Copyright © pohodanovapec.cz 
Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se stále daří udržet bez kůrovce. V chráněné lokalitě sice neprobíhají žádné zásahy proti lýkožroutovi, ale příroda si se škůdcem dokáže poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Ve stošedesátihektarovém pralese rostou převážně listnaté stromy, kromě nich také jedle nebo smrky. Právě díky druhové pestrosti dřevin se tam kůrovci nedaří. Suché smrky se nikam neodvážejí a pod nimi rostou mladé buky, to je podle odborníků jasným důkazem toho, že si příroda dokáže poradit sama. „Les se dokáže snadněji vyrovnat se suchem, s větrnou kalamitou, s ohrožením sněhem a houbami. Výsledkem je poměrně stabilní ekosystém.“
Smíšený les dokáže lépe zadržet vodu. Prales Mionší ani nemá tak velký problém s vodou jako ostatní lesy, převážně smrkové. Za masivním šířením kůrovce v posledních letech přitom podle odborníků může hlavně sucho. Prales, do kterého člověk žádným způsobem nezasahuje, si vlhkost může bez problémů udržet sám. „Když sáhnu do tlejícího bukového listí, zjistím, že je krásně vlhké. Listí se postupně rozpadá v humus, ten zadržuje největší množství vody,“ přiblížil Myslikovjan. Jehličnatý les tak efektivně vodu zadržet nedokáže. „Hodně srážek, těch letních, spadne ve dvou třech epizodách. To znamená, že polovina vody bez užitku odteče,“ uvedl klimatolog Pavel Lipina.
Kůrovec napáchal obrovské škody po celém Česku, kromě Šumavy také v Jeseníkách, ale i v Beskydech. Na mnoha místech, kde byli lidé po dlouhá léta zvyklí na husté lesy, jsou dnes jenom vykácené holiny. Lesníci se je teď snaží postupně zalesňovat. Důležitý je však výběr stromů, lesy mají být pestré. „V dnešní době využíváme k omlazení všechno, co nám les nabízí, včetně jeřábu, břízy a ostatních dřevin. Čili snažíme se co nejvíce ten les rozvrstvit,“ uvedl Oldřich Gajdušek.
Podle Marka Turčániho z ČZU je situace vážná zejména na Vysočině a na střední Moravě. Odborníci tvrdí, že lesy na jihu a východě republiky jsou kůrovcem již v podstatě zdecimované a situace se zhoršuje i jinde. „Vláda České republiky nechala rozhořet požár, který v současné době není možné zastavit,“ uvedl Turčáni. Lesy ČR plánují v letošním roce vytěžit 13 milionů kubíků dřeva postiženého kůrovcovou kalamitou.
Radegast podpořil výsadbu více než devíti tisíc mladých jedlí a tisů v rámci projektu Obnova beskydských lesů. Školkař František Jaskula popsal, že jedle a tisy patří mezi geneticky nejcennější stromy v Beskydech a že sběr šišek probíhá s ohledem na zachování genetické informace. Semena jedle se pěstují v speciálních školkách, aby sazenice byly co nejodolnější a adaptované na vysoké polohy Beskyd.
Historie Beskyd ukazuje radikální změny: do konce 19. století byla jedle v regionu velmi rozšířená, dnes tvoří jen malé procento. Pokračující zalesňování v posledních desetiletích se snaží o vyváženější zastoupení jedle, buku a smrku. Podíl jednotlivých druhů v přirozené obnově se rovná jejich celkovému zastoupení v revíru, což vede k postupnému vzniku odolnějších mixed porostů.
Na Salajce vidíme poslední mohykány starých beskydských jedlí, a to právě v pralesních oblastech Salajka pod Bumbálkou a Mionší. Vzhledem k historickému vývoji a změnám hospodaření se jedle vytrvale snaží znovu získat svoje postavení v beskydských lesích. Smrkové monokultury jsou minulostí; nově se usiluje o smíšené porosty smrku, jedle a buku s doplněním dalších dřevin.
V souvislosti s novelou lesního zákona se 1. 1. 2026 umožní pastvu hospodářských zvířat v lese, pokud s tím souhlasí vlastník, a pokud pastva neomezí právo volného vstupu do lesa. Pastva v lese historicky tvořila významný způsob hospodaření, zejména v listnatých lesích. Zákaz lesní pastvy byl zaveden až v 60. letech minulého století. Novela rozšiřuje možnosti oplocení: mobilní elektrické ohradníky by teoreticky mohly být použity, pevné ploty však v lese nepřipouští.
Pastva prasat v lese zůstává problematická - pro chov prasat platí, že pozemky musí být oploceny dvojitým plotem, což v lese není realizovatelné. Z důvodů ochrany přírody a z důvodu technické obtížnosti stále není možné plně využívat lesní pastvu prasat v Česku.
Před dvěma stoletími tvořil smrk významnou část porostů Beskyd (v některých lokalitách až 76 %). Dnes je cílem hospodaření srovnat složení porostů do pestrých mixed lesů - buk, jedle, smrk a doplňující dřeviny, aby byla zajištěna odolnost vůči klimatickým výkyvům a škůdcům. Zvyšování biodiverzity a respekt ke genetickému fondu starých jedlí je klíčovým podmínkou pro odolnost lesů vůči suchu a chorobám.
V Beskydech žije bohatá fauna a flóra; revíry Slavíč a Pražmo poskytují vhodné podmínky pro ochranu vzácných druhů, jako jsou vydra nebo tetřev. Přírodní hodnoty napojené na vodní režim a stromovou rozmanitost posilují odolnost krajiny a přiblížení smíšených lesů k přírodě blízkému hospodaření.
tags: #jedovaté #maso #v #beskydských #lesích
Copyright © pohodanovapec.cz
