Přirovnání patří mezi nejbarvitější prostředky jazyka; na základě srovnání pojmenovávají vlastnosti, dále otevírají pole představivosti a činí projev rozmanitějším a živějším. Podívejme se podrobně na jedno ustálené přirovnání, které spojuje mak a pečivo: „jako maková buchta“ (resp. „jako makový koláč, maková buchta“), a zjistíme, jaký má tento obrat význam, odkud může pocházet a jaké souvislosti se s ním pojí.
Slovo mák má dvojí hlavní význam: 1. štíhlá bylina s nápadnými červenými, fialovými nebo bílými květy, které dozrávají v makovicích, a 2. drobná olejnatá semena máku setého (potravina). Z maku se tradičně připravují makové koláče, závin, rohlíky, housky sypané mákem a jiné moučníky.
Termín buchta (též bábovka, koláč, závin atd.) v češtině označuje rozmanité druhy pečiva. Etymologické slovníky uvádějí, že slovo buchta vzniklo ze základu buch-/puch-, motivovaného zvukomalebně a skrývá význam nabývání objemu (srov. puchnouti). V nářečích i historických názvech existují mnohé příbuzné druhy pečiva: bábovka, bacan, bacúch, ocouch, posúch, osúch aj., tedy bochánek, lité či neforemné pečivo, často z lidové kuchyně.
Podle popisu z odborné lingvistiky je přirovnání pojmenování na základě srovnání; typická struktura obsahuje komparand (to, co popisujeme), relátor (např. „je“, „být“) a komparát (model vlastnosti), často vyjádřen relačním členem jako „jak“, „jako“. Ustálená přirovnání mají často v pozici komparátu předem daný prototyp (z cca 45 % konkrétní věci, z 20 % zvířata, z 20 % profese ap.).
Ustálená přirovnání slouží většinou k zesílení, intenzifikaci nebo hodnocení vlastnosti; jejich sémantika může být odlišná od doslovného srovnání. Postupné zesílení vede někdy až k desémantizaci, kdy původní motivace komparátu vyprchá a obrat se používá jen jako výraz intenzity (např. „velmi“).
Česká lidová tradice zná množství druhů pečiva, jejich názvy se proměňovaly a přecházely mezi jazyky. Slova jako bábovka, bacan, bacúch, ocouch apod. ilustrují, jak se tvary a významy mění v čase a prostoru. Bábovka je původně název formy; metonymické přenesení na pečivo bylo usnadněno podobou. Bacan a příbuzné výrazy ukazují proměnu významu od suchého/nepečeného k litému a nevalnému pečivu. Tyto proměny ilustrují, že názvy pečiva v lidové kultuře bývají motivovány tvarem, způsobem přípravy i užitím v komunitě.
V lidovém jazyce se rovněž rozvíjejí expresivní varianty pro konkrétní jídla či náhražky (např. cirifinda pro nekvalitní kávu), což ukazuje sílu lidové kreativity při pojmenovávání chutí a vizuálních znaků - analogicky se i „maková buchta“ stává vizuálním a chuťovým modelem v přirovnáních.
Přirovnání volíme podle situace: některá přirovnání (např. „černý jako bota“, „černý jako uhel“, „černý jako havran“) jsou použitelná jen v určitých kontextech a mohou být v jiných situacích nevhodná. Totéž platí i pro přirovnání s „makovou buchtou“ - uplatní se nejlépe tam, kde chceme zdůraznit vizuální posetí drobnými body (tečkami), hojnost drobných prvků, nebo naopak domáckou, prostou povahu jevu.
Přirovnání často pracuje s nadsázkou a jazykovou komikou; pokud srovnávání ztratí konkrétní motivaci, může nabýt idiomatického, už méně průhledného významu. U „jako maková buchta“ je motivace stále snadno rozpoznatelná - mak jako drobné elementy na povrchu pečiva.
Ustálená přirovnání obvykle obsahují v pozici komparátu model, který je všeobecně známý a prototypický; maková buchta takovým prototypem je pro kulturně lokální prostředí, kde makové pečivo patří k běžnému repertoáru. Sémantika přirovnání je z části motivovaná (viditelný mak na pečivu) a zčásti idiomatická (evokace množství či domáckosti). Postupná desémantizace může v budoucnu vést k ještě obecnějšímu, méně obraznému použití.
Příprava argentinského hovězího
Infografika naznačující strukturu přirovnání: komparand - relátor - komparát (např. „povrch (Kd) je (r) posetý (Tk) jako maková buchta (Kt)“).
| Rys | Popis |
|---|---|
| Motivace | Vizuální - drobné tmavé body (mak) poseté na světlém pečivu |
| Funkce | Ilustrativní, intenzifikační, expresivní |
| Kontext užití | Popis vizuálních povrchů, obrazné vyjádření hojnosti malých prvků, domácí atmosféra |
| Styl | Většinou hovorový, obrazný; používat s ohledem na situaci |
| Možná desémantizace | Ano - může přejít v běžné idiomatické vyjádření „velmi poseté/hojné“ |
V lidovém názvosloví pečiva, jak ukazují historické výklady, se prolínají vlivy, mezijazykové přejímky i obrazotvornost mluvčích. Například bábovka (původně forma), bacan (lité pečivo), cirifinda (výraz pro špatnou kávu) či úšelo (velikonoční jídlo z jucha/jícha) dokazují, že lidový repertoár názvů potravin je bohatý a často motivován tvarem, způsobem přípravy, funkcí či rituálem. Podobně „maková buchta“ funguje jako kulturně sdílený obraz pečiva s makem, který se stává modelovou metaforou v přirovnáních.
Přirovnání tedy plní funkci rychlého a účinného přenosu obrazné informace.
Celkově „jako maková buchta“ představuje ilustrativní, hovorové přirovnání s jasnou vizuální motivací, které vychází z běžné kulinární zkušenosti a lidového názvosloví pečiva. Díky své motivaci je užití přirovnání průhledné a hned srozumitelné tam, kde je kulturální kontext sdílený.