál. Nožem se opravdu dříve přesekne silnější větev, než kdybyste ji chtěli uříznout. Dále je tu také už zmíněná rukojeť, která je zahnutá a má v dolní části výřez na ukazováček.

Na konci našeho testu v přírodě vypadal nůž jako když jsme ho poprvé vybalili z pouzdra (samozřejmě trochu špinavý), na ostří nebylo znát žádné poškození, ani na špičce a pilce. Na rukojeti bylo znát jemné odškrábnutí povrchové úpravy střeny v místech šroubů.

Z mého pohledu je tento nůž designově velmi povedený a v kombinaci s pouzdrem je opravdu nepřehlédnutelný. Zpracování oceli dle mého názoru vynikající, otázkou je kvalita úpravy střenek. Povrchová úprava vykazovala již na začátku drobné chyby. Co se týče hmotnosti, nedá se hodnotit kladně nebo záporně. Pro častější nošení je hmotnost vysoká, při použitá v lese ji zase využijete.

Nůž Dachs knives ARES III

Nože od Mudži: Seldžuk

Na Mudžovo nože jsem dlouho pokukoval, jeho nůž Šaríja mi učaroval, viděl jsem fotky, držel ho v ruce a četl recenze. Jen jsem se rozhodoval jaké dřevo na ručku a zda nezvolit kovanou čepel. Tohle rozhodování mi zabralo nějaký čas a mezi tím přišel Mudža s novým modelem - Seldžukem. Poprosil jsem Přemka, zda bych si mohl nůž zkusit. Přemek mi ho ochotně půjčil a tak jsem si 10 dní hrál s prvním modelem. Zdálo se mi, že má krátkou čepel a také jsem se obával montáže na trn. Nůž jsem si proklepnul a zjistil, že i montáž na trn může být odolná. Na ručku jsem zvolil jilm, a zrovna tento kousek dřeva měl i zajímavou historii, byl vytěžen v českém lese.

Když za nějaký čas zazvonil pošťák a přinesl balíček, rychle jsem ho běžel rozbalit, zdál se mi podezřele lehký. Nůž tam byl a jaký. Vše dotažené do detailů. Prostě paráda. Nůž mi padl skvěle do ruky a já se vydal zkusit, co tenhle nůž umí. Nemám moc v oblibě pojistné šnůry, u velkých sekáčů slouží jako bezpečnostní pojistka, kdyby nůž vyklouznul z ruky. U nože této velikosti je však šňůra velký pomocník. Také tím že nemusíte tak pevně svírat nůž v ruce, zabráníte přenosu vibrací. V tomto případě tomu napomáhá i trn, který přenáší velice málo vibrací. Na konci ručky je kovová botka, kde je vidět trn, který je roznýtován.

Zařazení husího do jídelníčku

Kožené pouzdro je bytelné, šité a nakonec nýtované pomocí dutých nýtů. Samotný závěs na opasek je dělaný jako rozebíratelný, zajištěný drukem. Celkově je pouzdro puštěné níž a nepřekáží na opasku, když chci zapnout bederák od batohu. Po zasunutí nože do pouzdra je nůž jištěn koženou chlopní, která je dopasovaná tak, že není potřeba zapínat pojistný proužek. Pojistný proužek zapínám jen při transportu.

Nože od Blacka: BSK2

Několik Blackovo nožů vlastním, konkrétně parang a buřták. Na těchto nožích si cením jednoduchosti, praktičnosti a čistoty linií díky pečlivé výrobě. Je vidět že Roman svoje nože vyrábí dlouho a také používá. Zvlášť je to vidět a cítit u sekacích nástrojů. Dobře vyvážené a do ruky padnoucí, radost s nimi pracovat.

