Krvácení - zranění, které může být absolutně banální a nebo zranění, které vám zabije psa, než se vůbec zorientujete v situaci. Na seminářích se setkávám s tím, že zástava krvácení je veliká neznámá a přitom je to jedna z nejčastějších věcí řešených v rámci poskytnutí první pomoci. Krvácení je časté při sražení psa autem a nebo napadení jiným psem a také při pořezání psa o střepy, plechovky a jiný odpad v terénu při venčení. Tento článek je věnován život ohrožujícímu krvácení.
Z hlediska terénní první pomoci vůbec neřešte, jestli je to tepenné a nebo žilní krvácení. Tohle jsou základní tři parametry, které když vyhodnotíte, dostanete obraz o závažnosti zranění psa. K tomu, abyste závažnost vyhodnotili je potřeba trošku anatomie. Pes vám ze strženého drápu nevykrvácí, stejně jako z povrchové rány na uchu. POKUD PES ZTRATIL VELKÉ MNOŽSTVÍ KRVE, DOCHÁZÍ K ZESVĚTLENÍ BARVY SLIZNIC A PRODLOUŽENÍ DOBY KAPILÁRNÍHO NÁVRATU.
Nejčastěji používaná technika k zastavení krvácení je tlakem přímo v ráně se snažit krvácení zastavit všemi dostupnými prostředky, které nezpůsobí další poranění. Ke kompresi rány použijte samozřejmě nejlépe gázu či ruličku obvazu. Alternativně použijte textíli (šátek, šála, triko), kterou složenou dle velikosti rány budete stlačovat v ráně.
U masivního krvácení se nehraje na použití sterilních materiálů či desinfikování rány. U masivního krvácení se hraje o přežití. Pochopitelně čím čistější kompresní materiál použijete, tím lépe. A když nemáte po ruce žádný příhodný materiál, kterým vytvoříte v ráně kompresi? Ránu stlačujte vlastními prsty. Pokud je rána na končetině, můžete materiál vložený do rány ke končetině upevnit obvazem. Pevně, ale ne tak, abyste končetinu zaškrtili.
Jestliže i přes gázu či textílii pořád prosakuje krev, přímo na vytvořenou kompresi přidejte další vrstvu gázy-obvazu-textílie a zvyšte tlak komprese. Hrubou chybou je již vytvořenou vrstvu z rány vyndat a začít znovu od začátku. Pokud se vám nedaří tímto způsobem krvácení zastavit, budete muset ránu zaškrtit. Tedy pokud se nachází na končetině. Používání škrtidla je ve vodách poskytování první pomoci docela zvláštně uchopeno. Někteří lektoři první pomoci pro lidi svým kurzistům tvrdí, že škrtidlo používat nesmí a že škrtidlem nadělají více škody než užitku. Ale jsou situace, kdy ho použít musíte.
Škrtidlem můžete nadělat víc škody než užitku. To když ho použijete blbě. Pokud člověku zaškrtíte končetinu, samozřejmě voláte záchranku. Ta je u vás do pár minut a pokud jste končetinu zaškrtili blbě a nebo zbytečně, tak si to záchranáři upraví po svém. Udává se, že končetina vydrží zaškrcená dvě hodiny. Úplná klasika je pryžové škrtidlo vhodné šířce. Klasické Esmarchovo škrtidlo je široké 6 cm, což je dostatečná a bezpečná šířka ke škrcení končetin člověka i psa. (Pozn.: u malého psa - york, pinč, čivava a spol. škrtidlo přeložte napůl, třícentimetrovou šířku.) Dříve bylo v autolékárničkách škrtidlo o šíři 1 cm, které při použití opravdu napáchalo více škody než užitku. Pokud takové doma stále máte, tak ho nepoužívejte na psy ani zvířata.
Další možností je taktický turniket, který z použití v armádách plynule přešel k použití civilnímu. Turniket lze použít i u psa, nicméně je použití limitováno velikostí psa. U trpasličích a malých plemen nelze použít. Alternativně lze k zaškrcení použít pásek, šátek, pruh tkaniny či vodítko.
Abyste se škrtidlem nenapáchali víc škody jak užitku, je potřeba se se škrtidlem naučit zacházet a používat ho jako prostředek poslední volby. Škrtidlo se přikládá pouze na končetiny a zcela totožně jako u člověka jen na pažní kost v případě úrazu hrudní končetiny a nebo na stehenní kost v případě úrazu na pánevní končetině. Škrtidlo NESMÍ být umístěno na kloub a v jeho bezprostřední blízkosti. Jak vypadají cévy v paži a předloktí člověka. U psa je to velmi podobné. Nahoře vidíte schéma průřezu končetinou. U pánevní končetiny je krevní zásobení obdobné.
