Pěstování různých druhů salátů
Salát (botanicky Lactuca sativa L. var.) je nejrozšířenější a na českých zahrádkách nejoblíbenější zeleninou. Salát má velkou výtěžnost na plochu a nevadí mu husté osázení. Předpokládá se, že se pěstuje kolem 4 000 let. Byl vyšlechtěn až koncem 19. století.
Salát je oblíbenou listovou zeleninou zejména pro svou nutriční hodnotu a pestré využití. Nízká energetická hodnota a množství vitamínů, minerálů a stopových prvků vás doslova zaplaví vlnou energie. Salát se skládá především z vody, má tedy jen minimum kalorií a je vhodný pro diety. Obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B (B1, B2, B6), vitamíny C a E, draslík, hořčík, chrom, železo a vápník. Je vhodný pro těhotné, protože obsahuje tzv. Obecně jsou saláty vhodné do míchaných salátů (pokrmů) od toho ten název, kdy je složeno více druhů listových salátu se zálivkou (jogurtovou, bylinkovou).
Salát prospívá činnosti slinivky břišní a snižuje hladinu cholesterolu, posiluje náš imunitní systém, chrání buňky před poškozením, posiluje činnost srdce a nervový systém. Červené druhy podporují díky obsahu karotenu tvorbu červených krvinek a chrání tělo před vlivy volných radikálů. Salát povzbuzuje trávení a činnost jater.
Mezi nejznámější druhy salátů patří:
- Hlávkový salát
- Ledový salát
- Římský salát
- Listový salát
Salát je nejrozšířenější a na českých zahrádkách nejoblíbenější zeleninou. Hlávkový salát (lactuca sativa) - patří mezi nejoblíbenější. Pravděpodobně byl vyšlechtěn z divoce rostoucí lociky kompasové. Může se celoročně pěstovat, je chladuvzdorný. U nás se pěstuje jako jednoletá rostlina. Existuje v mnoha mutacích, liší se tvarem, barvou, velikostí. Může být nejen hlávkový, ale také listový, dá se odtrhávat a zpracovávat postupně.
Ledový salát - má tuhé, křehké listy, hlávka připomíná zelí. Římský salát - má dlouhé chutné listy svinuté do hlávky. Je náročnější na teplo, daří se mu v humózních vlhkých půdách. Dozrává později než ostatní odrůdy. Může měřit až 45 cm a vážit 3 kilogramy. Existuje také ve velikosti baby.
SALÁT | JAK NA PĚSTOVÁNÍ SALÁTU PO CELÝ ROK - 3 způsoby výsevu, mulč, odrůdy, sklizeň | RADY A TIPY
Výsev a výsadba salátů
Nejjednodušeji salát množíme semeny. Rychle klíčí, takže můžeme vysadit semínka přímo na záhon, cca 2 cm hluboko. Nebo si rostlinky předpěstovat. Pro přesazení pak vybíráme menší, kompaktní rostliny s pevným kořínkem, které pak lépe porostou. Při výsadbě rostlinek dbejte na správnou vzdálenost mezi jednotlivými sazeničkami. Sazenice se vysazují tak hluboko, aby byl vrchní okraj jejich kořenového balu jen mírně zakryt půdou. Opatrně, ale pevně přitiskněte půdu kolem rostlin. Při časných termínech výsadby mladé rostlinky špatně snášejí chladné noci.
Sazenice salátu připravené k výsadbě
Salát lze pěstovat na jednom záhoně po celý rok. Letní odrůdy - vysazujeme přímo na záhon v dubnu. Doporučujeme výsadbu na slunném místě v hlinitopísčité dobře prokypřené půdě, kde teplota nepřesáhne 25 °C, jinak by šel salát zbytečně brzy do květu. Dodržujeme pravidelnou zálivku, nejlépe mezi řádky, ne přímo na rostlinky. Salát vysazujeme do sponu 20x25 cm, ledový salát 30x30 cm. Půdu kypříme. Salát je vhodný i pro menší zahrady. K nenáročným dětským potěšením patří první výsevy rostlin.
Doba pěstování
Podle doby pěstování dělíme saláty na rychlený a polní. Ten může být jarní, letní a zimní. Patří mezi nejranější odrůdy. Jsou určeny pro pěstování v pařeništi, fóliovníku nebo skleníku. Osivo vyséváme v lednu až únoru do bedniček. Semínka klíčí za 3-7 dní. K vyklíčení potřebují světlo, proto je jen slabě posypeme zeminou, povrch utužíme a opatrně zaléváme, lépe rosíme zavlažovačem. K výsadbě na záhon má mít sazenice 3-5 pravých listů. Při výsadbě dáváme pozor, aby srdéčko sazenic nepřišlo pod úroveň okolní půdy. Vegetační doba od výsevu po samotnou sklizeň je 60-70 dnů.