Není to tak dávno, co byl u Romana na přebroušení jeden tovární survival. Když Roman nahodil fotku na svoje vlákno, padlo několik dotazů, proč vlastně nemá ve své nabídce nůž s tímto zaměřením. Roman se nápadu chytil a začal vymýšlet a tvořit. Na můj vkus malá čepel, ale jinak vydařený kousek. Dal jsem mu pracovní název Black Survival Knife a ono se to ujalo. Nůž nese jednoduché označení BSK2.

Neměl jsem žádnou představu, jak by měl vypadat závěs a doplňky. Nechal jsem udělat jen holé pouzdro, snýtované dutými nýty. Dlouho jsem přemýšlel jak vyřešit závěs. Zkusil jsem průvleky provléct parašňůru, tím se dal nůž zavěsit na mnoho způsobů. Ten ode mne nakonec vyžebral kamarád, který si nechal udělat BSK3, tedy ještě o palec delší verzi tohoto nože. Rozhodl jsem se pro kožený závěs a držák na KPZ.

Nemám dílnu a tak jsem vše tvořil opravdu na koleni. První věc bylo zvolit KPZ, tu jsem nakonec udělal z polotovaru PET lahve. Je to odolné a lehké pouzdro, které nezabere moc místa a vejde se do něj vše potřebné. Zkusil jsem namočit kůži a natvarovat na PET. Výsledek se mi moc nezdál a tak jsem od tohoto nápadu upustil. Nakonec jsem vše vyřešil jinak. Tím, že je pouzdro i nůž placaté, dá se nosit skrytě, pod bundou a nebov úzké kapse kalhot vz. 95.

Nože od Ládese: MOD4 variace

Ládesovo nože jsem měl možnost osahat a zkusit na mnoha akcích. Vždy mi dost mrzelo, že nemám žádný nůž od něj. Myslím si, že Ládes v honbě za superdržákem materiálem dokáže z daného materiálu vyždímat maximum. To už jsem si na několika nožích ověřil. Tam, kde už ostatní nože byli značně tupé, jeho nože při doteku na ostří stále lepí.

Po dlouhém rozhodování padla volba na tuhle variaci na nůž MOD4. MOD se mi vždy velmi líbil, jak v tovární verzi, tak i ve verzi od místních nožířů. Bylo na něm pár drobností na dodělání. Trošku si poupravit horní část záštity a přibrousit ručku podle sebe. Dále bylo na řadě pouzdro, to jsem dlouho vymýšlel a ještě déle odhodlával k výrobě. Plán byl jednoduchý, kožené pouzdro, kapsa na KPZ a tunel na firesteel.

Kolem stehna se dá pouzdro upevnit pomocí pružného lanka, pouzdro tak zůstává na svém místě při jakémkoli pohybu. Samotné pouzdro bych nazval uměleckým dílem. Ale zpět k noži. Hledal jsem nějaké mouchy, něco co bych změnil, hrál jsem si na hnidopicha, ale nic pořádného jsem nenašel. Je vidět že Ládes ví, co dělá. Když jsem s ním vyrazil poprvé, přemýšlel jsem jaké mu dát jméno, ale bojové jméno si musí kudla vybojovat.

Měl jsem s ním venku i velkej sekáč, který byl o cca 300 g těžší, a také délka čepele byla o 6 cm větší. Napřed jsem sekal sekáčem, řezal a štípal.

Srovnání nožů v praxi

Následující srovnání se zaměřuje na praktické využití nožů v různých situacích.

Testování nožů v kuchyni

Nejlepší kuchyňské nože a jak jej vybrat? [moje recenze 2025]

Použití v kuchyni

Začnu netradičně v kuchyni. Někdo si řekne, co je to za nesmysl, nůž na přežití do kuchyně? Berme to tak, že tohle je jediný nůž co mám u sebe. Takže musí zastat jak hrubou, tak i jemnou práci. Řezal jsem chleba, mazal máslo, sýr, paštiku, prostě vše potřebné ke svačině. Zde si vedlo nejlépe BSK, díky hladkému zpracování nezůstávali mazané potraviny na noži, ale na chlebu. Příprava masa, porcování a třeba sekání kostí je pro tyhle kousky hračka. Například rozdělení králíka nebo kuřete jde tak hladce, že se stačí opřít o hřbet nože a kosti povolí. Pokud jde o krájení masa, tak tam si nejlépe vedl MODas, ale ani ostatní nože o moc nezaostávaly.

