Copyright © pohodanovapec.cz 
Nakládaná zelenina má glykemický index 20, což ho řadí mezi potraviny s nízkým GI. Při glykemické zátěži 1 na 100g má minimální vliv na hladinu cukru v krvi. Ve srovnání s ostatními zeleninami se nakládaná zelenina řadí mezi nejnižší v glykemickém indexu a je tedy dobrou volbou pro osoby sledující hladinu cukru v krvi, s inzulínovou rezistencí nebo na low-GI dietě.
Glykemický Index 20 Nízký GI Nejlepší pro kontrolu cukru v krvi. Glykemická Zátěž 1 Nízký GL Minimální vliv na cukr v krvi.
| Energetická hodnota | 60 kcal |
|---|---|
| Sacharidy | 6 g |
| Cukry (celkem) | 2,5 g |
| Vláknina | 2,5 g |
| Bílkoviny | 1,2 g |
| Tuky | 3,5 g |
| Nasycené mastné kyseliny | 0,5 g |
| Nenasycené mastné kyseliny | 3 g |
| Sodík | 900 mg |
Nakládaná zelenina má glykemický index 20, což ho řadí mezi potraviny s nízkým GI. Při glykemické zátěži 1 na 100g má minimální vliv na hladinu cukru v krvi.
Nakládaná zelenina má nízký glykemický index (20), což z ní dělá dobrou volbu pro osoby s inzulínovou rezistencí.
Nakládaná zelenina má glykemickou zátěž 1 na 100g, což znamená minimální vliv na hladinu cukru v krvi.
Zdravé stravování s nakládanou zeleninou
Člověk konzumuje zeleninu již přes 50 miliónů let. Zelenina poskytuje vlákninu a vitaminy (zejména vitaminy C a B, karotenoidy) a obsahuje fytonutrienty, které mají prokazatelné protektivní účinky na lidské zdraví.
Zeleninu tvoří různé jedlé části rostlin: listy, natě, kořeny, cibule, stonky, ovocné plody aj. Zelenina je z převážné části (cca 80 %) tvořena vodou a je dobrým zdrojem vlákniny (u většiny druhů 1-3 g/100 g), díky čemuž má velký objem s nízkou energetickou hodnotou a nízkým glykemickým indexem. Energetická hodnota zeleniny se pohybuje mezi 50-200 kJ. Obsah základních živin (sacharidy, bílkoviny, tuky) je nízký, ale ceníme si ji pro vlákninu a vitaminy. Fytonutrienty, fenolické látky a karotenoidy poskytují antioxidantní a protinádorové či ochranné účinky. Nálev a způsob zpracování mohou ovlivnit i obsah vitamínů, např. některé lykopeny jsou lépe využitelné po tepelné úpravě.
Fenolické látky působí jako antioxidanty, snižují riziko srdečně-cévních onemocnění. Košťálová zelenina obsahuje glukosinoláty s anti-karcinogenními účinky, avšak nadměrná konzumace může negativně ovlivnit funkci štítné žlázy. Cibulová zelenina obsahuje thioly, které brzdí růst mikroorganismů a snižují riziko nádorů. Barevné složky, například chlorofyl a karotenoidy, posilují imunitní systém a chrání zrak. Lykopen obsažený v rajčatech je lépe dostupný po tepelné úpravě. Fytoncidy mají antimikrobiální účinky.
Denně bychom měli sníst 400 až 500 g zeleniny. Český statistický úřad uvádí průměrnou spotřebu kolem 230 g denně. Při výběru zeleniny zvažujte čerstvost a vyváženost v rámci stravy. Při vaření či konzumaci dbejte na vyváženost a minimalizaci smažených a příliš tučných způsobů přípravy.
Nakládaná zelenina by měla být křupavá, s jasnou barvou, nálev čirý a bez plísní. Po otevření je nejlepší skladovat ji v lednici v původním nálevu a spotřebovat do 1-2 měsíců. Vyhněte se zelenině s nepříjemným zápachem či nadměrnou kyselostí. Při přípravě zbytky můžete využít do sendvičů, salátů, burgerů a jiných pokrmů; nálev lze použít jako zálivku, marinádu nebo solanku.
Nakládaná Zelenina dle Ukrajinské Tradice
Vysoký obsah sodíku v některých nakládaných zeleninách může zvyšovat riziko hypertenze a kardiovaskulárních problémů. Často se mohou objevit zažívací potíže u citlivějších jedinců a existuje riziko kontaminace, pokud nejsou správně připraveny či skladovány. Lze zaznamenat i alergické reakce na koření a přísady v nálevu. Pacienti s chronickými nemocemi by měli konzultovat konzumaci s lékařem.
Nakládaná zelenina je oblíbenou potravinou díky nízkokalorické povaze, obsahu probiotik (pokud je fermentovaná) a bohatství vitamínů a minerálů. Může být osvěžující svačinkou, která podporuje zdraví střev a celkovou pohodu. Je vhodná pro nízkokalorické stravování a může zlepšit pestrou stravu díky různorodosti nálevů a chutí.
Copyright © pohodanovapec.cz
