Copyright © pohodanovapec.cz 
S blížícím se koncem roku začínají práce na účetních závěrkách firem. Mnozí poplatníci již samozřejmě vědí, zda jejich základ daně z příjmů bude kladný nebo naopak tuší, že daňově skončí letošní rok v daňové ztrátě. V dnešním článku se budeme zabývat problematikou daňové ztráty a jejím uplatněním jako položky snižující základ daně z příjmů a to i zpětně.
Daňovou ztrátou se podle zákona o daních z příjmů (dále také jen „ZDP“) rozumí - zjednodušeně - situace, kdy daňové výdaje jsou vyšší než dosažené daňové příjmy. Daňovou ztrátu zjistíte z výsledku hospodaření.
Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob platí, že daňová ztráta může vzniknout jen u příjmů z podnikání a příjmů z nájmu. Daňová ztráta může vzniknout pouze u dvou dílčích základů daně - z příjmů ze samostatné činnosti a z příjmů z nájmu. O vzniklou daňovou ztrátu nemůže být snížen dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti.
Fyzické osoby mohou dosáhnout různých typů příjmů - může se jednat o příjmy aktivní, kdy se poplatník musí přičinit, aby příjem dosáhl, nebo naopak se jedná o příjmy pasivní. Zákon o daních z příjmů dělí příjmy do pěti kategorií; každá kategorie pak tvoří tzv. dílčí základ daně z příjmů fyzických osob.
V prvé řadě si vysvětlíme rozdíl mezi účetní a daňovou ztrátou. Účetní ztrátu lze chápat jako výsledek hospodaření před zdaněním za účetní období, ve kterém zaúčtované náklady převažují nad zaúčtovanými výnosy (tj. záporný výsledek hospodaření). Kdežto daňová ztráta je výsledkem transformace účetního výsledku hospodaření na základu daně dle ZDP.
vliv nízkých teplot na chuť a texturu masa
Účetní ztráta a daňový zisk: Lékař provozuje vlastní lékařskou praxi jako podnikající fyzická osoba a dobrovolně vede účetnictví. Z účetnictví za zdaňovací období roku 2024 vyplývá záporný výsledek hospodaření ve výši 42 000 Kč (účetní ztráta). V účtovém výkazu má vykázány položky, které jsou pro daň negativní (např. náklady na reprezentaci, pokuty) a rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy. V daňovém přiznání je nutno provést úpravu výsledku hospodaření o připočitatelné částky. Základem daně z příjmů fyzických osob z podnikání tedy bude kladná částka 30 000 Kč. Znamená to, že zatímco lékař dosáhl účetní ztráty, jeho daňový základ je kladný.
Vymezením daňové ztráty se zabývá § 38n ZDP. Dále je třeba rozlišovat období vzniku a období následného uplatnění daňové ztráty. Následné uplatnění daňové ztráty je definováno jako časový úsek pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po období stanovení ztráty (viz § 34 odst. 1 ZDP). Dále lze daňovou ztrátu uplatnit i zpětně, a to dvě zdaňovací období bezprostředně předcházející období stanovení ztráty, viz § 34 odst. 1 ZDP.
Podle § 2 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se pro účely správy daní považuje za „daň“ i daňová ztráta. Na což navazuje § 38n odst. 2 ZDP, že při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti a že se také vyměřuje. Podle § 139 DŘ lze daň - tj. i daňovou ztrátu - vyměřit na základě daňového přiznání, nebo z moci úřední (zejména dle daňové kontroly).
Do roku 2003 bylo možné ztrátu uplatnit v sedmi následujících zdaňovacích obdobích; od roku 2004 se tento interval zkrátil na pět následujících období. Od července 2020 byly možnosti uplatnění daňové ztráty významně rozšířeny: zákon umožnil zpětné uplatnění daňové ztráty za dvě předcházející zdaňovací období s tím, že souhrnná částka zpětně uplatněné ztráty nesmí přesáhnout 30 mil. Kč.
Zpětné uplatnění daňové ztráty je limitováno souhrnnou částkou 30 000 000 Kč. Limit se však váže k oběma zpětným obdobím. Naopak se limit nevztahuje na následná období uplatnění daňové ztráty. Zákon neříká nic o tom, jak má být daňová ztráta uplatněna zpětně. Zda bude uplatněna pouze v jednom zpětném období či v obou a taktéž nehovoří o žádném poměru, jak ztrátu zpětně uplatnit. Jediným kritériem je celková výše ztráty, kterou lze uplatnit zpětně - maximální výše činí 30 mil. Kč.
Smetanové brambory jako příloha
Zákon nestanoví způsob odpočtu v jednotlivých zdaňovacích obdobích, proto poplatník může postupovat tak, aby mohl co nejlépe optimalizovat svou daňovou povinnost v jednotlivých letech. Je ponecháno na libovůli poplatníka, v jakém režimu si v daném období daňovou ztrátu uplatní; každá daňová ztráta za jedno konkrétní zdaňovací období se považuje za samostatnou odčitatelnou položku.
