Salát je nejrozšířenější a na českých zahrádkách nejoblíbenější zeleninou. Hlávkový salát (lactuca sativa) - patří mezi nejoblíbenější. Pravděpodobně byl vyšlechtěn z divoce rostoucí lociky kompasové. Může se celoročně pěstovat, je chladuvzdorný. U nás se pěstuje jako jednoletá rostlina. Existuje v mnoha mutacích, liší se tvarem, barvou, velikostí. Může být nejen hlávkový, ale také listový, dá se odtrhávat a zpracovávat postupně. Ledový salát - má tuhé, křehké listy, hlávka připomíná zelí. Římský salát - má dlouhé chutné listy svinuté do hlávky. Je náročnější na teplo, daří se mu v humózních vlhkých půdách. Dozrává později než ostatní odrůdy. Může měřit až 45 cm a vážit 3 kilogramy. Existuje také ve velikosti baby.
Nejjednodušší je množit salát semeny. Rychle klíčí, takže semínka můžeme vysadit přímo na záhon. Semena sadíme cca 2 cm hluboko. Nebo si rostliny předpěstovat a pro přesazení vybírat menší, kompaktní rostliny s pevným kořínkem. Při výsadbě dbejte na správnou vzdálenost mezi sazenicemi. Sazenice vysazujeme tak hluboko, aby byl vrchní okraj kořenového balu jen mírně zakryt půdou. Opatrně, ale pevně přitiskněte půdu kolem rostlin. Při časných termínech výsadby mladé rostlinky špatně snášejí chladné noci. Salát lze pěstovat na jednom záhoně po celý rok. Letní odrůdy - vysazujeme přímo na záhon v dubnu. Doporučujeme výsadbu na slunném místě v hlinitopísčité dobře prokypřené půdě, kde teplota nepřesáhne 25 °C, salát by šel zbytečně brzy do květu. Dodržujeme pravidelnou zálivku, nejlépe mezi řádky, ne přímo na rostliny. Salát vysazujeme do sponu 20x25 cm, ledový salát 30x30 cm. Půdu kypříme. Salát je vhodný i pro menší zahrady.
K nenáročným dětským potěšením patří první výsevy rostlin. Při hnojení salátu dáváme pozor na množství dusičnanů, které se může hromadit v listech. Hnojit můžeme hotovými hnojivy určenými přímo na listovou zeleninu. Listový salát sklízíme již 7 týdnů od zasetí. Hlávkový salát po 10-11 týdnech a na římský si počkáme o týden déle.
Salát se skládá především z vody, má tedy jen minimum kalorií a je vhodný pro diety. Obsahuje vitamín C, vitamíny skupiny B, vápník, železo, draslík, betakaroten a vlákninu. Je vhodný pro těhotné. Nutričně je nejhodnotnější hlávkový salát pro vysoký obsah draslíku (200 g pokryje 40 % denní dávky pro dospělého) a významný obsah vápníku a hořčíku; z vitamínů jde zejména o vitamín A ve formě karotenu a kyselinu listovou.
Před konzumací salát pečlivě omyjte těsně před použitím, aby se odstranily nečistoty a hlína. V obchodech bývají omyté saláty připravené ke konzumaci. V nabídce bývají i míchané saláty, které obsahují více druhů salátu v jedné zálivce. Na trhu jsou saláty celoročně, v zimě převážně ledový salát z dovozu. Kvalitní salát musí mít pevnou hlávku, tvar a bez vážných vad; saláty z rychlíren mohou mít méně pevnou hlávku a nemusí být harmonicky utvořené.
Hydroponie a aquaponie představují moderní způsoby pěstování listových salátů v živném roztoku nebo v systému vody s odpadními živinami, což umožňuje vysoké výnosy v menším objemu prostoru. Baby leaf a rukola jsou vhodné pro rychlou sklizeň a pěstování ve speciálních nádobách či v bytě. Pěstování bylinek a salátů v interiéru vyžaduje specifické podmínky a technologické postupy, aby byly rostliny zdravé a chutné.
Obrázky níže ilustrují hlavní typy salátů a jejich charakteristiky, infografika shrnuje základní postupy výsevu, výsadby a sklizně a mapa ukazuje vhodná místa pro pěstování salátů v různých půdních podmínkách.
Saláty patří do skupiny listových zelenin spolu se špenátem či pekingským zelím. Je vhodné vybírat co nejčerstvější kusy a spotřebovat je co nejdříve. Před konzumací je důležité salát omýt těsně před použitím, aby se minimalizovalo riziko kontaminace.