Co dělat při masivně krvácejícím zranění, které nelze zastavit tlakově a nelze použít škrtidlo, protože je zranění na hlavě, krku a nebo trupu? Tady opravdu pomůže jen komprese rány a stlačování obvazu či tkaniny v ráně vaší rukou. Pokud se jedná o člověka, v rukavicích prosím. Myslete na svou bezpečnost. Poznámka: Při zástavě krvácení tlakovým způsobem můžete použít hemostatickou gázu, která stejně jako taktické škrtidlo přešla z armádního použití do civilního použití. Hemostatická gáza je poměrně nákladná, ale velmi nápomocná při opravdu silném krvácení.
Vnitřní krvácení vám tiše a nepozorovaně zabije psa. Není vidět, protože krev uniká z krevního řečiště do břišní, hrudní a nebo pánevní dutiny. Při zlomeninách uniká krev díky poškozeným svalům okolo kosti a kosti samotné krev nepozorovaně do měkkých tkání. Pro orientační představu - člověk při zlomenině stehenní kosti ztratí 300 ml až 3000 ml, při ruptuře jater 1500-2000 ml.
Úrazové vnitřní krvácení u psa je nejčastěji při střetu s autem, cyklistou, poranění koněm a nebo divokým prasetem, při pádu/skoku z výšky. Příznaky mírného vnitřního krvácení mohou být velmi pozvolné a zdánlivě žádné. Jediný příznak ztráty krve do tělních dutin, který může na psu pozorovat majitel, je bledost sliznic a prodloužená doba kapilárního návratu. Pes může být apatický, neochotný k pohybu, a při větší ztrátě krve mohou nastoupit poruchy vědomí s hlubokým bezvědomím a zástavou dechové aktivity. Pokud byl pes sražen autem, cyklistou, spadl či byl poraněn koněm či divokým prasetem, je na místě neprodlená návštěva veterinárního lékaře za účelem vyloučení vnitřního krvácení.
Upozornění: informace v textu mají informatívní charakter a nenahrazují odbornou konzultaci s veterinárním lékařem.
Pes se dusí - lapá po dechu, ztrácí vědomí. Držte psa hlavou dolů a zkontrolujte úrodu z tlamy. I po úspěšném vyřešení situace je nutná návštěva veterináře. Pes se dusí může mít cizí těleso v dutině, které lze vyjmout jen opatrně a s rizikem pro psa.
Epileptické záchvaty: tělo se třese, pes leží v bezvědomí, slintá. Po záchvatu je nutná veterinární kontrola a vyšetření. Důležité je zajistit bezpečí psa a nepřikrývat ho ostrými předměty.
Opakované záchvaty, horečka, podrážděnost: nutná je diagnostika neurologická a laboratorní vyšetření; CT či MRI lze zvážit podle podezření na konkrétní onemocnění.
Srovnání taktických nožů na stehno
Torze žaludku (gastric torsion): akutní stav, zejména u velkých plemen; okamžitá návštěva veterináře, opatření na rozdělení porce krmiva, případně rozdělení na více menších jídel a prevence nadměrného nabývání energie.
Otravy a požití toxických látek: aktivní uhlí může být podáno jako počáteční opatření, okamžitá návštěva veterináře je nutná. Nikdy nepoužívat náhubek v případě podezření na otravu - při zvracení by hrozilo udušení.
Na co se zaměřit: dezinfekční spreje, masť proti kousnutí hmyzem, sterilní roztoky, aktivní uhlí, obvazový materiál, nůžky, pinzeta, léky proti bolesti podle doporučení veterináře, a základní dlahová a krycí technika. V některých situacích postačí improvizované pomůcky (tričko, noviny) pro zajištění tlaku na ránu a stabilizace končetiny.
Bezpečnost a komunikace s veterinářem: mít vždy po ruce číslo na veterináře, popsat co nejpřesněji a zajistit přepravu zraněného zvířete. Při nehodách volejte pohotovost a koordinujte postup s odborníky.
Vnitřní krvácení je potencionálně smrtelné. Včasná první pomoc může zachránit život, ale některé stavy vyžadují okamžitý zákrok veterináře. Nikdy neodkládejte návštěvu u odborníka, pokud máte podezření na vnitřní krvácení, torzi žaludku, silný krvácivý šok či zranění hlavy.
U tonutí a vodních úrazů buďte opatrní - tonoucí pes vyžaduje rychlou a koordinovanou pomoc. Při resuscitaci u psa se používá kombinace masáže srdce a umělého dýchání, a je důležité okamžitě vyhledat veterinaře.
Mezi základní vyšetření patří dechová frekvence (dech za minutu), tepová frekvence (údery za minutu na stehenní tepně), tělesná teplota (konečník) a barva sliznic. Při zhoršení stavu sledujte pulz, dýchání a vzhled sliznic. Normální dechová frekvence a tepová frekvence se liší podle věku, plemene a zátěže, ale klíčové je rychle rozpoznat abnormality a jednat.