Indiánská vejce jsou označována jako super potravina a mají vyvážený poměr nutričních látek, které tělu dávají to, co si samo nedokáže syntetizovat. Jsou lahodná a jako specialitu je servírují v nejluxusnějších britských restauracích i na královském dvoře.
Vejce, která mají skořápku přirozeně zbarvenou do tyrkysové, zelené či čokoládově hnědé, dostala název Indiánská vejce. Ta, která dodává na český trh společnost OVUS - podnik živočišné výroby spol. s r.o. z blízkosti Slaného u Kladna, jsou součástí produktové řady OVUS Premium.
Slepice Araucana, zdroj: Wikimedia Commons
„Tento jedinečný produkt živočišné říše má své kořeny až u kurů chovaných jihoamerickými indiány v oblasti rozkládající se přibližně na území dnešního Peru a Chile. Tyto slepice jsou totiž přímými předky plemen Araucana a Maran, z jejichž snášky tato gurmánská vajíčka pocházejí,“ vysvětluje jednatel společnosti OVUS Ing. Tomáš Milich.
Název Indiánská vejce je pouze název obchodní, v krabičce najdete jak vejce plemene Araucana - modrozelená, tak Maran - tmavě hnědá. Kombinace je dána pravděpodobně rozdílnou snůškou daných plemen. Bezocasé slepičky, jejichž předky byly slepice chované indiány v oblasti Araucanía v Chile, snášejí modrá, zelená či modrozelená vejce. Modrou barvu vajec a licousy získaly Araucany pravděpodobně od bažantů, jejichž vejce jsou hnědá, skvrnitá, ale i olivová. Jedna nosnice snese za rok až sto osmdesát vajec.
Nosnice však potřebují specifické podmínky k životu a interval snášení jednotlivých vajec je delší než v případě běžných velkochovů. Indiánská vejce OVUS jsou produkována na jedné z farem ryze české firmy, a to na té ve Smečně.
„Tento podestýlkový chov prodělal řadu inovací a mezi jednou z nich se objevuje například to, že slepice mají možnost se na velkém prostoru proběhnout, volně hrabat a hřadovat. Nejen životní pohoda, ale i skladba krmiva má výrazný vliv na obsah nutrientů ve vejcích (ať už jakýchkoliv).
Indiánská vejce se od těch, které většinou konzumujeme s nekomentovanou samozřejmostí, neliší jen svou barvou. Jejich chuť je považována za nejdelikátnější mezi všemi druhy slepičích vajíček. Vyznačují se plnými krémovými tóny s lehce slaným dozvukem, který je dán vyšším obsahem minerálů. To oceňují všichni, kteří mají k jídlu mimořádný vztah.
Ve světě si tohoto typu vajec považují šéfkuchaři mnohých slavných hotelů, kde je servírují jako specialitu. Chuťové parametry Indiánských vajec z produkce OVUS, který je jediným jejich dodavatelem do domácí obchodní sítě, se zase dočkaly několika ocenění, a to v soutěži Česká chuťovka v roce 2015 a 2017.
Kromě vitamínu C obsahují vejce všechny vitamíny, přičemž většina z nich je ve žloutku, v bílku jsou přítomné pouze vitamíny skupiny B, zejména riboflavin. Ale vejce nejsou jen plná zdraví prospěšných látek, ta běžná obsahují i cholesterol, což může být problém pro lidi, kteří si jeho hladinu v krvi musí hlídat. Právě jim by ale mohla modrozelená vejce slepic Araucana kápnout do noty.
