Copyright © pohodanovapec.cz 
Společně s Českou komorou lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) a Výzkumným ústavem dřevařským (VÚD) jsme připravili shrnutí zkušeností s povrchovými úpravami dřeva. Problematika je v článku pojednána z pohledu dlouhodobých zkušeností při zkoušení výrobků, diagnostiky staveb a konstrukcí ze dřeva v akreditované materiálové a výrobkové zkušebně.
Zušlechtit a dokončit povrch dřevěného výrobku a/nebo konstrukce. Tuto funkci mají prostředky určené k povrchové ochraně dřeva v interiérech. Slouží k ochraně dřeva proti mechanickým i chemickým vlivům, k jeho dekorativnímu zkrášlení podle představ architekta nebo majitele, aniž by však měly ochrannou funkci proti biotickým škůdcům a/nebo abiotickým činitelům.
Zajistit ochranu povrchu dřeva proti povětrnosti (atmosférickým vlivům). Nátěr má chránit dřevo před nadměrným příjmem vlhkosti (vodními srážkami), dále před zšednutím způsobeným kombinací UV záření a vody. Nechrání ale proti biotickým škůdcům - houbám a/nebo hmyzu.
Zajistit komplexní (kombinovanou) ochranu povrchu dřeva jak proti biotickým škůdcům, tak i povětrnostním vlivům. Jedná se o tzv. ...
Odstranit starý nátěr na celé ploše a aplikovat nátěr nový. Odstranit jen část nátěru, který se odlupuje. Před aplikací si vždy ověřte doporučení výrobce konkrétního nátěru.
Nutriční hodnoty uzených sýrových nití
Podle obsahu netěkavých podílů, neboli sušiny, se usuzuje na druh nátěrové hmoty (tenkovrstvá lazura, silnovrstvá lazura, krycí barva), na její složení a dodržení výrobního předpisu a kontrolují se její vlastnosti. Tloušťka nátěru má značný vliv na jeho vlastnosti, a proto je její měření základem většiny zkoušek.
Tloušťka čerstvě nanesené vrstvy se běžně označuje jako „mokrá“. Při zasychání se tato tloušťka u nátěrové hmoty obsahující těkavé složky zmenšuje. Lazurovací nátěrové hmoty, barevný odstín závisí na tloušťce nátěru.
Prilnavost nátěru ovlivňuje životnost nátěru. Měření přilnavosti mřížkovou zkouškou: nátěr se odlupuje od podkladu (dřeva). Obrázky ukazují odlupování jednotlivých vrstev nátěru a měření přilnavosti na zabudovaném okně.
U zkušebních těles chráněných nátěrovými hmotami se sleduje odolnost nátěrových hmot proti povětrnostním vlivům. Tyto vlivy podstatně mění mechanickou odolnost, pevnost a tažnost filmu. Nejúčinnější složkou povětrnostních vlivů jsou sluneční paprsky, které podporují rozpad filmotvorných složek. Stárnutí nátěru je způsobováno hlavně světlem a teplem. Každé stárnutí, přirozené i urychlené, vyvolává v nátěrovém filmu řadu nevratných chemických i fyzikálních změn.
Další složkou povětrnostních vlivů je déšť, který vyvolává bobtnání nátěru. Zbobtnalým nátěrem proniká k podkladovému materiálu vlhkost. Poměrně důležitým faktorem je také střídání denních a nočních teplot. Tepelná roztaživost podkladového materiálu a nátěru je nestejná, nátěr ztrácí přilnavost ke spodním vrstvám (zvlášť je to patrné u tmelových vrstev), a někdy i přímo k podkladu.
Rychlý recept: Uzené kuře a kaše
Nátěrové systémy aplikované na dřevěný podklad (borová běl) jsou vystaveny po dobu 12 měsíců působení volné povětrnosti, situované na jižní stranu ve sklonu 45 stupňů. Zároveň s nimi jsou vystaveny standardní vzorky, natřené nátěrovou hmotou v předepsaném složení (ICP), které po vyhodnocení určují drsnost podmínek expozice. Obrázky ukazují zkušební tělesa po 5 letech expozice.
