Copyright © pohodanovapec.cz 
Fidlovačka je divadelní hra Josefa Kajetána Tyla, která vznikla ve vkusu lidového divadla i vídeňských frašek a v dějinách českého divadla se zapsala především díky písni "Kde domov můj". Pojednává o jednoduchém, lidovém ději, ve kterém jsou ústředními motivy láska, národní sebevědomí a proměna postav pod vlivem vlastenectví.
Fidlovačka byla poprvé uvedena 21. 12. 1834 odpoledne na Scéně Stavovského divadla. Tehdy nebyla úspěšná, hrála se pouze dvakrát. Kritika jí vyčítala obhroublost a sprosté prostředí. Byla v pořadí druhou Tylovou hrou. Autor sám nazval Fidlovačku „přenešťastným plodem“ a v následujícím století dokonce rezignoval na hru z českého soudobého života. Knižně vyšla hra poprvé roku 1877, ale tato verze byla neúplná. Autorkou nejnovějšího zpracování hry z roku 1998 je Helena Šimáčková.
Děj tohoto díla je velice jednoduchý. Antonie Mastílková, prosazující vše německé, má neteř Lidunku a ta se zamiluje do Jeníka. Jeník je synem českého ševce Kroutila. Mastílková i otec Kroutil jim však v jejich lásce brání. Mastílková má už pro Lidunku vybraného bohatého ženicha.
Nastává den ševcovské slavnosti fidlovačky, kde se schází celá ves. Jeník zinscenuje falešné přepadení Mastílkové a sám ji pak naoko zachrání. Mastílková se navíc dozví, že ženich, kterého Lidunce vybrala, je chudý podvodník. Nyní už je tetiččino srdce dosti obměkčeno, aby pochopila, že je Češka a má vše české chtít. Stává se z ní vlastenka a svoluje ke svatbě Lidunky a Jeníka. Sama se sbližuje s Jeníkovým otcem Václavem Kroutilem.
Fidlovačka je tradiční slavnost ševcovského cechu, konaná každoročně první středu po Velikonocích na louce v nuselském údolí. Bývala to nejoblíbenější pražská pouť. Podle legendy stál u jejího zrodu císař Josef II..
gastronomický zážitek v srdci hor: borůvkové knedlíky
Autorem písně je František Škroup. Poprvé zazněla v podání Karla Strakatého. Český text písně „Kde domov můj“ byl poprvé otištěn hned po premiéře v Bohemii. Paradoxně se tak stala zásluhou významného kritika prof. Müllera, který jinak Tylovu hru příkře odsoudil. Píseň byla zpívána při rozličných příležitostech v Praze i na venkově. Postupně se stávala „jakýmsi hudebním odznakem české národnosti“ a začala existovat nezávisle na Tylově hře.
Vzorem k napsání Fidlovačky byly Tylovi vídeňské frašky. V díle autor ztvárnil postupně několik postav, přičemž v textu se odráží Tylova zkušenost herce, režiséra i novináře. Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Počátky jeho životní dráhy, rodinné zázemí a blízké kontakty s pražským divadelním prostředím ovlivnily jeho tvůrčí směřování.
Knižní vydání hry z roku 1877 bylo neúplné. Autorka nejnovějšího zpracování z roku 1998, Helena Šimáčková, vydala úplnější text, který umoňuje lepší představení hry dnešnímu publiku. Fidlovačka jako jev a text procházely různými fázemi recepce: od kritického odmítnutí premiéry až po posílení kulturní role díky populárnímu písňovému motivu.
| Moment v ději | Role/postava | Význam pro vývoj |
|---|---|---|
| Zamilování Lidunky a Jeníka | Lidunka, Jeník | Spouštěč hlavního konfliktu |
| Tetiččina volba bohatého ženicha | Antonie Mastílková | Konflikt tradice a peněz vs. láska |
| Ševcovská slavnost (fidlovačka) | Obec, cech | Kulturní a symbolické pozadí děje |
| Falešné přepadení a záchrana | Jeník | Obrat v postoji Mastílkové |
| Zjištění o vybraném ženichu | Antonie Mastílková | Proměna v patriotku a souhlas se svatbou |
Fidlovačka reprezentuje spojení lidové zábavy s národním cítěním. I když byla původně odsouzena kritiky jako příliš prostá, stala se prostředkem šíření české písně a symbolů národní identity. Píseň "Kde domov můj" přežila hru a stala se hudebním symbolem české národnosti.
Nezapomenutelný zážitek z večeře
Copyright © pohodanovapec.cz
