Vejce černého kohouta — legenda baziliška a jeho význam

Bazilišek je mýtický tvor známý již z řeckých bájí. Slovo „bazilišek“ má svůj původ v řeckém výrazu „basilikos“, což se překládá jako „malý král“.

Označuje mytického tvora, který se poprvé objevil již v řecké mytologii. Baziliškem nazývali naši dávní předci ohyzdného a strašlivého netvora, kterého popsali jako kohouta prokříženého s drakem (blanitá, ostnatá křídla) a hadem (masivní ocas zakončený háčkem), obdařeného nadpřirozenými silami, jenž přinášel zkázu veškerému tvorstvu.

Popis baziliška v lidových pověstech

Jeho opeření bylo nejčastěji žluté, někdy se maskoval šupinami, na hlavě měl korunku, čtyři nohy kohoutí, hadí ocas, jiskrné oči a jedovatý pohled, kterým kohokoli uhranul. Údajně žil v Kyrenaice (Libye), v poušti, protože krajinu kolem sebe postupně svou přítomností a činností mění v poušť.

Bazilišek je považován za krále hadů a nejjedovatějšího tvora na světě. Podle středověké pověry snese baziliščí vajíčko sedmiletý kohout do hromady hnoje v době, kdy je vidět na obloze hvězda Sirius.

Původ baziliška z vejce

Náš lid bájí o Baziliškově původu takto: černá slepice se ve stáří promění v černého kohouta, který snese do hnoje kulaté nebo jinak znetvořené vejce a vyseděla jej žába nebo had a vylíhlo se kuře - Bazilišek, nejjedovatější tvor na světě. Jinde se zase bájí, že Bazilišek vzniká z vejce, jež snáší černý had do skalních rozpuklin.

Rychlý rukolový salát

Vejce prý nejde nijak zničit. Podle lidových verzí toto vejce nemá běžnou skořápku, ale jen tenkou kožnatou membránu a musí být vysezeno ropuchou. Ve středověku se ještě tradovalo, že kohout každý sedmý rok snese vejce, z kterého se Bazilišek vylíhne, když je jedovatá žába vysedí.

Jak bazilišek škodí a jak ho porazit

Bazilišek pak každé zvíře i také člověka, který na něj pohlédne, jedem svým na místě usmrcuje. Naproti tomu, ale usmrtí se Bazilišek, když se někdo celý do slámy dá svázat a před ním zrcadlo drží.

Když šli domácí do sklepení brávali sebou zrcadlo, jako ochranu před jeho pohledem, když se Bazilišek sám v něm spatřil, tak zemřel. Bazilišek se nebál nikoho, jedině kohoutí hlas ho dovedl zahnat, a to tak, že musel zalézt do nejhlubších útrob země, aby ho neslyšel.

Šlo i jinak ho zahubit, poznal-li člověk kde se nalézal, udělal kolem jeho doupěte svěcenou křídou kruh. Do toho se nakladly ratolesti na květnou neděli svěcené a zapálili je.

Lidové příběhy a konkrétní záznamy

Na Roudnickém panství zdržoval se na dvoře před dávnými léty ve studni pták Bazilišek, který měl jedovatý pohled. Od jeho „ouřku“ a ofouknutí otekl každý člověk, kterého zrána uviděl nejdříve, a ještě téhož dne se rozloučil se světem.

Návod na bělení vajec

Obyvatelé se Baziliška hrozně báli a pro vodu chodili raději jinam. I napadlo jednoho z čeládky, aby postavili v noci na „ohlubeň“ zrcadlo, což také hned udělali. Bazilišek ráno pohlédl do zrcadla, spatřil sebe a zahynul. Od té doby se ve studni žádná příšera neusadila.

Poláci prý umořují Baziliška routou. Za krále Zikmunda Augusta uhnízdil se ve Vilně v pusté pivnici Bazilišek a zahubil mnoho lidí. I spustili do sklepa čtyři snopky routy po provaze, a pak je zase vytáhli. První a druhý snopek zbělel a uschl, třetí byl méně zvadlý a čtvrtý zůstal zelený, neboť třetím snopkem routy Bazilišek zahynul.

Bazilišek v kultuře a literatuře

S baziliškem v hadí podobě se můžete setkat třeba v Harrym Potterovi a Tajemné komnatě. Ptačí verzi bazilišků jste mohli naopak vidět v seriálu Zaklínač. Zde sice vypadají spíše jako dinosauři, než neškodný malý kohout. Každé malé děcko v dnešní době ale už ví, že ptáci jsou vzdálenými potomky dinosaurů.

10 nejlepších fantasy filmů?

Regionální varianty a další pověry

Někde vypravují o černém bezocasém kohoutovi, jako křepelka kulatém, jehož si pojmenovali „Kuliš“ a bájí o něm, že zapuzuje myši svým hlasem. Jak daleko prý se jeho hlas rozléhá, tak daleko se prý nedrží žádná myš, bojí se totiž, že by je „Kuliš“ uštípal, aby neškodily slepicím a zvláště kuřátkům.

Na Bydžovsku znali způsob, jak je možné najít baziliškovo vejce: vzali klubíčko nití, které byly předeny o Velkém pátku a v ten den také svěceny a koulejí ho před sebou. Kam se dokulilo, tam čekali, neboť na to místo se měl doplazit had-bazilišek a vejce snést.

