Ve světě kinematografie, kde se herci často stávají obětí stereotypního obsazování, je příběh Michaela Keatona inspirativní. Keaton, rodák z Kansasu, vlastním jménem Joseph Francis K., si přezdívku Buster vysloužil od slavného kouzelníka Houdiniho, když mu byl 1 rok. Stal se známým jako klaun s kamennou tváří, který se před kamerou nikdy neusmál. Od tří let vystupoval v rodiči ve vaudevillu v rodinné show „Tři Keatoni“.
Pevně zafixovaný charakter, samozřejmě odlišný od jiných komiků, byl podmínkou. Publikum si na něj zvyklo a pak už žádnou změnu nepřijalo. Komik tak ve své masce a kostýmu procházel desítkami komedií, které si byly často podobné jako vejce vejci. Měnilo se jen prostředí - a také povolání hlavního hrdiny. Jednou byl třeba pekařem, jindy hrabětem a hasičem, vojákem, bankovním sluhou, kovbojem atd….
V roce 1988 Keaton zazářil ve filmu Beetlejuice režiséra Tima Burtona. Ačkoliv dnes platí za dvorního herce Tima Burtona Johnny Depp, koncem osmdesátých let si na tenhle post brousil zuby právě Keaton. V bláznivé komedii Beetlejuice, v níž excentrický bioexorcista pomáhá mrtvému páru se strašením nových nájemníků, dokázal Keaton, že se nebojí experimentovat a hrát i kontroverzní role.
Rok 1989 přinesl Keatonovi další velkou výzvu - roli Batmana v režii Tima Burtona. Ironií je, že původně zavalily studio tisíce rozhořčených dopisů, neboť se fanouškům Keatonovo obsazení nelíbilo. Nakonec i ti největší pesimisté museli uznat, že se na roli hodí. Renesance filmového komiksu a druhá spolupráce Burton/Keaton. Tentokrát se pánové vrhli na Batmana, aby světu dokázali, že může podobný hrdina fungovat na velkém plátně i v temných tónech.
V roce 1993 se Keaton objevil v komedii Mnoho povyku pro nic režiséra Kennetha Branagha. Expert na adaptace shakespearových her Kenneth Branagh povolal Keatona v roce 1993 do hvězdného ansámblu komedie Mnoho povyku pro nic, aby si zahrál bláznivého konstábla Dogberryho. Nejde o roli nijak velkou, Keaton jí ovšem dodal tolik energie a hereckého šílenství, že ji nelze přehlédnout.
V roce 1996 se Keaton objevil ve filmu Noviny režiséra Rona Howarda. Keaton nikdy nebyl komerční tahoun, rozhodně si ale vždy uměl vybírat zajímavé projekty. V roce 1994 se pod vedením režiséra Rona Howarda (Rivalové) a scenáristy Davida Koeppa (Jurský park, Válka světů) vydal do světa novinových plátků. Snímek se odehrává během 24 hodin a Keatonův novinář je jednou z nejlepších postav, jaké mu kdy v Hollywoodu nabídli.
Téhož roku přišel film Jako vejce vejci režiséra Harolda Ramise. Pokud by se dal nějaký filmový moment v Keatonově kariéře označit za comeback, byla jím komedie Jako vejce vejci. Nebyla nijak extra chytrá ani nápaditá, ale Keaton se ve čtyřech různých rolích opravdu vyřádil a právě jeho výkon se postaral o to, že se o herce diváci zase začali zajímat.
Keatonovu kariéru oživil i legendární "magor z videopůjčovny" Quentin Tarantino, když bývalého Batmana zlanařil do role detektiva Raye Nicoletta, který je na stopě Jackie Brownové v adaptaci románu Elmorea Leonarda. V roce 1997 se Keaton objevil ve filmu Jackie Brownová režiséra Quentina Tarantina. Herec se v roli natolik osvědčil, že byl přizván i k další Leonardově adaptaci (Zakázané ovoce), i když tentokrát v cameo roli. Unikátní na tom bylo, že filmy natáčela odlišná studia, což normálně vede k přeobsazení role.
