Pavel Trávníček (* 26. října 1950 Konice) je český herec, moderátor, dabér a divadelní režisér. Po studiích na brněnské JAMU začal hrát v Divadle bratří Mrštíků v Brně, později působil v Divadle E. F. Buriana a od roku 1982 v Městských divadlech pražských.
Pavel Trávníček se narodil v roce 1950 v Konici u Prostějova. Český herec, dabér, moderátor a režisér se narodil 26. října 1950 ve městě Konice na Prostějovsku. Jeho matka Anna pocházela ze Slovenska a otec z Hané. Má sestru Martu, která je učitelkou hudby.
„Naše rodina byla česko-slovenská. Zkrátka a dobře: moje maminka byla z Valašské Belé u Ilavy a tatínek z Ivanovic na Hané. Takže my jsme trávili prázdniny u babičky a dědy na Slovensku. Jezdili jsme tam rádi hlavně proto, že děda byla sedlák. Měl koně, krávy, ovce. Sedlačil za své - protože ve dvacátých letech, kdy byla na Slovensku chudoba, odjel do USA a Kanady, tam kácel les a vydělal si prachy, a když se vrátil, koupil si pozemky a postavil chalupu. Tak to dělalo mnoho jiných, protože byla celosvětová krize. Nadneseně jsem byl jak u zjevení, když děda ve tři hodiny ráno vstával a kosil ručně pole, desetkrát tam a zpátky, s koněm se lopotil do kopce - to bych umřel. Tam jsem seznal, že když se chce člověk uživit vlastníma rukama, tak je to strašná dřina. Začal jsem si takových lidí vážit. Samozřejmě, že jsme tam na prázdninách nelenošili, ale museli jsme pomáhat. Každé ráno jsme se sestrou Martou museli vyhnat krávy do stráně na pastvu, tak že to byly takové prázdniny á la Léto s kovbojem. S odstupem času mi to připadá strašně romantické, ale tehdy to byla tvrdá realita. Ale líbilo se nám to, protože jsme měli blízko k přírodě. Nám tehdy nepřipadalo divné, že se mluvilo česky a slovensky dohromady... Ani ve snu nás nenapadalo, že by se to mělo rozdělit. Jezdili jsme tam prakticky až do osmnácti let, dokud děda s babičkou žili. Na Slovensku jsem se také poprvé svezl na koni, děda měl takového krásného bílého a jezdil jsem na něm bez sedla. Dneska už tam z toho nezbylo nic, protože se o práci na poli nikdo nedere.
„Samozřejmě, že jsme jezdívali - a rádi - i k tatínkovým rodičům do Ivanovic na Hané. Zdejší babička byla skvělá vypravěčka a fabulátorka se specifickým smyslem pro humor... Dovolenou u moře třeba líčila takto: Tak jsem ti, Pavlíku, byla na dovolené u Baltu v tom NDR, bylo tam krásně, všude tma a zima, už mě tam nikdo nedostane, spali jsme v tom pekingu, jéžiš pardon kempingu... Ona ty překlepy dělala schválně.
Po maturitě na střední škole se přihlásil na JAMU. Vystudoval brněnské JAMU a zanedlouho dostal v tamějším divadle bratří Mrštíků angažmá. Po studiích na brněnské JAMU začínal v Divadle bratří Mrštíků v Brně.
Nezapomenutelný zážitek z večeře
„Ta naše jamácká (Janáčkova akademie múzických umění) generace okolo roku 1968, to bylo fajn. Tehdy to byla taková revoluce ducha, uvolnění v kultuře, zatímco listopad 1989 byla revoluce ekonomická. Tenkrát jsme sedávali u sklenky s Janem Skácelem, Oldřichem Mikuláškem, hrál se Kundera, absurdní divadlo, na herectví nás učil pan režisér Alois Hajda. To je strašně důležité, s kým se člověk učí. A taky jsme byly dobré ročníky - se mnou chodil Pavel Zedníček, Sváťa Skopal, Mirek Donutil - o ročník výš byli Karel Heřmánek, Jirka Bartoška, Pavel Rímský, Jana Švandová, Eliška Havránková - Balzerová...
„První angažmá jsem měl tři roky v Divadle bratří Mrštíků u Milana Páska (Schovávaná na schodech, Radúz a Mahulena), šéfrežisérem byl Pavel Rímský (tatínek herce) a Richard Mihula tam dělal už první muzikály. Škoda, že bylo v Brně málo televizních šancí. Většinou se tam natáčely budováky. Do toho mě naštěstí netlačili, já měl tehdy svůj šťastný patent na prince...
Když jsem přijel do Prahy, tak jsem nejdříve hostoval v Činoherním klubu v Ženském zákonu Jozefa Gregora Tajovského. Pak si Michal Pavlata před premiérou Snu noci svatojánské v Divadle E. F. Buriana zlomil nohu a já jsem zaskočil v roli Demetria. A už jsem byl v angažmá u Josefa Větrovce - a zůstal tam šest let. Až jsem byl angažován u Josefa Větrovce a hrál v Divadle E. F. Buriana.
Od roku 1982 v Městských divadlech pražských. Od roku 1984 je člen Městských divadel pražských. Od roku 1982 je členem Městských divadel pražských, divadla ABC, Rokoko, Komedie.
Na začátku 90. let zastával post uměleckého šéfa Hudebního divadla Karlín. V letech 1990-1993 byl uměleckým šéfem Hudebního divadla v Karlíně. Mezitím jsem však režíroval a hrál v Hudebním divadle v Karlíně (Zasněžená romance, Mamzell´e Nitouche).