Zatímco maso byla hračka a zdálo se, že se v řezu samo rozestupuje, zelenina byla utrpení. Pravda je, že se počítá s přípravou těch pár kousků, co si člověk najde v přírodě, ale já jsem si je chtěl proklepnout na větším množství. Každý den odšťavňuji, v praxi to znamená očistit a na menší kousky připravit kolem 2 kg mrkve, půl kila červené řepy, kilo jablek a kilo pomerančů. Sem tam dávám půlku celeru a dvě až tři cibule, ale to potom piju jen já :-) U takového množství ovoce a zeleniny se dobře pozná, jak je který nůž obratný. Nejlépe si vedl Seldžuk, který je o poznání lehčí než jeho dva kamarádi. Ale při porcování celeru nebo řepy byl nejlepší MOD, který lépe pronikal materiálem. Při řezání mrkve podél je lepší seknout než řezat. Tloušťka nože prostě nepustí udělat rovný řez.

Při drcení koření jsem ocenil zdrsněnou patku na Seldžuku, ale vše se dá nadrtit i plochou čepele, pokud si dáte koření do šátku. Seldžuk má prostě špičku lepší na bodání, ale na stahování se moc nehodí. Samozřejmě, že se použít dá, ale chce to trochu opatrněji. Při stahování takhle velkým nožem je potřeba změnit jeho držení. Na ručku musím zapomenout a spíš chytit nůž za čepel a to tak, že se snažím přiblížit ke špičce. Tím se o hodně změní ovladatelnost, jen to chce dávat pozor na ostří. Tímto úchopem se z takhle velkého nože stane skvělej stahovák.

Jemnější práce se dřevem

Dále se zaměřím na jemnější práce jako je např: vyřezávání ze dřeva. Jde jen o praxi. Lžičky jsem dělal kukri i parangem a to jsou nože jak délkou, tak váhou úplně jiná liga. Jen se při tom člověk nadře. Pravda je, že v nouzi se budu snažit z krizové situace dostat co nejrychleji a ne si hrát a vyřezávat.

Častěji budu nůž používat na výrobu pastí nebo přípravu kolíků a dalších věcí, potřebných na výrobu přístřešku, nebo pozorovacího stanoviště. Pasti a věci s tím spojené tady rozebírat nebudu. Často nosím malej nožík od Tlima a alox švýcarák. Nasekat a očistit delší pruty na stavbu přístřešku zvládne nůž téhle velikosti za chvilku. Udělat kolík s takhle velkým nožem jde lépe osekáním do špičky než řezáním. Podle mne je to rychlejší, zvlášť pokud je nůž tupější.

Přesněji výroba chlupatého dřívka, osobně mám raději škrábání než ořezávání. Je to podstatně rychlejší, není to náročné ani na šikovnost uživatele ani na ostrý nůž. Při této činnosti žádný rozdíl není, trojice nožů si vede stejně a tak zpět k porovnání a pořádné práci.

Sekání a štípání dřeva

Tím je samozřejmě sekání a štípání dřeva. I když tyto nože jsou velké a těžké, tak sekání vyžaduje určitou zručnost. Bez použití pojistné šňůry je výkon malý. Sekání spíš připomíná klofání. Zato s pojistnou šňůrou se sekací výkon zvyšuje o několik desítek procent. Díky tomu nemusím nůž tolik svírat vruce, ale jen přidržovat a vibrace přenášené do ruky jsou o hodně menší. Také se o cca 6 cm jakoby prodlouží nůž a na sekání je to hodně znát. Stačí pořádný nápřah a pak nechat za sebe pracovat váhu nože.