Ochrana stavebního dílce před kapalnou vodou a vodou ve formě páry je jedním z nejdůležitějších úkolů povrchové úpravy. Při zkoušce se sleduje množství vody proniklé přes povrch nátěrové hmoty do dřeva - absorpce a schopnost nátěrové hmoty uvolnit vlhkost z podkladového materiálu formou páry opět do ovzduší - desorpce. Hodnota desorpce a absorpce je velmi důležitá.
Dřevo by mělo být schopné svou výchozí vlhkost udržovat příjmem nebo výdejem vodní páry z okolního vzduchu. Právě příliš rychlé vysychání (riziko tvorby trhlinek) nebo bobtnání by měla znemožnit nebo zmírnit povrchová úprava nátěrovými hmotami. Pokud ovšem nátěrový systém vodu absorbuje, ale po desorpci pod nátěrovým systémem zůstává stále velké množství vody, může docházet u dřeva nedostatečně ošetřeného fungicidním napouštědlem k růstu plísní pod nátěrovým systémem, také k odlupování nátěru.
Technický předpis umožňuje stanovit relativní životnost nátěrových systémů na dřevě působením umělých klimatických vlivů (UV světlo, infračervené záření, sprcha, mráz −20 °C, suché teplo 60 °C). Zkouška se provádí ve zvláštním zkušebním zařízení konstrukce VVÚD, tzv. weterometru. Zjistí-li se během zkoušky negativní výsledky životnosti, zkouška se ukončí a zhodnotí, aniž se dokončí všechny cykly.
Jako přírodní materiál má dřevo svá specifika pro použití v exteriéru, interiéru, i každé produktové skupině. Toto všechno jsou reálné aspekty a je skutečností, že obklady z uvedených dřevin mohou mít i bez svrchní úpravy dlouhou životnost v mnoha prostředích za předpokladu, že jde o dobrý projekt, instalaci a údržbu. Je důležité pochopit, že volba neaplikovat svrchní vrstvu na dřevo má dlouhodobé důsledky.
Tipy pro přípravu moravského uzeného
Pro tuto volbu se musíte rozhodnout dříve, než připustíte zahájení přirozeného zvětrávání. Jak dřevo zvětrává, ztrácí svou přirozenou barvu a šedne. Ve velmi suchém klimatu zvětrává do stříbrošedé barvy, ale ve většině ostatních klimatických oblastí kvůli různé vlhkosti a podmínkám vystavení slunci nezvětrává stejnoměrně a nejpravděpodobněji vytvoří tmavý, skvrnitý, tmavý vzhled.
Budete-li ovšem chtít obnovit zvětralý povrch dřeva do stavu, kdy ho budete chtít natřít nebo namořit, bude třeba vynaložit podstatně větší úsilí na přípravu povrchu dřeva k nanášení nátěru. Požadujete-li skutečně jednotný šedý vzhled, lze tohoto efektu dosáhnout pomocí komerčně připraveného bělícího oleje nebo šedého mořidla na zvětrávání.
V dnešní době nejpoužívanější způsob povrchové úpravy a to jak v interiéru, tak exteriéru: lazury a mořidla. Zanechávají dřevu přirozenou strukturu, barvu a zároveň jej i chrání. Úprava dřevěných povrchů voskem není mnoho používaná jelikož vosk je poměrně drahý.
Oleje dobře odpuzují vodu a jsou jednoduché na nanesení. Velmi pěkně zdůrazní strukturu dřeva. Oleje lze používat jak v interiéru, tak i v exteriéru.
Lazurovací laky vynikají vysokou odolností vůči UV záření a povětrnostním vlivům. Laky se prodávají tenkovrstvé nebo silnovrstvé. Pěkně zdůrazňují kresbu dřeva. Obyčejné vodou ředitelné barvy jsou v dnešní době stále velmi používané.
Aplikace povrchové úpravy dřeva je stejně důležitá pro trvanlivost a optimální provedení jako je zvolená kombinace povrch-podklad pro daný úkol. Svrchní nátěry lze nanášet štětcem, válečkem, tlakovou pistolí nebo lze použít ponoření. Aplikační technika, kvalita a množství použitého svrchního nátěru, stav povrchu a povětrnostní podmínky v době aplikace mohou podstatně ovlivnit životnost povrchové úpravy.
