Quinoa - drobná zlatavá semínka, která si získala svět zdravé výživy. Možná ji znáte jako superpotravinu, ale víte, co vlastně quinoa je, odkud pochází a proč by neměla chybět ve vaší kuchyni? V tomto článku vám ukážeme, jak na přípravu quinoy, jak ji správně vařit a k čemu se hodí.
Pod názvem quinoa můžeme znát rostlinu jménem merlík čilský (Chenopodium quinoa), která patří mezi pseudoobiloviny. Quinoa ve skutečnosti není zrno, ale pseudoobilnina. Znamená to, že je semenem širokolisté rostliny - zatímco pravé obiloviny jsou semena trav. Merlík čilský je příbuzný řepě, špenátů a mangoldu. Mnoho lidí si quinou plete se zrnem, protože se podobně vaří, jí a chutná.
Quinou pěstovali Inkové již před tisíci lety a považovali ji za posvátnou rostlinu. Pěstuje se zejména v horských oblastech And a je zdrojem velmi výživných semen. Ačkoli se pěstuje nyní po celém světě, většina se stále dováží z Bolívie a Peru. Když Španělé v šestnáctém století dorazili do Jižní Ameriky, pole s quinou jako součást Incké kultury spálili.
Existuje přes 120 různých druhů quinoy, komerčně pěstovány a prodávány jsou však jen 3 z nich. Bílá neboli slonovinová či zlatá quinoa je nejběžnější a má bledě béžovou barvu. Bílá quinoa je o něco méně křupavá než červená a vaří se rychleji. Červená quinoa má o něco méně bílkovin než bílá. Černá quinoa si černou barvu zachovává i po uvaření. Ve srovnání s bílou quinou má sladší a jemnější chuť. Ano. Všechny 3 druhy quinoy mají oříškovou chuť, červená a černá jsou trochu zemitější. Bílá quinoa je chuťově nejneutrálnější.
Vařená quinoa má na 100 g přibližně 120 kcal, 4-5 g bílkovin, 21 g sacharidů, 2 g tuků a 3 g vlákniny. Vařená quinoa se skládá ze 71,6 % vody, 4,4 % bílkovin a 1,92 % tuku. Z 100 kcal přijatých ve formě bílkovin naše tělo spotřebuje až 30 kcal jen na to, aby je zpracovalo - tím quinoa pomáhá termickým efektem bílkovin při hubnutí.
| Nutrient (vařená / 100 g) | Množství |
|---|---|
| Energetická hodnota | 120 kcal |
| Bílkoviny | 4-5 g |
| Sacharidy | 21-21.3 g |
| Tuky | 1.9-2 g |
| Vláknina | 2.8-3 g |
| Glykemický index (GI) | 53 (nízký GI) |
| Glykemická zátěž (GL) na 100 g | 10 (mírný vliv) |
Quinoa vyniká obsahem hořčíku, železa, zinku, draslíku, fosforu, manganu a selenu. Obsahuje také vitamíny skupiny B a folát. Je bohatá na fytonutrienty, jako jsou antioxidanty kyselina ferulová, kumarová a vanilová. Obsahuje také antioxidanty quercetin a kamferolem - jejich množství v quinoe je podobné jako v brusinkách.
Kromě prospěšných vitamínů a minerálních látek najdeme v quinoe i tzv. antinutrienty. Do této kategorie řadíme například fytáty a oxaláty, které by ve větším množství u citlivých osob mohly přispívat k tvorbě ledvinových kamenů. Podobně nežádoucí je i obsah saponinů - přirozenou nahořklost quinoy způsobuje sloučenina saponin, která se nachází na vnější straně semínka.
Praktickým řešením je proplachování a krátké namáčení: první klíčky se objeví během 24 hodin od klíčení a proplachování odstraní saponiny i fytáty. Efektivnější je naložit quinou do vody, nechat ji několik hodin nebo přes noc namáčet a až pak propláchnout. Při alergii na quinou může pomoci quinou na 30 minut namočit a důkladně propláchnout - pro zbavení se saponinu.
Quinou vařte tak zvaně „al dente“, tedy na skus. Má oříškovou chuť a nadýchanou texturu, která je měkká, ale přesto lehce křupne v ústech. Stejně jako rýže je quinoa univerzální a váže na sebe jakoukoli chuť.
Pokud quinou skladujete správně, její trvanlivost suché quinoy je až dva roky. Pokud chcete, aby vám vydržela ještě déle, skladujte ji v lednici nebo mrazáku. Po uvaření můžete quinou 6-7 dnů uchovávat v lednici nebo 10-12 měsíců v mrazáku. Při obou způsobech si quinoa zachová chuť, texturu i nutriční hodnotu.
V kuchyni je quinoa vyslovený poklad! Skvěle se hodí jako samostatná příloha například místo rýže. Nejčastěji se s quinoou setkáme ve formě příloh, různých směsí se zeleninou a masem či jeho rostlinnými alternativami (tofu, tempeh, seitan). Mírnou chuť quinoy skvěle doplní zelenina nebo sladké kousky ovoce. Lidé ji přidávají do salátů například s paprikou, kukuřicí a černými fazolemi nebo třeba místo hamburgerů a karbanátek z mletého hovězího masa (quinoa, vajíčka, cibule a strouhaný sýr) do rozkrojené housky.
Quinou lze zakoupit také ve formě mouky či vloček; když zrníčka pomelete, získáte bezlepkovou mouku. Nejčastěji se připravuje jako příloha místo rýže, hodí se k zahuštění polévek a omáček, vykouzlíte z ní báječnou kaši a přidejte ji i do oblíbeného smoothie. Můžete ji udělat nasladko i naslano - například v malém hrnci vařte a míchejte quinou na středním plamenu 5-7 minut, odstavte a vmíchejte borůvky a vanilku pro sladkou variantu.
Quinoa může vyvolávat u některých lidí alergické reakce v podobě žaludečních potíží, kopřivku nebo svědění kůže. Při bezlepkové dietě je třeba dávat pozor na křížovou kontaminaci - zpracování quinoy v zařízeních, která zpracovávají pšenici či ječmen, může vést k obsahu lepku v produktech. Nedávná studie zjistila, že 41 % zpracovaných výrobků náhodně vytažených z potravinových regálů obsahuje dostatek lepku, aby způsobil problémy u osob na něj citlivých.
Quinoa je maximálně univerzální potravina s množstvím benefitů pro naše zdraví. Je bohatá na bílkoviny, vlákninu, vitamíny, minerály a antioxidanty. Díky snadné přípravě a variabilitě v kuchyni je to skvělá surovina, kterou stojí za to zařadit do svého jídelníčku.