Seldžuk má konec ručky hodně baculatý a při sekání se drží nejjistěji, zato sekací výkon je menší, je to dáno menší váhou a tvarem čepele, která se ke špičce zužuje a tím ubírá noži pádnost. Nutí to k používání části čepele, která je blíž k ručce. Při řezání se dá chytit blízko záštity a řezání je pohodlnější. Ručka je pěkně tvarovaná, dobře se drží a umožnuje plynule měnit styl držení.

MODas má víc anatomicky tvarovanou ručku. Padne do ruky perfektně jak při sekání, bodání, tak i při řezání. Jen je trochu omezená možnost úchopů, ale není to nic hrozného. Při sekání jde do dřeva hluboko, záseky jsou z této trojice nejhlubší. Při sekání tvrdého dřeva krásně zvoní. Toho jsem si všimnul u více kovaných nožů. Sekací výkon je nejlepší a také řezání mu jde nejlépe. Je hodně vytažený do jedovata.

BSKčko má dost plochý profil ručky, ručka je hladká jen s pár drážkami proti klouzání. Tahle ručka musí sednout každému. Black se svojí tvorbou přibližuje sériovce, používá šablony a tak jsou jeho nože skoro stejné. Čepel se směrem ke špičce malinko rozšiřuje a to je dobré jak pro sekání, tak pro řezání. Na řezání by to možná chtělo trošku jedovatější ostří, ale tento nůž byl dělaný na tvrdé zacházení a tomu byl výbrus přizpůsoben.

Při sekání je také lepší použít jistící šňůru. Výkon je tak mnohem větší. Sekání jde těmhle kouskům dobře, s každým jsem se snažil jít až na pomyslnou hranici. Neříkám, že to byla hračka, ale na poměrně lehké nože to šlo dobře. Přeci jen montáž na trn. I když trn u tohoto modelu byl na moje přání zesílen, co to šlo. U ostatních dvou borců je možné zajít dál, přeci jen konstrukce fulltang dává větší pocit bezpečí. Spíš to bude jen v hlavě. Žádný nůž nebyl nijak poškozen. Ani při značném páčení a opravdu velkých ranách tloukem. Ale chtěl jsem to zkusit.

Štípání dřeva

Ty si dělám vždy před štípáním. Jeden menší a jeden větší. Tuto činnost využijeme jen, když bude velké mokro, a jediné suché dřevo je uvnitř klády. Pokud nám stačí menší polínka, která nemají průměr větší než je délka čepele, tak je to snadné. Síla čepele nám tomu pomůže, zdatně roztahuje kmen a tak dřevo klouže po boku čepele a na ostří se dostane minimálně. Štípání jde těmto nožům velmi dobře, Seldžuk díky hornímu falešnému ostří ničí tlouk, ale není problém si udělat jeden do zásoby. MODas a BSK jsou na tom stejně, ale o trošku líp proniká dřevem BSK, protože má plochu hladší. U Seldžuka jsem bouchal opatrně, u MODa jsem si také musel trochu dávat pozor, abych nepoškodil ručku. Zatímco u BSK jsem mohl tlouct hlava nehlava.

Použití jako dláto

Může se vám to zdát zbytečná disciplína, ale například při hloubení díry do dřeva, třeba nějakého dlabu, je prostě rychlejší a jednodušší používat nůž jako dláto, než tu díru škrábat nebo dloubat špičkou.

Testování špičky

Špičky jsem také testoval, zkoušel jsem bodat do různých materiálů, ale nejvíc do dřeva. Nejhlouběji šel Seldžuk, ale u něj jsem se o špičku bál nejvíc. Zvlášť BSK má na špičce hodně materiálu. Tam není proč se bát zlomení. Při bodání do sudu jsem na všech nožích, našel nepatrné otupení špičky, napravil jsem to na keramice a jede se dál.