Kartáčování obvykle vykazuje nejlepší penetraci a provedení. Aplikace stříkáním nebo válečkem s následným donatíráním štětcem je také přijatelnou metodou aplikace. Mořidla na bázi oleje jsou všeobecně řídká a tekutá, takže při aplikaci s nimi vzniká nepořádek. Aby nebyly znatelné barevné přechody, lze tomu předejít mořením průběžných délek.
Nový dřevěný obklad by měl být chráněn před nepřízní počasí před, v průběhu a po zhotovení. Zřídkakdy je nutno provádět rozsáhlou přípravu povrchu, pokud dřevo nebylo vystaveno povětrnostním vlivům déle než dva týdny a je čisté a suché. Vždy je třeba preventivně kontrolovat obsah vlhkosti. Obsah vody nesmí být vyšší než 20 %.
Dřevěné obklady vystavené povětrnostním vlivům po dobu delší než 2 týdny, mohou mít poškozený povrch, který je pro natírání nevhodný. Povrchy dřeva, které jsou vystaveny povětrnostním vlivům, se nevyhnutelně znečistí a mohou být také zabarveny plísněmi, řasami a mechy. Tyto přírodní faktory pomalu narušují svrchní nátěry a v důsledku toho vyžadují všechny povrchové úpravy pravidelné čištění a údržbu, aby plnily svou funkci.
Plísně jsou běžnými životními formami vyskytující se v našem prostředí. Drobné a lehké spóry plísní cestují snadno vzduchem a různá podnebí s měnící se teplotou, vlhkostí a zdroji organických živin vytváří plísním podmínky pro přežití. Chcete-li minimalizovat tvorbu plísní, čistěte dřevo tak často, jak jen to bude nutné, dle potřeby.
Je důležité odstraňování listí, nečistoty a jiných organických materiálů, které poskytují zdroj potravy pro rozvoj plísní. Pro čištění a odstraňování forem plísní existuje mnoho komerčních produktů. Dodržujte pokyny výrobce a používejte čisticí prostředky v rámci stanovené doby použitelnosti. Nemíchejte čistící prostředky dohromady, jinak by mohly nastat škodlivé chemické reakce. Nikdy nepoužívejte bělidla a kyseliny.
Tip: Jednoduchý test na přítomnost plísní na nátěru lze provést aplikací jedné nebo dvou kapek čerstvého roztoku domácího bělidla (obsahujícího 5 procent chlornanu sodného) na flekatém místě. Tmavá barva plísní bude obvykle vybělena za 15 až 30 sekund.
Nejprve trocha teorie. Dle významového slovníku je uzení „úprava potravin teplým, nebo studeným kouřem vzniklým hořením dřeva“. Takto je potřeba k samotnému uzení také přistupovat. V našich udírnách s topeništěm se topí dřevem. Na uzení se nejlépe hodí: buk, olše, bříza, javor, jasan, akát a samozřejmě dřeva ovocných stromů. Na jehličnaté stromy ihned zapomeňte. Pryskyřice v nich obsažená by Vám zničila celé dílo.
Používá se dřevo bez kůry a vysušené. Ideální tloušťka polínek pro naše udírny je na šířku 2-3 prstů. Základem uzení je, aby čistý kouř procházel kolem masa a volně odcházel z udírny ven. Při klasickém uzení nezakrýváme komín a nedržíme uměle kouř v udírně (komín můžeme zakrývat při krátkém zauzování, nikoliv při několika hodinovém uzení).
Dřevo se během provozu přirozeně mění, tmavne a získává charakteristickou patinu. To však neznamená, že je dřevěná udírna zcela bezúdržbová nebo že ji lze bez omezení ponechat na trvale mokrém místě. Udírna nevyžaduje žádnou speciální impregnaci, která by byla podmínkou jejího provozu. Při případném ošetření je však nutné důsledně rozlišovat mezi vnitřní a vnější stranou.
Vnitřní stěny přicházejí během uzení do styku s teplem, kouřem a prostředím, ve kterém jsou zavěšené potraviny. Zahříváním nevhodného nátěru by se mohly uvolňovat pachy nebo látky, které nemají přijít do styku s potravinami. Během používání se na vnitřním povrchu postupně vytváří tmavá vrstva způsobená působením kouře. Po vychladnutí pravidelně odstraňujte volné saze, odlupující se usazeniny a přebytečný tuk. Nánosy tuku uvnitř udírny nepovažujte za ochrannou impregnaci.