Traduje se o nich totiž, že mají výrazně nižší obsah cholesterolu než běžná vejce. Podle posledních dat z roku 2010, pocházejících z Ústavu chemie a analýzy potravin, obsahují vejce slepice Araucana chované v malochovu 970 mg cholesterolu na sto gramů vejce. Vejce od slepic Lohman Brown (kur domácí) chovaných v malochovu má podle těchto dat 1720 mg na sto gramů vejce. Protože se jedná o data již zastaralá a nutriční hodnoty se vždy odvíjejí od genetiky, přes věk nosnic, krmení i způsob chovu, plánuje OVUS na začátek příštího roku v souvislosti s nákupem nových slepic i studii, která bude hodnotit obsah nutrientů v Indiánských vejcích.
| Druh vejce | Obsah cholesterolu (mg/100g) |
|---|---|
| Araucana (malochov) | 970 |
| Lohman Brown (malochov) | 1720 |
„Indiánským vejcím svědčí jednoduchá úprava. Podávají se vařená na hniličku, naměkko, jako součást předkrmů, salátů, hlavních chodů i jako snídaňová delikatesa. Vejce jsou důležitou součástí jídelníčku člověka. Mají svůj význam ve výživě dětí, dospělých, rekonvalescentů, aktivních lidí, sportovců, příznivců body buildingu či paleo stravy, i těch, kteří musí dodržovat různá dietní opatření. Indiánská vejce mají vysoký podíl bílkovin.
Jejich zvláštností je zejména nižší obsah cholesterolu, tudíž jsou vhodnou součástí každodenní stravy i pro ty, kteří se snaží snížit hladinu této látky v krvi. Zajímavý je také obsah antioxidantů a vitamínů A a E.
Použití je standardní jako u jiných vajec, ale dle jednatele OVUS Indiánským vejcím svědčí jednoduchá úprava.
V Česku Indiánská vejce můžete koupit např. v Tescu, Albertu nebo na Košík.cz. Vejce od plemene Araucana nebo Maranska pak pořídíte i u malochovatelů.
Chutný oběd: Gratinovaná vejce
V převážně vegetariánské - a nejen indické - kuchyni hrají vejce důležitou úlohu coby zdroj bílkovin i vitaminů.
PRIMA TIP: Tohle kari z indického státu Andra Pradéš není nic pro slabé povahy, ovšem kulinárně je to opravdová bomba. V místě původu se do pokrmu přidávají ještě čerstvé kari listy, které je u nás dost obtížné sehnat, běžněji se dají získat listy sušené.
Polovinu oleje rozehřejte v silnostěnné pánvi nebo plochém kastrolu a smažte na něm semínka hořčice asi 1 až 2 minuty, až začnou poskakovat a praskat. Přidejte asi lžíci oleje, česnek, zázvor, část kurkumy, všechna koriandrová semínka a římský kmín a smažte další 3 minuty, až se vše rozvoní. Pak vmíchejte rajčatovou pastu, tamarindové pyré nebo citronovou šťávu, cukr, 250 ml vody a osolte.
Mezitím promíchejte v míse uvařená oloupaná vejce se zbylou kurkumou, chilli a paprikou. Ve velké nepřilnavé pánvi rozehřejte další asi lžíci a půl oleje a při středně vysoké teplotě opečte ochucená vejce, celkem asi 5 minut, až budou ze všech stran zlatá a vytvoří se na nich jakási kůrčička. Na zbylém oleji v čisté pánvi smažte asi 4 minuty chilli papričky, až se na nich vytvoří tmavé puchýřky.
Loni jsme s dcerou poprvé barvily vajíčka přírodně a opravdu nás to nadchlo. Jak výsledný efekt, tak i samotný proces. Ta vajíčka byla krásná, sytá, protože jsme použily vejce béžové barvy a zelí s řepou. Letos jsem koupila bílá, ale byla jsem trochu líná a zvažovala jsem, že barvit vůbec nebudeme. Ale ta holčička dělá všechny tyhle aktivity moc ráda, tak jsme se do toho zase pustily. Nekoupila jsem červené zelí a řepou jako loni, tak mi bylo jasné, že barvy budou jiné, ale proč ne, ať je změna.No ale co na to barvení použít, když je to v podstatě na poslední chvíli? Co se týče postupu, vajíčka jsem nejdřív umyla hrubou stranou houbičky, abych se zbavila větších nečistot a značky. Odmaštění Jarem je důležité, aby barvy dobře chytly. Pak jsem si ze všech surovin udělala odvary. Prostě to povaříte v hrnci s vodou a následně přecedíte, abyste měli pouze barevnou šťávu. Pokud máte béžová vejce a barvíte sytými barvami, pak ani cedit nemusíte, vznikne zajímavý efekt, ale když máte vejce bílá a chcete chytnout tyhle sjednocené pastelky, pak to přeceďte. Odvary jsem nakonec přelila do skleněných nádob, přidala jsem lžíci octa, zamíchala, aby mohla dcera sama barvit (už uvařená) vejce. Kurkuma, borůvky a cibule chytají hned, nejdelší barvení bylo u těch zelinkavých. Ale výsledek nás moc mile překvapil! Jedno to mátové je nebarvené, tak ho nabarvila slepice (tzv. U nás už se asi jinak barvit nebude. Maximálně přidáme nějaké rostliny do gázy či punčochy (to bych chtěla určitě zkusit), případně budeme zdobit voskem jako když jsem byla malá.