Chutný oběd: Gratinovaná vejce

Vejce v lidové symbolice a náboženství

V křesťanství je vejce symbolem hrobu v Jeruzalémě, ze kterého Kristus vstal jako pták, který se líhne z vejce. Ve středověku církev zakazovala jíst maso a vejce během půstu (od Popeleční středy do Velkého pátku). Díky tomu zemědělci před Velikonocemi nashromáždili velké množství vajec, a proto se vařila, zdobila, posvětila v kostele a pak se rozdávala.

Velikonoční vajíčka se od 13. století tradičně malují červenou barvou jako barva představující život a radost a také jako symbol krve prolité na kříži. Červená barva nám tedy připomíná Ježíšovu obětní smrt. Teprve později se kraslice malovaly i jinými barvami.

Starší a cizí mýty spojené s vejcem

Ve starověkém Egyptě bylo vejce uctíváno jako původ světa. Jedna verze mýtu o stvoření se zmiňuje o kosmickém vejci, z něhož se líhne „světelný pták“. Číňané již před 5000 lety dávali malovaná vajíčka jako dárky začátkem jara.

Ve starověkém Řecku a Římě bylo na oslavu rovnodennosti v březnu (začátkem roku) zvykem vyvěšovat barevná vajíčka a dávat je jako dárky. V tomto příkladu vejce představovala nové začátky. S podobnou konotací od 4. století sloužila vejce také jako pohřební dary, ukládané do římsko-germánských hrobek na přání zesnulého vzkříšení.

Vědecké a praktické poznatky o vejcích

O vejcích většinou víme pouze to, jak je připravit, abychom co nejchutněji využili výživný žloutek a bílek. Slepice snese v závislosti na plemeni 200 - 325 vajec ročně. Čím jsou slepice starší, tím větší vajíčka snášejí.

Vaječné bílkoviny mají přesně tu správnou směs všech esenciálních aminokyselin, které člověk potřebuje k budování tkání. Žloutek je jednou z mála potravin, které přirozeně obsahují vitamin D.

Fakta o vejcích Hodnota / poznámka
Roční snůška slepice 200 - 325 vajec
Využitelnost bílkovin ze syrových vajec asi 50 %
Největší slepičí vejce (váha) 454 g
Největší vejce vůbec pštrosí 2,589 kg; vyhynulý Vuron mnohem větší

Ze syrových vajec nečekejte velký užitek. Pokud budete jíst vejce syrové, využijete asi jen polovinu jeho bílkovin. Nejlepší je proto jíst vajíčka tepelně upravená.

Skořepina vajec má tenoučkou bílkovinovou ochrannou vrstvu, aby se přes ni dovnitř nedostali cizí mikroorganismy. Při mytí vajíček se tato vrstva zničí, proto se doporučuje vejce mýt až těsně před jejich použitím.

Zajímavosti a rekordy

Nejmenší vajíčka snášejí kolibříci. Nejmenší vajíčko na světě snesl kanárek z Holandska. Největší vejce snáší pštros, ale největší vejce v poměru ke své tělesné velikosti snášejí novozélandské kiwi.

Světový rekord v pojídání vajec drží Sonya Thomas z Virginie z USA. Tato rozená jihokorejka díky svému abnormálně velkému žaludku dokázala sníst 65 vajec natvrdo za 6 minut a 45 sekund. Největší porci míchaných vajec na světě vařilo přes 20 kuchařů na Mauriciu z 35 tisíc vajec, 430 kg másla, 246 litrů mléka, 10 kil soli a 2 kil mletého pepře.

Vejce a symbolika narození a smrti

Víte, že Ukrajina s vejci souvisí více, než to na první pohled vypadá? Nebo jaký význam má vejce pro křesťany? A také třeba to, že vejce souvisí jak s narozením, tak se smrtí? V dnešním článků se podíváme na různé zajímavosti z historie.

Ve starověkých kulturách i v lidových pověrách představovalo vejce univerzální symbol - zrod, znovuzrození, ale také spojení se světem mrtvých a rituály. V české tradici se vejce pojilo i s porodem: aby měla rodička lehký porod, měla vypít buď svěcenou vodu nebo vodu s utlučenými vaječnými skořápkami.

Lidová věrnost a pověry během "zimy zlých znamení"

Byla to zima zlých znamení. V noci zářily na mrazivém nebi komety. Oblaka, plynoucí za dne po obloze, se varovala do podob behemotů a draků. V Kyselé Prdeli snesl mladý kohoutek vejce a musel se pak na několika místech zpovídat z osobních velmi choulostivých záležitostí. V městě Lancre se objevil člověk, který přísahal, že se setkal s mužem, jenž na vlastní oči viděl, jak se jeden strom v jeho zahradě sebral a vydal se na cestu do teplých krajin. Jeden den se z nebe snesl krátký, ale o to prudší déšť garnátů. Na nebi se objevovala podivná světla. Husy chodily pozpátku.

Bazilišek se po vylíhnutí nejraději přestěhuje do sklepení nebo do vyschlých studní, kde hlídá peníze. Dle víry našich předků přináší Bazilišek do domu štěstí a požehnání, ale pokud Bazilišek pohlédl na člověka dříve než on na něho, oteče prý takový nešťastník a někdy od „ouřku“ zemře.

tags: #vejce #černého #kohouta #legenda #a #význam