V roce 2002 Keaton zazářil v televizním filmu Živě z Bagdádu režiséra Micka Jacksona. Poutavé drama Živě z Bagdádu je natočeno podle skutečné události, kdy se v roce 1991 dostali reportéři CNN hodně blízko k bombovým útokům ve zmíněném městě. Režie se ujal Mick Jackson (Osobní strážce), Keaton si svým výkonem vybojoval první nominaci na Zlatý glóbus. Televizní, nejméně známý a přesto paradoxně jeden z nejzajímavějších filmů, jaké Keaton natočil (nemluvě o jedinečné šanci vidět Helenu Bonham Carter v nešílené roli!).
Role, na níž Keaton čekal celou svou kariéru, přišla v roce 2014 ve filmu Birdman režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritua. Oscarovou nominaci se sice proměnit nepodařilo, Zlatý glóbus mu ale na poličce skončil. A přestože se Birdman svým pojetím nezavděčil úplně všem, jde jednoznačně o jeden z nejvýraznějších kousků celé Keatonovy kariéry. A nejlepší kostým!
V roce 2015 se Keaton objevil ve filmu Spotlight režiséra Toma McCarthyho. Duchovní nástupce Howardových Novin, v nichž je Keaton členem novinářského týmu z deníku The Boston Globe, který v roce 2002 odhalil masivní skandál katolických kněží, kteří zneužívali nezletilé. Dokonalá ukázka toho, že lze dynamický a napínavý film vystavět i na tom, že si postavy jen povídají v místnosti. Jeden z nejlepších filmů roku 2015.
V roce 2016 se Keaton objevil ve filmu Zakladatel režiséra Johna Lee Hancocka.
Keaton dokázal, že se dokáže vyrovnat s rolí herce, který hraje v různých filmech podobné postavy. Svou pílí, talentem a schopností vybírat si zajímavé projekty si vybudoval úspěšnou kariéru v Hollywoodu.
Zajímavé je na tomto filmu přístup k hlavní postavě. Z pohledu mladšího Joea protagonista působí jako anti-hrdina, jakmile se ale na scéně objeví Joe senior, ukazuje se jeho mladší verze v mnohem horším světle.
Zlobí, nosí špatné známky, terorizuje sousedy a nechá se snadno zastrašit staršími spolužáky. Když si uvědomí, že jeho matka-vědkyně z něj má jen těžkou hlavu, rozhodne se jednat. Z matčiny laboratoře ukradne experimentální preparát - kus masa, který se v přítomnosti elektřiny mění na identickou kopii nejbližšího organismu - a vyrobí si klon, jenž mu má pomoci zvládat školu i domácí povinnosti. Jenže klon je na rozdíl od něj tak trochu Mirek Dušín a rozhodne se svého tvůrce vychovávat.
Příprava argentinského hovězího
V roce 2028 je nadnárodní konglomerát OmniCorp vedoucím lídrem v oblasti robotických technologií. Jejich drony jsou již dlouhá léta využívány armádami po celém světě a OmniCorpu přibývají na účtech miliardy dolarů. Jedinou metou, kterou se jim dosud nepodařilo dosáhnout, je úspěch na domácí půdě, kde jsou jejich technologie stále považovány za příliš kontroverzní. Ale v jistém momentě přijde ke zlomu. Alex Murphy (Joel Kinnaman) je milující manžel a otec, který pracuje jako policista a dosahuje vynikajících výsledků v boji s kriminalitou a korupcí v Detroitu. Až do chvíle, kdy utrpí rozsáhlé zranění. OmniCorp najednou dostane jedinečnou příležitost - zachránit špičkového policistu. A tak se v odvážném experimentu zrodí RoboCop - napůl člověk a napůl stroj, dokonalý protivník všech kriminálních živlů.
Člověk mívá tolik povinností, že by se někdy nejraději naklonoval, aby je všechny stihl. S tímto problémem se potýká stavební inženýr Doug (Michael Keaton), jenž využije možnosti se naklonovat a všechny své povinnosti přenáší na další klony. Přestože zpočátku zvládá být pánem svého času a nějakým zázrakem se mu před manželkou daří utajit, že je doma ve čtyřech verzích, věci se začnou komplikovat a prohlubovat jeho manželskou krizi.