Vyséváme je od začátku února do března. Vhodné jsou pro rychlení v nevytápěném skleníku nebo pařeništi, pro volnou půdu i pro podzimní výsevy. Bez poškození snesou i mrazíky do mínus pěti stupňů Celsia. Tyto odrůdy jsou výbornou doplňkovou zeleninou okolo záhonů nebo jako následná plodina po ředkvičkách či kedlubnách. Vysejeme je přímo na záhon koncem dubna a sklízíme od srpna do září. Nevybíhají do květu a tvoří pevné hlávky. Pro letní výsadbu jsou vhodné např. Vhodné jsou pro podzimní výsadbu a k přezimování ve volné půdě. Semínka vyséváme v druhé polovině srpna a sazenice vysazujeme během září, nejpozději však počátkem října na záhony.
Salát římský - tvoří až 40 cm vysoké hlávky. Vyséváme v dubnu až červnu, sazenice vysazujeme do sponu 30 x 30 cm. Salát ledový - vyséváme přímo na záhon od března do května a vysazujeme stejně jako salát hlávkový. Salát k česání - také známý jako „dubáček“. Sklízí se postupným očesáváním listů. Jeho pěstování je poměrně snadné.
Podmínky pro pěstování
Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Je-li venku teplo, ideální je saláty vysévat odpoledne, aby bylo semínko přes noc v relativním chladu. Záhon lze ochladit i zalitím. Všechny typy salátů nejlépe rostou při teplotách 10-20 °C. Pro dosažení kvalitní sklizně jsou lepší chladné noci. Některé kultivary jsou odolné vůči vyšším teplotám, jiné vůči mrazu. Salát potřebuje slunné nebo přistíněné stanoviště a úrodnou půdu, která zadržuje vodu. Není nijak zvlášť náročný na přihnojování.
U salátu je velmi důležité vysévat kultivary vhodné pro dané roční období, aby se předešlo nežádoucímu vybíhání do květu. V teplém počasí začnou saláty hnát své listové středy do výšky a posléze do květu, hlávky tak ztrácí svou chuť, listy hořknou a tuhnou a dále se nevyvíjejí. Rostlina zkrátka dozrává a všechnu sílu žene vzhůru do semen.
Plíseň salátová
Sklizeň salátů
Salát sklízíme již 7 týdnů od zasetí. Hlávkový salát po 10-11 týdnech a na římský si počkáme o týden déle. Vzhledem k rychlosti růstu a sklizně salátu můžete také využít volná místečka na záhonku pro výsadbu ať již hlávky salátu na rychlou spotřebu, nebo např.
Saláty s volnými listy jsou připraveny ke sklizni zhruba za 6-7 týdnů od výsevu, hlávkové typy za 10-11 týdnů, římské a ledové saláty za 11-12 týdnů. Saláty ihned po dosažení požadované velikosti skliďte, aby nevyběhly do květu. Kompaktní saláty odřezávejte celé, saláty s volnými listy můžete odříznout ve výšce 2,5 cm nad zemí, pahýl kořene znovu obrazí, případně můžete dle potřeby odřezávat jednotlivé listy.
Při sklizni salátu záleží na denní době - ideálně je sklízejte ráno, případně před večeří, určitě se vyhněte polednímu horku, salát by v podstatě okamžitě zvadl. Salát se poměrně rychle kazí, sklízejte tedy vždy jen množství pro okamžitou spotřebu. Jediný, který vydrží v ledničce i několik dní, je salát ledový.
Ochrana před škůdci
Salát je vhodný i pro menší zahrady. K nenáročným dětským potěšením patří první výsevy rostlin. Při hnojení salátu dáváme pozor na množství dusičnanů, které se může hromadit v listech. Hnojit můžeme jak již hotovými hnojivy určenými přímo na listovou zeleninu, tak např.
K největším škůdcům na salátu patří drátovci a slimáci. Drátovci jsou larvy brouka kovaříka, které se vyskytují nejčastěji tam, kde dříve byla například louka (kovaříci se vyvíjí ve čtyřletém cyklu, a když se někde vyskytnou, není proti nim jiná obrana než mechanická). V místě výskytu je nejlepší vysadit pár testovacích sazenic, nechat je napadnout a pak je mechanicky i s larvami odstranit. Nejlepší obranou proti slimákům je nízká zálivka a ruční sběr.
I další škůdce jako jsou krtci, krtonožky nebo myši se doporučuje plašit spíše mechanicky než chemicky, hlavně díky rychlému růstu. Saláty mohou být napadeny kořenovými mšicemi, larvami osenic, tiplic, slimáky a plísní salátovou, případně virem mozaiky.
Tabulka: Přehled druhů salátů a doby sklizně
| Druh salátu | Doba sklizně |
|---|---|
| Listový salát | 7 týdnů od zasetí |
| Hlávkový salát | 10-11 týdnů od zasetí |
| Římský salát | 11-12 týdnů od zasetí |
