Na mém zahradě mají všechny rostliny možnost růst a tak se každým rokem podivuji, které další si ke mně našly cestu. Bývají to takové, které později ráda sbírám do bylinných směsí, na výrobu mastí nebo do jídel. To je i případ pelyňku černobýlu. Pelyněk bývá označován za nežádoucí plevel nebo taky za vynikající léčivou bylinu. Můžete si vybrat. A sami případně zakusit jeho léčivou sílu. Roste téměř v každém příkopu, na okrajích luk, u lesních cest. V pozdním létě je to nepřehlédnutelná bylina. Tuto rostlinu mám ráda pro její příjemnou vůni, sladkou chuť, mohutný vzrůst i léčivé účinky. Pelyněk sbírám a suším do čajových směsí.
Pelyněk černobýl se v bylinkářství užívá při dýchacích, žaludečních, žlučníkových i střevních potížích. Tlumí bolestivé křeče, je účinný při nevolnostech, nechutenství, ale i zánětu průdušek. Dokáže pomoci při bolestivé či nepravidelné menstruaci. Slovutný páter Ferda k léčení s úspěchem používal česnek, cibuli nebo byliny, které nám rostou pod okny - třeba pelyněk. Na bylinkovém kurzu jsme s účastníky vzpomněli jeho recept při angíně. Je to obklad z odvaru natě, který se přikládá několikrát za den na krk. Pelyněk obsahuje látku zvanou thujon, ale v menším množství než pelyněk pravý. Pelyněk černobýl je velmi lahodná bylina, co se nálevu z jeho natě týká. Často je spíše zažité, že je pelyněk hořký a nálev z něj chutná odporně, ale není tomu tak. Nálev chutná příjemně sladce a také velmi hezky voní. Užívá se kvetoucí nať při výše zmíněných potížích v dávce zhruba několik hrnků nálevu denně - bylinku spaříme vroucí vodou, necháme pod pokličkou 10 minut vyluhovat a přecedíme.
Na fotografiích vlevo kvetoucí pelyněk černobýl - uvidíte ho tak od poloviny léta až do podzimu. Vpravo je pelyněk ještě před rozkvětem zhruba na konci jara. Listy má sytě zelené, zespodu stříbřité. Kvetoucí nať suším a přidávám do jídel jako koření. Celou kvetoucí nať nechám usušit a poté zdrhnu i s listy. Pelyněk vám pomůže s trávením a podpoří i příjemnou chuť. Celé květenství a listy můžete rozmixovat, aby bylo jemnější.
Pelyněků je hned několik druhů. Méně známý je zřejmě pelyněk brotan. Asi častěji se setkáváme s pelyňkem estragonem (zvaný také jako kozalec) a pelyňkem pravým, který obsahuje thujon, ale ve větším množství než černobýl. Volně v přírodě jsem vídala pelyněk pravý růst spíše na jihu Moravy, ale v jižních Čechách jsem na něj už také mnohokrát narazila. Nejčastěji vyhledává kamenné zídky, slunná místa a dobře propustné půdy. Snese tedy i sucho a má rád slunce. U pelyňku pravého bych užívání nálevu spíše nedoporučovala. Lepší možností, jak pelyněk pravý užívat je ve formě prášku - rozmělnit usušenou kvetoucí nať a podávat jen špetku. Pelyněk pravý sušte v místnosti, kde nepobýváte (dost možná by vás začala bolet hlava). Také sběr pelyňku je lepší po částech - pokud ho sklízíte ve větším množství. Rozhodně nedoporučuji dlouhodobé užívání.
Na fotografii vlevo je pelyněk pravý před rozkvětem (na jaře). Vpravo je žlutě kvetoucí rostlina (v létě). O léčivých bylinkách se mnohem více než v jednom článku dozvíte v online kurzu Vůně bylin. Kurz vás bude provázet po celý rok od jara až do zimy.
Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) je vytrvalá bylinka (dorůstá výšky cca 150 cm), pro léčebné účely se sbírá nať, obsahuje silice (cineol a thujon), hořčiny (artemisin), třísloviny (taniny), flavonoidy, polysacharidy (inulin a cholin), kyselinu křemičitou, organické kyseliny a slizové látky. V českých zemích je rozšířenější než pelyněk pravý, kterému je velice podobný. Černobýl je většího vzrůstu, jeho listy jsou tmavě zelené s dřevnatou lodyhou. Na rozdíl od pelyňku pravého neobsahuje tolik účinných látek jako pelyněk pravý (například takové množství silice thujón). Černobýl patří mezi bylinky tzv. sv. Upozornění: níže uvedené informace nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení.
Výskyt v České republice: je rozšířen po celém území, roste podél cest, na mezích, na náspech, na březích, na rumištích, v křovinách a v okolí lidských sídel. Lidové názvy zahrnují bylina sv. Jana, černobyl, černobýl, nechrasť a další. Příznivé vlastnosti pelyňku se v lidových recepturách projevovaly v tradičních nálevových a kuchyňských použitích, včetně zlepšení trávení a podpory chuti k jídlu.
Pelyněk černobýl se tradičně využíval k výrobě ochranných amuletů a vykuřovadel. Sušené listy, nošené v malých sáčcích či přímo u těla, měly chránit před negativní energií, nemocemi a neštěstím. Kouř z této rostliny měl očistit atmosféru od negativních sil a přivolat pozitivní energii. Pelyněk černobýl byl spojován s věštěním a sny. Jeho vůně měla zesilovat intuici a pomáhat odhalit skryté pravdy. Před spaním se pelyněk vkládal pod polštář, aby se přivolaly prorocké sny.
Při léčivém užití je třeba dbát opatrnosti: černobýl obsahuje thujon, a proto je nutné nepřekračovat doporučené dávky a nedoporučuje se dlouhodobé užívání. Kapky při žaludečních obtížích a další formy užití by měly být prováděny s rozvahou a v souladu s ověřenými recepturami. U některých jedinců může pelyněk vyvolat alergické reakce. Před užitím si ověřte, zda nejste citliví na rostliny z čeledi Asteraceae. V těhotenství a během kojení se doporučuje zcela vynechat.
Pelyněk černobýl se používá do jídel jako koření a podporuje trávení. Květenství a listy lze rozmixovat pro jemnější texturu. Při přípravě vývaru nebo masitého pokrmu se může přidat nať pro výraznější chuť a vůni; dává pokrmům zvláštní nádech a může zlepšit stravitelnost tuků.
Černobýl bývá spojován s ochranou, očistou a magickou intuicí. Podle starých lidových zvyklostí a mýtů slouží jako ochranné vykuřovadlo, má zesilovat sny a předpovědi a při svatebních rituálech i očistných obřadech sehrával významnou roli. Některé z pověstí popisují, jak pelyněk pomáhá při porodech a přináší klid rodičům. V textu se objevují archetypální motivy ochrany a očisty během rituálů a věštění, které rámují význam rostliny v kulturní paměti.
Pelyněk černobýl obsahuje silice (cineol a thujon), hořčiny (artemisin), třísloviny (taniny), flavonoidy, polysacharidy (inulin a cholin), kyselinu křemičitou, organické kyseliny a slizové látky. Ve srovnání s pelyňkem pravým obsahuje černobýl méně thujonu, což ovlivňuje sílu účinných látek. V českých zemích je černobýl rozšířenější a je často zaměřován na lokální léčebné a kulinářské použití. Upozornění: informace o účincích bylin jsou tradiční a nejsou schválená medicínská tvrzení EU.
Černobýl je v lidových textech a folklore popsán jako bylina sv. Jana, která chrání před neštěstím a zlými duchy. V některých kulturách byla používána na posílení ochranné energie domova, očistu prostoru a při rituálech zahánění zlých sil. Dvě klíčové funkce, ochranná a očistná, se prolínají s léčivými účinky rostliny.
Roste podél cest, na mezích a na suchých, slunných stanovištích. Je odolná vůči suchu a preferuje dobře propustnou půdu. V České republice je rozšířená po celém území a nachází se i na okraji lidských sídel. Pro pěstitele je vhodné sklízet po částech a nepřehánět to s dlouhodobým užíváním.