Díla Caravaggia: Večeře v Emauzích a Nevěřící sv. Tomáš
Posléze jsem si založil svou agenturu a následně divadlo Skelet. Od roku 1993 působí na volné noze a má vlastní uměleckou agenturu MARCUS a v Divadle SKELET (od roku 2006 přejmenováno na THEATRE ILLUSION BIOGRAF), které založil v roce 1998. V současné době je majitelem a zároveň také hercem Divadla SKELET Pavla Trávníčka.
„Protože tehdejší Divadlo hudby zelo prázdnotou, za rok a půl jsem dal dohromady stabilnější soubor a lidi se tam naučili chodit. Po pěti letech jsme odešli. Zkoušeli jsme hrát v Blaníku na Václavském náměstí, ale tam chtěli za jeden večer nekřesťanský prachy. Nakonec odtamtud odešel každý. Chvilku jsme hráli v takovém malém divadélku v Korunní ulici (kdysi Máj a Apollo), tam ale nebylo herecké zázemí - ani WC, takže aktér musel zkrátka... vydržet. Až jsme se dopracovali do Illusionu na Vinohradské třídě. To je hloupost, co nás učili na dramaturgii, že se divák musí vychovávat. Ten na výchovu kašle, chce se bavit, proto máme na repertoáru Thomase, Simona, Freemana, zkrátka řachandy...
Zahájil jsem provoz Theatre Bio Illusion 5. dubna dnem otevřených dveří. Promítáme grotesky pro děti, filmy jako Moderní doba pro dospělé a hrajeme divadlo a provozujeme klub. Jako ředitel Theatre Illusion Biograf s úspěchem provozuje navštěvovanou divadelní scénu pražské světové komedie s repertoárovou dramaturgií, s hostováním v ČR a v zahraničí. V roce 2008 je to Divadlo Pavla Trávníčka.
Do diváckého povědomí se zapsal především díky rolím princů ve známých českých pohádkách, jako jsou Tři oříšky pro Popelku (1973), Klaním se, měsíci (1991), O štěstí a kráse (1985) nebo Třetí princ (1982). Do diváckého podvědomí se dostal díky roli prince ve známé české pohádce Tři oříšky pro Popelku. V pohádce režiséra Václav Vorlíčka hrál v roce 1973 ještě v době svých studií.
Za ztvárnění této role získal na přehlídce filmů pro děti v Ostrově nad Ohří cenu Zlatého dudka za nejlepší chlapecký herecký výkon. Jeho princ byl namluven hercem Petrem Svojtkou. V roce 1982 dostal roli ve filmové pohádce Třetí princ režiséra Antonína Moskalyka, díky čemuž si podruhé ve své kariéře zahrál s Libuší Šafránkovou. Všechny náročné scény v Adršpašských skalách natáčel Pavel Trávníček sám, bez pomoci kaskadéra.
Je též dabingovým hercem. Nadaboval například Alaina Delona, Mela Gibsona a Alana Aldu. Jeho hlas je známý především díky americkému seriálu MASH. Svůj hlas dále propůjčil například Johnu Travoltovi, Terenci Hillovi či Jeffu Goldblumovi.
Kromě herectví se také věnoval zpěvu. Na televizi Prima uváděl pořad Carusošou a později pak společně se Sabinou Laurinovou pořad Do-Re-Mi na televizi Nova. Do-re-mi jsme se Sabinou dělali šest let a musím říci, že to byla úžasná škola. Ne každý herec umí moderovat, improvizovat. Pokaždé to bylo jiné s jinými lidmi, někdy i exoty.
V den státního svátku 28. října 2020 mu udělil prezident Miloš Zeman státní vyznamenání. Stal se nositelem medaile Za zásluhy. V roce 2021 se zapojil do taneční show StarDance... když hvězdy tančí. Tancoval po boku tanečnice Veroniky Lálové. Vypadli jako první pár.
Pavel Trávníček má dva syny. Jeho první manželkou byla Simona Stašová. Podruhé řekl své „ano“ baletce Evě Štefkové, se kterou má syna Adama. Následoval vztah s režisérkou a herečkou Helenou Dytrtovou. S tou nebyli manželé, ale dala mu syna Pavla. Jeho třetí manželství s Luckou Vrbovou, provozní divadla Skelet, nemělo dlouhé trvání. Pavel Trávníček se v srpnu 2015 počtvrté oženil, a to s přítelkyní Monikou Fialkovou.
V lednu 2022 přinesl web eXtra.cz informaci, že Pavel Trávníček čelí závažnému obvinění z údajného sexuálního zneužití. Redakci eXtra.cz se s tím svěřila paní Věra, které bylo v době údajného sexuálního útoku patnáct let. Svůj případ konzultovala s kriminalisty i specializovanými advokáty a začala docházet na terapie do Bílého kruhu bezpečí. K incidentu mělo dojít v roce 2000.
| Oblast | Instituce / projekt | Role |
|---|---|---|
| Vzdělání | Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) | student herectví |
| Divadlo | Divadlo bratří Mrštíků, Divadlo E. F. Buriana, Městská divadla pražská, Divadlo SKELET / Theatre Illusion Biograf | herec, režisér, provozovatel |
| Řízení | Hudební divadlo Karlín | umělecký šéf (1990-1993) |
| Televize | Do-re-mi (TV Nova), Carusošou (Prima) | moderátor |
| Dabing | různé zahraniční role | hlas Alaina Delona, Mela Gibsona, Alana Aldy a další |
Pavel Trávníček zůstává výraznou osobností české scény - herec, dabér, moderátor i divadelní podnikatel s dlouholetou praxí v divadle i v televizi.