Tento článek se zaměřuje na veřejnosprávní kontrolu a prověřování hospodaření územních samosprávných celků (obcí a krajů) v České republice. Popisuje proces přezkumu, práva a povinnosti územních celků, kontrolní mechanismy a možné sankce.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Územní celek (obec, dobrovolný svazek obcí) musí projednat závěrečný účet spolu se zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok do 30. června následujícího roku a současně musí přijmout opatření k nápravě nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 43 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením souhlasu s celoročním hospodařením, a to buď bez výhrad, nebo souhlasu s výhradami, na základě nichž příjme územní celek opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků (§ 17 odst. 7 zákona č.
Obec či dobrovolný svazek obcí je povinen požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad (odbor kontroly) do 30. 6. každého kalendářního roku anebo v téže lhůtě oznámit, že přezkoumání hospodaření bude zadáno auditorovi nebo auditorské společnosti (§ 4 odst. 1 zákona č.
Územní celek (obec, dobrovolný svazek obcí) je oprávněn podat písemné stanovisko k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření do 15 dnů od předání návrhu této zprávy, stanovisko se doručuje kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání (§ 6, odst. 1, písm. d) zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí). Dále má právo požadovat přiložení tohoto stanoviska ke zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření (§ 7 písm. c) zákona č. 420/2004 Sb.).
Jak připravit vepřové nudličky v černém pivu
Nejpozději do 15 dnů po projednání této zprávy spolu se závěrečným účtem v orgánech územního celku (lhůta je uvedena v § 13 zákona č. 420/2004Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí).
Ke každému zjištěnému nedostatku doporučujeme uvést způsob jeho nápravy, termín, ke kterému bude nedostatek odstraněn (nebo informaci o tom, že nedostatek již byl odstraněn) a osoby odpovědné za odstranění nedostatku. V případě, že k datu zaslání informace nejsou veškeré nedostatky již odstraněny, je třeba do informace uvést i lhůtu, ve které územní celek podá krajskému úřadu písemnou zprávu o splnění přijatých opatření, a následně ve stanovené lhůtě tuto zprávu zaslat.
Ve kterých případech zákon stanoví povinnost provedení dílčího přezkoumání hospodaření? Může obec, na kterou se tato povinnost nevztahuje, požádat o provedení dílčího přezkoumání? Zákon č. Obce, na které se nevztahuje zákonná povinnost provedení dílčího přezkoumání, však o něj mohou v případě zájmu krajský úřad požádat.
Obecně je obsah veřejnosprávní kontroly upraven ustanoveními § 11 zákona č. 320/2001 Sb.,o finanční ve veřejné správě (ZFK). Při vymezení předmětu veřejnosprávní kontroly u žadatelů/příjemců veřejné finanční podpory (VFP) je rozhodující obsah smlouvy/rozhodnutí o poskytnutí VFP.
Kontrolou by se mělo zjistit, zda VFP byla využita na účel, na který byla poskytnuta, a zda byla použita v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě/rozhodnutí. Kontroloři jsou přitom povinni dodržovat ustanovení § 13 odst. 2 ZFK, podle kterého mohou používat kontrolní oprávnění pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu kontroly.
Ustanovení § 5, písm. b) zákona o finanční kontrole stanoví pro vedoucího orgánu veřejné správy povinnost dbát, aby finanční kontrolu vykonávali zaměstnanci splňující určené podmínky. Z tohoto ustanovení lze vyvodit, že přizvaná osoba by měla být v postavení člena kontrolní skupiny a v pozici vedoucího kontrolní skupiny by měl být vždy zaměstnanec kontrolního orgánu.
Mezi práva kontrolujícího patří oprávnění zajišťovat v odůvodněných případech originální podklady. Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) nestanoví povinnost ponechat kontrolované osobě kopie těchto dokladů. Je však nutné ve smyslu § 9, písm. d) kontrolního řádu vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech, a pominou-li důvody jejich zajištění, neprodleně je vrátit.
Kontrolní řád (zákon č. 255/2012 Sb.) neobsahuje ustanovení o podjatosti, lze proto plně využít obecnou úpravu tohoto institutu obsaženou v § 14 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Na základě tohoto ustanovení mohou být z provádění kontroly vyloučeni ti kontroloři, u nichž se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám, jejich zástupcům nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
K zahájení kontroly je potřeba platné pověření ke kontrole dle § 4 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) Pověření ke kontrole vydává vedoucí kontrolního orgánu, tzn. starosta obce (u kraje ředitel krajského úřadu), nebo osoba k tomu pověřená vedoucím kontrolního orgánu. Pravidla pro zahájení kontroly jsou upravena v § 5 kontrolního řádu.