Spolu se zavedením možnosti uplatnit ztrátu zpětně přibyl do ZDP nový institut - vzdání se práva na uplatnění ztráty. Podle § 34 odst. ZDP se daňový subjekt může vzdát práva na uplatnění ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se ztráta stanoví; toto oznámení musí podat ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se ztráta stanoví. Vzdání se práva nelze vzít zpět a má účinky pro všechny následující zdaňovací období. Pokud se daňový subjekt vzdá práva na uplatnění ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla ztráta stanovena a za období, ve kterém byla uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla ztráta stanovena.
Pokud došlo k uplatnění celé ztráty zpětně a poplatník nechce prodlužovat prekluzivní lhůtu, je nutné se také v tomto případě vzdát práva na uplatnění ztráty. Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět a aplikuje se pouze dopředu, nikoli dozadu.
Daňová ztráta má jednu negativní vlastnost - prodlužuje prekluzivní lhůtu. Prekluzivní lhůta je časové období, kdy nás může správce daně kontrolovat a případně nám také daň doměřit. Standardní prekluzivní lhůta je tříletá. Z příkladů je zřejmé, že díky daňové ztrátě není prekluze tříletá, ale prodlužuje se na osm let.
Mějme subjekt, který podléhá povinnému auditu. V roce 2019 byla vyměřena daňová ztráta. Daňové přiznání za zdaňovací období roku 2019 se musí podat do 1. 7. 2020 kvůli povinnému auditu. Od této doby běží tříletá lhůta pro stanovení daně + pětiletá lhůta pro uplatnění daňové ztráty, tj. lhůta pro stanovení daně skončí k 1. 7. (tento postup prodlužuje dobu, po kterou může správce daně vyměřit daň za předcházející období).
Jak upéct husu: Tradiční recept
Příklad 1 - uplatnění ztráty v následujících obdobích: Celkový základ daně z příjmů u poplatníka bude 212 000 Kč, protože vzniklou ztrátu z podnikání ve výši 72 000 Kč může za zdaňovací období 2008 uplatnit pouze do výše součtů dílčích základů daně § 9 a § 10, tedy 58 000 Kč.
Příklad 2 - zpětné uplatnění a přeplatek: Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že podáním dodatečného daňového přiznání vznikne poplatníkovi přeplatek ve výši 950 tis. Kč. Zpětné uplatnění ztráty lze provést dodatečným přiznáním podle § 41 odst., pokud zjistí, že jeho daňová povinnost má být nižší nebo daňová ztráta vyšší proti poslední známé daňové povinnosti.
Příklad 3 - daňová ztráta i daň v jednom přiznání: Společnost může vykázat současně daňovou ztrátu obecného základu a zároveň zaplatit daň ze samostatného základu daně (např. podíly na zisku ze zahraničí), což ilustruje, že daňová ztráta neznamená automaticky nulovou daňovou povinnost ve všech oblastech.
Zásadní překážkou pro uplatnění daňové ztráty mohou být podmínky uvedené v § 38na ZDP. Další hranice jsou stanoveny v § 38r, § 38g a v ustanoveních daňového řádu; lhůta pro stanovení daně je upravena v § 38r odst. 2 ZDP. Pro případ uplatnění daňové ztráty je třeba ještě upozornit, že při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti.
Pokud během daňové kontroly bude poplatník trvat na uplatnění daňové ztráty, správce daně ji musí zohlednit; podle nejvyššího správního soudu můžeme ztrátu uplatnit i během daňové kontroly (nejen při jejím zahájení).
Daňová ztráta sice znamená a priori úsporu na dani z příjmů, ale současně také prodlužuje dobu nejistoty, kdy může správce daně daň doměřit. Proto je nezbytné pečlivě zvažovat strategii jejího uplatnění s ohledem na cashflow, riziko další daňové kontroly a možné administrativní dopady.
| Možnost uplatnění | Časové omezení | Poznámka |
|---|---|---|
| Následné uplatnění | 5 zdaňovacích období | Pouze bezprostředně následující období |
| Zpětné uplatnění | 2 předcházející období | Souhrnně max. 30 mil. Kč |
| Vzdání se práva | Oznámení při podání přiznání | Nelze vzít zpět, účinek do budoucna |
| Prekluzivní lhůta | Standardně 3 roky, při ztrátě až 8 let | Závisí na uplatnění a auditu |
Pro každý konkrétní případ OSVČ může být optimální řešení jiné; pokud si nejste jisti, jakou strategii uplatnění ztráty zvolit (následné nebo zpětné uplatnění, vzdání se práva), konzultujte situaci s daňovým poradcem nebo účetním, kteří zohlední vaše konkrétní příjmy, výdaje, plánované zdanitelné období a možný dopad na lhůty pro vyměření daně.
Copyright © pohodanovapec.cz
