Máte rádi sladké a pečete alespoň občas koláče? Vydejte se na velkou sladkou jízdu a ochutnejte koláče na stovky způsobů z rozmanitých koutů Čech, Moravy a Slezska. Koláče jsou symbolem české a moravské kuchyně - najdeme je na svatbách, poutích, rodinných oslavách i nedělních snídaních. Jejich historie sahá až do středověku a každý kraj má své specifické varianty. Koláče se připravují s různými náplněmi - od tvarohu, přes povidla, mák až po ořechy.
Koláče bývaly přehlídkou řemesla: na posvíceních, hodech a pouťích existovaly recepty na koláče s několika vrstvami nádivky, jako berounské koláče s vícery nádivkou či skládanec na Plzeňsku. Na Moravě se pekly koláče dvojctihodné s dvojí náplní, známé jsou i tříkrálové koláče. Svatební koláče se v Čechách i na Moravě dělají podobně, avšak recepty se liší. Na Moravě bývají spíše plněné, v Čechách s viditelnou náplní a drobenkou; ve východních Čechách vázané jako šátečky a na Vysočině koláče mívají podobu buchtiček.
Někde vznikaly velké koláče s pestřejšími náplněmi a ozdobami - třeba na Chodsku s půlcentimetrovou vrstvou ochuceného sladkého tvarohu a květinovými motivy z makové náplně. Valašsko je proslulé frgály, které se pečou od roku 1826 a jsou jedinečné svou chutí i tvarem. Hlučínské koláče se dříve pekly při slavnostních příležitostech, jako odpust nebo posvícení. Dvojčtihodné koláče a další regionální variace ukazují, jak různorodé bylo a je české koláčové dědictví.
Koláče bývaly i „ručním“ uměním: mřížkové koláče, lité koláče, ovocné koláče a další tvary se vytvářely podle toho, co lidé měli doma a co připadlo do repertoáru místní pekařské rodiny. Dnes se často spojuje tradiční receptura s moderními postupy, aby vznikly koláče, které potěší oko i jazyk a dají se péct i v rodinné kuchyni.
Tvarohové koláče patří mezi nejklasičtější a nejoblíbenější varianty. V rámci náplní bývá často spolu s tvarohem používán i modifikovaný škrob jako pojivo, což však vede k tomu, že někdy náplň působí lehce pudinkově. Při výběru je důležité sledovat kvalitu surovin a způsob přípravy - čerstvé droždí, dobře vypracované těsto a pečlivé upečení. Kvalita je v případě koláčků určena i podle těsta a obsahu tuků, které zaručují vláčnost a dlouhou čerstvost.
Péct chleba: Výběr správné mouky
Náplně do koláčků bývají hojně ochucené a často se potýkáme s náhražkami dražších surovin. Maková náplň má často cukr a může obsahovat povidla, škroby i mouku; tvarohová náplň bývá doplněna škroby jako pojivo. Způsob skladby náplně ovlivňuje chuť i konzistenci koláčků. Při domácí výrobě je možné do těsta přidat vlastní ingredience a koláče ozdobit podle fantazie.
Kynuté koláče v české gastronomii reprezentují hluboké dědictví a různorodost - jejich variace se liší podle krajů i společenských kruhů. Chodské koláče měly několik variant zdobení a chudé horské vesnice dávaly koláči podobu vloženou do více náplní vedle sebe. Chodské koláče pocházejí z Německa, dnes však v českém prostředí zůstaly a staly se suvenýrem návštěvníků chodského regionu. Valašské frgály jsou naopak autorským dílem českých pekařů a od roku 1826 zůstávají unikátem v regionální kuchyni.
Mezinárodní den koláčů připadá na 23. leden a reflexe našich regionálních specialit se objevuje v médiích i na portálech zaměřených na cestování a gastronomii. Kudy z nudy nabízí pohled na tradiční i moderní koláčové zážitky a ukazuje, kde lze ochutnat klasiky i novinky - od frgálů po chodské koláče a svatební koláčky.
Na přípravu kynutého těsta hraje klíčovou roli droždí a kvásek. Čerstvé droždí o pokojové teplotě rozdrobte, přidejte cukr a mouku, zalijte vlažným mlékem a nechte vykynout. Pro úspěšné kynutí používejte polohrubou mouku s vysokým obsahem lepku nebo speciální hladkou mouku na kynutá těsta, případně je lze kombinovat. Všechny suroviny by měly mít pokojovou teplotu; máslo, cukr, žloutky a kůra by měly být poctivě zpracované, kvásek by měl svůj objem zvýšit zhruba o 70 % během hodiny.
Před pečením koláče potřete vajíčkem; u svatebních koláčků se často používá směs mléka, másla a rumu. Po upečení lze koláčky potírat máslem s rumem, vanilkovým cukrem, nebo studenou vodou jako jednoduchou variantou. Pro naplnění koláčků se připravují tvarohové nádivky a zbytky těsta se vyválí a rozdělí na menší čtverce; na každý čtverec se vloží lžíce tvarohové nádivky a okraje se důkladně uzavřou. Hotové koláčky se pečou na plechu 170 °C zhruba 20 minut.
Jaké maso je nejlepší při dietě?
Pro lepší výsledky panečte prohloubení vizuálního efektu mřížkou. Dvě třetiny těsta vtlačte do formy o průměru cca 30 cm, poté potřete ovocnou marmeládou a zbytky těsta zpracujte do úzkých proužků, které položíte na koláč jako mřížku. Formu s těstem vložte do středně vyhřáté trouby a upečte dozlatova.
Koláče se roznášejí jako pozvánka na svatbu, servírují se při samotné svatbě a jako výslužka. Lidé v různých regionech dodnes uchovávají tradiční zvyky - třeba v Ořechově u Brna si dříve svatební hosté odnášeli speciální koláč zvaný vyslouzenec. Restaurace a kavárny nabízejí regionální koláčové speciality - od frgálů po chodské koláče a svatební koláčky - a často se k nim váží zajímavé příběhy a tradice.
Mezinárodní den koláčů připadá na 23. leden a připomíná bohatství české cukrářské tradice, která je dnes rozšířena po celé zemi i mezi zahraničními návštěvníky. Cestování po Česku na portálu Kudy z nudy často spojuje ochutnávky s poznáním kultury, regionů a historie jednotlivých koláčů.
Napříč Českou republikou najdete koláče, které zdobí sváteční stoly i běžné dny: od berounských koláčů s více vrstvami nádivky po valašské frgály a chodské koláče s merhováním. Každý region má své mistrovské recepty a řemeslné výrobky, které si zachovávají duši minulosti a současně vyzývají k dalším kreativitám v kuchyni.
Když pečete doma, kromě tradičních receptů a náplní zkuste také experimentovat s vlastními surovinami a ozdobami. Pojďte poznat bohatou tradici českých koláčů, regionální recepty a slavnostní tradice, a nechte se inspirovat rozmanitostí tvarohových koláčů i dalších sladkostí.
Češi a maso: co nejvíce kupujeme?
tags: #původ #tvarohového #koláče