Vzhledem k atmosféře, která podle Sennetta vládla v ateliérech, tu rozhodně taková událost nebyla výjimečná. „…v areálu fy Keystone vám mohlo přijít pod ruku cokoli, od živého lva po syrové vejce. A lva tu bylo možné potkat stejně snadno jako Gloriu Swanson.
Pokud hledáte další filmy na stejné téma, čtete správný text. Čtyřicetiletý byznysmen Russ (Bruce Willis) je úspěšný muž. A taky tak trochu asociální hovado. Jednoho dne se v jeho bytě objeví osmiletá verze jeho samého. Jaký byste opravdu měli pocit, kdyby vám do tváře náhle pohlíželo vaše vlastní já? A jaký by to teprve byl pocit, kdyby vás chtělo zabít?
Během 20. let. obliba grotesek postupně upadá, do módy přicházejí spíše společenské komedie s množstvím titulků. Prodlužovala se i délka hlavního programu a na krátký film už nezbýval čas. Posledním hřebíčkem do rakve byl příchod zvuku, s nímž se řada komiků nedokázala vyrovnat. V r. 1930 byla v Americe groteska, slapstick prakticky mrtvá. Ke znovuvzkříšení došlo opět až v r. 1958 zásluhou režiséra Roberta Youngsona, který sestavil první filmovou antologii Zlatý věk grotesky, po níž následovaly další Když komedie byla králem aj.). Zájem publika o žánr, který do té doby neznalo, prudce stoupl. Největší z komiků došli i pozdního uznání. Dnes jsou ty nejlepší grotesky už trvalou součástí zlatého fondu světové kinematografie a setkáváme se s nimi v kinech, v TV, na internetu i DVD.
Hororový nářez Jordana Peela byl údajně inspirovaný epizodou Zóny soumraku s názvem Mirror Image, zobrazující hrůzu z něčeho tak iracionálního, jako je spatření vlastní identické kopie. Podobnou hrůzu zažívá i jedna obyčejná rodina, které jednoho večera hledí do tváře jejich násilnické protějšky. Na rozdíl od původní epizody ale film My není komorním hororem. Příběh začíná v osobní rovině postav, se změnou lokací ale postupně odmotává více souvislostí zápletky a odhaluje, že její podstata zdaleka není osobní, ale globální a následně se vrátí do osobní roviny v úderném závěru.
Začalo to jako fajn večírek party přátel a skončilo to jako paranoidní noční můra. Průlet komety způsobí rozštěpení reality a příjemně naladěná skupinka najde venku další dům, obsahující další verze jich samých. Reakce je vcelku přirozená - iracionální strach. Ten se ještě rozšíří, když se ukáže, že domů s jejich verzemi je venku bezpočet a vydat se ven je cesta do pekel. Moudře je totiž napadne si dům označit, jejich stejně smýšlející dvojníky to ale napadne také. Když se někteří z přátel vydají ven a vrátí se zpět, můžou být paranoidní obě strany.
