Copyright © pohodanovapec.cz 
Víte, co znamená slovo salát a jaký příběh skrývá populární salát Caesar či Waldorfová šťavnatá směs? Slovo „salát“ pochází z latinského salata, což znamená něco jako nasolené, a odráží starověkou praxi dochucovat byliny a zeleninu solí, olejem a octem. Jednoduché saláty ze syrové zeleniny se solí a zálivkou byly běžné již ve starověkém Římě a Řecku.
Římané nazývali své saláty „herba salata“, tedy nasolené byliny. Staří Babyloňané, Egypťané, Řekové a Římané konzumovali směs zeleniny s kombinací soli, oleje a octa. Tyto rané saláty byly jednoduché směsi zelených listů, bylin a koření. Řekové pak přidávali přísady navíc jako sýr, cibuli a olivy, čímž vznikl například dnes již dobře známý řecký salát.
Ve středověku Evropy nebyly saláty tak běžné jako v antice; saláty se považovaly za luxusní pokrm, který si mohli dovolit jen bohatí lidé. Přesto se objevují recepty zahrnující zeleninu, květiny, ovoce, ořechy a koření, používané pampeliška, rozmarýn, máta, pórek, fenykl, šalvěj, špenát a fialky, a časté byly petržel či prvosenka. Období renesance a objevení Nového světa umožnilo vrátit saláty na stoly díky novým druhům zeleniny jako rajče, papriky či kukuřice, a rozvoji zahradničení.
V 18. a 19. století přišla zásadní změna díky majonéze (poprvé připravené v roce 1756), která se postupně stala nedílnou součástí dresinků a salátů. V roce 1924 vznikl slavný Caesar salát v restauraci Caesar's v Tijuaně v Mexiku; recept zahrnuje dresink z ančoviček a obvykle se podává s grilovaným kuřetem a krutony z pečiva. Dalším známým salátem je Cobb salát, který vznikl v roce 1937 v restauraci Brown Derby v Los Angeles a kombinuje zeleninové listy, rajčata, slaninu, kuřecí prsa, vejce, avokádo, pažitku, modrý sýr a červenou vinnou zálivku.
Dnešní odrůdy salátů pocházejí z lociky kompasové, která se rozšířila z Kavkazu; nejběžnější je hlávkový salát, objevený na evropských stolech ve 16. století, a díky konzumaci a chutím Ludvíka XIV. se stal oblíbenou součástí jídelníčku. V Česku je spotřeba salátů tradičně dominuje hlávkovému salátu, a roční spotřeba kolem 1,5 kg na osobu. Celková spotřeba všech salátů v Česku tvoří zhruba 3 % z celkové spotřeby čerstvé zeleniny. Mnoho lidí ale nepozná některé druhy salátů, proto vědci z České zemědělské univerzity upozorňují na neznámé druhy a nedůvěru k nim.
Saláty nemusí být nudné - mohou být přílohou i hlavním jídlem po celém světě. Obecně lze lehce měnit dresinky a suroviny a vytvářet tak různorodé kombinace, co uspokojí dietní i chuťové preference. Míchaná zelenina se solí byla oblíbenou pochoutkou už ve starověkém Římě a Řecku, a vývoj salátů pokračuje i dnes skrze nové recepty a regionální variace.
Slovo „salát“ má několik významů: 1) rostlina s listy konzumovanými surové, 2) pokrm připravovaný smícháním zeleniny, ovoce, masa apod., 3) exp. roztrhaný svazek listů, 4) lidová hanlivá nebo sportovní metafora pro neschopného člověka. Slovo používá i označení pro různé salátové variace a salátové listy či hlávky.
Mezi hlavní infografické prvky patří vývoj salátů: starověké saláty v Římě a Řecku; středověká Evropa a květinové variace; renesance a novověké objevy; vznik majonézy a ikonických salátů jako Caesar a Cobb; dnešní rozmanité saláty a jejich regionální variace.
| Období | Hlavní rysy | Příklady |
|---|---|---|
| Starověk | Nasolené byliny, olej, ocet; jednoduché saláty | Řecký salát; římské saláty „herba salata“ |
| Středověk | Saláty méně časté; zahrnují květiny, ovoce, ořechy | Různé kombinace s pampeliškou, fenykl, petržel |
| Renesance | Nové ingredience z Nového světa; zahradničení | Rajče, paprika, kukuřice |
| 18.-19. století | Majonéza jako základ dresinku | Caesar salát (1924); Cobb salát (1937) |
| Dnes | Široká paleta dresinků a variant; regionální variace | Hlávkový salát, saláty s avokádem, Tuňákový salát |
Audiosouhrn výslovnosti slova salát a různých druhů salátů je k dispozici v češtině na uvedených odkazech.
Copyright © pohodanovapec.cz
