Copyright © pohodanovapec.cz 
Kořenová zelenina je na našich zahradách zvlášť oblíbená. Většinou není náročná na teplotu a pěstovat ji mohou i méně zkušení. Bez vláhy a péče o záhony ale výsledky budou nevalné. Kořenová zelenina se obvykle pěstuje pro své podzemní části, ale u některých druhů využíváme i ty nadzemní - jedná se především o petržel a celer, jejichž listy jsou výborné do polévek. Nejoblíbenější druhy kořenové zeleniny jsou mrkev, petržel, celer, černý kořen, pastiňák, řepa, tuřín, vodnice, ředkev a ředkvička.
Kořenová zelenina během září rychle narůstá. Počasí už bývá vlhčí a chladnější, což této zelenině naprosto vyhovuje. Protrhávejte: Máte na záhonech hustě rostoucí mrkev, petržel nebo třeba červenou řepu? I když jste rostliny během sezóny protrhávali, pamatujte na to i nyní na podzim. Jak zelenina roste, potřebuje stále více prostoru. Pokud protrháte ty největší rostliny, pak ty menší ještě dorostou.
Okopávejte a odplevelujte: Přes léto bylo okopávání opravdu náročné. Při horkém počasí je neoblíbená práce únavná a jde těžko. Na podzim už se tyto činnosti dělají mnohem snadněji. Zalévejte: Pokud je sucho, kořenové zelenině prospěje zálivka. Měla by být pravidelná a mírná. Pokud zaléváme např. Postarejte se o včasnou sklizeň: Kořenovou zeleninu je potřeba kompletně sklidit před příchodem mrazíků. To, co brzy nespotřebujeme, můžeme zmrazit, zavařit, usušit nebo vhodným způsobem uskladnit.
Podle videoreceptu snadno připravíte výbornou celerovou pomazánku. Kořenová zelenina tvoří základ české zahrádky i kuchyně. Mrkev, petržel a celer jsou nepostradatelnou součástí každé dobré polévky, ředkvičky spolehlivě ohlašují příchod jara a červená řepa se vrací do módy jako výživová superhvězda plná železa, betainu a antioxidantů. Většina těchto plodin je nenáročná, dobře se skladuje a zajistí vám úrodu od prvních jarních výsevů až po podzimní sklizně do zásoby.
Mrkev: Rané (typ Nantes) s válcovitými, sladkými kořeny; polopozdní (typ Berlicum) s delšími, rovnoměrnými kořeny; pozdní (typ Flakkee) pro zimní zásoby. Důležité je prořezávání, zálivka a ochrana proti škůdcům jako mrkvová muška. Skladování v suchém sklepě v písku při 1-5 °C a vysoké vlhkosti.
Petržel kořenová: Kořenová petržel a listová petržel - odlišné použití. Klíčení extrémně pomalé (21-35 dní). Osvědčený tip: vysévat petržel společně s ředkvičkou do téhož řádku.
Celer bulvový a řapíkatý: Celer je nejnáročnější na pěstování - dlouhá vegetační doba, citlivost na chlad, vyžaduje pravidelnou zálivku a vyvážené hnojení. Bulva se vyvíjí nad úrovní půdy, skladování v písku v chladném sklepě. Řapíkatý celer se pěstuje pro masité stonky.
Červená řepa: Znovuobjevená superpotravina; od dubna do června. Důležité jsou pravidelná zálivka a střední nároky na živiny. Klíčové odrůdy: Chioggia (Bassano) s kruhy na řez; Golden pro žlutou barvu. Skladování a využití v různých pokrmech včetně boršče.
Kedluben: Botanicky sem patří zbytnělý stonek, ne kořen. Různé odrůdy podle barvy. Hloubka klíčení 1 cm; výsadba od dubna; pravidelná zálivka a střední nároky na živiny. Skladování dle potřeby bulvy.
Další často pěstované druhy: Tuřín, vodnice, ředkev, ředkvička, topinambur, brambory (hlíznatá zelenina), česnek, cibule, pastinák, křen, zázvor a další - každý s vlastnostmi, využitím a specifickými požadavky na pěstování, zálivku a výživu.
Informace o Polabské zelenině a jejích aktivitách
Kořenová zelenina obecně vyžaduje hlubokou, kyprou a dobře propustnou půdu zbavenou kamenů a tvrdých hrud. Před zahájením sezóny půdu důkladně prokypřete do hloubky 25-35 cm. Těžkou jílovitou půdu vylepšete přimícháním písku a vyzrálého kompostu. Čerstvý hnůj u mrkve a petržele přímo škodí - způsobuje vidlicovité větvení kořenů. Pro základní výživu většiny kořenové zeleniny postačí vyzrálý kompost zapracovaný na podzim nebo brzy na jaře. Netkaná textilie jako fyzická bariéra brání mrkvové mušce, dřepčíkům i mšicím. Smíšená výsadba: mrkev v kombinaci s cibulí nebo pórkem pomáhá odpuzovat škůdce.
Co tedy zahrnout do výběru druhů zeleniny a jak je rozdělit? Zelenina se botanicky dělí podle příbuznosti, využití a části rostliny. Zelenina s jedlými semeny (např. hrách, čočka, fazole, kukuřice) má specifické nároky na živiny; stonková zelenina zahrnuje chřest, bambusové výhonky a palmové výhonky; houby patří technicky do samostatné říše a nejsou zeleninou ani ovocem. Plodová zelenina zahrnuje rajčata, papriky a dýně, které vyžadují hodně slunce a tepla.
K rotaci plodin a plánování zahrady: pravidelné střídání plodin zabraňuje vyčerpání půdy. První rok - náročné na živiny (dýně, brambory, okurky, brokolice), druhý rok - plodiny se střední potřebou živin (fenykl, mrkev, pastinák, cibule), třetí rok - nenáročné plodiny (salát, ředkvičky, špenát). I malá plocha, například balkonový záhon či metr čtvereční, může poskytnout pravidelnou úrodu.
Kořenová zelenina je využívaná v polévkách, omáčkách a jako příloha; vaření a skladování ji činí praktickou i v zimních měsících. Zásadními položkami jsou mrkev, petržel, celer a červená řepa. Ředkvičky rychle signalizují jaro a kedluben s tuřínem nabízejí různé chutě. Zázvor a křen dodávají výraznou štiplavost jen v malém množství. Brambory zůstávají nejběžnější kořenovou zeleninou.
Tipy pro zpracování a využití: pečená zelenina s olivovým olejem a bylinkami, zeleninové polévky z luštěnin a kořenové zeleniny, varianty z celeru a mrkve, a dokonce i zeleninové chipsy. Vysvětlení, jak připravit vývar z kořenové zeleniny a jaké potraviny a doplňky mohou být užitečné během chřipkového období či těhotenství.
Recept na kuřecí plátek a pečenou zeleninu
| Druh | Typ využití | Klíčové poznámky |
|---|---|---|
| Mrkev | Kořenová zelenina | Různé odrůdy, bohatá na betakaroten, skladování v písku |
| Petržel kořenová | Kořen + nať | Pomáhá při trávení; pomalé klíčení |
| Celer | Bulva i řapík | Citlivý na chlad; vyžaduje pravidelnou zálivku |
| Červená řepa | Kořen | Vysoký obsah železa; výborná do boršču |
| Kedluben | Stonek (zelenina) | Různé odrůdy; výsadba od dubna |
Na závěr přidejme pro čtenáře praktické video a vizuální pomůcky.
Copyright © pohodanovapec.cz