Výroba kolíků

Vyrobil jsem cca 200 kolíků, které jsem potřeboval k uchycení pletiva v lesní školce. Nejrychlejší způsob mi přijde osekávání. Při řezání jsem byl o hodně pomalejší. Po výrobě kolíků přišlo na řadu i zatloukání. Velice nerad k tomuto používám nůž. Pokud tluču řbetem čepele, často se stane, že se kolík rozštípne. Dá se zatloukat i plochou čepele, zkusil jsem jich pár. Ale raději jsem zbytek kolíků zatloukl dřevěným tloukem.

Použití v armádě

Pak přišlo na řadu zajištění pletiva hřebíkem. Střídal jsem nože a tloukl hřbetem čepele. Ani na jednom noži není vidět žádné poškození, jen u Seldžuka se trochu setřelo leptání. Na vojenských akcích bývá nůž jediný pracovní nástroj. Při kopání ohniště nebo hloubení okopu jsem používal spíš naostřený klacek. Nožem jsem maximálně odříznul drny anebo kořeny. Mám nože rád a tak se k nim snažím chovat slušně.

Zkušenosti s půjčováním nožů

Jednou jsem půjčil BSK2 na kurz přežití. Nůž se mi vrátil v dost hrozném stavu. On i jeho kamarádi se k noži chovají jako ke spotřebnímu materiálu. Když mi ho vracel, tak z něj vylezlo...no co, tak Ti ho ve skladu vymění...ha ha ha. Čepel si vzal do parády Black na výstavě, za 5 minut bylo opraveno. Nůž vydržel a já se poučil. Nikdy nepůjčovat svůj nůž někomu kdo si vše nafasuje ve skladu.

Další půjčený nůž MOD byl zapůjčen včetně pouzdra. Protože na pravém stehně měl pistoli, tak si dal MOD na levou stranu. Stačilo pootočit jistící pásek. Nůž jde vložit do pouzdra na jednu i druhou stranu. Ostatní nože na této akci byly standardní Utony, ty samozřejmě MOD převálcoval a putoval z ruky do ruky. Vrátil se bez poškození.

Závěr testování

Tento typ nože je konstruován tak, aby vydržel hrubé zacházení. Snažil jsem se najít nějaké slabé místo. Nic závažného jsem nenašel. Vždy se jednalo o drobnosti. V KPZ mám vše potřebné a také firesteel je hned po ruce. Vše ploché hladké, často ho nosím na taktické vestě, krásně zapadne do otvoru za zásobníkovou kapsu. Ani jeden z představených nožů svého majitele nezklame. Zkusil jsem podobné nože, které mají buďto kratší anebo delší čepel, ale mne vyhovuje tahle velikost. Není to ani málo, ani moc. Je to prostě univerzál. Velký vojenský nůž s odolnou konstrukcí.

Další modely taktických nožů

Jiné nože

Čištění a údržba

Řekneme si také něco k čisticím a konzervačním přípravkům. Povíme, jak čistit palné zbraně.

Tabulka srovnání vlastností vybraných nožů

Vlastnost K25 RK-31925 Mudža Seldžuk Black BSK2 Ládes MOD4
Váha 543 g (bez pouzdra) Nezadáno Nezadáno Nezadáno
Délka čepele 165 mm Nezadáno Nezadáno Nezadáno
Materiál čepele Nerezová ocel Nezadáno Nezadáno Nezadáno
Použití Univerzální Sekání, řezání Sekání, řezání Univerzální

Polyester

Polyester je syntetický materiál, který se vyrábí z různých látek, nejčastěji z tzv. PET (polyetylentereftalát). Polyesterová vlákna vznikají tak, že se hmota v tekutém stavu protlačí tryskou, čímž vznikne vlákno.

tags: #taktický #nůž #na #stehno #recenze