Knedlíky jsou tradiční národní přílohou, bez které si nedovedeme představit takové pochoutky jako například svíčkovou, guláš či knedlo vepřo zelo. Knedlíky jsou oblíbenou přílohou a také jistou vizitkou každé šikovné hospodyně. Měly by být nejen krásně nadýchané a chutné, ale na talíři i pěkně vypadat. A není samozřejmě nad ty doma vyrobené.
Přestože je jejich příprava o něco pracnější, než když pro knedlík sáhnete v obchodě do regálu, jsou vždy naprosto čerstvé a z kvalitních surovin. Byla by tedy škoda nechat v závěru knedlíky poničit, protože mají často tendenci popraskat. Ovšem už naše babičky si s touto potíží věděly rady a měly na to své vychytávky!
Výroba houskových knedlíků není příliš složitá a přesto se někdy stane, že nám při vaření prasknou. Nejenže pak nejsou hezké, ale prasklinou do sebe natáhnou vodu a jsou rozmáčené. Aby se knedlíky povedly, musíme dodržet pár jednoduchých pravidel.
Čím kratší seznam ingrediencí, tím zapeklitější bývá cesta k perfektnímu výsledku! Tohle nepsané pravidlo se vztahuje i na houskový knedlík, který platí za synonymum řemeslnosti v české kuchyni. Udělat pěkný a kyprý knedlík není samozřejmost. Příprava má několik důležitých kroků a záludností, které mohou zkazit výsledek.
Tip navíc: Místo housky lze použít i starší rohlík, toustový chleba nebo loupák. Rozhodující je propečená kůrka, ta totiž zařídí pěknou mozaiku. V Čestru nahradili žemli brioškou, kterou předem rozkrájejí a mírně opečou na másle.
Poznámka: Velké teplo neprospívá kynutí stejně jako chlad! Naběhnuté těsto se rozváží na bochánky, vytvaruje se a kyne podruhé - 15 minut odpočívá na pracovní desce (pozor, nesmí být chladná!). Předtím se ale knedlíky musí utáhnout. Tato technika připomíná vyvalování těsta na pizzu - překládání zbaví těsto přebytečného vzduchu a nastartuje práci lepku. Bochánky však už dostanou předběžný tvar knedlíku, jinak by těsto při třetím kynutí spadlo.
Ze zkušenosti: Várka těsta se rozděluje na klasické šišky, anebo na kusové porce - například v Kuchyni dostanete na talíř jeden stogramový knedlík. Kynoucí knedlíky není nutné podsypávat moukou. Lepším pomocníkem bývá dlouhý pružný nůž, kterým se vykynutá šiška odřízne od pracovní plochy. U závěrečného tvarování knedlíků by se kvůli mouce navíc mohl vytvořit záhyb a následně i prasklina.
Po celou dobu kynutí zakrývejte knedlíky utěrkou! Ta do sebe natahuje vlhkost z těsta a dovede zabránit tomu, aby válečky oschly a popraskaly při vaření.
Špetka historie: Nejstarší zmínky o knedlících najdete v literatuře ze 7. století - kdysi dávno se jedly jako smažené kuličky, později se pekly a plnily jako buchty, nebo se také válely ze směsi masa, ryb či luštěnin. Teprve v 17. století přibyla do receptů bílá hladká mouka, tehdy exkluzivní surovina. Oblibu knedlíků, jaké známe dnes, rozšířila především Magdalena Dobromila Rettigová. Mimochodem vepřo knedlo zelo proslulo až v druhé polovině 19. století, a to díky pražským restauracím.
Mýtus! U přípravy houskového knedlíku zapomeňte na větu „až vyplavou na hladinu“. Kynuté těsto je stále plné vzduchu a ten ho vynese nahoru hned poté, co knedlík zapluje do bublající vody. Raději si nastavte minutku!
Jak funguje kypřící prášek v pečení
Recept z Lokálů (8 až 10 porcí)
Připravte si:
Postup:
Dáváte přednost kupovaným knedlíkům, protože domácí se vám už několikrát nepovedly? Je pravda, že příprava této nejoblíbenější české přílohy dokáže potrápit nejednu hospodyni. Neházejte ještě flintu do žita a vyzkoušejte je připravit v páře.
Stejně tak se vyhnete popraskaným knedlíkům, když je budete vařit v páře. Přesně tak to kdysi dělaly naše babičky. Má to hned několik výhod. V podstatě se jedná o mnohem jednodušší způsob než vaření ve vodě a knedlíky nemají tendenci se rozvařit či popraskat. Nemusíte také zcela přesně hlídat čas. Ve výsledku není povrch knedlíku oslizlý, ale suchý a hladký.
A největší bonus? Vaše knedlíky budou neodolatelně hebké a nadýchané. Při vaření v páře nebude jejich povrch oslizlý, naopak zůstane suchý a hladký.
Na přípravu si vystačíte s tím, co máte běžně doma k dispozici. Nejjednodušší je, pokud vlastníte hrnec na vaření v páře. Na trhu je několik modelů, ale v principu jde vždy o dva hrnce na sobě.
Tip: V hrnci můžete připravit i zeleninu nebo maso. Další možností je klasické napařovací sítko, které stejně jako při ohřívání knedlíků postavíte na dno kastrolu s vodou.
Tip: Běžné napařováčky mají krátké nohy a vejde se pod ně málo vody. Vezměte alobal, zmačkejte jej a udělejte z něj tři větší koule. Ty dejte na dno hrnce a na ně pařáček postavte. Pokud nevlastníte ani parní hrnec, ani pařáček, vsaďte na osvědčený postup našich babiček. Na utěrku položte syrový knedlík a hrnec přiklopte.
Celková doba vaření se vždy odvíjí od konkrétního druhu těsta i velikosti knedlíků. Klasické kynuté potřebují něco kolem 20 až 25 minut, bramborové 15 až 20 min a u plněných postačí přibližně 8 min. Průběžně kontrolujte dostatek vody pod pařákem, aby se zcela nevypařila. Knedlíky vařené v páře už nemusíte propichovat oproti těm vařeným ve vodě. Těsto totiž nenasaje tolik vody, kterou je jinak nutné vypustit ven.
Pokud se chcete vyvarovat popraskání knedlíků při vaření, začněte už ve fázi jejich tvarování. Při této činnosti dbejte na to, abyste pracovali rukama předem namočenýma ve studené vodě. Díky tomu povrch knedlíků krásně uhladíte a můžete je dát vařit.
Vychladnuté houskové knedlíky zabalené do potravinové fólie vydrží v lednici až tři dny, zbylé plátky se však dají zamrazit nebo pokrájet do různých receptů. Všední knedlíky s vajíčkem povýší osmažená Pražská šunka, uzené škvarky nebo vypražené kousky larda, kapka kmínového oleje i holandská omáčka. Na talíři je posypte ochucenou strouhankou, bylinkovou solí nebo kimchi, které se usuší a rozmixuje na prach. Kolečka můžete zapéct na způsob gratinu a upravit jako smaženku, ale také obalit v mouce a vejci s parmazánem, osmažit ve stylu italské piccaty a podávat třeba se zelím nebo s crème fraîche.