Copyright © pohodanovapec.cz 
Vztahy České republiky a Izraele jsou tradičně velmi dobré. Projevuje se to mimo jiné i bohatými kulturními styky. Včera večer vystoupila v pražském Rudolfinu legendární izraelská skladatelka a písničkářka Chava Alberstein. Tato první dáma izraelské písně patří do stejné třídy jako špičky francouzského šansonu či amerického folku Bob Dylan či Joni Mitchell. Narodila se v polském Štětíně, ale od 4 let žije v Izraeli. Se svou kytarou zpívá hebrejsky, anglicky a také v jidiš, svém milovaném rodném jazyce.
Během své čtyřicetileté hudební dráhy Chava Alberstein natočila šedesát alb, z nich šest získalo cenu Kinor David, Davidova lyra, izraelský ekvivalent cen Grammy. Píseň Chavy Alberstein zazněla i v českém filmu Musíme si pomáhat Jana Hřebejka. Film se stal impulsem k její spolupráci s českými hudebníky v čele se skladatelem, muzikologem a producentem Alešem Březinou. Říká se, že Chava Alberstein je stejně stará jako Izrael. Její koncert v rámci festivalu Struny podzimu znamenal jeden z vrcholů oslav letošního 60. výročí Státu Izrael v České republice.
V jubilejním roce se zde s velkým úspěchem představil mimo jiné soubor současného tance Kibbutz Contemporary Dance Company nebo další izraelská zpěvačka s mezinárodním věhlasem Achinoam Nini zvaná Noa. Ve Velké synagoze v Plzni je od dubna otevřena unikátní fotografická výstava Izrael objektivy tří generací fotografů, kterou tvoří snímky z let 1948, 1968 a 2000 autorů Beno Rothenberga, Magdalény Robinsové a Karla Cudlína.
V letošním roce navíc čekají izraelskou kulturu v České republice ještě dvě významné události. Na konci listopadu vyjde v nakladatelství Pistorius a Olšanská román Milenec předního izraelského spisovatele A. B. V prosinci se pak můžeme těšit do Národního divadla v Praze na premiéru hry izraelské autorky Hadar Galronové Mikve v režii Michala Dočekala. Na pozadí tradičního židovského rituálu otevírá tato současná hra téma postavení žen ve společnosti, vztah ortodoxní komunity k běžnému životu.
Česko-izraelské kulturní styky byly v letošním jubilejním roce 60 let existence židovského státu zvlášť bohaté. Izrael je jistě velmi zajímavá země, jejíž návštěva skytá celou řadu zajímavých turistických cílů. Jedním z velice oblíbených zájmů všech turistů je pevnost Masada. Pevnost Masada je výjimečná z více důvodů. Zaujme svou polohou i historií. Nachází se totiž na stolové hoře na jihu Judské pouště. V dřívějších dobách se stala němým svědkem bojů mezi Židy, Římany a Araby.
S místní pevností je spojen příběh židovských rebelů, kteří roku 66 n. l. obsadili pevnost po pádu Jeruzaléma. Několik roků se jim podařilo vzdorovat římským legionářům, kterým se však nakonec přeci jen podařilo navršit u stometrové skalní stěny přístupovou rampu z kamení a pevnost dobyli. Římané však našli již pouze dvě živé ženy, jelikož židovští obránci pevnost vypálili a zničili všechno kromě potravin. Název Masada vznikl ze slova „mecada“, což v překladu znamená pevnost. Masada byla vybudována nesmírně chytře a sloužila jako sídlo krále Heroda Velikého v roce 37 př. n. l.
Určitě není bez zajímavosti ani historie tzv. svitků od Mrtvého moře, jež obsahují dva tisíce let staré biblické a jiné náboženské texty, přičemž část jich byla nalezena při archeologickém výzkumu pevnosti před pěti desítkami let. Do pevnosti se původně vstupovalo velmi strmou stezkou z východní strany - Hadí stezkou, ze severu - Vodní branou a nejspíš i z jihu. Po dobytí Římany zůstala na Masadě římská posádka dalších čtyřicet let až do začátku druhého století našeho letopočtu, načež byla pevnost opuštěna. Od pátého století našeho letopočtu si v Masadě postupně postavili poustevníci křesťanský kostel a klášter. Jenže oblast byla dobyta vyznavači islámu a v sedmém století tedy museli mniši opustit Masadu. Místo bylo znovuobjeveno až v roce 1838 a o čtyři roky později byl proveden první výstup na vrchol. V roce 1875 se pak pevnost dočkala prvního novodobého popisu a důkladného zmapování. Masada dodnes symbolizuje odhodlání židovského národa ke svobodě ve vlastní zemi. Symbolika láká i turisty z širého světa. Kromě toho je nádherný výhled na okolní poušť, Mrtvé moře a pohoří ve vzdáleném Jordánsku. Od roku 2001 patří Masada na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Bojuje se i o archivy. Jak Izrael maže palestinskou kulturu? Války mají různé oběti. Kromě těch civilních se obětí stává i kultura - historické památky, artefakty, audiovizuální záznamy… prostě cokoliv, co národ nebo třeba etnikum pomáhá definovat a co je zasazuje do dějin. V kontextu Gazy je uchovávání palestinského kulturního dědictví velmi živou otázkou, vysvětluje v Pulsu palestinský výzkumník Bashar Shammout.
Další významnou stránkou kulturního dialogu jsou festivaly; např. Days of Jerusalem usiluje o propojení české a jeruzalémské kultury prostřednictvím různorodého programu. Příkladem je moderní vizuální komunikace festivalu v Plzni, kde grafiku vytvořila Barbora Klimszová a program se stal ještě multižánrovější.
Kulturní atakše Marina Šternová v Izraeli dokázala posílit vazby mezi českými a izraelskými institucemi, pomáhala českým univerzitám s memoranda a usnadňovala studium českým studentům v Izraeli. Na festivalu Dny Jeruzaléma spolupracují umělci z Jeruzaléma a Čech a cílem je vytvářet dlouhodobé koprodukce, které překračují rámec samotného festivalu. Příkladem je výstava Identita a taneční představení White Piece.
Mezi hlavními atributy izraelské masové kultury patří rozmanitost jazyků a hudebních žánrů, když Alberstein zpívá hebrejsky, anglicky a v jidiš, a to vše ve spojení s bohatou historií a současnou světovou scénou. Důležitou roli hraje i kulturní diplomacie, která prostřednictvím festivalů a vzájemných projektů spojuje komunitu a pomáhá přehodnocovat politické a společenské stereotypy, což je téměř univerzálně doporučováno pro poznání Blízkého východu skrze kulturu.
Izrael je atraktivní pro návštěvníky díky široké nabídce turistických cílů; Masada a Mrtvé moře jsou jen špičkou ledovce. Kromě kulturních akcí nabízí bohaté kulinářské zážitky a vivacious mix subkultur, často zastoupený v Jeruzalémě i v dalších městech. Multikulturní festivaly a interkulturní dialogy přispívají k lepšímu vzájemnému pochopení a odhalují nuance izraelské masové kultury v rámci evropského kulturního prostoru.
V českém prostředí se projevují dva hlavní trendy: intenzívní podpora kulturní diplomacie a rozšiřování prostoru pro mladé a neosvětlené talenty. Tím se posiluje nejen turistický, ale i kulturní a společenský dialog mezi Českem a Izraelem.
Copyright © pohodanovapec.cz