Opalování je tradiční způsob povrchové úpravy dřeva, který zvýrazňuje jeho kresbu a vytváří tmavý vzhled. Opalování vyžaduje zkušenosti a vysokou opatrnost. Tuto úpravu provádějte pouze na rozebrané nebo zcela nepoužívané studené konstrukci, mimo hořlavé předměty a s připraveným hasicím prostředkem.
Peroxid vodíku - Dřevo peroxidem potřít a nechat uschnout. Sirný knot - Materiál přikrýt igelitem a pod tím zapálit sirný knot. Vápenná kaše - smíchat 1 díl tekutého hašeného vápna a jeden díl nějakého zahušťovadla (např. mouky) a vzniklou kaší výrobek natřít.
Lihová mořidla se prodávají jako hotové výrobky, vodová v prášku, který se musí nejdřív rozpustit ve vodě. Návod uveden na sáčku. Práce s lihovými mořidly je jednodušší, vodová mořidla jsou levnější, poskytují více možností namíchat ten správný odstín.
Voskování - smíchat 1 objemový díl včelího vosku se 2 objemovými díly terpentýnu nebo technického benzínu. Napouštění oleji - pro napouštění dřeva olejem se používají rostlinné oleje, především lněný olej. Pro hlubší proniknutí do dřeva je dobré před použitím olej zahřát. Šelakování - starý způsob povrchové úpravy, používaný především při restaurování.
Nátěr opakovat 2-3×, vždy až po dokonalém zaschnutí předchozího nátěru. První vrstvu horkou fermeží, zahřátou ve vodní lázni. Po dokonalém zaschnutí poslední vrstvy se povrch přeleští.
Významně ovlivňuje broušení, je brusivo. přírodní a syntetická. Stále více se uplatňují brusiva syntetická. chemicky čistá, dostupná a neznečišťují dřevo. Volná zrna - brusné a leštící prášky. Zrna rozptýlená v mazivu - brusné a leštící pasty a vosky. Listy - archy (pro kotoučové brusky a ruční broušení).
Tmely slouží k vyrovnání nerovností v ploše. Sortiment tmelů je velmi široký. Film leštěný na vysoký lesk, lesk (v některých případech i pololesk). Prostředky používají se např. dýhou, osvěžení vzhledu dřeva a získání zajímavého odstínu.
Dřevina západní červený cedr obsahuje vodou rozpustné výtažky, které jsou zodpovědné za jeho atraktivní barvu, vynikající stabilitu a přirozenou odolnost proti hnilobě. Tyto výtažky mohou však vést k vyblednutí latexových barev a jednobarevných mořidel, pokud není použit základní nátěr, který má speciální složení napomáhající kontrolovat extrakční krvácení. Tyto základní nátěry proti skvrnám jsou k dispozici v recepturách na bázi alkydového oleje a vody.
Svrchní nátěry a čističe jsou chemikálie, které mohou představovat nebezpečí pro zdraví při kontaktu, požití nebo vdechnutí. Aplikační pokyny navržené v textu je třeba dodržovat v kombinaci s přípravou a použitím doporučeným výrobcem pro daný produkt.
| Typ úpravy | Vzhled | Ochrana proti UV | Penetrace | Údržba |
|---|---|---|---|---|
| Průhledná mořidla | Minimální změna | Nízká | Střední | Častá |
| Poloprůhledná mořidla | Zachování struktury | Střední | Vysoká | Pravidelná |
| Jednobarevná mořidla | Zakrývá více | Střední | Nízká | Střední |
| Krycí barvy | Zakrytí struktury | Vysoká | Nevytváří | Nižší frekvence |
| Olej/ vosk | Přírodní vzhled | Nízká | Vysoká (olej) | Pravidelná |
Výběr svrchního nátěru pro venkovní použití závisí na požadovaném vzhledu a úrovni požadované ochrany. Dřevo ošetřené svrchním nátěrem je kombinací dvou velmi různých materiálů a je nutno vzít na zřetel vlastnosti obou, aby bylo dosaženo nejodolnějšího systému povrchové úpravy dřeva. Uvědomte si však, že u všech typů povrchových úprav je nutné dodržovat doporučení výrobce.
Copyright © pohodanovapec.cz