Studio Fox chce v budoucích letech více samostatných filmů o mutantech. Po Wolverinovi jsme se dočkali Deadpoola, brzy nás čeká jeho pokračování, v dohledné době bychom se měli na plátnech setkat i s Gambitem a nyní i s Multiple Manem. Nyní už je oficiální, že herec James Franco bude hrát Multiple Mana, pravým jménem Jamieho Madroxe, který dokáže sám sebe naklonovat. S touto postavou jsme se již setkali ve filmu Poslední vzdor, kde ho ztvárnil Eric Dane. Nyní postava dostane šanci v samostatném filmu a údajně nás čeká úplně jiné pojetí postavy. (Franco už si komiksovou postavu zahrál ve Spider-manovi. Franco pochopitelně nemůže nic moc prozradit, ale nechal se slyšet, že se mu velice líbí, jak Fox přistoupil k filmům Deadpool a Logan. James si uvědomuje, že studiu trvalo deset let, než se odklonil od klasického komiksového mainstreamu a zkusilo něco nového, svěžího a riskantního. Projekt je v rané fázi, ale víme to, že producentem opět bude Simon Kinberg a také James Franco, který založil se svým bratrem studio Ramona Films, tudíž nějaké zkušenosti s produkcí filmů rozhodně má. Franco měl už s Kinbergem několik schůzek, na kterých si řekli, jak by chtěli postavu pojmout. Student genetiky Max měl vždycky problémy s dívkami. Ten poslední se mu přihodil, když omylem naklonoval novinářku Kate, dívku, o jaké vždy snil. Zničit tak půvabný klon by ale bylo škoda. A tak se Max, s pomocí svého kamaráda Henryho, pustí do dalšího experimentování. Z Repli-Kate se stane dokonalá žena! Prostě ji stačí nastavit tak, aby se chovala jako chlap. Kate popíjí pivo, sleduje fotbal, věnuje se žhavému sexu a zanedlouho se stane nejpopulárnější dívkou na škole. Student genetiky Max měl vždycky problémy s dívkami. Ten poslední se mu přihodil, když omylem naklonoval novinářku Kate, dívku, o jaké vždy snil. Zničit tak půvabný klon by ale bylo škoda. A tak se Max, s pomocí svého kamaráda Henryho, pustí do dalšího experimentování. Z Repli-Kate se stane dokonalá žena! Prostě ji stačí nastavit tak, aby se chovala jako chlap. Kate popíjí pivo, sleduje fotbal, věnuje se žhavému sexu a zanedlouho se stane nejpopulárnější dívkou na škole.
Setkání hrdiny s vlastním dvojníkem je oblíbený filmový motiv. Naposledy toto téma vytěžuje Blíženec Anga Lee či dramedie Netflixu s Paulem Ruddem Žít se sebou.
Podobně jako stál v legendárním Khanově hněvu kapitán Kirk proti noční můře, kterou sám pomáhal stvořit, stojí Picard proti zvrácenému odrazu sebe sama. Proti člověku, kterým by on sám mohl být, kdyby se jeho život vyvíjel trochu jinak.
Romantická akční komedie se odehrává ve světě, řídícím se pravidly videoher. Jeho obyvatelé chodí do práce, zakládají kapely a řeší milostné vztahy, konflikty ale řeší pomocí kung-fu, po porážce se rozpadnou na hrst mincí a není nic neobvyklého potkat někoho se superschopnostmi. Aby titulní hrdina Scott Pilgrim získal srdce své vyvolené, musí porazit jejích sedm bývalých známostí. Nejde jen o suchou bojovku, Pilgrim se věrný svému jménu vydává na pouť sebepoznání a vyrovnání se jak s dosavadními nezdary, tak i s vlastní osobností. A to doslova. Poslední boss, kterého musí porazit, je jeho zlý dvojník NegaScott. V komiksu dostává Pilgrim od zlého dvojčete docela náklad, film je ovšem vystavěný trochu jinak. Jak příběh postupuje, naučí se Scott žít především sám se sebou i vlastními chybami, a setkání s NegaScottem se tak vyvrbí trochu jinak.
Arnold Schwarzenegger se začátkem 21. století snažil udržet u toho, co mu šlo nejlépe - hraní v akčních thrillerech. Doba šla postupně dopředu, Arnold však trochu stagnoval. A to se promítlo do jeho filmu 6. den. Ten se odehrává ve světě, kde klonování zásadně vylepšuje práci zdravotnictví a zajišťuje plnohodnotnou náhradu domácích zvířat. Stále je ale zakázáno klonovat člověka. I tak ale Arnoldův hrdina Gibson není se světem spokojený. Je to svět, kterému nerozumí a jemuž se nemíní podřizovat. Dokonce odmítne své dceři naklonovat čerstvě zesnulého psa. Doba jej ovšem semele po svém - po návratu domů zjistí, že s jeho rodinou už večeří jeho klon, a v patách jsou mu profesionální zabijáci. A to není zdaleka jediné překvapení, které mu film přichystá. Pojetím akce i typem hlavní postavy film působí jako klasická arnoldovka, natočená v moderních kulisách a se zestárlým a fyzicky ne už tolik konzistentním Arnoldem. V době, kdy se akční filmy snažily modernizovat, jak to jen šlo, neměl nejmenší šanci na kasovní úspěch.