Přírodně barvená vajíčka
Použila jsem červené zelí (modrá vajíčka), řepu (fialovo-hnědá), červenou cibuli s mletou paprikou (hnědá) a kurkumu se žlutou cibulí (žlutá). Světle zelená vajíčka jsou nebarvená. Pokud se chystáte na červené zelí, je dobré ho nakrouhat, povařit, aby pustilo barvu, nakonec přecedit. To samé s řepou. U cibule vám šlupky vadit nemusí. Pro lepší obarvení jsem přidala ještě lžíci octa, ale asi to není úplně nutné. Vajíčka můžete v odvarech normálně uvařit a pak je tam nechat co nejdéle (klidně v lednici přes noc), případně po dobu, kdy se vám bude barva líbit nejvíce. Někdo nechá i přes noc. I já jsem dosáhla různých odstínů a moc se nám líbilo, jak byly pestré. Čekala jsem, že tehdy pětiletá slečna z přírodních barev nebude úplně nadšená, protože všude vidíte ta křiklavá, s potisky. Ale opak byl pravdou. Chystáte se na přírodní barvení? Nebo už máte dávno vyzkoušeno?
Indiánská (nebo divoká) rýže se sice běžně nazývá "rýže", ale ve skutečnosti se jedná o semeno vodní traviny, nikoli o rýži. Indiánská rýže (divoká či planá rýže, zizánie) roste především v Kanadě a Spojených státech amerických. Získává se jako semeno vodní traviny - ovsuchy bahenní (Zizania palustris). Pro Indiány bývala v minulosti důležitou potravinou, sklízeli ji z kánoí v mělkých vodách podél břehů jezer a řek. Cíleně se tato rýže pěstuje na zaplavovaných polích.
Indiánská rýže je velmi výživná, z vitaminů obsahuje především vitamin B, ale má také minerály, bílkoviny a vlákninu. Po propláchnutí ji nasypeme do hrnce a doplníme vodou. Na 1 díl indiánské rýže použijeme přibližně 4 díly vody. Správně uvařená rýže by měla začínat pukat, ale přitom být stále pevná. Poté ji důkladně scedíme.
Konzistence této divoké rýže je tužší než u normální rýže, proto ji musíme důkladně kousat. Obvykle ji připravujeme v kombinaci s jinými druhy rýží (dlouhozrnnou, pairboled). Od častějšího používání divoké rýže nás může odradit její vyšší cena a pokud na ni nejsme zvyklí, tak méně obvyklá chuť. Jako samostatnou přílohu ji většinou nepřipravujeme, ale pro její alespoň občasné zařazení do jídelníčku mluví vysoká výživná hodnota. Můžeme si ji koupit balenou samostatně - v tom případě je lepší uvařit divokou rýži zvlášť a pak přimíchat k ostatní rýži, se kterou ji chceme podávat, a které bude stačit kratší doba vaření. Divoká rýže se prodává jako součást některých vegetariánských směsí.
Divokou rýži je vhodné podávat k zelenině (rajčata, papriky, cukety, dýně), k houbám (např. žampionům) i masu. Můžeme ji použít jako součást rizot nebo salátů. Od této rýže nelze čekat stejnou chuť, jak jsme běžně u rýže zvyklí. Je chuťově výrazná a potřebuje dobře rozžvýkat. Na pohled je proti běžné rýži tmavá a delší, protože se jedná vlastně o semena.