Kontrolu zahajuje kontrolní orgán z moci úřední předložením pověření kontrolované nebo povinné osobě, nebo doručením oznámení o zahájení kontroly kontrolované osobě (jehož součástí musí být pověření ke kontrole nebo seznam kontrolujících), nebo prvním kontrolním úkonem bezprostředně předcházejícím předložení pověření kontrolované nebo povinné osobě.
Důvodem zavedení tohoto institutu v novém kontrolním řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) je opatření podkladů pro posouzení, zda kontrolu zahájit nebo ne. Kontrolní orgán může tohoto institutu využít, ale není jeho povinností úkony předcházející kontrole provádět. Důvodem k takovému postupu může být vnější podnět ke kontrole,ale také vlastní rozhodnutí kontrolního orgánu.
Územní samosprávné celky jsou podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě oprávněny vykonávat veřejnosprávní kontrolu u žadatele a příjemce veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. Pokud bude kontrola provedena u žadatele/příjemce veřejné finanční podpory na místě, je třeba postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 255/2012 Sb., (kontrolní řád) a § 13 zákona o finanční kontrole ve veřejné správě.
Pokud bude veřejnosprávní kontrola provedena bez účasti kontrolované osoby, není třeba dodržovat stanovená procesní pravidla kontroly. Tato kontrola má spíše charakter řídící kontroly. Pokud veřejnosprávní kontrola proběhne za účasti kontrolované osoby, je třeba postupovat v souladu s kontrolním řádem (zákon č. 255/2012 Sb.) a § 13 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.
Podle ustanovení § 18 zákona č. Právo na podání námitek je upraveno v § 13 kontrolního řádu, podle kterého má kontrolovaná osoba možnost podat proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokole o kontrole písemné a odůvodněné námitky ve lhůtě 15 dní ode dne doručení protokolu s tím, že může být stanovena i lhůta delší.
Po provedení posledního kontrolního úkonu je kontrolor povinen do 30 dní, ve zvlášť složitých případech do 60 dní vyhotovit protokol o kontrole s náležitostmi podle § 12 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012, o kontrole). Kontrolující nemá povinnost aktivně seznamovat kontrolovanou osobu s obsahem protokolu. Právem kontrolované osoby je seznámit se s obsahem protokolu a podávat námitky proti kontrolním zjištěním.
Pokud příjemce nedodrží některou z podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty (např. účel, dobu realizace, termín úhrady celkových nákladů aj.), poruší rozpočtovou kázeň ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle ustanovení § 22 odst. 4 tohoto zákona je příjemce, který porušil rozpočtovou kázeň, povinen provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož mu byla podpora poskytnuta.
Oblast přestupků, za které lze uložit pokutu, je upravena v několika právních předpisech. Jedním z nich je zákon č. 255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád), který upravuje přestupky v § 15 a § 17.
Za nesplnění některých povinností souvisejících s rozpočtovým hospodařením může krajský úřad uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Jedná se o taxativně stanovené přestupky podle § 22a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Podle § 14 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, krajský úřad může uložit územnímu celku pokutu do výše 50 000 Kč za nesplnění povinností souvisejících s přijetím opatření k nápravě chyb a nedostatků zjištěných při přezkoumání hospodaření.
Fyzická osoba a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako kontrolovaná osoba nevytvoří podmínky k provedení kontroly, neumožní kontrolujícímu výkon jeho oprávnění, neposkytne součinnost potřebnou k výkonu kontroly nebo nepodá ve lhůtě určené kontrolujícím písemnou zprávu o odstranění nebo prevenci nedostatků.
Povinné osobě lze za spáchání přestupku uložit pokutu do 200 000 Kč.
Kromě již uvedených kontrolních mechanizmů, které se zaměřují na kontrolu hospodaření státu, je nutno též zmínit finanční kontrolu dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v účinném znění.
Tuto kontrolu provádí Ministerstvo financí, finanční úřady, jednotliví správci kapitol státního rozpočtu (např. Jde o kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu, prostředky Národního fondu (tj.
V roce 2023 bylo ve veřejné správě vykonáno 43 610 veřejnosprávních kontrol. Kontrolní orgány vykonaly 86,6 % veřejnosprávních kontrol na základě plánu kontrol a 13,4 % mimo plán kontrol.
V rámci fondů EU byly v roce 2023 zkontrolovány prostředky v celkové hodnotě přes 56,3 mld. Kč. Kontrolní orgány odhalily 1 054 zjištění a identifikovaly korekce ve výši 457,6 mil. Kč, tj. 0,81 % z celkového objemu kontrolovaných prostředků.
Nově v roce 2023 započaly také kontroly prostředků poskytovaných v rámci Národního plánu obnovy, ze kterého bylo doposud proplaceno mírně přes 50 mld. Kč. Kontroly vykonané jednotlivými vlastníky komponent jsou zahrnuty v celkovém objemu prostředků zkontrolovaných v rámci fondů EU, ze kterých tvoří 8,3 mld. Kč, přičemž identifikovaná zjištění v případě Národního plánu obnovy tvoří 13,5 mil. Kč, tj.
Oproti předešlému roku došlo k výraznému navýšení počtu opatření k zajištění nevyplacení finančních prostředků podle ustanovení § 14e, přičemž celková částka nevyplacených dotací podle ustanovení § 14e meziročně vzrostla téměř trojnásobně. Největší podíl na nárůstu hodnot mají dotace nevyplacené z Integrovaného regionálního operačního programu 2014-2020 a z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020.
Ve veřejné správě bylo v roce 2022 vykonáno 38 700 veřejnosprávních kontrol. Kontrolní orgány vykonaly 86,3 % veřejnosprávních kontrol na základě plánu kontrol a 13,7 % mimo plán kontrol.
V roce 2022 bylo zkontrolováno přes 38,5 mld. Kč v rámci prostředků poskytnutých z ESI fondů. Kontrolní orgány odhalily 1 043 zjištění a identifikovaly korekce ve výši 702,4 mil. Kč, tj. 1,82 % z celkového objemu kontrolovaných prostředků.
Vzhledem k míře digitalizace státní správy lze dle názoru Ministerstva financí naprostou většinu kontrolních úkonů již dnes provádět distančně, s výjimkou kontroly např. stavební realizace, ta musí proběhnout na místě. V této souvislosti stojí kontrolní orgány v ČR před výzvou využívat pro svou práci umělou inteligenci.
Se svým majetkem musí obec nakládat účelně a hospodárně v souladu se zájmy obce a úkoly, které pro ně vyplývají ze zákona. Obec také musí svůj majetek chránit před zničením, poškozením a odcizením. Pokud už majetek někdo poškodí nebo zničí, měla by obec včas uplatnit právo na náhradu škody (o tom by mělo rozhodnout zastupitelstvo). Dále obec musí dbát o to, aby její dlužníci plnili řádně a včas své dluhy.
Informace, které hledáte, jsou možná přímo na webu obce. Některé smlouvy, které obec uzavírá, najdete v registru smluv. Informace, které na webu nenaleznete, si můžete od obce vyžádat.
To, jak obec hospodaří se svým majetkem, kontroluje v zákonném rozsahu finanční výbor. Zastupitelstvo obce tento výbor může pověřit i další kontrolní činností. O kontrole pořídí výbor zápis, který obsahuje i to, jaké případné nedostatky zjistil a jaká opatření k jejich nápravě navrhuje. Tento zápis pak předloží zastupitelstvu.
Můžete také požadovat, aby zastupitelstvo nebo rada projednaly na svém zasedání konkrétní záležitost, která spadá do samostatné působnosti obce. Kontrolu nad výkonem samostatné působnosti obcí, která zahrnuje i hospodaření, provádí Ministerstvo vnitra. Orgány městských obvodů a městských částí kontroluje magistrát.
Obce mají podle zákona povinnost, aby nechaly své hospodaření za uplynulý kalendářní rok přezkoumat nezávislým kontrolním subjektem. Tím je krajský úřad, popř. Výsledkem přezkumu hospodaření obce je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření. Ta je součástí závěrečného účtu, který následně projednává zastupitelstvo obce.
Funkcionáři obce mají povinnost zdržet se každého jednání, při kterém mohou jejich osobní zájmy ovlivnit výkon jejich funkce. Pokud odhalíte prohřešky proti zákonu o střetu zájmů, můžete podat oznámení o spáchání přestupku.
Za chybné postupy v hospodaření obce mohou být bývalí či současní zástupci obce (zastupitel, člen rady, starosta, úředník obce) hnáni k odpovědnosti prostřednictvím občanskoprávního řízení. Nehospodárné nakládání s majetkem obce může být v závažných případech i trestným činem. Projednání trestného činu můžete iniciovat tím, že podáte trestní oznámení.
Obec musí na svých internetových stránkách a na úřední desce zveřejnit návrh rozpočtu, a to nejméně 15 dnů přede dnem, kdy tento návrh začne projednávat zastupitelstvo na svém zasedání.
tags: #veřejné #prověřování #hospodaření